Vojtěch Jasný

scenárista, fotograf, pedagog, režisér

Datum narození

30.11.1925

Místo narození

Kelč u Valašského Meziříčí, Československo

Datum úmrtí

15.11.2019

Místo úmrtí

Přerov, Česká republika

Životopis

VOJTĚCH JASNÝ (nar. 30.11.1925, Kelč u Valašského Meziříčí – zem. 15.11.2019, Přerov) pocházel z učitelské rodiny. Jeho otec zahynul v Osvětimi, Jasný sám byl během okupace totálně nasazen a působil v odboji. Od dětství fotografoval. Hned po válce začal studovat filozofii a ruštinu na Karlově univerzitě. V roce 1946 udělal zkoušky na FAMU, obor filmové fotografie (kamera) u Karla Plicky. Školu absolvoval v roce 1951 filmem Není stále zamračeno. Již během studií spolupracoval s Karlem Kachyňou, s nímž později působil v Československém armádním filmu. Natáčeli budovatelské dokumenty, ze zájezdu s Armádním uměleckým souborem vzniklo několik dokumentů o Číně. V hrané tvorbě Jasný samostatně debutoval snímkem z vojenského prostředí podle hry Pavla Kohouta Zářijové noci (1956). Prosadil se autorským povídkovým filmem Touha, pohádkovou alegorií Až přijde kocour (Zvláštní cena poroty, Cena za nejlepší film pro mládež, Cena nejvyšší technické komise na XVI. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1963) a poetickou historickou freskou Všichni dobří rodáci (mimo jiné Cena za režii ex aequo, Cena nejvyšší technické komise na XXII. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes 1969, Cena Československé filmové kritiky), jež se v odborné anketě ke sto letům české kinematografie ve Filmových listech 1999 umístila na třetím místě (za Marketou Lazarovou a Obchodem na korze). V roce 1970 odešel z politických důvodů do exilu. Žil krátký čas v Jugoslávii, později se usadil v Rakousku a počátkem roku 1984 přesídlil do USA a žil v New Yorku. Jako scenárista, filmový, televizní a divadelní režisér a pedagog působil kromě těchto zemí v Chorvatsku, Německu, Finsku, Francii, Norsku, Izraeli a Kanadě. Ve Spojených státech přednášel mimo jiné na Kolumbijské univerzitě (na filmovém odboru Školy vizuálních umění). Natáčel hrané i dokumentární filmy zejména pro televizi. Zhusta šlo o adaptace literárních či divadelních děl. Pro jeho život v evropském exilu mělo velký význam přátelství s Heinrichem Böllem. V roce 1976 byl Jasný spoluzakladatelem akciové společnosti Filmstudio Salzburg, jež však o dva roky později ukončila svou činnost se ztrátou. Po roce 1989 se do vlasti pravidelně vracel a roku 2011 se sem vrátil natrvalo. Nejprve žil v městečku Bystré a od roku 2015 až do svého úmrtí v Přerově. Jeho první žena Miroslava Jasná, rozená Faltysová (1927–1959) byla vedoucí praktických filmových cvičení na FAMU. – Se Zdeňkem Formanem a Karlem Kachyňou vydal fotografickou knihu Budujeme pohraničí (Orbis, Praha 1950), s Jaroslavem Čechem a Karlem Kachyňou knihu Byli jsme v zemi květů (Naše vojsko, Praha 1954) a po letech svoji fotografickou tvorbu v katalogu Vojtěch Jasný: Fotografie / Photographs (Kant, Praha 2010). Své osobní i odborné zkušenosti shrnul v knize Život a film (Národní filmový archiv, Praha 1999). Upozorňujeme také na studii Exilová tvorba Vojtěcha Jasného ve Filmu a době č. 1/99, přepis nerealizovaného scénáře Kominíček a korouhvičky v časopise Iluminace č. 1/2003, edice vzpomínek Ikarské lety uveřejněné v Iluminaci č. 2/2008 a v Divadelních novinách č. 1–6/2012 (šest částí) a na rozsáhlou monografii Jiřího Voráče Vojtěch Jasný (Host, Brno 2020). Jeho dílu se věnoval španělský dlouhometrážní dokument Život a film – Labyrintové životopisy Vojtěcha Jasného (2009, Vida y cine – Las laberínticas biografías de Vojtech Jasny; r. Arkaitz Basterra). – Vojtěch Jasný patřil k nejvýznamnějším českým filmovým tvůrcům. Jeho dílo se vyznačovalo osobitou poetičností, důrazem na výtvarnou stránku a zřetelným humanistickým aspektem. – Filmografie: (režie, není–li uvedeno jinak) práce v Československu kr. budovatelský dok. Věděli si rady (1950; spol. sc., režie, kam., střih Karel Kachyňa), dlouhý hraný dok. z pohraničí Není stále zamračeno (1950; spol. sc. Karel Kachyňa, František Daniel, spol. režie, kam., střih Karel Kachyňa), dlouhý dok. Za život radostný (1950; spol. nám. a sc. Karel Kachyňa, Jindřich Vodička, spol. režie Karel Kachyňa; Státní cena), dlouhý dok. Neobyčejná léta (1952; spol. sc., komentář, režie a kam. Karel Kachyňa), dlouhý dok. Vítězný pochod (1952; r. Ivan Frič; spol. kam.), kr. dok. Věda jde s lidem (1952; r. Pavel Háša; spol. kam.), dlouhý dok. Lidé jednoho srdce (1953; spol. sc. a režie Karel Kachyňa, Čchu Paj–jin, Tung Siao–wu, spol. kam. Karel