Lékař jako morální autorita, která každodenně musí v souvislosti se svými pacienty řešit otázky života a smrti, se stal hrdinou psychologického dramatu scenáristy a režiséra Jiřího Svobody. Ten v roce 1985 realizoval podle vlastního scénáře působivý snímek vycházející z novely Valji Stýblové. Spisovatelka v ní těžila ze své vlastní původní profese neurochiruržky. Profesionální dilema Svobodova hrdiny však přesahuje do obecnější mravní roviny. Protagonistou dramatického vyprávění je stárnoucí profesor z pražské neurologické kliniky, na kterého současně doléhají problémy spjaté s vlastními principy a hodnotami i případ malého pacienta Víti trpícího neoperovatelným nádorem. Vážné problémy mají i profesorovi spolupracovníci – doktorka Volejníková, která zavinila smrt své pacientky, či docent Krtek, jehož jediná dcera umírá na leukémii. Když se Krtek rozhodne malého Víťu přece jen operovat, přebírá profesor kolegovu naději, že chlapce lze ještě zachránit. Dramatické osudy lékařů i jejich pacientů tak ústí v optimistický pohled na život zasvěcený službě nemocným… Svobodův snímek je řemeslně dovedným, klasicky vystavěným dramatem, které rozkrývá osobnost zkušeného specialisty prostřednictvím vzpomínek i soukromí sdíleného s manželkou Jitkou a synem Ondřejem. Důležitou roli režisér přiřkl hercům, především zkušenému Miroslavu Macháčkovi v hlavní roli. Představitele profesora obsadil Jiří Svoboda i do svého dramatu Jen o rodinných záležitostech (1990). Jana Brejchová (Jitka) se už objevila v režisérových filmech Schůzka se stíny (1982) a Zánik samoty Berhof (1983). O Svobodově schopnosti vracet se k osvědčeným hercům svědčí i spolupráce s Radoslavem Brzobohatým (Krtek) a Radovanem Lukavským (pacient Mikeš), kteří byli partnery Brejchové ve Schůzce se stíny. Malého Zdeňka Jakuba obsadil Svoboda ještě do svého dramatu Prokletí domu Hajnů (1988).
Neurochirurgická klinika v Praze má vynikající pověst. Vede ji profesor, uznávaný odborník, který i po desetiletích strávených na klinice přistupuje k pacientům se soucitem a porozuměním. Ve své ženě Jitce, rovněž lékařce, má oporu. Mladá lékařka z venkova přiveze na kliniku malého Viťu Uzla, který má nádor. Profesor se svým týmem zjistí, že nádor nelze operovat, je příliš rozsáhlý. Dědeček si proto Víťu zvaného Uzlík odváží domu s tím, že chlapce čeká smrt. Profesor, jeho spolupracovníci i studenti, na Víťu stále myslí, klinika však musí pokračovat ve své práci. Profesor operuje svého přítele z mládí Mikeše a operace se přes velké komplikace podaří. Docent Krtek, nejlepší profesorův spolupracovník, se dozví, že jeho jediná dcera trpí nevyléčitelnou akutní leukémií. MUDr. Volejníková operuje paní Benediktovou, ale pacientka zemře. Kolegové ji nekompromisně vytknou nesprávný postup. Profesor se jí zastane, ale doporučí jí, aby se věnovala jiné disciplíně. Cikán Carda se loučí s profesorem, je smířen se svou brzkou smrtí. Krtek se rozhodne operovat Víťu. Po předoperační přípravě je určen den operace. Krtkova dcera zemře a docent propadne depresi. Operovat musí profesor. V noci před operací musí však profesor k těžké operaci po autohavárii. Po ní si profesor vaří kávu na plynu, ale únavou usne. Před otravou plynem ho zachrání Jitka, která se vrátila dříve ze sympózia. Vyčerpaný profesor zahajuje Uzlíkovu operaci. Jak plyne čas, ubývají lékaři síly. V kritické chvíli se na sále objeví docent Krtek a zákrok úspěšně dokončí. Víťa bude žít.
