Evropa tančila valčík
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1989Rok výroby
1988Premiéra
1. 10. 1989Minutáž
98 minRežie
Otakar VávraKategorie
filmŽánr
historickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Evropa tančila valčíkČeský název
Evropa tančila valčíkAnglický název
Europe Danced the WaltzPracovní název
Třicet dníAnotace
Nestor české filmové režie Otakar Vávra do své filmografie přidal poslední titul v roce 1989. Historická freska osmasedmdesátiletého tvůrce nemohla počítat s tak vysokým rozpočtem jako jeho „husitská“ trilogie či opusy z moderní historie typu Dnů zrady (1973). Román Miloše V. Kratochvíla, který film inspiroval, nicméně naplňoval Vávrovy představy komplexního historického filmu, usilujícího divákům poskytnout rekonstrukci dobových událostí v duchu komunistického výkladu středoevropských dějin. Kratochvíl, který s Vávrou spolupracoval už několikrát předtím, napsal i scénář líčící události, jež vedly k vypuknutí první světové války. Mozaiku (využívající rovněž archivních materiálů) spojuje fiktivní příběh archiváře Kavana (Jiří Bartoška). Ten prostřednictvím své lásky, srbské studentky Dragy (Zora Jandová), na vlastní kůži pocítí známou skutečnost, že kolo velkých dějin nemilosrdně drtí lidské osudy.
Obsah
V panoptiku jsou figuríny skutečných vrahů ale i mocnářů, vojevůdců a politiků, jejichž činy v roce 1914 vedly k prolití ohromného množství lidské krve. Šéf státního archivu Schönbeck předá ve Vídni českému archiváři Kavanovi řád sv.Anny od ruského velkoknížete za dobře odvedenou práci. Kavan má šťastné období - žena mu porodí syna. Doba není ale dobrá - napětí v Evropě houstne. Rakousko-Uhersko pořádá vojenské manévry v Bosně na hranici se Srbskem. Kavan se s přítelem Olbrachtem seznámí se skupinou srbských studentů. Jediná dívka, studentka Draga, se do Kavana zamiluje. Schönbecka navštíví bratr Berth, který se výhodně oženil do německé zbrojařské rodiny Mannesmanů. Bez skrupulí mluví o plánech na válku, jež umožní mocným průmyslníkům uplatnit výrobky a získat suroviny v Belgii, Rusku, Polsku i hutě v Porýní. Císař Vilém II. je pro ně dobře ovladatelnou figurkou. Srby nenáviděný následník rakouského dvora Ferdinanda d'Este jede do Sarajeva, kde hrozí atentát. Starý císař František Josef I. se věnuje oblíbenému úřadování a nebezpečí hrozící nemilovanému synovci ho nechá chladným. Ruský car Mikuláš II. není příliš bystrý, politika ho nudí a carevna Alix řídí jeho kroky pevnou rukou podle rad kněze Rasputina. 28.6.1914 je následník zastřelen. Pro Srby nepřijatelné ultimátum a zákulisní kroky ministrů a poradců mocnářů vedou neomylně k válečnému konfliktu. Draga se stihne vrátit domů. Kavan zakrátko také jede do Bělehrad u, aby tam pod záminkou převezení listin do Vídně v archivu zlikvidoval korespondenci českých vlastenců. Oblečen v rakouské důstojnické uniformě je mimoděk příčinou smrti Dragy. Srbští vlastenci ji považují za kolaborantku a poté, co doprovodí milovaného Kavana, ji na noční ulici zastřelí.
Poznámka
Ve filmu jsou použity záběry ze sovětského snímku Maximovo mládí (1934, režie Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg) a dobové dokumentární záběry.
Galerie
Hrají
Jiří Bartoška
archivář PhDr. Václav Kavan
Rudolf Hrušínský
rakouský císař František Josef I.
Jürgen Frohriep
Mluví Jiří Holý
německý císař Vilém II.
Andrej Rostockij
Mluví František Němec
ruský car Mikuláš II.
Josef Vinklář
následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este
Nelli Pšonnaja
Mluví Eliška Balzerová
ruská carevna Alix, manželka cara Mikuláše II.