Kachyňa, Cchao Ťin–jün, Tchien Li), kr. dok. Na stráži (1953; spol. režie a kam. Karel Kachyňa), kr. dok. Stará čínská opera (1953; spol. sc. a režie Karel Kachyňa, spol. kam. Karel Kachyňa, Tchien Li, Cchao Ťin–jün), kr. dok. Z čínského zápisníku (1954; spol. sc. a režie Karel Kachyňa, Čchu Paj–jin, spol. kam. Karel Kachyňa, Tchien Li), špionážní příběh Dnes večer všechno skončí (1954; spol. režie Karel Kachyňa), kr. dok. Bez obav (1955; + nám., sc.), kr. f. Příležitost (1955; + sc.), dlouhý dok. Pozdrav veliké země (1955; r. Ján Lacko, Čaj Čchao; komentář), celovečerní drama Zářijové noci (1956; + spol. sc.), Váhavý střelec (1956; r. Ivo Toman; spol. nám.), povídkový snímek Touha (1958; + nám., spol. sc.), drama z koncentračního tábora Přežil jsem svou smrt (1960), známá satirická veselohra Procesí k Panence (1961), pohádková alegorie Až přijde kocour (1963; + nám., spol. sc.), komedie s Janem Werichem Magnetické vlny léčí (TV–1965), koprodukční povídkový snímek s Rakouskem na motivy knihy Ilji Erenburga Dýmky (1966; + sc.), historická elegie Všichni dobří rodáci (1968; + nám. a sc.), kr. poetický snímek, určený pro Světovou výstavu v Ósace, Česká rapsodie (1969; + sc.), povídkový film Psi a lidé (1971; r. Evald Schorm; nám. a spol. sc. – neuveden), Návrat ztraceného ráje (1999; + nám. a sc.); práce v zahraničí adaptace povídky Heinricha Bölla Nicht nur zur Weinachtszeit (SRN, TV–1969, Nejen o Vánocích), komedie Nasrin oder die Kunst zu träumen (SRN, TV–1971, Nasrin aneb Umění snít), psychologická studie člověka v mezní situaci podle námětu Ladislava Mňačka Der Leuchtturm (SRN/Rakousko, TV–1972, Maják; + spol. sc.), celovečerní parapsychologický film Die Traumtänzer (SRN, TV–1972, Snílkové; + nám., sc.), film podle námětu Toma Stopparda Separatfrieden (SRN, TV–1973, Separátní mír), Der Kulturer (SRN/Rakousko, TV–1973, Kulturník), adaptace Turgeněvova románu Frühlingsfluten (SRN, TV–1973, Jarní vody; + sc.), přepis povídky Ludvíka Aškenazyho Des Pudels Kern (SRN, TV–1974, Jádro pudla; + sc.), hraná studie schizofrenika Leben des schizophrenen Dichters Alexander März (SRN, TV–1974, Život schizofrenního básníka Alexandera Märze; cena Prix dʹItalia), velmi osobně laděný experimentální střm. f. Bäume, Vögel, Menschen (SRN, TV–1975, Stromy, ptáci, lidé; + nám., sc., kam.), známá adaptace románu Heinricha Bölla Ansichten eines Clowns (SRN, 1975, Klaunovy názory; + spol. sc.), příběh třináctiletého chlapce z prostředí jugoslávských gastarbeitrů ve Vídni Fluchtversuch (Rakousko/SRN, 1976, Pokus o útěk; + spol. sc.), střm. umělecký dok. Ernst Fuchs – Rätsel der Sphinx (Rakousko, TV–1976, Ernst Fuchs – Záhada sfingy; + nám. a sc. – TV), pohádka Fairy (SRN, TV–1977, Víla), Die Freiheiten der Langeweile (SRN, TV–1977, Svoboda nudy), autorská „lidská komedie na prahu smrti“, skládající se ze dvou střm. povídek, Rückkehr (Rakousko, 1977, Návrat; + nám. a sc.), Die Stühle des Herrn Szmil (SRN, 1978, Židle pana Szmila), střm. umělecký dok. Impressionen über Herbert von Karajan (Rakousko, TV–1978, Dojmy z Herberta von Karajana; + sc.), Die Nacht, in der der Chef geschlachtet wurde (SRN, TV–1979, Noc, v níž byl zabit šéf), adaptace divadelní hry Ivana Bukovčana Ehe der Hahn kräht (SRN, TV–1979, Než kohout zakokrhá), natočené též Martinem Ťapákem jako Kohút nezaspieva (1986), adaptace fantastické novely Pavla a Jeleny Kohoutových Die Einfälle der heiligen Klara (SRN/Rakousko, TV–1980, Nápady svaté Kláry; v Jugoslávii byl film uveden v distribuci), zpracované později i v Izraeli Orim Sivanem a Arim Folmanem pod názvem Svatá Klára (1995), přepis románu Iva Andriče Das Fräulein/Gospodjica (SRN/Jugoslávie, TV–1980, Slečna; + sc.), adaptace románu Jevgenije Zamjatina Wir (SRN, TV–1981, My), Es gibt noch Haselnussträucher (SRN, TV–1982, Jsou ještě lískové oříšky), umělecký dok. Mein Freund Heinrich Böll (SRN, TV–1982, Můj přítel Heinrich Böll; + sc.), třináctidílný televizní seriál Der blinde Richter (SRN, TV–1983, Slepý soudce), adaptace divadelní hry Nikolaje Erdmana Eläköön itsemurhaaja/Der Selbstmörder (Finsko/SRN, 1984, Sebevrah; + sc.), rodinný pohádkový snímek The Great Land of Small (Kanada/Francie, 1987, Velká země malých; + spol. nám. a sc. – TV), střm. dok. Milos Forman – Portrait (USA, 1989, Miloš Forman – Portrét; + sc.), umělecký dok. Proč Havel? (Kanada/ČSFR, 1991, Why Havel?; + nám. a sc. – TV), časosběrný filmový esej o „spirituálním dobrodružství“ Gladys (Kanada 1999, Gladys; + nám., sc., kam.; televizní verze – 55 min./distribuční verze – 102 min.). -tbk-

