Vojtěch, řečený sirotek

balada

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Vojtěch, Called Orphan

Minutáž

80

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1989

Premiéra

01.10.1990

Jazyková verze

česká

Režie

Zdeněk Tyc

Scénář

Jaromír Kačer, Jiří Soukup, Zdeněk Tyc

Námět

Jaromír Kačer, Jiří Soukup, Zdeněk Tyc

Anotace

Nevyhnutelnost změny v roce 1989 nepotvrdila jen „sametová revoluce“, ale i černobílý baladický snímek, kterým debutovali tři talentovaní studenti FAMU: režisér Zdeněk Tyc, dramaturg a scenárista Jiří Soukup a kameraman Jaromír Kačer. Podíl na námětu, scénáři a realizaci filmu je nedílný, důležitou osobností, která do vzniku původně školního projektu zasáhla, byl však i dramaturg Ivan Arsenjev. Vojtěch, řečený sirotek vyjadřoval touhu po návratu k uměleckým a morálním imperativům československé nové vlny a současně přesvědčivě prezentoval autorský potenciál nové generace, která v dosavadním, cenzurovaném systému socialistické kinematografie neměla zrovna otevřenou bránu k úspěchu. Následující léta ovšem ukázala, že „svobodnou“ porevoluční dobu charakterizují tržní mechanismy, které umělecký film podřizují realistickým pravidlům návštěvnosti a tržeb. Tvůrci Vojtěcha, řečeného sirotka nicméně v následujících desetiletích zůstali – každý po svém, více či méně – věrni svým zásadám… Zmíněná čtveřice autorů se hluboce niterným způsobem vrátila k poetice šedesátých let. Jejich vyprávění oslavuje přirozenou a ve výsledku sebedestruktivní, individuální rebelii proti zavedenému řádu, ať už ho zosobňují zástupci oficiální spravedlnosti, nebo zloději – pytláci. Titulní hrdina se v neuspořádané poválečné době roku 1946 vrací domů z vězení, kam se dostal kvůli zabití. Ve vesnici obklopené rybníky je však cizincem, který se jako nový baštýř musí postavit proti dávným kamarádům-pytlákům. Vojtěch, jenž vyznává základní lidské hodnoty bez ohledu na jakýkoli systém, ovšem nedokáže splynout s představou oficiální spravedlnosti. Vnitřně nejistý hrdina prožívá harmonii jen v kontaktu s přírodou. Socializaci však vnímá jako nezbytnou, alespoň při váhání mezi dvěma ženami – zralou vdovou Blaženou a mladičkou, nemocnou studentkou Anežkou. Příběh provokativně svobodomyslného samotáře ovšem nemůže skončit jinak než tragicky. Titulní roli v originálním, vizuálně podmanivém snímku si zahrál Petr Forman.

Obsah

11946: Vojtěch, který v opilosti a hlouposti zabil s kamarádem Lojzou nevinného člověka a vzal vinu na sebe, se po odpykání trestu těší z nabyté svobody. Vydá se do svého kraje rybníků a na svém putování vychutnává přírodu, louky, déšť...Cizinec: Vejde do venkovské hospody a dočká se příchodu Lojzy, který je nemile překvapen Vojtěchovým návratem. Spolu se opijí. Vojtěch pak vnikne do usedlosti vdovy Blaženy. Blažena je k němu zprvu příkrá, ale posléze se s ním smíří a nakonec se stanou milenci. Vojtěch se setká s Anežkou, která hledá na venkově po těžké nemoci uzdravení. Mladík ji troufale políbí. Dostane práci baštýře od správce. Čapíci (pytláci):. Šťastný Vojtěch objíždí na loďce své hájemství a nedá se obměkčit, aby se podílel na pytláckých zlodějinách. U místních za svou neústupnost sklízí nepřátelství. Tři ženy (Na statku): Vojtěch prožívá šťastné chvíle s Blaženou, ale stále více ho přitahuje Anežka. Dokonce se jí svěří se svým a Lojzovým zločinem. Přijede za ním sestra Marie, která kdysi chodila s Lojzou, ale ten se oženil s jinou. Marie marně bratra přesvědčuje, aby s ní odešel. Vojtěch je zmatený vztahem ke dvěma ženám a ve stodole málem znásilní Anežku. Žluč: Pytláci stupňují provokace. Vojtěch odejde od Blaženy a dá výpověď. Anežka: Vojtěch a Anežka se setkají v lukách, stanou se milenci a prožijí úchvatnou noc. Zášť pytláků však nespí. Vypustí vodu v rybníku a do sítí chytají ryby. Když se jim Vojtěch postaví, Choura, Venca a Lojza ho utopí. Vodní hladina ukrývá zločin, dvě opuštěné ženy budou marně čekat na své štěstí.

