Antonie Hegerliková

herečka, pedagožka

Datum narození

27.11.1923

Místo narození

Bratislava, Československo

Datum úmrtí

11.12.2012

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Antonie Dvořáková (1. provdaná), Antonie Fridrichová (2. provdaná), Antonie Hegerlíková (chybný tvar)

Životopis

ANTONIE HEGERLIKOVÁ (nar. 27.11.1923, Bratislava – zemřela 11. prosince 2012, Praha) vyrůstala na Slovensku, kam byl po 1. světové válce její otec, vojenský pekař německé národnosti, odvelen. Podstatnou část dětství strávila v Žilině, kde chodila do baletu, stejně jako později v Praze, kam se rodina roku 1938 přestěhovala. Na doporučení ruské primabaleríny Jelizavety Nikolské se rozhodla pro herectví. Ještě než absolvovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1943), hrála v Divadle Vlasty Buriana a Divadle ve Smetanově muzeu. Působila v Intimním divadle (1943–44) a krátce v Burianově souboru D 46, než se roku 1946 stala členkou Městského divadla na Královských Vinohradech, respektive Divadla na Vinohradech, v němž hrála téměř šest desetiletí. Vytvořila kolem dvou set rolí, většinou velkých postav energických a panovačných žen v domácím i světovém repertoáru (Macbeth, Strýček Váňa, Elektra, Nora, Návštěva staré dámy, Naši furianti, Maryša, Nepřirozená zvířata). Za roli ženy A v Albeeho Třech velkých ženách byla nominována na Cenu Thálie 1999. První drobnou filmovou roli měla v Holmanově melodramatu Bláhový sen, později se objevila v postavách třídně uvědomělých proletářských dívek (Nástup, Akce B), mladých manželek a matek (Vstanou noví bojovníci, Velké dobrodružství, Dnes naposled, Králíci ve vysoké trávě); velkou roli jedné z obyvatelek Ženských domovů, odborové funkcionářky Anežky Faltové, měla v Balíkově psychologickém filmu V každém pokoji žena. Během posledních dvaceti let se připomněla pouze menšími úlohami královské chůvy (O princezně Jasněnce a létajícím ševci), tety titulní hrdinky (Fany), náhodné návštěvnice svatební hostiny (Početí mého mladšího bratra) a jedné z účastnic srazu abiturientů (Pamětnice). Od počátku 60. let ji zato hodně zaměstnávala televize, kde nejpronikavějšího diváckého ohlasu dosáhla postavou maminky titulního hrdiny v historickém seriálu podle Jiráskova románu F.L. Věk (1971). Naopak negativní reakce vyvolalo její obsazení v seriálu Matka (1975), kde jako padesátiletá představovala titulní hrdinku věkově o polovinu mladší. Objevila se v řadě TV inscenací i v seriálech Velitel (1981) a Četnické humoresky 3 (2007). Výrazně se uplatnila rovněž v rozhlase a dabingu. Namluvila mj. Kozlíkovu ženu v Marketě Lazarové (1967; r. František Vláčil). Vyučovala na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Bilanční profil jejího osobního a uměleckého života natočil Vladimír Drha pro cyklus ČT Neobyčejné příběhy (2009). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1993). Byla manželkou divadelního a televizního režiséra, teoretika a výtvarníka Antonína Dvořáka (1920–1997) a herce Karla Fridricha (1924-2001). – Filmografie: Bláhový sen (1943; r. J.A. Holman), Dva ohně (1949; Václav Kubásek), Žízeň (1949; r. Václav Kubásek), Vstanou noví bojovníci (1950; Jiří Weiss), Zocelení (1950; r. Martin Frič), Přiznání (1950; r. Jiří Lehovec), Akce B (1951; r. Josef Mach), Velké dobrodružství (1952; Miloš Makovec), Nástup (1952; r. Otakar Vávra), Konec strašidel (1952; r. Jan Matějovský, Jiří Slavíček), Přijde čas (TV-1956; r. Eva Sadková), Dnes naposled (1958; r. Martin Frič), Nedohledné dálky (TV-1958; r. Jan Valášek), Ohně na horách (TV-1958; r. Jaroslav Novotný), Radúz a Mahulena (TV-1959; r. František Filip), Králíci ve vysoké trávě (1961; r. Václav Gajer), Paní mincmistrová (TV-1961; r. Věra Jordánová), Putování