Radovan Lukavský

RADOVAN LUKAVSKÝ (nar. 1.11.1919, Praha – zemřel 10. března 2008, Praha) se po maturitě na reálném gymnáziu v Českém Brodě zapsal ke studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě UK. Po zavření vysokých škol nacisty pracoval dva roky jako telegrafista na nádraží v Pečkách. Na podzim 1940 nastoupil na dramatické oddělení pražské konzervatoře, ale ve druhém ročníku, kdy už pod pseudonymem Karel Janota hrál v divadélku Větrník, byl totálně nasazen do Německa, kde se vyučil strojním zámečníkem. V létě 1944 byl vyreklamován a získal angažmá v Divadle Vlasty Buriana. Po válce dokončil studium na obou školách a podílel se na založení školní scény DISK. V letech 1946–50 hrál v Městském divadle na Vinohradech a pak v Městských divadlech pražských. Od roku 1957 až do smrti byl členem činohry Národního divadla v Praze. Jeho herectví vychází ze Stanislavského metody; vyznačuje se moderním a citlivým traktováním psychologicky složitých postav (často s etickým či filozofickým posláním), střídmými výrazovými prostředky, civilní úsporností a vytříbeným smyslem pro vnitřní napětí, hlasovou kulturu a hudebnost řeči. Jeho vzpřímená, štíhlá postava, ostře řezané rysy a pevný pohled, signalizující rozvahu a cílevědomé jednání, se uplatnily v řadě divadelních rolí: mimo jiné Hamlet, Othello, Macduff v Macbethovi, Edgar v Králi Learovi, Lorenzo v Romeovi a Julii, Anouilhův Tomáš Becket, Veršinin ve Třech sestrách a z českého repertoáru poštmistr v Srpnové neděli, Vocilka ve Strakonickém dudákovi, František Král v Konci masopustu, Don Quijote v Dykově Zmoudření dona Quijota, Kolínský v Paličově dceři, Jakub Vojnar ve Vojnarce, Hlubina v Měsíci nad řekou, Myrtillos v Hippodamii, Sigelius v Bílé nemoci, otec v Čapkově Matce nebo režisér Jonáš v Noční zkoušce. Ve filmu začínal ve druhé polovině 40. let epizodkami nacistických vojáků a důstojníků i uvědomělých dělníků, jež postupně vystřídaly menší i větší role v životopisných a historických filmech, mimo jiné dramatik Ladislav Stroupežnický (Mikoláš Aleš), profesor Hippler (Mladá léta), kaplan (Jan Hus), rychtář Syka (Psohlavci), kněz Bydlínský (Jan Žižka), hejtman z Hroznějovic (Proti všem), továrník Václav Klement (Dědeček automobil), manžel Boženy Němcové Josef Němec (Horoucí srdce, Veronika), bývalý revolucionář Rainer (Romaneto) či sociální reformátor Samuel Hartlib (Putování Jana Amose). V dramatech s tematikou okupace a jejích následků hrál nacisty (Nástup, Zvony pre bosých nebo Poslední ples na rožnovské plovárně) i ryze ušlechtilé typy, reprezentované zejména nebojácným profesorem v Krejčíkově Vyšším principu. Velmi početnou skupinu jeho hrdinů tvoří pohraničníci, kriminalisté, vyšetřovatelé, pracovníci rozvědky a armádní důstojníci ve válečných, dobrodružných, detektivních a špionážních filmech (nejznámější je poručík Václav Kot z Kachyňova Krále Šumavy). Zahrál si však i titulní roli v detektivní komedii Touha Sherlocka Holmese. Další doménou Lukavského filmové tvorby byly nejednoznačné postavy, procházející složitým duševním vývojem: strýc Jiří (Stříbrný vítr), inženýr Jan Šimek (Páté oddělení) a venkovský veterinář Jiří Klimeš (Pouta). Větší role vytvořil i ve dvou sci–fi