Evropa tančila valčík

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1988

Premiéra

1. 10. 1989

Minutáž

98 min

Kategorie

film

Žánr

historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Evropa tančila valčík

Český název

Evropa tančila valčík

Anglický název

Europe Danced the Waltz

Pracovní název

Třicet dní

Anotace

Nestor české filmové režie Otakar Vávra do své filmografie přidal poslední titul v roce 1989. Historická freska osmasedmdesátiletého tvůrce nemohla počítat s tak vysokým rozpočtem jako jeho „husitská“ trilogie či opusy z moderní historie typu Dnů zrady (1973). Román Miloše V. Kratochvíla, který film inspiroval, nicméně naplňoval Vávrovy představy komplexního historického filmu, usilujícího divákům poskytnout rekonstrukci dobových událostí v duchu komunistického výkladu středoevropských dějin. Kratochvíl, který s Vávrou spolupracoval už několikrát předtím, napsal i scénář líčící události, jež vedly k vypuknutí první světové války. Mozaiku (využívající rovněž archivních materiálů) spojuje fiktivní příběh archiváře Kavana (Jiří Bartoška). Ten prostřednictvím své lásky, srbské studentky Dragy (Zora Jandová), na vlastní kůži pocítí známou skutečnost, že kolo velkých dějin nemilosrdně drtí lidské osudy.

Obsah

V panoptiku jsou figuríny skutečných vrahů ale i mocnářů, vojevůdců a politiků, jejichž činy v roce 1914 vedly k prolití ohromného množství lidské krve. Šéf státního archivu Schönbeck předá ve Vídni českému archiváři Kavanovi řád sv.Anny od ruského velkoknížete za dobře odvedenou práci. Kavan má šťastné období - žena mu porodí syna. Doba není ale dobrá - napětí v Evropě houstne. Rakousko-Uhersko pořádá vojenské manévry v Bosně na hranici se Srbskem. Kavan se s přítelem Olbrachtem seznámí se skupinou srbských studentů. Jediná dívka, studentka Draga, se do Kavana zamiluje. Schönbecka navštíví bratr Berth, který se výhodně oženil do německé zbrojařské rodiny Mannesmanů. Bez skrupulí mluví o plánech na válku, jež umožní mocným průmyslníkům uplatnit výrobky a získat suroviny v Belgii, Rusku, Polsku i hutě v Porýní. Císař Vilém II. je pro ně dobře ovladatelnou figurkou. Srby nenáviděný následník rakouského dvora Ferdinanda d'Este jede do Sarajeva, kde hrozí atentát. Starý císař František Josef I. se věnuje oblíbenému úřadování a nebezpečí hrozící nemilovanému synovci ho nechá chladným. Ruský car Mikuláš II. není příliš bystrý, politika ho nudí a carevna Alix řídí jeho kroky pevnou rukou podle rad kněze Rasputina. 28.6.1914 je následník zastřelen. Pro Srby nepřijatelné ultimátum a zákulisní kroky ministrů a poradců mocnářů vedou neomylně k válečnému konfliktu. Draga se stihne vrátit domů. Kavan zakrátko také jede do Bělehrad u, aby tam pod záminkou převezení listin do Vídně v archivu zlikvidoval korespondenci českých vlastenců. Oblečen v rakouské důstojnické uniformě je mimoděk příčinou smrti Dragy. Srbští vlastenci ji považují za kolaborantku a poté, co doprovodí milovaného Kavana, ji na noční ulici zastřelí.

Poznámka

Ve filmu jsou použity záběry ze sovětského snímku Maximovo mládí (1934, režie Grigorij Kozincev a Leonid Trauberg) a dobové dokumentární záběry. V úvodních titulcích je chybně uvedeno, že Pavol Mikulík hraje francouzského prezidenta Henri Poincarého, ve skutečnosti jde o jeho bratrance Raymonda Poincarého (1860–1934). Henri Poincaré (1854–1912) byl matematik, fyzik, astronom a filozof.

Hrají

Jiří Bartoška

archivář PhDr. Václav Kavan

Rudolf Hrušínský

rakouský císař František Josef I.

Jürgen Frohriep

Mluví Jiří Holý
německý císař Vilém II.

Andrej Rostockij

Mluví František Němec
ruský car Mikuláš II.

Josef Vinklář

následník rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este

Nelli Pšonnaja

Mluví Eliška Balzerová
ruská carevna Alix, manželka cara Mikuláše II.

Alexandr Porochovščikov

Mluví Jan Schánilec
ruský ministr zahraničí Sergej Dmitrijevič Sasonov

Zora Jandová

srbská studentka Draga Simić

Martin Růžek

rakouský dvorní rada dr. Paul Schönbeck

Josef Somr

hrabě Leopold Berchtold, rakouský ministr zahraničí

Hans-Joachim Hanisch

Mluví Jiří Samek
generálplukovník Helmuth von Moltke, šéf německého generálního štábu

Herbert Sturm

Mluví Petr Pelzer
uherský ministerský předseda hrabě István Tisza

Rolf Colditz

Mluví Soběslav Sejk
rakouský ministerský předseda hrabě Karl Stürgh

Gustav Opočenský

hrabě Hartenberg, člen rakouské Korunní rady

Ernst Heise

Mluví Karel Pospíšil
generál pěchoty hrabě Franz Conrad von Hötzendorf, šéf rakouského generálního štábu

