Šumavské hranice střežili od nepaměti Chodové, kteří za tuto službu získali svobodu. Podléhali přímo králi. Po bitvě na Bílé hoře však byli prodáni říšskému radovi Lamingenovi zvanému Lomikar, který jejich práva neuznal a nutil je do roboty. Chodové se bouří, spoléhají na pergameny, které jim v minulosti zaručovaly svobodu. Po boji o staletou lípu se Lomikar zmocní pergamenů a spálí je. Dva nejdůležitější však předtím uschovala matka Jana Sladkého Koziny. S nimi se chodská deputace vypraví hledat spravedlnost nejprve do Vídně. Když neuspějí, obrátí se k pražskému apelačnímu soudu. Ani tady se nedovolají a navíc Kozina, Čtverák a Hrubý jsou uvězněni. Ostatní jsou přinuceni podepsat přísahu poslušnosti Lomikarovi. Na Chodsku Matěj Příbek zorganizuje povstání, zradou rychtáře Syky jsou však Chodové poraženi. Jejich vesnice je vypálena a Chodové, žalářovaní v Praze, jsou odsouzeni k smrti. 27. listopadu 1695 byla poprava vykonána. Kozina před smrtí vyzve Lomikara na boží soud – do roka a do dne. Po roce se na hostině Lomikar vysmívá Kozinově kletbě, při přípitku však klesne mrtev.
Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu (* 20. 11. 1634 Chodský Újezd – † 2. 11. 1696 Trhanov) – v Jiráskově předloze je uváděn jako Laminger, lidově nazýván Lomikar – bavorský šlechtic z rodu, kterému byly v letech 1621 a 1630 dány do držení chodské vsi. V důsledku toho byly doposud svobodní Chodové roku 1668 prohlášeni za poddané. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (r. Svatopluk Innemann, 1931).
Jan Sladký zvaný Kozina
Hančí, Kozinova žena
rychtář Kryštof Hrubý z Draženova
Kozinova matka, Kryštofova sestra
Kozinův děd
dudák Jiskra Řehůřek
Dorla, Jiskrova žena
Matěj Příbek
starý Příbek, Matějův otec
Manka, Matějova dcera
Pavel Šerlovský, Mančin ženich
rychtář Adam Ecl, zvaný Čtverák
rychtář Syka
Pajdár z Pocínovic
Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu zvaný Lomikar
Lomikarova žena
Barbora, Lomikarova dcera
Marie, Lomikarova dcera
správce Koš
trachtýř Just
hrabě Šternberk
rychtář z Pocínovic
hrabě z Vrtby
JUDr. Strauss
purkrabí
plukovník Stambach
Chod
Chod
Chod
přísedící Paroubek
soudce
úředník s listinou
soudce
Psůtka z Postřekova
úředník čtoucí rozsudek
Josef Němec z Medákova
Lomikarův voják
dráb
sekretář u soudu
důstojník
dítě
kurýr
císařský úředník
šlechtic
setník
správce
prokurátor
soudní úředník
říšský dvorní rada Wolf Vilém Lamingen z Albenreuthu, Lamingenův otec
rychtář
host
domažlický konšel
přísedící
tříletá Hanálka
Alois Jirásek (Psohlavci – román)
PhDr. Jaroslav Kramařík, mjr. Jan Pulkrábek (vojenství), J. M. Gottlieb
E. F. Burian, Vlastimil Pinkas (instrumentace)
FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)
Oldřich Stodola, Zora Šemberová
Zpívá Jana Dítětová
Psohlavci
Psohlavci
The Dog-heads
film
hranýdistribuční
drama, historický
Československo
1954
1953—1954
začátek natáčení 1. 10. 1953
schválení první kopie 30. 12. 1954
promítání povoleno 03/1955
premiéra 25. 3. 1955 /přístupný mládeži/ (kina Alfa /7 týdnů/, Aero /1 týden/, Oko /1 týden od 1. 4./, Revoluce /1 týden od 8. 4./, Kyjev /1 týden od 15. 4./, Bystrica /1 týden od 22. 4./, Arbes /1 týden od 29. 4./ a Mír /1 týden od 6. 5./, Praha)
Český barevný historický film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska.
dlouhometrážní
94 min
2 674 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české