Kainovo znamení

Země původu

Československo, Polsko

Copyright

1989

Rok výroby

1988

Premiéra

1. 1. 1990

Minutáž

101 min

Režie

Janusz Majewski

Kategorie

film

Žánr

historický, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Kainovo znamení

Český název

Kainovo znamení

Anglický název

The Pass

Souběžný název

Czarny wąwóz

Pracovní název

Soutěska / Život za podpis

Anotace

Polský režisér Janusz Majewski se hned několikrát ujal režie česko-polského koprodukčního snímku. Vedle Dvojího světa hotelu Pacifik (1975) a Slané růže (1982) realizoval i historické drama odehrávající se během prusko-rakouské války v roce 1866. Protagonistou vyprávění je student Ludvík Machl (polský herec Olaf Lubaszenko dabovaný Antonínem Navrátilem), který doplácí na to, že ve slabé chvilce svolil ke spolupráci s tajnou policií. Mladík, původně vyznávající revoluční ideály, musí pracovat jako rakouský špicl a ztrácí postupně rodinu, přátele, lásku i lidskou důstojnost. V příběhu rezonuje dobová politická situace: novelu Život za podpis napsal spisovatel a scenárista Vladimír Körner jako reminiscenci osudů všech, kteří byli donuceni spolupracovat se státní bezpečností.

Obsah

Rok 1866. Prusové vyhlásili Rakousku válku. Pruský seržant dává oprátku mladému Ludvíku Machlovi, aby sám nad sebou vykonal ortel. Student Machl se stal před časem členem spiklenecké skupiny. Účastní se loupeže a po zatčení a pobytu v žaláři je přinucen zavázat se k donášení na vlastenecké spolužáky. Jeho špionážní pověření je ale prozrazeno a znemožněný Machl poslán na slezské hranice. V osamělém domě bydlí kromě nadřízeného, kapitána Truxy, i polský hrabě Roźiński a hezká hospodyně Kitty. Truxa ho pošle na druhou stranu hranic na schůzku se spojkou z Wroclavi. K Ludvíkovu úžasu je to polský malíř Roman, odsouzený za stejnou loupež na pět let. Od něj se student dozví, že vše byla policejní hra, jež z něj udělala rakouského špicla. Agent Roman ho žádá, aby po jeho případné smrti odvezl obrazy, které vytvořil, rodině do Polska. Při průzkumu je kapitán těžce zraněn pruskou hlídkou, ale hrabě ho vyléčí. Kitty je Truxovou milenkou a i když se s ní Ludvík vyspí, nenaletí na její provokace. Z Prahy přijel komisař Melc a kritizuje Truxu, že stále nemá plány pruského generálního štábu. Ludvík se dozví, že byl jeho rodný dům vypálen a zahynul v něm otec. Machl s Truxou najdou podřezaného Romana a u něj plán pruského tažení. Kolem hranic se stahují Prusové. Truxa odjíždí s Kitty podat zprávu osobně maršálu Benedekovi, vrchnímu veliteli rakouské armády. Doporučující dopis pro policii, který dá Ludvíkovi, po jeho odjezdu hrabě otevře. Není tam doporučení ale návrh na Ludvíkovu popravu. Teprve teď student pochopí - hrabě podřízl Romana a podvrhl plány. Šlechtic pracuje pro Prusy v naději, že dají Polsku svobodu. V lese je napadnou Prusové překračující hranice. Omylem zastřelí hraběte. Následník trůnu, ve lící vojsku,padlého posmrtně vyznamená a přikáže popravit Ludvíka jako špióna. Mladík dá Romanovy obrazy polskému generálovi z princova štábu Ten je označí za podřadné kopie. Ludvík Machl si navléká oprátku na krk.Pruská armáda 3. 7. 1866 vyhrála bitvu u Sadové - jednu z nejkrvavějších v 19. století.

Více →