Svůj poslední film věnoval režisér František Vláčil velké postavě českých literárních dějin – spisovateli a básníkovi Karlu Hynku Máchovi (1810–1836). Scénář k filmu třiašedesátiletého režisérského mistra napsal Václav Nývlt, který se jako scenárista podílel už na Vláčilově dramatu Dým bramborové natě (1976) a jako dramaturg spolupracoval na jeho adaptaci baladické prózy Josefa Čapka Stín kapradiny (1984). Mág. kombinuje v názvu dobový pravopis (titul Máchova nejslavnějšího díla – Máj) a romantickou představu básníka jako „čaroděje“. Mácha je ve filmu kontroverzní a nepříliš sympatickou postavou: bouřlivácký mladík žije svými ideály a zraňuje své bližní – především naivní snoubenku Lori Šomkovou – lhostejností, pýchou a arogancí. Současně žije stravujícím, sebedestruktivním životem romantického génia, který se jen obtížně pokouší souznít s realitou. Vláčil nevytvořil klasický biografický film, ale poetický tok obrazů pokoušejících se spojit fakta s uměleckou představou o Máchově vnímání světa a s evokacemi básníkova díla. Jako kameramana Vláčil využil zkušeného Jiřího Macáka. Lví podíl na působivosti snímku má představitel hlavní role – typově působivý, relativně neznámý Jiří Schwarz, který se s představou o Máchou dokázal vnitřně identifikovat. Prakticky všechny ostatní role, včetně některých drobných partů, však Vláčil svěřil známým hercům. Třeba v drobné roli litoměřického kata Ledviny se tak mihne Petr Čepek, s nímž Vláčil spolupracoval na filmech Údolí včel (1967) a Adelheid (1969). Role Lori zůstává jednou z významných dramatických rolí Veroniky Žilkové. Kontrast k Máchově bouřlivácké rozporuplnosti představuje Rudolf Hrušínský, jehož dokonalá dikce při recitaci Máje evokuje představu neměnné kulturní hodnoty. Sám Vláčil nebyl s výslednou podobou filmu spokojen a vědomí umělecké prohry se podepsalo na tom, že se rozhodl skončit s filmovou režií.
Básník Karel Hynek Mácha jde pěšky do Litoměřic, kde má nastoupit místo u notáře. Doprovází ho bratr Michal. V Máchově světničce dokončuje krejčovský tovaryš Kaška svatební šaty Lori Šimkové. Jsou u toho i její přátelé, kteří se přišli podívat na nedávno narozeného Máchova syna. Do místnosti vstoupí Michal a oznámí, že jeho bratr je mrtev. Básník se s Lori seznámil na divadelní zkoušce U kajetánů. Netají se svou rivalitou vůči Tylovi a urazí ochotníka Kašku. Ten má však nečekaný úspěch a Mácha se mu omluví. Hynek se miluje s Lori na Vyšehradě. Po milování se chová k Lori nemístně žárlivě. Při odchodu z Vyšehradu předá šumař Hynkovi dopis od Márinky. Mladík ji navštíví. Nemocná dívka hraje na spinet, zná všechny Máchovy verše a prosí ho, aby znovu přišel. Básník však druhý den odjede do Krkonoš. Zde v samotě přemýšlí, píše básně a kreslí. V letní vinárně u jezera pod Bezdězem vypráví majitel Tietze zajímavý příběh. Jakýsi Hynek zabil svého otce, protože ten mu svedl milou, a byl za to lámán na kole. Historka Máchu zaujme. Vrací do Prahy za Márinkou, ta však zatím zemřela. Její podoba bude básníka stále pronásledovat. Mácha předvolán na policejní ředitelství k výslechu. Lori oznámí Máchovi, že s ním čeká dítě. Zemřela jí matka a Mácha před její rakví nutí milenku, aby mu odpřísáhla věrnost. Vydává vlastním nákladem Máj, dobová kritika jej přijme negativně. Mácha si uvědomí, že musí zabezpečit Lori a dítě. Přijme místo u notáře, v Litoměřicích. Volné chvíle rád tráví na Radobýlu. Odtud jednou spatří požár. Pomáhá hasit, jeho vyčerpaný organismus podlehne nemoci. V okamžiku smrti vidí v hluboké tmě hladinu jezera a černé lesy.
Název filmu Mág. odkazuje na přepis prvního vydání skladby Máj z roku 1836 (podle dobové české gramatiky se litera j psala jako g), ale současně také vystihuje povahu a poezii autora Karla Hynka Máchy (1810–1836).
básník Karel Hynek Mácha
Lori Šomková, Máchova snoubenka
Šomková, Lorina matka
Máchova matka
Michal, Máchův bratr
Márinka
Márinčin otec, starý šumař
dramatik Josef Kajetán Tyl
Leni Forchheimová
krejčí a ochotník Jan Kaška
Karel Sabina
Trojan, Máchův přítel
Mluví Jiří Klem
Eduard Hindl, Máchův přítel ze studií
vinárník Tietze
konzistorní rada Jan Nepomuk Zimmermann
žena v černém
justiciár Duras, Trojanův strýc
Durasova žena
švec Lorenz
Lorenzova žena, Máchova bytná v Litoměřicích
mistr popravčí a městský pohodný Ledvina
ochotník Rubeš
farář u sv. Štěpána
litoměřický farář
sklepnice Róza
pradlena
Albertina, dcera Durasových
špicl
chasník s křídlovkou
komandant stráže
písař Amanuensis
vinař v kanceláři
vozka na silnici
syn pradleny
Mluví Vladimír Krška
tajný rada
Štrobach
Rieger
stařík Vašek Kumr, bývalý lupič a bandita
šífař
služebná
Malý
Beneš
Píchl
Mach
pacholek
nosič vody
mladý klerik
recitace veršů ze skladby Máj
recitace veršů ze skladby Máj
recitace veršů ze skladby Máj
hlas tiskaře
Karel Hynek Mácha (verše ze skladby Máj)
František Flašar, Věra Flašarová
Eva Slívová (vedoucí výpravy), Milan Bábik, Jiří Matějka, Karel Vaňásek
Jaroslava Veselá (vedoucí kostymérka), Naděžda Jirásková, Helena Sýkorová
Václav Kuba (pyrotechnik)
Jan Boček, Max Weiss
doc. PhDr. Pavel Vašák, DrSc., František Michálek (jezdectví)
Jana Jiříčková (klapka), Pavel Čáslavský (vrchní osvětlovač), Miroslav Jirsa (fotograf), Iveta Blahová, Jan Kubišta
FISYO (Dirigent Štěpán KoníčekMario Klemens), Sbor Pavla Kühna /recitace veršů ze skladby Máj/ (Dirigent Pavel Kühn)
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Sbor Pavla Kühna
Mág.
Mág.
The Magician
film
hranýdistribuční
drama, životopisný
Československo
1987
1986—1987
schválení literárního scénáře 11. 9. 1985
začátek natáčení 21. 7. 1986
schválení technického scénáře 29. 7. 1986
konec natáčení 23. 3. 1987
promítání povoleno 4. 5. 1987
vyřazení z distribuce 31. 3. 1991
festivalová premiéra 29. 1. 1988 (39. filmový festival pracujících – zima ´88 /Kralovice/)
premiéra 1. 3. 1988 /přístupný mládeži/
Český film. Krátká pouť Karla Hynka Máchy.
5. dramaturgicko-výrobní skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
87 min
2 542 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české