Simona MacKeevera (TV-1962; r. Antonín Moskalyk), Metelice (TV-1963; r. Antonín Moskalyk), Drahomíra (TV-1965; r. Jaroslav Novotný), Ve vyšším zájmu (TV-1965; r. Jaroslav Novotný), Sedmero krkavců (TV-1967; r. Ludvík Ráža), Slunečnice (TV-1967; r. František Štěpánek), Maupassantovy povídky (TV-1968; r. Pavel Blumenfeld), Zločin pátera Amara (TV-1968; r. Jaroslav Dudek), Komediantská historie (TV-1969; r. Jaroslav Novotný), Královna versus Jackson (TV-1969; r. Miroslav Zachata), Učedník čaroděje Čáryfuka (TV-1969, r. Vlasta Janečková), Svatá hříšnice (1970; r. Vladimír Čech), Alexandre Dumas starší (TV-1970; r. Jaroslav Dudek), Dlouhá bílá niť (TV-1970; r. Ján Roháč), Smrt černého krále (1971; r. Jiří Sequens), Babička I., II. (TV-1971; r. Antonín Moskalyk), Dlouhý podzimní den (TV-1971; r. Antonín Moskalyk), Kat nepočká (TV-1971; r. František Filip), Lidé na křižovatce (TV-1971; r. Antonín Dvořák), Maryša (TV-1971; r. Antonín Dvořák), Pan Honejsek, darebák (TV-1971; r. Anna Procházková), Svatba bez prstýnku (1971; r. Vladimír Čech), Slečna Golem (1972; r. Jaroslav Balík), Lev je v ulicích (TV-1972; r. Jaroslav Dudek), Moc bez slávy (TV-1972; r. Jan Matějovský), Romeo a Julie na konci listopadu (TV-1972; r. Jaroslav Balík), Tele se vlka nebojí (TV-1972; r. Jaroslav Novotný), Bojkot bálu (TV-1973; r. Evžen Sokolovský), Buď já nebo maminka! (TV-1973; r. Jaroslav Dudek), Cestující bez zavazadel (TV-1973; r. František Štěpánek), Muž v osidlech (TV-1973; r. Jiří Sequens), Pan Puntilla a jeho služebník Matti (TV-1973; r. Lothar Bellag), Výnosné místo (TV-1973; r. Jan Matějovský), Země zlatých plodů (TV-1973; r. František Filip), Zmatky budoucí matky (TV-1973; Miroslava Valová), V každém pokoji žena (1974; r. Jaroslav Balík), povídka Víkend (r. Julius Matula) z filmu Motiv pro vraždu (1974; r. Július Matula), Hrst plná kopřiv (TV-1974; r. Zdeněk Míka), Josefina (TV-1974; r. Miroslava Valová), Mravní náplň veškerá žádná (TV-1974; r. Otto Haas), Vejce pro maršála (TV-1974; r. Evžen Sokolovský), Dítě za 120 000 (TV-1975; r. Petr Tuček), Vánice (TV-1975; r. Jan Matějovský), Červen, počátek léta (TV-1976; r. Zdeněk Míka), Jednou v Karlových Varech (TV-1976; r. Zdeněk Kaloč), Otec nebo bratr (TV-1978; r. František Filip), Poprask na silnici E 4 (1979; r. Stanislav Strnad), Sněhurka (TV-1979; r. Ludvík Ráža), Vzorná tchyně (TV-1979; r. Anna Procházková), Švec Janek v pohádkové zemi (TV-1979; r. Vlasta Janečková), Oddělení zvláštní péče (TV-1980; r. Anna Procházková), Skapinova šibalství (TV-1980; r. František Filip), Každému jeho nebe (1981; r. Karel Steklý), Drž se rovně, Kačenko (TV-1981; r. Věra Jordánová), Začít znovu (TV-1981; r. Jiří Bělka), V zámku a podzámčí (TV-1981; r. Ludvík Ráža), Cesta do vrabčího hnízda (TV-1982; r. Miroslav Sobota), Potrhlá Andula (TV-1982; r. Věra Jordánová), Šimona (TV-1982; r. Ludvík Ráža), Škola hrou (TV-1982; r. Věra Jordánová), Domek u lesa (TV-1985; r. Petr Koliha), Statečný Azimun (TV-1986; r. Věra Jordánová), Pohádka z Kampy (TV-1986; r. Vlasta Janečková), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987; r. Zdeněk Troška), Narozeniny režiséra Z.K. (1987; r. Jaroslav Balík), Bianka Braselli – dáma se dvěma hlavami (TV-1987; r. Miroslava Valová), Pojď, dáme sbohem žízni (TV-1987; r. Libuše Koutná), Eugen Onegin (TV-1988, Evžen Oněgin; r. Petr Weigl), Démantový déšť (TV-1989; r. Věra Jordánová), Proč pláčeš, břízo bílá (TV-1990; r. Anna Procházková), Princezna Slonbidlo (TV-1990; r. Vlasta Janečková), Noční mora (TV-1993; r. Vlasta Janečková), Fany (1995; r. Karel Kachyňa), Početí mého mladšího bratra (2000; r. Vladimír Drha), Nevlastní bratr (TV-2006; r. Petr Slavík) z cyklu Oběti, Pamětnice (2009; r. Vlado Štancel). -fik-