Filmografie

Pátrání po Ester

2005
Účinkují
režisér

Návrat ztraceného ráje

1999
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Psi a lidé

1971
Námět, Scénář

Česká rapsodie

1969
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Všichni dobří rodáci

1968
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Jarní vody

1968
Námět

Dýmky

1966
Režie, Scénář, Technický scénář

Až přijde kocour

1963
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Procesí k panence

1961
Režie, Technický scénář

Přežil jsem svou smrt

1960
Režie, Technický scénář

Touha

1958
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Zářijové noci

1956
Režie, Scénář, Technický scénář

Váhavý střelec

1956
Námět

Dnes večer všechno skončí

1954
Režie, Technický scénář

Za život radostný

1950
Režie, Námět, Scénář

Není stále zamračeno

1949
Režie, Scénář, Kamera, Střih, Hrají
Role: muž natahující gramofon

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny Společnosti pro vědy a umění 2016

2016
Praha / Česká republika
Cena Společnosti pro vědy a umění
předána 10. 5. 2016 v Hlavním sále Valdštejnského paláce v Praze

Vítěz

Akce: Zlatá medaile Akademie múzických umění

2015
Praha / Česká republika
Zlatá medaile Akademie múzických umění
za celosvětově oceňovaný přínos kinematografické tvorby a při příležitosti devadesátých narozenin, předána 30. 11. 2015 rektorem AMU Janem Hančilem v prostorách AMU

Vítěz

Festival: 39. letní filmová škola Uherské Hradiště 2013

2013
Uherské Hradiště / Česká republika
Výroční cena AČFK za hlubokou lidskost, za filozoficky inspirující vnímání světa, silný morální rozměr příběhů, výjimečnou vizualitu a nekonečnou touhu po pravdě a spravedlnosti, kterou je prodchnuta nejen jeho filmografie ale i celý jeho život

