Babička I., II.

Předjaří (Pohádka). Jan, Vilém, Adélka a Barunka, děti panského úředníka Proška, radostně vítají svou babičku. Nejvíce si milou stařenku oblíbí Barunka, která okouzleně poslouchá babiččiny pohádky. Babička se brzy spřátelí s celým údolím. Také paní kněžnu babička zaujme a pozve ji i s dětmi na zámek. Dospívající Barunka prožívá první lásku k Orlíkovi a citlivě vnímá lásku Jakuba a Kristly. Líbí se jí také živelnost a smělost Viktorky, když odvážně přeskakuje májové ohně a odmítá nežádoucí nápadníky. Jaro a léto uplyne jako voda a nastane podzim. Májové ohně (Romance). Je opět jaro. Na zámek se vrací panstvo. Na rozkvetlé louce se děti i babička setkají s komtesou Hortensií. Moudrá babička pozná, že dívka je smutná, neboť ve slunné Itálii zanechala svou lásku, mladého malíře. Láska poznamená také osud Viktorky, která se celou svou bytostí zamiluje do černého myslivce. Když myslivec odejde, Viktorka se zblázní a uteče žít do lesa. Barunka se nesměle setká s Orlíkem. Podletí (Balada). Sekáči kosí trávu, ženy ji rozhazují. Mezi nimi je také dvojice snoubenců - Jakub a Kristla. Čas jejich šťastné lásky však brzy skončí. Jakub zbije písaře, který obtěžoval jeho Kristlu, a za to je odveden na sedm let na vojnu. Při opětovné návštěvě zámku babička poví kněžně pravdu o Jakubovi, přimluví se za flašinetáře Kudrnu, který živoří s početnou rodinou a upozorní ji také na příčinu smutku Hortensie. Léto končí, na zámku se konají dožínky. K letnímu období patří radost. Postará se o ni paní kněžna. Zařídila, aby se Jakub vrátil z vojny, Kudrna dostane stálé místo hlídače a Hortensie se bude moci setkat se svým malířem. Ale tragická smrt nešťastné Viktorky zasáhne celou vesnici. S nadcházejícím podzimem odjíždí pan Prošek a s ním také Barunka. Velká noc (Elegie). Je podzim. Babička pase s dětmi krávu, Kudrna sklízí úrodu jablek. Babičku rychle opouštějí sílu, každou chvíli zadřímne. Vzpomíná na Viktorku, Barunku, na muže Jiřího, který padl v prusko-rakouské válce. Má radost z malého Kristlina synka a dá mu tolar, který sama dostala od císaře Josefa. Na zápraží uhynula stará jabloň. Babička cítí, že je řada na ní. Jen by ještě ráda viděla Barunku. Ta se u jejího lože objeví až s posledním babiččiným vydechnutím. Dívka vyplní její poslední přání a řekne o její smrti včelkám.