filmech: obyvatele Modré planety Adama (Muž z prvního století) a zástupce velitele vesmírné lodi (Ikarie XB 1). Často představoval příslušníky inteligence: inženýry (Větrná hora, Páté oddělení, Zlatá svatba), profesory (Pražské blues, Případ pro začínajícího kata, Dům na Poříčí, Svítalo celou noc), lékaře (Smrt v sedle, Zelená vlna), soudce (Jak napálit advokáta), etnografa (Opera ve vinici) i archeologa (Schůzka se stíny). Hrál i krále v pohádkách (Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Malá mořská víla). V televizi se prosadil zejména díky spolupráci s režisérkou Evou Sadkovou a představil se v desítkách televizních inscenací, filmů nebo pohádek. Velké obliby dosáhl zejména úlohami obrozence Václava Tháma v televizním seriálu F. L. Věk (1971; r. František Filip) a Hafnera ve Sňatcích z rozumu (1968; r. František Filip) a Zlé krvi (1986; r. František Filip). Objevil se i v dalších seriálech: 30 případů majora Zemana (1974–79; Jiří Sequens), My z konce světa (1975; r. Ludvík Ráža), Dnes v jednom domě (1979; r. František Filip), Synové a dcery Jakuba skláře (1985; r. Jaroslav Dudek), Dobrodružství kriminalistiky (1989; r. Antonín Moskalyk), Náhrdelník (1992; r. František Filip), Četnické humoresky II (2002; r. Antonín Moskalyk) a Náves (2005; r. Jaroslav Hanus). Mimořádně důležitá je jeho tvorba recitační (Viola, Lyra Pragensis, televizní Chvilky poezie a jiné) a rozhlasová. Jeho kultivovaný hlasový projev využívali filmaři k namlouvání komentářů. Silné intelektuální a odborné zázemí Lukavského se projevilo i v jeho pedagogické práci na DAMU (od roku 1947), na FAMU (od roku 1961) a na Státní konzervatoři v Praze (od roku 1975). V roce 1995 byl jmenován profesorem. Je autorem několika teoretických spisů: Monolog o herectví (1963), Hamlet, pracovní deník (1965), Stanislavského metoda herecké práce (1978) a Být nebo nebýt: monology o herectví (1981). Kritickou analýzu jeho tvorby přinášejí monografické knihy Heleny Suchařípové Radovan Lukavský (1963), Viktora Kudělky Radovan Lukavský (1990) a Zuzany Sílové Radovan Lukavský (1999). Názory a vzpomínky svěřil vnučce Kláře Lukavské v knize Rozhovory s dědečkem (2004, 2005). Vznikly i jeho televizní medailony Život herce Radovana Lukavského z cyklu GENUS (1996; r. Martin Štoll) a Návštěva u Radovana Lukavského (2005; r. Ondřej Kepka). Za celoživotní mistrovství obdržel Cenu Thálie (1996) a prezident republiky mu v roce 2000 udělil státní vyznamenání, medaili Za zásluhy. – Filmografie (TV neúplná): Muži bez křídel (1946; r. František Čáp), Nadlidé (1946; r. Václav Wasserman), Bílá tma (1948; r. František Čáp), Dvaasedmdesátka (1948; r. Jiří Slavíček), Němá barikáda (1949; r. Otakar Vávra), Pan Habětín odchází (1949; r. Václav Gajer), Revoluční rok 1848 (1949; r. Václav Krška), Zocelení (1950; r. Martin Frič), Přiznání (1950; r. Jiří Lehovec), Mikoláš Aleš (1951; r. Václav Krška), Milujeme (1951; r. Václav Kubásek, Jaroslav Novotný), Akce B (1952; r. Josef Mach), Mladá léta (1952; r. Václav Krška), Nástup (1952; r. Otakar Vávra), Tajemství krve (1953; r. Martin Frič), Na stříbrném zrcadle (1954; r. Jaromír Pleskot), Jan Hus (1954; r. Otakar Vávra), Stříbrný vítr (1954; r. Václav