Vítěz

Festival: 48. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2013

2013
Karlovy Vary / Česká republika
Cena prezidenta MFF Karlovy Vary

Vítěz

Festival: 16. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2012

2012
Jihlava / Česká republika
Zvláštní ocenění za celoživotní dílo

Vítěz

Akce: Čestná plaketa prezidenta České republiky Václava Klause

2010
Praha / Česká republika
Čestná plaketa prezidenta republiky
udělena k 30. 11. 2010 v Praze při příležitosti režisérových 85. narozenin a předána 8. 11. 2012 Václavem Klausem na Pražském hradě

Vítěz

Akce: 15. výroční ceny Český lev 2007

2008
Praha / Česká republika
Český lev 2007 za dlouholetý umělecký přínos českému filmu, udělený Českou filmovou a televizní akademií

Vítěz

Akce: Medaile Artis Bohemiae Amicis

2007
Praha / Česká republika
Medaile Artis Bohemiae Amicis
předána v rámci 3. mezinárodního filmového festivalu evropského umění – Arts&Film Telč 12. 6. 2007 ministrem kultury České republiky jako rezortní vyznamenání – pamětní Medaile Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění) za dlouholeté a systematické šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí

Vítěz

Akce: Čestné občanství města Telč

2007
Telč / Česká republika
Čestný občan města Telč
schváleno městským zastupitelstvem 12. 6. 2007 za zásluhy o město Telč při příležitosti obnovení premiéry filmu Až přijde kocour a předáno v rámci 3. mezinárodního filmového festivalu evropského umění – Arts&Film Telč starostou města Telče

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní filmový festival evropského umění – Arts&Film

2007
Telč / Česká republika
Pamětní list
předán v rámci festivalu hejtmanem Kraje Vysočiny

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival Tváře lásky 2001

2001
Moskva / Rusko
Cena za přínos světové kinematografii

Vítěz

Akce: Čestné občanství města Kelč

1995
Kelč / Česká republika
Čestný občan města Kelč
schváleno městským zastupitelstvem

Vítěz

Festival: 22. mezinárodní filmový festival Cannes

1969
Cannes / Francie
Cena za režii
Všichni dobří rodáci
ex aequo Glauberu Rochovi za brazilský film Antoniõ das mortes

Vítěz

Festival: 2. Finále Plzeň

1969
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček za scénář a režii
Všichni dobří rodáci
udělena v částce 100 000 korun ex aequo Vojtěch Jasný (40 000 korun) a Jaroslav Kučera (20 000 korun) za film Všichni dobří rodáci a Juraj Jakubisko (40 000 korun) za film Zbehovia a pútníci

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1968

1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Všichni dobří rodáci

Vítěz

Akce: Čestné občanství města Bystré

1968
Bystré u Poličky / Československo
Čestný občan města Bystré
schváleno radou místního národního výboru 3. 8. 1968; čestné občanství odňato opět rozhodnutím rady místního národního výboru ze dne 27. 11. 1970 v důsledku odchodu do zahraničí

Vítěz

Akce: Ceny ministra kultury a informací Československé socialistické republiky v oboru filmové tvorby

1968
Praha / Československo
Cena ministra kultury a informací Československé socialistické republiky za vynikající tvůrčí přínos české a slovenské kultuře v období 1945 – 1968
udělena v oblasti hraného filmu 16. 12. 1968 na návrh tří porot v pražském kině 64 U Hradeb ministrem kultury a informací Miroslavem Galuškou u příležitosti 50. výročí vzniku samostatnosti československého státu a 70. výročí československé kinematografie

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 50. výročí vzniku Československa a 70. výročí československé kinematografie o nejlepší scénář

1968
Praha / Československo
I. cena za scénář
Všichni dobří rodáci
vyhlásilo vedení Československého filmu v oboru hraného filmu 20. 12. 1968 ex aequo Mileně Honzíkové a Antonínu Mášovi za scénář k filmu Ohlédnutí

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Odměna za celovečerní film
Procesí k panence

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1963

1964
Praha / Československo
Trilobit za režii
Až přijde kocour
udělen 3. 7. 1964

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1963

1964
Praha / Československo
Státní cena
Až přijde kocour
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1961
Mar del Plata / Argentina
Čestný diplom Svazu argentinských herců
Přežil jsem svou smrt

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1950

1951
Praha / Československo
Státní cena II. stupně
Za život radostný
ve výši 50 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1951 v oboru aktuální a dokumentární kinematografie autoru námětu, scénáře a režiséru