Vojtěch, řečený sirotek
Typologie filmu
hranýAnglický název
Vojtěch, Called OrphanMinutáž
80Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1989Rok výroby
1989Premiéra
01.10.1990Jazyková verze
českáRežie
Zdeněk TycAnotace
Nevyhnutelnost změny v roce 1989 nepotvrdila jen „sametová revoluce“, ale i černobílý baladický snímek, kterým debutovali tři talentovaní studenti FAMU: režisér Zdeněk Tyc, dramaturg a scenárista Jiří Soukup a kameraman Jaromír Kačer. Podíl na námětu, scénáři a realizaci filmu je nedílný, důležitou osobností, která do vzniku původně školního projektu zasáhla, byl však i dramaturg Ivan Arsenjev. Vojtěch, řečený sirotek vyjadřoval touhu po návratu k uměleckým a morálním imperativům československé nové vlny a současně přesvědčivě prezentoval autorský potenciál nové generace, která v dosavadním, cenzurovaném systému socialistické kinematografie neměla zrovna otevřenou bránu k úspěchu. Následující léta ovšem ukázala, že „svobodnou“ porevoluční dobu charakterizují tržní mechanismy, které umělecký film podřizují realistickým pravidlům návštěvnosti a tržeb. Tvůrci Vojtěcha, řečeného sirotka nicméně v následujících desetiletích zůstali – každý po svém, více či méně – věrni svým zásadám… Zmíněná čtveřice autorů se hluboce niterným způsobem vrátila k poetice šedesátých let. Jejich vyprávění oslavuje přirozenou a ve výsledku sebedestruktivní, individuální rebelii proti zavedenému řádu, ať už ho zosobňují zástupci oficiální spravedlnosti, nebo zloději – pytláci. Titulní hrdina se v neuspořádané poválečné době roku 1946 vrací domů z vězení, kam se dostal kvůli zabití. Ve vesnici obklopené rybníky je však cizincem, který se jako nový baštýř musí postavit proti dávným kamarádům-pytlákům. Vojtěch, jenž vyznává základní lidské hodnoty bez ohledu na jakýkoli systém, ovšem nedokáže splynout s představou oficiální spravedlnosti. Vnitřně nejistý hrdina prožívá harmonii jen v kontaktu s přírodou. Socializaci však vnímá jako nezbytnou, alespoň při váhání mezi dvěma ženami – zralou vdovou Blaženou a mladičkou, nemocnou studentkou Anežkou. Příběh provokativně svobodomyslného samotáře ovšem nemůže skončit jinak než tragicky. Titulní roli v originálním, vizuálně podmanivém snímku si zahrál Petr Forman.
Obsah
11946: Vojtěch, který v opilosti a hlouposti zabil s kamarádem Lojzou nevinného člověka a vzal vinu na sebe, se po odpykání trestu těší z nabyté svobody. Vydá se do svého kraje rybníků a na svém putování vychutnává přírodu, louky, déšť...Cizinec: Vejde do venkovské hospody a dočká se příchodu Lojzy, který je nemile překvapen Vojtěchovým návratem. Spolu se opijí. Vojtěch pak vnikne do usedlosti vdovy Blaženy. Blažena je k němu zprvu příkrá, ale posléze se s ním smíří a nakonec se stanou milenci. Vojtěch se setká s Anežkou, která hledá na venkově po těžké nemoci uzdravení. Mladík ji troufale políbí. Dostane práci baštýře od správce. Čapíci (pytláci):. Šťastný Vojtěch objíždí na loďce své hájemství a nedá se obměkčit, aby se podílel na pytláckých zlodějinách. U místních za svou neústupnost sklízí nepřátelství. Tři ženy (Na statku): Vojtěch prožívá šťastné chvíle s Blaženou, ale stále více ho přitahuje Anežka. Dokonce se jí svěří se svým a Lojzovým zločinem. Přijede za ním sestra Marie, která kdysi chodila s Lojzou, ale ten se oženil s jinou. Marie marně bratra přesvědčuje, aby s ní odešel. Vojtěch je zmatený vztahem ke dvěma ženám a ve stodole málem znásilní Anežku. Žluč: Pytláci stupňují provokace. Vojtěch odejde od Blaženy a dá výpověď. Anežka: Vojtěch a Anežka se setkají v lukách, stanou se milenci a prožijí úchvatnou noc. Zášť pytláků však nespí. Vypustí vodu v rybníku a do sítí chytají ryby. Když se jim Vojtěch postaví, Choura, Venca a Lojza ho utopí. Vodní hladina ukrývá zločin, dvě opuštěné ženy budou marně čekat na své štěstí.