Film byl věnován XVII. sjezdu KSČ a natočen pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky.
profesor
lékařka Jitka, profesorova žena
Mluví Libuše Švormová
asistentka MUDr. Volejníková
docent František Krtek
Ondra, profesorův syn
Helena Vyskočilová, Ondrova milenk
asistentka MUDr. Hladká
MUDr. Jirka Zelený
pacient Míťa Mikeš
sekretářka Růžková
lesník Josef Uzel
Uzlův vnuk Vítek zvaný Uzlík
docent Růžička
primář MUDr. Ruml
mladá lékařka
televizní redaktorka
sálová sestra Zita
generální ředitel, otec pacientky
vrchní sestra Elvíra
Jana, Krtkova dcera
syn starého cikána Cardy
syn starého cikána Cardy
syn starého cikána Cardy
příbuzná starého cikána Cardy
příbuzná starého cikána Cardy
Velecký
vedoucí převozového vozu
zdravotní sestra
neuroložka
MUDr. Voráček
pacientka Benediktová
manžel Benediktové
řidič sanitky
opilý řidič Čapek
student
studentka
kameraman
patolog
anesteziolog
anesteziolog
mladý pacient s leukémií
hudebník
hudebník
hudebník
tanečnice
tanečnice
tanečník
tanečník
tanečník
tanečnice
tanečník
tanečnice
tanečnice
tanečnice
tanečník
hlas starého cikána Cardy
Zora Vondráčková
Valja Stýblová (Skalpel, prosím – román)
Karel Kracík, Milan Šefrna, Miloš Sršeň
Josef Štambach, Hana Jarošová
Vláčil František ml.
prof. MUDr. Vladimír Beneš, CSc., MUDr. Ing. Jaroslav Plas, MUDr. Vladimír Zábrodský
Jarmila Holubová (klapka), Zdeněk Vávra (fotograf)
Skalpel, prosím
Skalpel, prosím
Scalpel, Please!
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1985
1984—1985
schválení literárního scénáře 27. 6. 1984
schválení technického scénáře 6. 9. 1984
začátek natáčení 5. 10. 1984
konec natáčení 13. 5. 1985
promítání povoleno 29. 5. 1985
vyřazení z distribuce 31. 12. 1992
slavnostní premiéra 25. 11. 1985 (Palác kultury, Praha)
slavnostní premiéra 16. 1. 1986 (kino Světozor, Praha)
premiéra 1. 3. 1986 /přístupný mládeži/
Osobní krize lékaře, která ovlivnila jeho profesionální rozhodnutí. Český film podle stejnojmenného románu Valji Stýblové.
5. dramaturgicko-výrobní skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
114 min
3 252 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 12. mezinárodní festival zdravotnických filmů a filmů Červeného kříže Varna
1987
Varna / Bulharsko
Zvláštní cena odboru zdravotnických pracovníků
Festival: 37. filmový festival pracujících – léto ´86
1986
75 měst / Československo
Cena Antonína Zápotockého tvůrcům filmu
Jiří Svoboda
v čele s Jiřím Svobodou a Valjou Stýblovou udělena 4. 7. 1986 v Karlových Varech
Festival: 37. filmový festival pracujících – léto ´86
1986
75 měst / Československo
Velká cena Filmového festivalu pracujících
udělena 4. 7. 1986 v Karlových Varech
Festival: 13. celostátní festival zdravotnických filmů Podbořany
1986
Podobřany / Československo
1. místo
Festival: 24. festival českých a slovenských filmů Mariánské Lázně
1986
Mariánské Lázně / Československo
Cena Československého filmu
Festival: 37. filmový festival pracujících – léto ´86
1986
75 měst / Československo
Cena Antonína Zápotockého tvůrcům filmu
Valja Stýblová
v čele s Jiřím Svobodou a Valjou Stýblovou udělena 4. 7. 1986 v Karlových Varech
Festival: 14. mezinárodní filmový festival Moskva
1985
Moskva / Svaz sovětských socialistických republik
Cena Červeného kříže a Červeného půlměsíce
Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1985
1985
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 58. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1985
Festival: 14. mezinárodní filmový festival Moskva
1985
Moskva / Svaz sovětských socialistických republik
Zvláštní cena Svazu kinematografistů Svazu sovětských socialistických republik
Jiří Svoboda
Vyprávět pomocí obrázků – to je krédo vysoce ceněného kameramana, který právě slaví pětasedmdesáté narozeniny. Kamera po...