Filmografie

Pamětnice

2009

Hrají

Role: spolužačka Vítková

Početí mého mladšího bratra

2000

Hrají

Role: Rozálie Gamhrelidzeová

Fany

1995

Hrají

Role: teta

Narozeniny režiséra Z. K.

1987

Hrají

Role: Věrka, režisérova kamarádka

Každému jeho nebe

1981

Hrají

Role: divadelní ředitelka Hermína Arnoldová

Poprask na silnici E 4

1979

Hrají

Role: sekretářka Anička

Víkend

1974

Hrají

Role: Karasova žena

V každém pokoji žena

1974

Hrají

Role: odborová funkcionářka Anežka Faltová

Slečna Golem

1972

Hrají

Role: madame Cloche

Svatba bez prstýnku

1971

Hrají

Role: Františka Syrůčková, Vojtova matka

Smrt černého krále

1971

Hrají

Role: Králova žena

Babička I., II.

1971

Hrají

Role: Mikešová, matka Viktorky

Svatá hříšnice

1970

HrajíZpívá

Role: Růžena, Dostálova žena

Marketa Lazarová

1967

Mluví

Role: hlas Kateřiny, Kozlíkovy ženy

Puščik jede do Prahy

1965

Mluví

Role: hlas Iriny Fjodorovny, Jurovy matky

Králíci ve vysoké trávě

1961

Hrají

Role: Anči Čermáková, Martinova matka

Dnes naposled

1958

Hrají

Role: Dandova žena Berta

Devět kuřátek

1952

Komentář

Velké dobrodružství

1952

Hrají

Role: Růžena Hofová, později Holubova žena

Konec strašidel

1952

Hrají

Role: Vránova žena

Nástup

1952

Hrají

Role: textilní dělnice Zdena, dcera Dejmkových

Akce B

1951

Hrají

Role: venkovanka Mária

Za život radostný

1950

Komentář

Vstanou noví bojovníci

1950

Hrají

Role: švadlena Betty, Budečského manželka

Přiznání

1950

Hrají

Role: Anička, Urbanova žena

Dva ohně

1949

Hrají

Role: Anežka Kramerová, Janova žena

Žízeň

1949

Hrají

Role: Lída, Hromádkova dcera

Zocelení

1949

Hrají

Role: žena u vetešníka

Skleněná suita

1946

Komentář

Bláhový sen

1943

Hrají

Role: kadeřnice Marta

Ocenění

Vítěz

Akce: 14. ceny Františka Filipovského za nejlepší herecké a tvůrčí výkony v dabingu audiovizuálních děl Přelouč 2008

2008
Přelouč / Česká republika
cena za celoživotní mistrovství v dabingu, udělena prezidiem Herecké asociace

Vítěz

Akce: Ceny Senior Prix ´93

1993
Praha / Česká republika
Cena Senior Prix ´93
ocenění za dlouholetou činnost v oblasti záznamu uměleckých výkonů uděleno Nadací Život umělce 14. 11. 1993 v Praze

Vítěz

Akce: Čestné diplomy Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie

1980
Praha / Československo
Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
předán 23. 12. 1980 ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem v pražském Klubu pracovníků kultury a školství u příležitosti 35. výročí zestátnění československé kinematografie

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1950

1951
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Vstanou noví bojovníci
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1951 v oboru umělecké kinematografie herci