Pozici Víta Olmera jako dobového romantického idolu potvrdila adaptace novely (1871) ruského spisovatele Ivana Sergejeviče Turgeněva. V roli mladíka, který kvůli ambicím pošetile zmarní vztah s milující dívkou, ovšem populární herec osvědčil nejen své přirozené charisma, ale i stylotvornou hereckou inteligenci. Olmerovi byla ovšem pozice zbožňovaného idolu nepříjemná a Sanin se stal jeho poslední velkou romantickou rolí. Jarní vody jsou i posledním dílem režisérského klasika Václava Kršky, jenž ve spolupráci s kameramanem Josefem Illíkem vykouzlil přesvědčivou atmosféru starého Ruska, viděného nostalgickým pohledem zestárlého hrdiny. V pozapomenutém filmu, který si kinopremiéru odbyl 30. srpna 1968, si roli něžné Gemmy zahrála slovenská Miss Alžbeta Štrkuľová. Partu protřelé svůdkyně Polozovové se ujala Květa Fialová.
Stárnoucí osamělý muž, Dimitrij Pavlovič Sanin, pořádá na svém sídle slavnost. Odchází do své pracovny a železný prsten, který nalezne ve stole, ho vrací ve vzpomínkách o čtyřicet let zpět, kdy byl čtyřiadvacetiletým pohledným mladíkem. Vracel se tehdy z Itálie domů do Ruska. V malém rakouském městečku chtěl strávit pouze jednu noc. Náhodně zabloudil do malé italské cukrárny, kde ho požádala o pomoc vyděšená dívka. Saninovi se podařilo probudit z mdlob jejího malého bratra. Krásná Gemma, dcera majitelky cukrárny, ho z vděčnosti pozvala na večeři. Sanin neplánovaně zůstal více dní. Na rozdíl od Gemmina snoubence, obchodníka Klübera, se dívky zastal před vlezlým důstojníkem a dokonce přistoupil na souboj. Důstojník se omluvil a Gemma se rozešla se svým upjatým ženichem. Romantický vztah Gemmy a Sanina přerostl v lásku. Sanin požádal Gemmu o ruku, rozhodl se prodat své sídlo v Rusku a investovat do cukrárny. Krajan Polozov ho seznámil se svou okouzlující ženou, která měla zájem o koupi. Během krátké doby se Sanin zařadil mezi milence poživačné Marji Polozovové a s Gemmou se dopisem rozloučil. Marja mu věnovala na památku železný prsten. - Sanin se probírá ze vzpomínek. Nikdy už nenašel lásku a nyní jen zatrpkle očekává smrt.
Dimitrij Pavlovič Sanin
Mluví Gabriela Vránová
Gemma Roselliová
Marja Nikolajevna Polozovová
Lenora Roselliová, matka Gemmy
Hyppolit Sidoryč Polozov, Marjin muž
Pantaleone Cippatola, domácí přítel
obchodník Karl Klüber, snoubenec Gemmy
Emilio Roselli, Gemmin mladší brat
baron Kristian von Dönhof
von Rychter
poručík von Stahl
hraběnka Despraunová
hrabě
Arabella Agoutová
Manfred von Callas
Latouche
hospodyně Luisa
komorník
doktor
hotelový sluha
sluha Charles
dáma v dostavníku
důstojník Callaniat
de Vincente
služka Lény
poslíček
majordomus
krásný brunet na plese
dirigent
dáma na koni
tanečnice
tanečnice
Vilém Henzel
Ivan Sergejevič Turgeněv (Jarní vody /Vešnije vody/ – novela)
Jan Petrů
Zdeňka Černá, Ladislav Dražan
Karel Čabrádek
Marie Zahradníková (klapka), Miroslav Pešan (fotograf)
Jarní vody
Jarní vody
Spring Waters
film
hranýdistribuční
melodrama
Československo
1968
1967
schválení literárního scénáře 24. 3. 1966
schválení technického scénáře 5. 7. 1967
začátek natáčení 20. 7. 1967
konec natáčení 19. 10. 1967
schválení první kopie 8. 3. 1968
promítání povoleno 15. 3. 1968
vyřazení z distribuce 30. 9. 1976
premiéra 30. 8. 1968 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 5. 9. 1968 /nepřístupný mládeži/ (kina Alfa /1 týden/, Klub /1 týden od 19. 9./, Městská knihovna /2 týdny od 19. 9./ a Blaník /2 týdny od 3. 10./, Praha)
Český film. Romance lásky a zrady.
Tvůrčí skupina Novotný – Kubala, Bedřich Kubala (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Ladislav Novotný (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
90 min
2 548 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 19. filmový festival pracujících – léto '68
1968
35 měst / Československo
Čestné uznání
uděleno 7. 7. 1968 v Ústí nad Labem
Festival: 1. mezinárodní filmový festival Phnompenh
1968
Phnompenh / Kambodža
Cena za kameru
Josef Illík
Romantický herecký idol šedesátých let prošel řadou proměn: nepokojná inteligence ho proměnila v režiséra, který se nene...