Železný dědek

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Old Ironside

Minutáž

83

Země původu

Československo

Copyright

1948

Rok výroby

1948

Premiéra

03.12.1948

Jazyková verze

česká

Režie

Václav Kubásek

Scénář

Karel Steklý, Jaroslav Mach

Námět

Jaroslav Zrotal

Anotace

Režisér Václav Kubásek se prosadil především značně průměrnými melodramaty a veselohrami. Po 2. světové válce však natočil i tragikomedii, která své kvality odvozovala od scénáře Karla Steklého. Protagonista vyprávění – starý strojvůdce Matys – doufá, že i po osvobození bude jezdit se svou milovanou lokomotivou Lízou. Do výslužby má však jít Matysův milovaný stroj i on sám. Nakonec ovšem hrdina dokáže, že ani jeden do starého železa nepatří… Kubáskův snímek souzní s budovatelskými snímky, které odstartovala nová barrandovská dramaturgie po únoru 1948, zachovává si však civilní charakter díky představiteli titulní role, Jaroslavu Marvanovi. Ten v 50. letech ztělesnil i další podobné charaktery, jež se z individualistických bručounů promění v nadšené podporovatele systému – především revizora Anděla ve dvojici komedií Bořivoje Zemana.

Obsah

Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil.

Poznámka

Na začátku druhého dílu jsou ve dvojexpozici použity záběry z dokumentárního filmu Cesta k barikádám.

Hrají

Jaroslav Marvan

strojvůdce Antonín Matys

Marie Ježková

Božena, Matysová žena

Otomar Krejča

strojvůdce Vojta Jandera, zeť Matysových

Marie Kautská

Marie, Janderova žena, dcera Matysových

Vítězslav Boček

přednosta ing. Podroužek

Vladimír Hlavatý

dělník Žejdlic

J. O. Martin

dílenský mistr František Zálabský

Lubomír Lipský

topič Vašek Kajdoš

Emil Bolek

strojvůdce ve výslužbě Kotrba

Stanislav Neumann

zřízenec Hanousek

Ladislav Kulhánek

revizní lékař

Karla Kučerová

zdravotní sestra

Karel Effa

prodavač v konzumu

Božena Herrmannová

kantýnská

M. Magálová

písařka u Podroužka

Vilém Prokop Mlejnek

hudebník v bufetu

Pavel Spálený

skladník v dílně

František Marek

dělmistr

Ladislav Sedláček

přednosta stanice

Antonín Šůra

učedník Bořík

Vladimír Dvorský

učedník

Vladimír Macour

učedník

Jarka Pižla

host v bufetu

Bolek Prchal

skladník

Josef Hlinomaz

dělník

Emil Dlesk

dělník

Jindra Hermanová

prodavačka v konzumu

Inka Horáková

prodavačka v konzumu

Karel Vavřík

hradlař

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Jan Kovář (asistent scény)

Skript

Jana Peržinová

Původní filmový námět

Jaroslav Zrotal

Druhá kamera

Jaromír Holpuch

Architekt

Alois Mecera

Výtvarník

Josef Gabriel

Návrhy kostýmů

Věra Tatterová

Vedoucí výroby

Rudolf Fencl

Zástupce vedoucího výroby

Josef Pitrák

Odborný poradce

Bohumil Purmann, Josef Sekera

Spolupráce

Ministerstvo dopravy ČSR, zaměstnanci Československých drah

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Milivoj Uzelac (FISYO)

Produkční údaje

Původní název

Železný dědek

Anglický název

Old Ironside

Copyright

1948

Rok výroby

1948

Premiéra

03.12.1948

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Výrobní skupina

Steklý – Hanuš (IV. výrobní skupina), Ladislav Hanuš, Karel Steklý

Technické údaje

Verze

česká