Mezi vrcholná díla scenáristy Jana Procházky a režiséra Karla Kachyni z šedesátých let patří vedle snímků Ať žije republika (1965), Kočár do Vídně (1966) a Ucho (1970) i drama odehrávající se v padesátých letech. Drsně baladický film, inspirovaný Procházkovou působivou novelou Svatá noc, líčí střet dvojí fanatické víry a dvojí životní koncepce – náboženské a komunistické. Sympatie autorů jsou však na straně titulní hrdinky – bývalé jeptišky, která se vrací do rodné jihomoravské vísky Týnce po sebevraždě otce-sedláka. „Slečna“ hospodaří na otcovském statku sama s bláznivým Ambrožem a přijme zaměstnání v družstvu. Svou víru však neopouští. Když se rozhodne k demonstrativní, slavnostní návštěvě půlnoční mše, strhne s sebou mladá žena i obyvatele vesnice. Ti Slečnu, symbolizující zaniklou autoritu, vzývají jako svatou Pannu. Ideovým protivníkem fanatické hrdinky, již vesnický kněz nakonec obviní z rouhavé pýchy, se stává zakomplexovaný předseda družstva Picin. Ten se rozhodne štědrovečerní „revoluci“ potlačit s puškou v ruce… Syrová venkovská balada, jejíž výtvarné kvality určuje černobílá kamera Josefa Illíka, vnímá dobu kolektivizace padesátých let jako období, v němž zanikají staré pořádky, ale nový, komunistický řád je nedokáže nahradit. Postavy jsou uvězněny v pocitech viny a nemožnosti dosáhnout odpuštění, protože zmizely tradiční víra v Boha i pokora prosté existence odvíjející se v souladu s přírodními a hospodářskými cykly. Vynikající hlavní představitelku našel Karel Kachyňa v Janě Brejchové, jež dodala postavě Slečny – jedné ze svých nejvýznamnějších dramatických rolí – hluboký spirituální rozměr i rysy obyčejné, potlačované lidskosti. Racionalistického Picina ztvárnil prakticky neznámý Mnislav Hofmann, převážně divadelní, mimopražský herec, kterému filmaři většinou svěřovali spíše okrajové role. Malé role faráře se s velkou morální autoritou ujal Josef Kemr.
Jednoho podzimního dne roku 1950 odvádějí rolníci v rámci nucené kolektivizace svůj dobytek do společných stájí. Předseda družstva Picin veřejně vyvolává jména rolníků. Jen bohatý sedlák Konvalinka se násilí vzepře otřesným způsobem. Postřílí dobytek a sám spáchá sebevraždu. Do vsi se vrací Konvalinkova dcera zvaná Slečna, bývalá jeptiška, které nový režim zrušil klášter. Hospodaří sama na zbylém majetku s pomocí obecního blázna Ambrože. Mimo to Slečna krmí družstevní vepře. Podomek Ambrož se stává cílem nechutných vtipů, naznačujících jeho sexuální vztah s přísnou mladou zaměstnavatelkou. Picin ví, že družstevníci kradou obilí a že všichni neodevzdali pušky. Před Vánoci se rozhodne Slečna obnovit tradici a jet v saních na původně zakázanou půlnoční mši. Oděna do řeholního šatu přijede ke kostelu a žehná lidem. Náboženské vzrušení davu vesničanů přiměje kněze k odsloužení obřadu. Picinova družka Filipa umírá, a když ji hrobník se ženou připraví do hrobu, Picin s nabitou puškou odchází ke kostelu. Kněz vytkne před lidmi bývalé jeptišce pýchu a mladá žena uprchne do polí. Picin zoufalý z Filipiny smrti, zaslepený nenávistí, zastřelí před kostelem jednoho ze sedláků. Slečna v mrazu zahynula. Do vesnice přijíždějí z města milicionáři.
jeptiška zvaná Slečna, rozená Konvalinková
předseda Picin
obecní blázen Ambrož
farář
rolník Jan Šabatka
rolník Alois Skovajs
rolník Vitásek
rolník Josef Bařina
Filipa, Picinova družka
rolnice Klára Jedličková
kostelník Tapa
hajný
hrobník Gustav
Anna, hrobníkova žena
Bařinova žena
Karel, Skovajsův syn
učitel
stařena
stařena
stařena
stařena
milicionář
milicionář
strážmistr VB
Skovajsova žena
kluk Martin
dítě
dítě
dítě
družička, Slečna jako dítě
vesničan
voják
voják
výrostek
vesničan
vesnická žena
hlas Karla Skovajse
Stanislava Hutková, Jaroslava Čapková
Jan Procházka (Svatá noc – novela)
Zdeňka Černá, Hubert Novotný
Vít Pešina
František Zábrodský
D. Fišerová, Leopold Zeman
František Belfín (FISYO)
Nesem vám noviny
Tomáš Bečák (Nesem vám noviny)
sbor (Nesem vám noviny)
Noc nevěsty
The Nun’s Night
1967
1967
15.12.1967
Šmída – Fikar, Ladislav Fikar, Bohumil Šmída
35mm, Betacam, DVD
česká
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Karel Kachyňa
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Jan Procházka
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: 5. soutěž o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1967
1968
Praha / Československo
Čestné uznání za hudbu k filmu
Jan Novák
Akce: Cena Ústředního výboru Svazu československého spisovatelů za rok 1966
1967
Praha / Československo
Cena Ústředního výboru Svazu československého spisovatelů za filmový scénář
Jan Procházka
s přihlédnutím k dosavadní scenáristické práci
Festival: 28. mezinárodní filmový festival Benátky
1967
Benátky / Itálie
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem
Jan Procházka