Galerie
Hrají
Petr Forman
Vojtěch
Barbora Lukešová
Anežka, Vojtova milá
Jana Dolanská
vdova Blažena
Vlastimil Zavřel
Lojza Horák
Jiří Hálek
správce statku
Břetislav Rychlík
pytlák Venca
Jaroslav Mareš
Juz, bývalý hlídač rybníka
Miroslav Zelenka
Josef Choura
Petr Popelka
pytlák Žluva
Eva Holubová
Marie, Vojtova sestra
Radim Špaček
kluk se žábami
Viola Zinková
hostinská Matějů
Bohuslav Ličman
hostinský
Jan Váša
děda Vytlačil
Danuše Ondráčková
pradlena
Marie Štichová
pradlena
V. Ludvíková
pradlena
L. Hošnová
pradlena
Vl. Štefl
listonoš
Karel Lexa
Marie Kocarová
Vladimír Hajna
Jana Tycová
dubl za Janu Dolanskou
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Ivan Arsenjev, Milan Tomsa, Klára Stránská
Původní filmový námět
Předloha
Jevhen Hucalo (Ivan – povídka)
Scénář
Technický scénář
Dramaturgie
Kamera
Asistent kamery
Architekt
Masky
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Romana Prachařová, David Bonaventura, Vladimír Dvořák, Jana Mašíková, Jiří Synek, Lenka Jandová, Jaroslav Koucký
Pedagogické vedení
Jiří Brožek (střihová skladba), Jiří Moudrý (zvuk), Jaroslav Balík (režie), Jiří Macháně (kamera), Čestmír Církva (střih), Jan Kališ (kamera), Petr Prokop (kamera), Vladimír Bor
Spolupráce
Pavel Dobrovský, Marek Hart, Michal Holubec, Alena Hradcová, Jiří Jakl, Miloš Kabyl, Miroslav Korbel, Dušan Kovář, Ondřej Kubíček, Štěpán Kučera, Jakub Mejdřický, Miroslav Milosavljević, Daniel Němec, Alena Nosková, Robert Novák, Vladimír Omasta, Tomáš Petráň, Martin Polanský, Michal Reitler, Daniel Rouha, Emil Sirotek ml., Jana Školoutová
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Miloslav Kabeláč (Mysterium času), Miloslav Kabeláč (Zrcadlení), Miloslav Kabeláč (IV. symfonie)
Nahrál
Písně
Škoda lásky, Rakouská hymna /Čeho nabyl občan pilný/, S pánem bohem /Neublížil jsem žádnému/, Když jsme táhli k Jaroměři, Hospůdko, hospůdko malá
Hudba k písni
Jaromír Vejvoda (Škoda lásky)
Zpívá
Vlastimil Zavřel (Rakouská hymna /Čeho nabyl občan pilný/), Břetislav Rychlík (S pánem bohem /Neublížil jsem žádnému/)
Produkční údaje
Původní název
Vojtěch, řečený sirotek
Anglický název
Vojtěch, Called Orphan
Copyright
1989
Rok výroby
1989
Premiéra
01.10.1990
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
Betacam
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Akce: Anketa časopisu Kinorevue
1993
Praha / Česká republika
Cena kritiky za nejlepší český film v premiéře od ledna 1991 do ledna 1993 – 2. místo
vyhlášena 17. 3. 1993 v pražské Viole v anketě české filmové kritiky
Vítěz
Festival: 3. mezinárodní festival debutujících filmových autorů Angers
1991
Angers / Francie
Velká cena
Vítěz
Akce: 5. Fórum mladého filmu Bratislava
1990
Bratislava / Československo
Vítěz v kategorii nejlepší československý film