Krška), Psohlavci (1955; r. Martin Frič), Punťa a čtyřlístek (1955; r. Jiří Weiss), Větrná hora (1955; r. Jiří Sequens), Jan Žižka (1955; r. Otakar Vávra), Honzíkova cesta (1956; r. Milan Vošmik), Dědeček automobil (1956; r. Alfréd Radok), Ztracenci (1956; r. Miloš Makovec), Proti všem (1956; r. Otakar Vávra), Tam na konečné (1957; r. Ján Kadár, Elmar Klos), Štěňata (1957; r. Ivo Novák), Smrt v sedle (1958; r. Jindřich Polák), Král Šumavy (1959; r. Karel Kachyňa), Vyšší princip (1960; r. Jiří Krejčík), Páté oddělení (1960; r. Jindřich Polák), Hrdinové okamžiku (TV–1960; r. Jiří Krejčík), Pouta (1961; r. Karel Kachyňa), Malý Bobeš (1961; r. Jan Valášek), Muž z prvního století (1961; r. Oldřich Lipský), Soud (TV–1961; r. Eva Sadková), Zelené obzory (1962; r. Ivo Novák), Malý Bobeš ve městě (1962; r. Jan Valášek), Pevnost na Rýně (1962; r. Ivo Toman), Horoucí srdce (1962; r. Otakar Vávra), Ikarie XB 1 (1963; r. Jindřich Polák), Pražské blues (1963; r. Georgis Skalenakis), Tři zlaté vlasy děda Vševěda (1963; r. Jan Valášek), Der andere neben dir (TV–1963, Druhý vedle tebe; r. Ulrich Thein), Antigona (TV–1964; r. Pavel Hobl), Znamení ohně (TV–1964; r. Eva Sadková), Zvony pre bosých (1965; r. Stanislav Barabáš), 5 milionů svědků (1965; r. Eva Sadková), Dívka s třemi velbloudy (1967; r. Václav Krška), Lucerna (TV–1967; r. František Filip), Waterloo (TV–1967; r. Jiří Bělka), Zlatý kočár (TV–1967; r. Eva Sadková), Dino (TV–1967; r. František Filip), Drak sa vracia (1967; r. Eduard Grečner), Dreyfusova aféra (TV–1968; r. Antonín Moskalyk), Ohnice (TV–1968; r. Jiří Bělka), Bellevue (TV–1969; r. Jiří Bělka), Případ pro začínajícího kata (1969; Pavel Juráček), Jádro věci (TV–1969; r. Jaroslav Novotný), Ezop (1969; r. Rangel Valčanov), Chvojka (TV–1970; r. Jaroslav Mach), Za ranních červánků (TV–1970; r. Václav Hudeček), Mata Hari (TV–1970; r. Jaroslav Dudek), Zvláštní případ (TV–1970; r. Hynek Bočan), Dlouhá bílá nit (TV–1970; r. Ján Roháč), Tatínek na neděli (1971; r. Jaroslav Mach), Lekce (1971; r. Dušan Klein), Kat nepočká (TV–1971; r. František Filip), Mrtvý princ (TV–1971; r. Vlasta Janečková), Černý vlk (1971; r. Stanislav Černý), Touha Sherlocka Holmese (1971; r. Štěpán Skalský), Zvláštní případ (TV–1971; r. Hynek Bočan), Zlatá svatba (1972; r. Josef Mach), Román lásky a cti (TV–1972; r. Jiří Bělka), Elixíry ďábla (1972; r. Ralf Kirsten), Akce Bororo (1972; r. Otakar Fuka; hlas), Podezření (1972; r. Jiří Krejčík), Poklad krále Davida (TV–1973; r. Václav Hudeček), Větrné moře (1973; r. Eldar Kulijev), Poslední ples na rožnovské plovárně (1974; r. Ivo Novák), Akce v Istanbulu (1975; r. Vladimír Čech), Des Christoffel von Grimmelshausen abenteuerlicher Simplicissimus (TV–1975, Dobrodružný Simplicissimus od Christoffela von Grimmelshausena; r. Fritz Umgelter), Přátelé (TV–1975; r. Pavel Klemens), Malá mořská víla (1976; r. Karel Kachyňa), Až bude padat hvězda (TV–1976; r. Věra Jordánová), Dům Na poříčí (1976; r. Jiří Svoboda), Paličova dcera (TV–1977; r. František Filip), Já zůstanu věrný (TV–1977; r. Jiří Bělka), Buchta radosti (TV–1977, Zátoka černého zlata; r. Eldar Kulijev – TV), Pasiáns (1977; r. Vladimír Čech), Tichý Američan v Praze (1977; r. Josef