Alexandr Porochovščikov
Mluví Jan Schánilec
ruský ministr zahraničí Sergej Dmitrijevič Sasonov
Zora Jandová
srbská studentka Draga Simić
Martin Růžek
rakouský dvorní rada dr. Paul Schönbeck
Josef Somr
hrabě Leopold Berchtold, rakouský ministr zahraničí
Hans-Joachim Hanisch
Mluví Jiří Samek
generálplukovník Helmuth von Moltke, šéf německého generálního štábu
Herbert Sturm
Mluví Petr Pelzer
uherský ministerský předseda hrabě István Tisza
Rolf Colditz
Mluví Soběslav Sejk
rakouský ministerský předseda hrabě Karl Stürgh
Gustav Opočenský
hrabě Hartenberg, člen rakouské Korunní rady
Ernst Heise
Mluví Karel Pospíšil
generál pěchoty hrabě Franz Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu
Svatopluk Beneš
rakouský generální adjutant hrabě Eduard von Paar
Pavol Mikulík
francouzský prezident Raymond Poincaré
Jozef Adamovič
Mluví Pavel Soukup
britský ministr zahraničí lord Edward Grey
Oldřich Vízner
redaktor Kamil Zeman alias spisovatel Ivan Olbracht
Petr Kostka
německý průmyslník dr. Berth Leopold Schönbeck-Mannesmann, bratr dvorního rady
Otakar Brousek
rakouský generál Oscar von Potiorek, správce Bosny a Hercegoviny
Stanislav Zindulka
komorník Eugen Ketterle
Jiří Klem
srbský vyslanec v Rakousku Jovan Jovanić
Jitka Malíková
Lída, Kavanova žena
Dáša Neblechová
Kavanova tchyně
Blanka Blahníková
služka Uršula
Drahoslava Landsmanová
Schönbecková, žena dvorního rady
Oldřich Velen
lékař u Hartenberga
Jiří Wohanka
ministerský úředník v kavárně
Milan Sandhaus
Hartenbergův sluha
Josef Šebek
ordonanční důstojník
Roman Hemala
vrchní číšník v kavárně Zentral
Roman Janoušek
srbský student
Zdeněk Podhůrský
srbský student
Marek Pavlovský
srbský student
Jan Cmíral
intelektuál
Hugo Kaminský
intelektuál
Milan Mach
intelektuál
Vladimír Pospíšil
intelektuál
Milan Riehs
intelektuál
Jindřich Narenta
úředník v kavárně
Dana Klossová
elegantní dáma
Otto Kinský
ministr
Antonín Gaja
číšník v kavárně
Eva Hořánková
služka u Hartenberga
Vladimír Huber
starší muž
Jiří Strach
kamelot
Ruth Reinecke
Mluví Libuše Geprtová
německá císařovna Auguste Victoria, manželka císaře Viléma II.
Ernst Steiner
Mluví Rudolf Pellar
německý vyslanec v Rusku kníže Friedrich von Pourtalès
Eckhard Bilz
německý dvorní malíř
Věra Kuzněcova
kněžna Anna Vyrubova, dvorní dáma carevny Alix
Anželika Něvolina
Mluví Ilona Svobodová
komorná se šaty
Leoš Kaltofen
Němec v kavárně
Petr Skarke
Němec v kavárně
Roman Hájek
buršák
Michal Kocourek
buršák
Stanislav Lehký
buršák
Tomáš Valík
buršák
Josef Vrána
buršák
František Vláčil ml.
buršák
J. Kropáček
komorník se snídaní
Miloš Mikula
hudebník v kavárně
Jiří Mindl
hudebník v kavárně
V. Kalivoda
hudebník v kavárně
Vojtěch Šebestík
hudebník v kavárně
Komentář
Mluví
Oldřich Janovský
hlas člena německé Korunní rady
Karel Hlušička
hlas člena německé Korunní rady
Pavel Pípal
hlas ruského generála
Jiří Pleskot
hlas ředitele srbského archivu Mitiče
Boris Rösner
hlas adjutanta s listinami u císaře Viléma II.
Vlastimil Zavřel
hlas sluhy u císaře Viléma II.
Josef Velda
hlas sluhy se zprávou u císaře Viléma II.
Pavel Rímský
hlas adjutanta u cara Mikuláše II.
Bedřich Šetena
hlas francouzského vyslance v Německu Julese Cambona
Karel Chromík
hlas kapitána německého křižníku
Ferdinand Krůta
hlas německého dvorního lékaře císaře Viléma II.
Jaroslav Vágner
hlas šermujícího německého generála
Vladimír Kudla
hlas ruského důstojníka u telefonu
Bohuslav Kalva
hlas dveřníka u ruského ministra zahraničí S. D. Sasonova
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Milan Kadlec
Asistent režie
Skript
Původní filmový námět
Předloha
Miloš V. Kratochvíl (Evropa tančila valčík – román)
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výtvarník
Věra Flašarová
Výprava
Eva Slívová, Jiří Dvořák, Michal Erazim, Jiří Matějka
Návrhy kostýmů
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Helena Landovská, Stanislav Šafr
Asistent vedoucího výroby
František Vláčil ml., Martin Kuk, Karel Vávra
Odborný poradce
Spolupráce
Soňa Nemcová (klapka), Jiří Novák (vrchní osvětlovač), Karel Ješátko (fotograf), Lenfilm Leningrad, DEFA Babelsberg
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Johann Strauss ml. (Povídky z vídeňského lesa /Geschichten aus dem Wienerwald/), Johann Strauss ml. (Císařský valčík /Kaiser-Walzer/), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji /An der schönen blauen Donau/), Johann Strauss st. (Radeckého pochod /Radetzky-Marsch/), Richard Wagner (Lohengrin /předehra/), Friedrich II. (Pochody)
Nahrál
FISYO (Dirigent Mario Klemens)
Písně
Ruská píseň
Zpívá sbor
Produkční údaje
Originální název
Evropa tančila valčík
Český název
Evropa tančila valčík
Anglický název
Europe Danced the Waltz
Pracovní název
Třicet dní
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
historický
Země původu
Československo
Copyright
1989
Rok výroby
1988
Produkční data
začátek natáčení 30. 8. 1988
konec natáčení 30. 11. 1988
schválení první kopie 28. 3. 1989
promítání povoleno 5. 4. 1989
Premiéra
premiéra 1. 10. 1989 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film. Film o třech císařích a událostech, které vedly ke vzniku první světové války. O třech císařích a událostech, které předcházely vzniku první světové války. Námět na motivy románu národního umělce M. V. Kratochvíla.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
vyrobeno mimo tvůrčí skupiny
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
98 min
Původní metráž
2 740 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Mezititulky
české
Úvodní/závěrečné titulky
české
