Evropa tančila valčík
Typologie filmu
hranýAnglický název
Europe Danced the WaltzMinutáž
98Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1989Rok výroby
1989Premiéra
01.10.1989Jazyková verze
českáRežie
Otakar VávraNámět
Miloš V. KratochvílAnotace
Nestor české filmové režie Otakar Vávra do své filmografie přidal poslední titul v roce 1989. Historická freska osmasedmdesátiletého tvůrce nemohla počítat s tak vysokým rozpočtem jako jeho „husitská“ trilogie či opusy z moderní historie typu Dnů zrady (1973). Román Miloše V. Kratochvíla, který film inspiroval, nicméně naplňoval Vávrovy představy komplexního historického filmu, usilujícího divákům poskytnout rekonstrukci dobových událostí v duchu komunistického výkladu středoevropských dějin. Kratochvíl, který s Vávrou spolupracoval už několikrát předtím, napsal i scénář líčící události, jež vedly k vypuknutí první světové války. Mozaiku (využívající rovněž archivních materiálů) spojuje fiktivní příběh archiváře Kavana (Jiří Bartoška). Ten prostřednictvím své lásky, srbské studentky Dragy (Zora Jandová), na vlastní kůži pocítí známou skutečnost, že kolo velkých dějin nemilosrdně drtí lidské osudy.
Obsah
V panoptiku jsou figuríny skutečných vrahů ale i mocnářů, vojevůdců a politiků, jejichž činy v roce 1914 vedly k prolití ohromného množství lidské krve. Šéf státního archivu Schönbeck předá ve Vídni českému archiváři Kavanovi řád sv.Anny od ruského velkoknížete za dobře odvedenou práci. Kavan má šťastné období - žena mu porodí syna. Doba není ale dobrá - napětí v Evropě houstne. Rakousko-Uhersko pořádá vojenské manévry v Bosně na hranici se Srbskem. Kavan se s přítelem Olbrachtem seznámí se skupinou srbských studentů. Jediná dívka, studentka Draga, se do Kavana zamiluje. Schönbecka navštíví bratr Berth, který se výhodně oženil do německé zbrojařské rodiny Mannesmanů. Bez skrupulí mluví o plánech na válku, jež umožní mocným průmyslníkům uplatnit výrobky a získat suroviny v Belgii, Rusku, Polsku i hutě v Porýní. Císař Vilém II. je pro ně dobře ovladatelnou figurkou. Srby nenáviděný následník rakouského dvora Ferdinanda d'Este jede do Sarajeva, kde hrozí atentát. Starý císař František Josef I. se věnuje oblíbenému úřadování a nebezpečí hrozící nemilovanému synovci ho nechá chladným. Ruský car Mikuláš II. není příliš bystrý, politika ho nudí a carevna Alix řídí jeho kroky pevnou rukou podle rad kněze Rasputina. 28.6.1914 je následník zastřelen. Pro Srby nepřijatelné ultimátum a zákulisní kroky ministrů a poradců mocnářů vedou neomylně k válečnému konfliktu. Draga se stihne vrátit domů. Kavan zakrátko také jede do Bělehrad u, aby tam pod záminkou převezení listin do Vídně v archivu zlikvidoval korespondenci českých vlastenců. Oblečen v rakouské důstojnické uniformě je mimoděk příčinou smrti Dragy. Srbští vlastenci ji považují za kolaborantku a poté, co doprovodí milovaného Kavana, ji na noční ulici zastřelí.
Poznámka
Ve filmu jsou použity záběry ze sovětského snímku Maximovo mládí (1934, režie Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg) a dobové dokumentární záběry.
Galerie
Hrají
Jiří Bartoška
archivář JUDr. Václav Kavan
Rudolf Hrušínský
rakouský císař František Josef I.
Jürgen Frohriep
německý císař Vilém II.
Andrej Rostockij
ruský car Mikuláš II.
Josef Vinklář
následník trůnu František Ferdinand d'Este
Nelli Pšonnaja
ruská carevna Alix
Alexandr Porochovščikov
ruský ministr zahraničí Sergej Dmitrijevič Sasonov
Zora Jandová
srbská studentka Draga Simić
Martin Růžek
dvorní rada dr. Paul Schönbeck
Josef Somr
hrabě Leopold Berchtold, ministr zahraničí
Hans-Joachim Hanisch
šéf generálního štábu Helmuth von Moltke
Herbert Sturm
uherský ministerský předseda István Tisza
Rolf Colditz
rakouský ministerský předseda hrabě Karl Stürgh
Gustav Opočenský
hrabě Hartenberg, člen rakouské Korunní rady
Ernst Heise
hrabě Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu
Svatopluk Beneš
generální adjutant hrabě Eduard von Paar
Pavol Mikulík
francouzský prezident Henri Poincaré
Jozef Adamovič
britský ministr zahraničí lord Edward Grey
Oldřich Vízner
redaktor Kamil Zeman alias spisovatel Ivan Olbracht
Petr Kostka
průmyslník dr. Berth Leopold Schönbeck-Mannesmann, bratr dvorního rady
Otakar Brousek
generál Oscar von Potiorek, správce Bosny a Hercegoviny
Stanislav Zindulka
komorník Eugen Ketterle
Jiří Klem
srbský vyslanec Jovan Jovanić
Jitka Malíková
Lída, Kavanova žena
Dáša Neblechová
Kavanova tchyně
Blanka Blahníková
služka Uršula
Drahoslava Landsmanová
Schönbecková, žena dvorního rady
Oldřich Velen
lékař u Hartenberga
Jiří Wohanka
ministerský úředník v kavárně
Milan Sandhaus
Hartenbergův sluha
Josef Šebek
ordonanční důstojník
Roman Hemala
vrchní číšník v kavárně Zentral
Roman Janoušek
srbský student
Zdeněk Podhůrský
srbský student
Marek Pavlovský
srbský student
Jan Cmíral
intelektuál
Hugo Kaminský
intelektuál
Milan Mach
intelektuál
Vladimír Pospíšil
intelektuál
Milan Riehs
intelektuál
Jindřich Narenta
úředník v kavárně
Dana Klossová
elegantní dáma
Otto Kinský
ministr
Antonín Gaja
číšník v kavárně
Eva Hořánková
služka u Hartenberga
Vladimír Huber
starší muž
Jiří Strach
kamelot
Ruth Reinecke
císařovna Auguste Victoria, manželka Viléma II.
