Psohlavci

Země původu

Československo

Copyright

1954

Rok výroby

1953—1954

Premiéra

25. 3. 1955

Minutáž

94 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Psohlavci

Český název

Psohlavci

Anglický název

The Dog-heads

Anotace

V pořadí druhou filmovou adaptaci historického románu Aloise Jiráska Psohlavci natočil zkušený režisér Martin Frič (1902–1968) v roce 1954. Záměr zfilmovat příběh chodské rebelie z konce sedmnáctého století vyšel z takzvané jiráskovské akce vyhlášené po únorovém převratu prezidentem Klementem Gottwaldem. Produkční historie filmu sahá až do roku 1949. Při tvorbě scénáře se postupně vystřídali hned čtyři autoři, Jiří Mařánek, Jan Kloboučník, Otakar Kirchner a režisér Frič. Natáčení filmu bylo několikrát odloženo a do kin tak Psohlavci vstoupili až na jaře roku 1955. – Snímek se předlohy drží poměrně věrně. Zachycuje nárůst útlaku Chodů, kdysi svobodných strážců hranic a zemských cest, ze strany jejich nového pána Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu zvaného Lomikara. Do čela odporu se staví Jan Sladký Kozina. Chodové se pokoušejí domoci spravedlnosti u soudů, ale jejich snaha je vytrvale mařena Lamingenem, který neváhá císařské úředníky uplácet. – Na rozdíl od jiných jiráskovských adaptací první poloviny padesátých let se Psohlavci dopouštějí jen minimální ideové aktualizace předlohy. Film zdůrazňuje úlohu Chodů jako obránců země proti vnějším nepřátelům, čímž implicitně vyzdvihuje poúnorovou Pohraniční stráž, která mimo jiné přejala tradiční chodský emblém, psí hlavu. Výraznější ideologické zásahy však Psohlavci postrádají. Ze zápisů z jednání tehdejší Filmové rady naopak vyplývají obavy, aby v době probíhající kolektivizace československého venkova nebyl příběh o boji venkovanů za svá stará práva vnímán protirežimně. Snímek se setkal s výrazným zájmem diváků. Kritika však v době začínajícího kulturního rozvolňování film, ještě náležející k tendenci konzervativního historismu, přijala spíše s rozpaky. Na konci dubna 1955 byli Psohlavci uvedeni v soutěži 8. mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Žádnou z cen však nezískali. – Roli Jana Sladkého Koziny přesvědčivě ztvárnil Vladimír Ráž. Kromě něj vystupuje do popředí zejména distingovaný výkon Miloše Nedbala v roli nenáviděného Lomikara. Ve vedlejších úlohách se ve filmu objevuje řada známých herců a hereček, mimo jiné Jana Dítětová, Jarmila Kurandová, Zdeněk Štěpánek, Marie Brožová, Miloš Kopecký, František Kovářík, Jaroslav Průcha, František Smolík, Ladislav Pešek, Radovan Lukavský, Jaroslav Vojta, Jiřina Steimarová, Bohumil Švarc, Jana Štěpánková nebo Ladislav Boháč. Pozoruhodnou kuriozitou je krátké cameo Jana Wericha jako jednoho z rychtářů. – Fričova režie, barevná kamera Jana Stallicha a historicistní výprava Bohuslava Kuliče a Josefa Pavlíka vytvářejí vizuálně výrazný a atraktivní film. Umělecky silným prvkem je také hudební doprovod Emila Františka Buriana, jenž rozsáhle využívá motiv husitské písně Ktož jsú boží bojovníci. -je-

Obsah

Šumavské hranice střežili od nepaměti Chodové, kteří za tuto službu získali svobodu. Podléhali přímo králi. Po bitvě na Bílé hoře však byli prodáni říšskému radovi Lamingenovi zvanému Lomikar, který jejich práva neuznal a nutil je do roboty. Chodové se bouří, spoléhají na pergameny, které jim v minulosti zaručovaly svobodu. Po boji o staletou lípu se Lomikar zmocní pergamenů a spálí je. Dva nejdůležitější však předtím uschovala matka Jana Sladkého Koziny. S nimi se chodská deputace vypraví hledat spravedlnost nejprve do Vídně. Když neuspějí, obrátí se k pražskému apelačnímu soudu. Ani tady se nedovolají a navíc Kozina, Čtverák a Hrubý jsou uvězněni. Ostatní jsou přinuceni podepsat přísahu poslušnosti Lomikarovi. Na Chodsku Matěj Příbek zorganizuje povstání, zradou rychtáře Syky jsou však Chodové poraženi. Jejich vesnice je vypálena a Chodové, žalářovaní v Praze, jsou odsouzeni k smrti. 27. listopadu 1695 byla poprava vykonána. Kozina před smrtí vyzve Lomikara na boží soud – do roka a do dne. Po roce se na hostině Lomikar vysmívá Kozinově kletbě, při přípitku však klesne mrtev.

