Jedenáctiletý Olda havaroval na kole a s rozbitou hlavou ho veze sanitka do nemocnice. Než se dostane na operační sál k zašití rány, leží na nosítkách v ambulanci. Olda se domnívá, že půjde hned po operaci domů a je nerad, když zdravotní sestře volá maminka. Nechtěl jí přidělávat starosti, protože se o něho stará sama. Se zaťatými zuby snáší bolest při čištění rány, zvlášť když na něj se zájmem kouká holčička ležící vedle. Maminka přijede do nemocnice a chlapec jí předá nákup, který svědomitě obstaral. Statečně se chová Olda i na sále. Až když se ocitne za závěsem na ambulanci, může si ulevit a po tvářích se mu koulejí dětské slzy.
Snímek byl v distribuci uveden se slovenským filmem Senzi mama (1964; režie Vladislav Pavlovič).
Olda Teper
Marie Teperová, Oldova maminka
zdravotní sestra
lékař
Jana, holčička na ambulanci
řidič sanitky
zřízenec v sanitce
zřízenec na ambulanci
sálová sestra
Miloslav Dvořák, Pravoň Lomoz, Václav Pošta
FISYO (Dirigent František Belfín)
Kdy brečí muži
Kdy brečí muži
When Men Cry
film
hranýdistribuční
příběh
Československo
1964
1964
schválení literárního scénáře 5. 4. 1963
schválení technického scénáře 16. 7. 1964
začátek natáčení 5. 8. 1964
konec natáčení 26. 8. 1964
promítání povoleno 8. 12. 1964
premiéra 19. 3. 1965 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 14. 5. 1965 /přístupný mládeži/ (kino Praha /1 týden/, Praha)
bez sloganu
Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
krátkometrážní
19 min
550 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
