Nestor české filmové režie Otakar Vávra do své filmografie přidal poslední titul v roce 1989. Historická freska osmasedmdesátiletého tvůrce nemohla počítat s tak vysokým rozpočtem jako jeho „husitská“ trilogie či opusy z moderní historie typu Dnů zrady (1973). Román Miloše V. Kratochvíla, který film inspiroval, nicméně naplňoval Vávrovy představy komplexního historického filmu, usilujícího divákům poskytnout rekonstrukci dobových událostí v duchu komunistického výkladu středoevropských dějin. Kratochvíl, který s Vávrou spolupracoval už několikrát předtím, napsal i scénář líčící události, jež vedly k vypuknutí první světové války. Mozaiku (využívající rovněž archivních materiálů) spojuje fiktivní příběh archiváře Kavana (Jiří Bartoška). Ten prostřednictvím své lásky, srbské studentky Dragy (Zora Jandová), na vlastní kůži pocítí známou skutečnost, že kolo velkých dějin nemilosrdně drtí lidské osudy.
V panoptiku jsou figuríny skutečných vrahů ale i mocnářů, vojevůdců a politiků, jejichž činy v roce 1914 vedly k prolití ohromného množství lidské krve. Šéf státního archivu Schönbeck předá ve Vídni českému archiváři Kavanovi řád sv.Anny od ruského velkoknížete za dobře odvedenou práci. Kavan má šťastné období - žena mu porodí syna. Doba není ale dobrá - napětí v Evropě houstne. Rakousko-Uhersko pořádá vojenské manévry v Bosně na hranici se Srbskem. Kavan se s přítelem Olbrachtem seznámí se skupinou srbských studentů. Jediná dívka, studentka Draga, se do Kavana zamiluje. Schönbecka navštíví bratr Berth, který se výhodně oženil do německé zbrojařské rodiny Mannesmanů. Bez skrupulí mluví o plánech na válku, jež umožní mocným průmyslníkům uplatnit výrobky a získat suroviny v Belgii, Rusku, Polsku i hutě v Porýní. Císař Vilém II. je pro ně dobře ovladatelnou figurkou. Srby nenáviděný následník rakouského dvora Ferdinanda d'Este jede do Sarajeva, kde hrozí atentát. Starý císař František Josef I. se věnuje oblíbenému úřadování a nebezpečí hrozící nemilovanému synovci ho nechá chladným. Ruský car Mikuláš II. není příliš bystrý, politika ho nudí a carevna Alix řídí jeho kroky pevnou rukou podle rad kněze Rasputina. 28.6.1914 je následník zastřelen. Pro Srby nepřijatelné ultimátum a zákulisní kroky ministrů a poradců mocnářů vedou neomylně k válečnému konfliktu. Draga se stihne vrátit domů. Kavan zakrátko také jede do Bělehrad u, aby tam pod záminkou převezení listin do Vídně v archivu zlikvidoval korespondenci českých vlastenců. Oblečen v rakouské důstojnické uniformě je mimoděk příčinou smrti Dragy. Srbští vlastenci ji považují za kolaborantku a poté, co doprovodí milovaného Kavana, ji na noční ulici zastřelí.
Ve filmu jsou použity záběry ze sovětského snímku Maximovo mládí (1934, režie Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg) a dobové dokumentární záběry.
archivář JUDr. Václav Kavan
rakouský císař František Josef I.
německý císař Vilém II.
ruský car Mikuláš II.
následník trůnu František Ferdinand d'Este
ruská carevna Alix
ruský ministr zahraničí Sergej Dmitrijevič Sasonov
srbská studentka Draga Simić
dvorní rada dr. Paul Schönbeck
hrabě Leopold Berchtold, ministr zahraničí
šéf generálního štábu Helmuth von Moltke
uherský ministerský předseda István Tisza
rakouský ministerský předseda hrabě Karl Stürgh
hrabě Hartenberg, člen rakouské Korunní rady
hrabě Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu
generální adjutant hrabě Eduard von Paar
francouzský prezident Henri Poincaré
britský ministr zahraničí lord Edward Grey
redaktor Kamil Zeman alias spisovatel Ivan Olbracht
průmyslník dr. Berth Leopold Schönbeck-Mannesmann, bratr dvorního rady
generál Oscar von Potiorek, správce Bosny a Hercegoviny
komorník Eugen Ketterle
srbský vyslanec Jovan Jovanić
Lída, Kavanova žena
Kavanova tchyně
služka Uršula
Schönbecková, žena dvorního rady
lékař u Hartenberga
ministerský úředník v kavárně
Hartenbergův sluha
ordonanční důstojník
vrchní číšník v kavárně Zentral
srbský student
srbský student
srbský student
intelektuál
intelektuál
intelektuál
intelektuál
intelektuál
úředník v kavárně
elegantní dáma
ministr
číšník v kavárně
služka u Hartenberga
starší muž
kamelot
císařovna Auguste Victoria, manželka Viléma II.
vyslanec kníže Friedrich von Pourtalès
dvorní malíř
kněžna Anna Vyrubova, dvorní dáma carevny
komorná se šaty
Němec v kavárně
Němec v kavárně
buršák
buršák
buršák
buršák
buršák
buršák
komorník se snídaní
hudebník v kavárně
hudebník v kavárně
hudebník v kavárně
hudebník v kavárně
hlas německého císaře Viléma II.
hlas ruského cara Mikuláše II.
hlas ruské carevny Alix
hlas ruského ministra zahraničí Sergeje Dmitrijeviče Sasonova
hlas šéfa generálního štábu Helmutha von Moltkeho
hlas uherského ministerského předsedy Istvána Tiszy
hlas rakouského ministerského předsedy hraběte Karla Stürgha
hlas hraběte Conrada von Hötzendorfa, šéfa rakouského generálního štábu
hlas britského ministra zahraničí lorda Edwarda Greye
hlas císařovny Auguste Victorie, manželky Viléma II.
hlas vyslance knížete Friedricha von Pourtalèse
hlas komorné se šaty
hlas člena německé Korunní rady
hlas člena německé Korunní rady
hlas ruského generála
hlas ředitele srbského archivu Mitiče
hlas adjutanta s listinami u Viléma II.
hlas sluhy u Viléma II.
hlas sluhy se zprávou u Viléma II.
hlas adjutanta u Mikuláše II.
hlas francouzského vyslance v Německu
hlas kapitána německého křižníku
hlas dvorního lékaře Viléma II.
hlas německého generála
hlas ruského důstojníka u telefonu
hlas dveřníka u ministra Sasonova
Milan Kadlec
Stanislav Rovný, Edita Seidlová, Ivana Malíková
Miloš V. Kratochvíl (Evropa tančila valčík – román)
Věra Flašarová
Michal Erazim, Jiří Matějka, Eva Slívová
Stanislav Šafr, Helena Landovská
Karel Vávra, Vláčil František ml., Martin Kuk
Lenfilm, DEFA, Soňa Nemcová, Vladimír Heiser, Magda Hájková, Helena Lehovcová, Karel Ješátko
Johann Strauss ml. (Císařský valčík), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji), Richard Wagner (Lohengrin /předehra/), Friedrich II. (Pochody)
Mario Klemens (FISYO)
Evropa tančila valčík
Europe Danced the Waltz
Třicet dní
1989
1989
01.10.1989
Betacam
česká