Poznámka

Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu (* 20. 11. 1634 Chodský Újezd – † 2. 11. 1696 Trhanov) – v Jiráskově předloze je uváděn jako Laminger, lidově nazýván Lomikar – bavorský šlechtic z rodu, kterému byly v letech 1621 a 1630 dány do držení chodské vsi. V důsledku toho byly doposud svobodní Chodové roku 1668 prohlášeni za poddané. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (r. Svatopluk Innemann, 1931).

Hrají

Vladimír Ráž

Jan Sladký zvaný Kozina

Jana Dítětová

Hančí, Kozinova žena

František Kovářík

rychtář Kryštof Hrubý z Draženova

Jarmila Kurandová

Kozinova matka, Kryštofova sestra

Zdeněk Štěpánek

Kozinův děd

Ladislav Pešek

dudák Jiskra Řehůřek

Jiřina Steimarová

Dorla, Jiskrova žena

Jaroslav Průcha

Matěj Příbek

František Smolík

starý Příbek, Matějův otec

Jana Štěpánková

Manka, Matějova dcera

Bohumil Švarc

Pavel Šerlovský, Mančin ženich

Jiří Dohnal

rychtář Adam Ecl, zvaný Čtverák

Radovan Lukavský

rychtář Syka

Jaroslav Vojta

Pajdár z Pocínovic

Miloš Nedbal

Wolf Maxmilian Lamingen z Albenreuthu zvaný Lomikar

Marie Brožová

Lomikarova žena

Marta Fričová

Barbora, Lomikarova dcera

Věra Váchová

Marie, Lomikarova dcera

Miloš Kopecký

správce Koš

Oldřich Lukeš

trachtýř Just

Bedřich Vrbský

hrabě Šternberk

Jan Werich

rychtář z Pocínovic

Otto Čermák

rychtář z Postřekova

Josef Gruss

hrabě z Vrtby

Ladislav Boháč

prokurátor JUDr. Strauss

Felix le Breux

plukovník Stambach

Josef Beyvl

přísedící Paroubek

Miroslav Svoboda

úředník s listinou

Karel Pavlík

Psůtka z Postřekova

Lubomír Lipský

úředník čtoucí rozsudek

Bedřich Bozděch

Josef Němec z Medákova

František Holar

Lomikarův voják

Vlastimil Brodský

sekretář u soudu

Miroslav Ježek

dítě

Josef Bartůněk

císařský úředník

Otto Tutter

šlechtic

Alexej Solmar

prokurátor

Erik Zámiš

soudní úředník

Stanislav Langer

říšský dvorní rada Wolf Vilém Lamingen z Albenreuthu, Lamingenův otec

Mirko Čech

domažlický konšel

Antonín Dvořák (2)

přísedící

Jana Zahradníčková

tříletá Hanálka

T. Jaroš

Komentář

Štáb a tvůrci

Předloha

Alois Jirásek (Psohlavci – román)

Technický scénář

Martin Frič

Assistent architekta

Juraj Červík

Návrhy kostýmů

J. M. Gottlieb

Vedoucí výroby

Ladislav Terš

Zástupce vedoucího výroby

Jaroslav Vlk

Odborný poradce

PhDr. Jaroslav Kramařík, mjr. Jan Pulkrábek (vojenství), J. M. Gottlieb

Hudba

Hudba

E. F. Burian, Vlastimil Pinkas (instrumentace)

Nahrál

FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)

Choreografie

Oldřich Stodola, Zora Šemberová

Písně

Hajej, dítě, kolíbám tě

Zpívá Jana Dítětová

Ktož jsú boží bojovníci

Produkční údaje

Originální název

Psohlavci

Český název

Psohlavci

Anglický název

The Dog-heads

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo

Copyright

1954

Rok výroby

1953—1954

Produkční data

začátek natáčení 1. 10. 1953
schválení první kopie 30. 12. 1954
promítání povoleno 03/1955

Premiéra

premiéra 25. 3. 1955 /přístupný mládeži/ (kina Alfa /7 týdnů/, Aero /1 týden/, Oko /1 týden od 1. 4./, Revoluce /1 týden od 8. 4./, Kyjev /1 týden od 15. 4./, Bystrica /1 týden od 22. 4./, Arbes /1 týden od 29. 4./ a Mír /1 týden od 6. 5./, Praha)

Distribuční slogan

Český barevný historický film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska.

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

94 min

Původní metráž

2 674 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české