Únos
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1952Rok výroby
1952Premiéra
30. 1. 1953Minutáž
109 minKategorie
filmŽánr
dramaTypologie
hranýdlouhometrážníOriginální název
ÚnosČeský název
ÚnosAnglický název
KidnappedObsah
Odborník ing. Prokop a poslanec Horvát se nemohou shodnout na plánech další výstavby ve velkém průmyslovém závodu v Ostravě. Spor se má vyřešit na ministerstvu. Oba se proto vypraví letecky do Prahy. V tu dobu je zatčen Prokopův asistent Šimáček. Nikdo netušil, že je americkým agentem. Malé letadlo se zaplní pasažéry. Pouze dva členové posádky Grábner a Král a tři cestující – Grábnerova manželka, Řezníček a Rychman však vědí, že letadlo neskončí svůj let v Praze. Záškodníci se letadla zmocní a přistanou na americkém vojenském letišti u Mnichova. Američané jsou nespokojeni, když zjistí, že většina cestujících nežádá azyl, ale chce se vrátit domů. Podle původního plánu měli být v letadle jiní cestující, ale zatčený Šimáček nevyzvedl letenky, a ty byly dány do běžného prodeje. Ing. Prokop odmítne spolupráci s americkou špionáží. Cenné průmyslové plány zničí tajně jeho spolucestující. Také poslanec Horvát odmítne zradu. Po jednom výslechu se mu podaří uprchnout a s pomocí německých antifašistů a československého konzula dosáhne toho, že se zavlečení českoslovenští občané vrátí do vlasti.
Galerie
Hrají
Jiří Dohnal
cestující Horvát, poslanec
Ladislav Pešek
cestující ing. Prokop, vývojový pracovník
Antonín Klimša
cestující Gerbec, havíř
Bohuš Záhorský
cestující Ryšánek, docent
Jaroslav Mareš
cestující Toník, montér
Božena Obrová
cestující Liduška, Toníkova žena
František Klika
cestující Řezníček, bývalý kavárník
Miloš Kopecký
cestující Rychman, hudebník
Soňa Červená
cestující Grábnerová, pilotova manželka
Jozef Sodoma
cestující Ján Hajdaš, havíř
Rudolf Deyl ml.
cestující Karfík, inženýr
Alena Kautská
cestující, matka dítěte
František Hanus
cestující, lesník
Lída Vostrčilová
cestující Gavendová, herečka
Jan Maška
cestující Šedivý, klenotník
František Peterka
cestující, boxer
Inocenc Březina
cestující děda Bajgar, družstevník
Josef Steigl
cestující Komenda, inspektor pojišťovny
Ladislav Mandík
cestující František
Oldřich Vykypěl
kapitán letadla František Brázda
Eduard Dubský
pilot Josef Grábner, záškodník
Rudolf Hrušínský
mechanik Karel Král, záškodník
Jaroslav Nedvěd
navigátor Vodička
Ladislav Boháč
československý konzul
Karel Peyr
předseda valného shromáždění OSN
Mikuláš Huba
československý delegát v OSN
Jaroslav Průcha
sovětský delegát v OSN
Jiří Myron
americký delegát v OSN Harris
Eduard Kohout
americký generálporučík G. A. Carrigan
Bedřich Karen
americký plukovník Mike Jacobs
Miloš Nedbal
americký major Morris, člen rozvědky
František Miška
americký poručík Lomax
Ervín Zolar
americký kapitán Watts
Václav Irmanov
americký seržant Joe Havelka
Felix le Breux
americký agent Douglas
Otto Tutter
americký fotolaborant Denis
Josef Hlinomaz
americký kuchař King
Josef Elsner
Němec Wanke, bývalý příslušník gestapa
František Šec
německý tlumočník
Zdeněk Kryzánek
německý řidič náklaďáku
Jan Skopeček
Němec Wünsch, redaktor Rote Fahne
Štěpán Bulejko
německý výzkumník, generální ředitel von Glesgen
Oldřich Hoblík
německý výzkumník, vrchní inženýr Pracht
Luděk Pilc
německý redaktor Erik
Emil Bolek
německý redaktor Heinrich
Miloslav Holub
agent Ervín Šimáček, Prokopův asistent
Jaroslav Zrotal
Bernát, ředitel oceláren
Adolf Král
Otisk, člen vedení oceláren
Soběslav Sejk
inspektor
Karel Fořt
muž z Chronoru
Svatopluk Studený
kaplan
Karel Svoboda
americký úředník v OSN
Taťána Vavřincová
německá ošetřovatelka
Světla Amortová
Liduščina matka
Jiří Bruder
dispečer na pražském letišti
Miloš Vavruška
dispečer na pražském letišti
František Holar
příslušník americké vojenské policie
Karel Effa
americký novinář
Rudolf Myzet
americký novinář
Věra Váchová
sekretářka u Harrise
Anna Pitašová
Carriganova sekretářka
Luboš Ogoun
artista
Karel Vrtiška
artista
Vladimír Šourek
artista
Stanislav Fišer
německý kamelot
Gustav Heverle
německý agitátor
Čeněk Rábl
Strakoš
Jiřina Bohdalová
tanečnice
Antonín Brož
děkan
Jana Werichová
letuška na ostravském letišti
Oldřich Musil
americký agent
Jaroslav Jílovec
člen sovětské delegace u OSN
Jaroslav Orlický
venezuelský delegát v OSN
Jarmila Turnovská
servírka v klubu
Bedřich Prokoš
muž na ostravském letišti
Magda Kopřivová
šatnářka v kavárně
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Původní filmový námět
Kamera
Asistent kamery
Eduard Kadeřábek, Miroslav Sinkule
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Návrhy kostýmů
Masky
Střih
Zvuk
Triky
Stanislav Šulc, František Jakubec, Josef Bůžek, Karel Císařovský
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Věra Kadlecová, Štěpán Skalský
Odborný poradce
Spolupráce
Miloslav Mirvald (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
Dirigent
Milivoj Uzelac (FISYO)
Písně
In der Heimat, da gibt's ein Wiedersehen, Internacionála, Tri dni ma naháňali
Hudba k písni
Wilhelm Lindemann (In der Heimat, da gibt's ein Wiedersehen), Pierre Degeyter (Internacionála)
Text písně
Wilhelm Lindemann (In der Heimat, da gibt's ein Wiedersehen), Antonín Macek (Internacionála), Josef Skalák (Internacionála)
Zpívá
mužský sbor (In der Heimat, da gibt's ein Wiedersehen), sbor (Internacionála), sbor (Tri dni ma naháňali)
Produkční údaje
Originální název
Únos
Anglický název
Kidnapped
Kategorie
film
Typologie
hraný
Žánr
drama
Země původu
Československo
Copyright
1952
Rok výroby
1952
Premiéra
30. 1. 1953
Výrobce
Nositelé copyrightu
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
109 min
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Akce: Umělecké prémie
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jindřich Polák
Vítěz
Akce: Umělecké prémie
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Karel Lier
Vítěz
Akce: Umělecké prémie
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
František Břetislav Kunc
Vítěz
Akce: Umělecké prémie
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Rudolf Milič st.
Vítěz
Akce: Umělecké prémie
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Šust
Vítěz
Akce: Státní ceny za rok 1953
1953
Praha / Československo
Státní cena II. stupně
kolektiv pracovníků filmu
udělena 9. 5. 1953 v hodnotě 50 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny v oboru umělecké kinematografie za umělecky přesvědčivé a neobyčejně úspěšné zobrazení vlasteneckého postoje naišch lidí v boji za mír proti imperialistickým podněcovatelům nové války