Svatopluk Beneš

rakouský generální adjutant hrabě Eduard von Paar

Pavol Mikulík

francouzský prezident Raymond Poincaré

Jozef Adamovič

Mluví Pavel Soukup
britský ministr zahraničí lord Edward Grey

Oldřich Vízner

redaktor Kamil Zeman alias spisovatel Ivan Olbracht

Petr Kostka

německý průmyslník dr. Berth Leopold Schönbeck-Mannesmann, bratr dvorního rady

Otakar Brousek

rakouský generál Oscar von Potiorek, správce Bosny a Hercegoviny

Stanislav Zindulka

komorník Eugen Ketterle

Jiří Klem

srbský vyslanec v Rakousku Jovan Jovanić

Jitka Malíková

Lída, Kavanova žena

Dáša Neblechová

Kavanova tchyně

Blanka Blahníková

služka Uršula

Drahoslava Landsmanová

Schönbecková, žena dvorního rady

Oldřich Velen

lékař u Hartenberga

Jiří Wohanka

ministerský úředník v kavárně

Milan Sandhaus

Hartenbergův sluha

Josef Šebek

ordonanční důstojník

Roman Hemala

vrchní číšník v kavárně Zentral

Roman Janoušek

srbský student

Zdeněk Podhůrský

srbský student

Marek Pavlovský

srbský student

Jan Cmíral

intelektuál

Hugo Kaminský

intelektuál

Milan Mach

intelektuál

Milan Riehs

intelektuál

Jindřich Narenta

úředník v kavárně

Dana Klossová

elegantní dáma

Antonín Gaja

číšník v kavárně

Eva Hořánková

služka u Hartenberga

Vladimír Huber

starší muž

Ruth Reinecke

Mluví Libuše Geprtová
německá císařovna Auguste Victoria, manželka císaře Viléma II.

Ernst Steiner

Mluví Rudolf Pellar
německý vyslanec v Rusku kníže Friedrich von Pourtalès

Eckhard Bilz

německý dvorní malíř

Věra Kuzněcova

kněžna Anna Vyrubova, dvorní dáma carevny Alix

Anželika Něvolina

Mluví Ilona Svobodová
komorná se šaty

Leoš Kaltofen

Němec v kavárně

Petr Skarke

Němec v kavárně

Roman Hájek

buršák

Josef Vrána

buršák

J. Kropáček

komorník se snídaní

Miloš Mikula

hudebník v kavárně

Jiří Mindl

hudebník v kavárně

V. Kalivoda

hudebník v kavárně

Vojtěch Šebestík

hudebník v kavárně

Komentář

Mluví

Oldřich Janovský

hlas člena německé Korunní rady

Karel Hlušička

hlas člena německé Korunní rady

Pavel Pípal

hlas ruského generála

Jiří Pleskot

hlas ředitele srbského archivu Mitiče

Boris Rösner

hlas adjutanta s listinami u císaře Viléma II.

Vlastimil Zavřel

hlas sluhy u císaře Viléma II.

Josef Velda

hlas sluhy se zprávou u císaře Viléma II.

Pavel Rímský

hlas adjutanta u cara Mikuláše II.

Bedřich Šetena

hlas francouzského vyslance v Německu Julese Cambona

Karel Chromík

hlas kapitána německého křižníku

Ferdinand Krůta

hlas německého dvorního lékaře císaře Viléma II.

Jaroslav Vágner

hlas šermujícího německého generála

Vladimír Kudla

hlas ruského důstojníka u telefonu

Bohuslav Kalva

hlas dveřníka u ruského ministra zahraničí S. D. Sasonova

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Kadlec

Původní filmový námět

Miloš V. Kratochvíl

Předloha

Miloš V. Kratochvíl (Evropa tančila valčík – román)

Technický scénář

Otakar Vávra

Asistent kamery

Bohumil Vodička

Assistent architekta

Vladimír Heiser

Výtvarník

Věra Flašarová

Výprava

Eva Slívová, Jiří Dvořák, Michal Erazim, Jiří Matějka

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Vedoucí výroby

Jan Syrový

Zástupce vedoucího výroby

Helena Landovská, Stanislav Šafr

Asistent vedoucího výroby

František Vláčil ml., Martin Kuk, Karel Vávra

Spolupráce

Soňa Nemcová (klapka), Jiří Novák (vrchní osvětlovač), Karel Ješátko (fotograf), Lenfilm Leningrad, DEFA Babelsberg

Hudba

Použitá hudba

Johann Strauss ml. (Povídky z vídeňského lesa /Geschichten aus dem Wienerwald/), Johann Strauss ml. (Císařský valčík /Kaiser-Walzer/), Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji /An der schönen blauen Donau/), Johann Strauss st. (Radeckého pochod /Radetzky-Marsch/), Richard Wagner (Lohengrin /předehra/), Friedrich II. (Pochody)

Nahrál

FISYO (Dirigent Mario Klemens)

Písně

Ruská píseň

Zpívá sbor

Produkční údaje

Originální název

Evropa tančila valčík

Český název

Evropa tančila valčík

Anglický název

Europe Danced the Waltz

Pracovní název

Třicet dní

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1988

Produkční data

začátek natáčení 30. 8. 1988
konec natáčení 30. 11. 1988
schválení první kopie 28. 3. 1989
promítání povoleno 5. 4. 1989

Premiéra

premiéra 1. 10. 1989 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Film o třech císařích a událostech, které vedly ke vzniku první světové války. O třech císařích a událostech, které předcházely vzniku první světové války. Námět na motivy románu národního umělce M. V. Kratochvíla.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

vyrobeno mimo tvůrčí skupiny

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

98 min

Původní metráž

2 740 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české