Mach, Štěpán Skalský), Zlaté rybky (1977; r. Otakar Fuka), Theodor Chindler – Die Geschichte einer deutschen Familie (TV–1978, Theodor Chindler – Příběh jedné německé rodiny; r. Hans W. Geissendörfer), Julek (1979; r. Ota Koval; hlas), Rukojmí v Bella Vista (1980; r. Jiří Sequens), Svítalo celou noc (1980; r. Václav Matějka), Signum laudis (1980; r. Martin Hollý), Jak napálit advokáta (1980; r. Vladimír Čech), Ako listy jedného stromu (TV–1980; r. Vladimír Kavčiak), Romaneto (1980; r. Jaroslav Soukup), Proč se vraždí starší dámy (TV–1981; r. Pavel Háša), Měsíční tónina (TV–1981; r. Eva Sadková), Pueblo (TV–1981; r. Jiří Svoboda), Opera ve vinici (1981; r. Jaromil Jireš), Zelená vlna (1982; r. Václav Vorlíček), Jehla (TV–1982; r. Jiří Svoboda), Dlouhá bílá stopa (TV–1982; r. Petr Tuček), Schůzka se stíny (1982; r. Jiří Svoboda), Putování Jana Amose (1983; r. Otakar Vávra), Tažní ptáci (TV–1983; r. František Filip), Přítel (TV–1983; r. Jaroslav Dudek), Záchvěv strachu (1983; r. Jaroslav Soukup), Vzpurní svědkové (TV–1983; r. Eva Sadková), Moje srdcová sedma (TV–1984; r. Ludvík Ráža), Dvě noci s císařem (TV–1984; r. Pavel Háša), Chytrá princezna (TV–1984; r. Václav Hudeček), Příliš velká šance (1984; r. Otakar Fuka), Gobseck (TV–1985; r. Eva Sadková), Čtvrtá strana trojúhelníku (TV–1985; r. Jana Semschová), Tretí šarkan (1985; r. Peter Hledík), Skalpel, prosím (1985; r. Jiří Svoboda), Veronika (1985; r. Otakar Vávra), Povídka s dobrým koncem (TV–1986; r. Petr Tuček), O Háderunovi a víle Elóře (TV–1986; r. Jaromil Jireš), Můj hříšný muž (1986; r. Václav Matějka), Kořánův les (TV–1986; r. Petr Tuček), O houslích krále snů (TV–1987; r. Věra Jordánová), Pavie pierko/Die Pfauenfleder (TV–1987; r. Petr Weigl – TV), Proces s vrahy Martynové (TV–1988; r. Petr Koliha), Lékaři (TV–1988; r. Jaroslav Dudek), Putování po Blažených ostrovech (TV–1988; r. Ludvík Ráža), Motanice (TV–1988; r. Vlasta Janečková), Tichý společník (1988; r. Zdeněk Flídr), Jak chytit krokodýla (TV–1989; r. Zdeněk Kubeček), Přísahám a slibuji (TV–1990; r. František Filip), Šťastlivec Sulla (TV–1991; r. Pavel Háša), Requiem za W.A. Mozarta (TV–1991; r. Tomáš Šimerda), Pohádka o touze (TV–1991; r. Svatava Simonová), Život a dílo skladatele Foltýna (TV–1992; r. Pavel Háša), Pravda a lež (TV–1992; r. Vlasta Janečková), O dvou sestrách a Noční květině (TV–1992; r. Svatava Simonová), Noc pastýřů (TV–1992; r. František Filip), Senso (TV–1992, Vášeň; r. G. Vergez – TV), Zapomenuté tváře (TV–1994; r. Otakar Kosek), Tři Alberti a slečna Matylda (TV–1994; r. Martin Faltýn), Má je pomsta (1995; r. Lordan Zafranović), Den, kdy unesli papeže (TV–1995; r. František Filip), La casa rosa (TV–1995, Růžový dům; r. Vanna Paoliová), Červený kamínek (TV–1996; r. Vlasta Janečková), O perlové panně (1997; r. Vladimír Drha), hudební dok. Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále (1997; r. Igor Chaun; hlas), O pyšném panovníkovi (TV–1998; r. František Filip), Ortel (TV–1999; r. František Filip), Tři dámy s pistolí (TV–2004; r. František Filip), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005; r. Vladimír Morávek; hlas), Maharal – Tajemství talismanu (2007; r. Pavel Jandourek). -fik-