Ernst Steiner
vyslanec kníže Friedrich von Pourtalès
Eckhard Bilz
dvorní malíř
Věra Kuzněcova
kněžna Anna Vyrubova, dvorní dáma carevny
Anželika Něvolina
komorná se šaty
Leoš Kaltofen
Němec v kavárně
Petr Skarke
Němec v kavárně
Roman Hájek
buršák
Michal Kocourek
buršák
Stanislav Lehký
buršák
Tomáš Valík
buršák
Josef Vrána
buršák
František Vláčil ml.
buršák
J. Kropáček
komorník se snídaní
Miloš Mikula
hudebník v kavárně
Jiří Mindl
hudebník v kavárně
V. Kalivoda
hudebník v kavárně
Vojtěch Šebestík
hudebník v kavárně
Komentář
Mluví
Jiří Holý
hlas německého císaře Viléma II.
František Němec
hlas ruského cara Mikuláše II.
Eliška Balzerová
hlas ruské carevny Alix
Jan Schánilec
hlas ruského ministra zahraničí Sergeje Dmitrijeviče Sasonova
Jiří Samek
hlas šéfa generálního štábu Helmutha von Moltkeho
Petr Pelzer
hlas uherského ministerského předsedy Istvána Tiszy
Soběslav Sejk
hlas rakouského ministerského předsedy hraběte Karla Stürgha
Karel Pospíšil
hlas hraběte Conrada von Hötzendorfa, šéfa rakouského generálního štábu
Pavel Soukup
hlas britského ministra zahraničí lorda Edwarda Greye
Libuše Geprtová
hlas císařovny Auguste Victorie, manželky Viléma II.
Rudolf Pellar
hlas vyslance knížete Friedricha von Pourtalèse
Ilona Svobodová
hlas komorné se šaty
Oldřich Janovský
hlas člena německé Korunní rady
Karel Hlušička
hlas člena německé Korunní rady
Pavel Pípal
hlas ruského generála
Jiří Pleskot
hlas ředitele srbského archivu Mitiče
Boris Rösner
hlas adjutanta s listinami u Viléma II.
Vlastimil Zavřel
hlas sluhy u Viléma II.
Josef Velda
hlas sluhy se zprávou u Viléma II.
Pavel Rímský
hlas adjutanta u Mikuláše II.
Bedřich Šetena
hlas francouzského vyslance v Německu
Karel Chromík
hlas kapitána německého křižníku
Ferdinand Krůta
hlas dvorního lékaře Viléma II.
Jaroslav Vágner
hlas německého generála
Vladimír Kudla
hlas ruského důstojníka u telefonu
Bohuslav Kalva
hlas dveřníka u ministra Sasonova
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Milan Kadlec
Asistent režie
Stanislav Rovný, Edita Seidlová, Ivana Malíková
Původní filmový námět
Předloha
Miloš V. Kratochvíl (Evropa tančila valčík – román)
Scénář
Dramaturgie
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Výtvarník
Věra Flašarová
Výprava
Michal Erazim, Jiří Matějka, Eva Slívová
Návrhy kostýmů
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Stanislav Šafr, Helena Landovská
Asistent vedoucího výroby
Karel Vávra, Vláčil František ml., Martin Kuk
Odborný poradce
Spolupráce
Lenfilm, DEFA, Soňa Nemcová, Vladimír Heiser, Magda Hájková, Helena Lehovcová, Karel Ješátko
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Johann Strauss ml. (Císařský valčík), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji), Richard Wagner (Lohengrin /předehra/), Friedrich II. (Pochody)
Nahrál
Dirigent
Mario Klemens (FISYO)
Produkční údaje
Původní název
Evropa tančila valčík
Anglický název
Europe Danced the Waltz
Pracovní název
Třicet dní
Copyright
1989
Rok výroby
1989
Premiéra
01.10.1989
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Prodej práv
Technické údaje
Nosič
Betacam
Verze
česká