Hrají

Petr Forman

Vojtěch

Barbora Lukešová

Anežka, Vojtova milá

Jana Dolanská

vdova Blažena

Vlastimil Zavřel

Lojza Horák

Jiří Hálek

správce statku

Břetislav Rychlík

pytlák Venca

Jaroslav Mareš

Juz, bývalý hlídač rybníka

Miroslav Zelenka

Josef Choura

Petr Popelka

pytlák Žluva

Eva Holubová

Marie, Vojtova sestra

Radim Špaček

kluk se žábami

Viola Zinková

hostinská Matějů

Bohuslav Ličman

hostinský

Jan Váša

děda Vytlačil

Danuše Ondráčková

pradlena

Marie Štichová

pradlena

V. Ludvíková

pradlena

L. Hošnová

pradlena

Vl. Štefl

listonoš

Karel Lexa

Marie Kocarová

Vladimír Hajna

Jana Tycová

dubl za Janu Dolanskou

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jiří Soukup

Asistent režie

Ivan Arsenjev, Milan Tomsa, Klára Stránská

Původní filmový námět

Jaromír Kačer, Jiří Soukup, Zdeněk Tyc

Předloha

Jevhen Hucalo (Ivan – povídka)

Technický scénář

Zdeněk Tyc

Asistent kamery

Marek Jícha, Asen Šopov

Pedagogické vedení

Jiří Brožek (střihová skladba), Jiří Moudrý (zvuk), Jaroslav Balík (režie), Jiří Macháně (kamera), Čestmír Církva (střih), Jan Kališ (kamera), Petr Prokop (kamera), Vladimír Bor

Spolupráce

Pavel Dobrovský, Marek Hart, Michal Holubec, Alena Hradcová, Jiří Jakl, Miloš Kabyl, Miroslav Korbel, Dušan Kovář, Ondřej Kubíček, Štěpán Kučera, Jakub Mejdřický, Miroslav Milosavljević, Daniel Němec, Alena Nosková, Robert Novák, Vladimír Omasta, Tomáš Petráň, Martin Polanský, Michal Reitler, Daniel Rouha, Emil Sirotek ml., Jana Školoutová

Hudba

Použitá hudba

Miloslav Kabeláč (Mysterium času), Miloslav Kabeláč (Zrcadlení), Miloslav Kabeláč (IV. symfonie)

Písně

Škoda lásky, Rakouská hymna /Čeho nabyl občan pilný/, S pánem bohem /Neublížil jsem žádnému/, Když jsme táhli k Jaroměři, Hospůdko, hospůdko malá

Hudba k písni

Jaromír Vejvoda (Škoda lásky)

Zpívá

Vlastimil Zavřel (Rakouská hymna /Čeho nabyl občan pilný/), Břetislav Rychlík (S pánem bohem /Neublížil jsem žádnému/)

Produkční údaje

Původní název

Vojtěch, řečený sirotek

Anglický název

Vojtěch, Called Orphan

Copyright

1989

Rok výroby

1989

Premiéra

01.10.1990

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Karel Czaban

Technické údaje

Nosič

Betacam

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa časopisu Kinorevue

1993
Praha / Česká republika
Cena kritiky za nejlepší český film v premiéře od ledna 1991 do ledna 1993 – 2. místo
vyhlášena 17. 3. 1993 v pražské Viole v anketě české filmové kritiky

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní festival debutujících filmových autorů Angers

1991
Angers / Francie
Velká cena

Vítěz

Akce: 5. Fórum mladého filmu Bratislava

1990
Bratislava / Československo
Vítěz v kategorii nejlepší československý film