Noc nevěsty
Typologie filmu
hranýAnglický název
The Nun’s NightMinutáž
89Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1967Rok výroby
1967Premiéra
15.12.1967Jazyková verze
českáRežie
Karel KachyňaAnotace
Mezi vrcholná díla scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni z šedesátých let patří vedle snímků Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) a Ucho (1970) i drama odehrávající se v padesátých letech. Drsně baladický film, inspirovaný Procházkovou působivou novelou Svatá noc, líčí střet dvojí fanatické víry a dvojí životní koncepce – náboženské a komunistické. Sympatie autorů jsou však na straně titulní hrdinky – bývalé jeptišky, která se vrací do rodné jihomoravské vísky Týnce po sebevraždě otce-sedláka. „Slečna“ hospodaří na otcovském statku sama s bláznivým Ambrožem a přijme zaměstnání v družstvu. Svou víru však neopouští. Když se rozhodne k demonstrativní, slavnostní návštěvě půlnoční mše, strhne s sebou mladá žena i obyvatele vesnice. Ti Slečnu, symbolizující zaniklou autoritu, vzývají jako svatou Pannu. Ideovým protivníkem fanatické hrdinky, již vesnický kněz nakonec obviní z rouhavé pýchy, se stává zakomplexovaný předseda družstva Picin. Ten se rozhodne štědrovečerní „revoluci“ potlačit s puškou v ruce… Syrová venkovská balada, jejíž výtvarné kvality určuje černobílá kamera Josefa Illíka, vnímá dobu kolektivizace padesátých let jako období, v němž zanikají staré pořádky, ale nový, komunistický řád je nedokáže nahradit. Postavy jsou uvězněny v pocitech viny a nemožnosti dosáhnout odpuštění, protože zmizely tradiční víra v Boha i pokora prosté existence odvíjející se v souladu s přírodními a hospodářskými cykly. Vynikající hlavní představitelku našel Karel Kachyňa v Janě Brejchové, jež dodala postavě Slečny – jedné ze svých nejvýznamnějších dramatických rolí – hluboký spirituální rozměr i rysy obyčejné, potlačované lidskosti. Racionalistického Picina ztvárnil prakticky neznámý Mnislav Hofmann, převážně divadelní, mimopražský herec, kterému filmaři většinou svěřovali spíše okrajové role. Malé role faráře se s velkou morální autoritou ujal Josef Kemr.
Obsah
Jednoho podzimního dne roku 1950 odvádějí rolníci v rámci nucené kolektivizace svůj dobytek do společných stájí. Předseda družstva Picin veřejně vyvolává jména rolníků. Jen bohatý sedlák Konvalinka se násilí vzepře otřesným způsobem. Postřílí dobytek a sám spáchá sebevraždu. Do vsi se vrací Konvalinkova dcera zvaná Slečna, bývalá jeptiška, které nový režim zrušil klášter. Hospodaří sama na zbylém majetku s pomocí obecního blázna Ambrože. Mimo to Slečna krmí družstevní vepře. Podomek Ambrož se stává cílem nechutných vtipů, naznačujících jeho sexuální vztah s přísnou mladou zaměstnavatelkou. Picin ví, že družstevníci kradou obilí a že všichni neodevzdali pušky. Před Vánoci se rozhodne Slečna obnovit tradici a jet v saních na původně zakázanou půlnoční mši. Oděna do řeholního šatu přijede ke kostelu a žehná lidem. Náboženské vzrušení davu vesničanů přiměje kněze k odsloužení obřadu. Picinova družka Filipa umírá, a když ji hrobník se ženou připraví do hrobu, Picin s nabitou puškou odchází ke kostelu. Kněz vytkne před lidmi bývalé jeptišce pýchu a mladá žena uprchne do polí. Picin zoufalý z Filipiny smrti, zaslepený nenávistí, zastřelí před kostelem jednoho ze sedláků. Slečna v mrazu zahynula. Do vesnice přijíždějí z města milicionáři.
Film online
Galerie
Hrají
Jana Brejchová
jeptiška zvaná Slečna, rozená Konvalinková
Mnislav Hofmann
předseda Picin
Gustáv Valach
obecní blázen Ambrož
Josef Kemr
farář
Josef Elsner
rolník Jan Šabatka
Čestmír Řanda
rolník Alois Skovajs
Jaroslav Moučka
rolník Vitásek
Josef Větrovec
rolník Josef Bařina
Valerie Kaplanová
Filipa, Picinova družka
Libuše Havelková
rolnice Klára Jedličková
Karel Houska
kostelník Tapa
Zdeněk Kryzánek
hajný
Adam Matejka
hrobník Gustav
Anna Kratochvílová
Anna, hrobníkova žena
Jaroslava Vysloužilová
Bařinova žena
Petr Svojtka
Karel, Skovajsův syn
Jiří Klem
učitel
Eva Foustková
stařena
Josefa Pechlátová
stařena
Marie Mašková
stařena
Luisa Kollingerová
stařena
Josef Koza
milicionář
Antonín Novotný
milicionář
Ladislav Kazda
strážmistr VB
Lubomíra Willigová
Skovajsova žena
Jan Kraus
kluk Martin
Magdaléna Holendrová
dítě
Vladimír Očenášek
dítě
Simona Uhlířová
dítě
Eva Dyková
družička, Slečna jako dítě
Ladislav Gzela
vesničan
Pavel Handl
voják
Miloš Vávra
voják
Vl. Pokorný
výrostek
Jozef Sodoma
vesničan
Jindra Rathová
vesnická žena
Mluví
Josef Abrhám
hlas Karla Skovajse
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Stanislava Hutková, Jaroslava Čapková
Předloha
Jan Procházka (Svatá noc – novela)
Scénář
Technický scénář
Dramaturgie
Kamera
Asistent kamery
Architekt
Kostýmy
Masky
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Zdeňka Černá, Hubert Novotný
Asistent vedoucího výroby
Vít Pešina
Odborný poradce
František Zábrodský
Spolupráce
D. Fišerová, Leopold Zeman
Hudba
Nahrál
Dirigent
František Belfín (FISYO)
Písně
Nesem vám noviny
Text písně
Tomáš Bečák (Nesem vám noviny)
Zpívá
sbor (Nesem vám noviny)
Produkční údaje
Původní název
Noc nevěsty
Anglický název
The Nun’s Night
Copyright
1967
Rok výroby
1967
Premiéra
15.12.1967
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Šmída – Fikar, Ladislav Fikar, Bohumil Šmída
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
35mm, Betacam, DVD
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Karel Kachyňa
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Jan Procházka
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Vítěz
Akce: 5. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1967
1968
Praha / Československo
Čestné uznání za hudbu k filmu
Jan Novák
Vítěz
Akce: Cena Ústředního výboru Svazu československého spisovatelů za rok 1966
1967
Praha / Československo
Cena Ústředního výboru Svazu československého spisovatelů za filmový scénář
Jan Procházka
s přihlédnutím k dosavadní scenáristické práci
Vítěz
Festival: 28. mezinárodní filmový festival Benátky
1967
Benátky / Itálie
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem
Jan Procházka