Svědek umírajícího času

drama, historický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Witness Of a Dying Era

Minutáž

96

Země původu

Československo

Copyright

1990

Rok výroby

1982, 1983, 1990

Premiéra

01.02.1991

Jazyková verze

česká

Režie

Miloslav Luther

Scénář

Vladimír Körner

Námět

Vladimír Körner

Anotace

Historická postava lékaře, politika a filozofa Jana Jesenia (1566–1621) se stala hlavní postavou pětidílného slovenského seriálu Lekár umierajúceho času. Ten byl natočen v roce 1983, po sedmi letech byl však materiál upraven do podoby celovečerního filmu a opatřen českými dialogy. Ve Svědkovi umírajícího času vyprávějí scenárista Vladimír Körner a režisér Miloslav Luther o osudech význačné osobnosti spjaté s českými dějinami. Jan Jesenius působí v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., stává se rektorem Karlovy univerzity, se svými žáky významně posunuje dobové lékařské znalosti, angažuje se v boji českých stavů a po bitvě na Bílé hoře hyne rukou kata... V hlavní roli rozsáhlé historické fresky exceluje Petr Čepek. V rámci kvalitního hereckého obsazení zaujme i Rudolf Hrušínský v roli císaře Rudolfa II.

Obsah

Na sklonku 16. století projíždí krajinou posel věštící biblický čas umírání. Uherská pusta 1596. Lékař Jan Jessenius ošetřuje po bitvě s Turky hraběti Thurnovi zlomená žebra. Potká přítele astronoma Keplera. Wittenberg 1598.Jessenius navštíví kvůli půjčce lichváře Felse. Oblíbí si jeho rozumnou dceru Marii a ožení se s ní. Praha, jaro 1600. Císař Rudolf II. udělí Jesseniovi souhlas k provedení veřejné pitvy. Lékař ještě před akcí navštíví s Keplerem veřejné lázně. S lazebníkem Jakoubkem jsou svědky císařových hrátek s mladými ženami. Jessenius získá od pražského kata Mydláře vhodné tělo pro svou demonstraci. Pitva se stane atrakcí. Zástupci českých stavů žádají císaře o vyhlášení svobody vyznání. Pražská univerzita nabídne Jesseniovi místo řádného profesora. V Praze vypukne mor. Nákaza se rychle šíří městem. Jessenius se svými žáky léčí v nemocnici dnem i nocí. Nezachrání ale Marii, která, ač nemá mor, je odvezena mezi nakažené a dům je vydrancován. Praha, předjaří 1612. Císař Rudolf II. zemřel. Vídeň, podzim 1613. Jessenius ve Vídně žádá o svou mzdu dvorního lékaře. Císař Matyáš jeho služby odmítne. Na cestě zpět potká Jessenius mladou ženu Floro a stráví s ní zimu. Spisuje své lékařské poznatky. Floro ho jednoho dne opustí. Po čase mu jeptišky odevzdají dceru Julku, kterou Floro porodila v útulku. Jessenius se dítěte ujme. Praha, jaro 1618. České stavy se bouří. Dojde k defenestraci místodržitelů Slavaty a Martinice a písaře Fabricia na Pražském hradě. Jessenius, nyní už rektor pražské univerzity, odjíždí jako legát českých stavů do Uher. Prešpurk, podzim 1618. Jessenius je zajat, uvězněn a vyslýchán. Výslech tajně sleduje nový císař Ferdinand s někdejším lazebníkem Jakoubkem. Výměnou za jiného zajatce je Jessenius poslán zpět do Čech. Vídeň, podzim 1619. Rozpory mezi českými stavy a císařem pokračují. Českým šlechticům však ubývá peněz i elánu. Mladý Albrecht Smiřický, kandidát stavů na českého krále, umírá na souchotiny. Praha, podzim 1619. Čeští stavové odevzdávají Fridrichu Falckému klíč od Prahy. Lid mu provolává slávu, vojáci přísahají věrnost. Praha, podzim 1620. 8.listopadu dojde k bitvě na Bílé Hoře. Fridrich Falcký zbaběle uprchne. Čeští páni jsou pozatýkáni a univerzita vyloupena. Je ukradena i zakládací listina Karla IV. Jessenius zamřížovaným oknem mává odjíždějící dcerce Julii. Praha, léto 1921. Kat Mydlář popravuje 27 osobností stavovského odboje, mezi nimi Jessenia. Na univerzitu se vracejí jezuité. Jakoubek se stává císařským správcem. Zchudlý Kepler prodává na ulici horoskopy. Hlavy popravených jsou pro výstrahu vystaveny. Evropou prochází válka zvaná Třicetiletá.

Poznámka

V letech 1982 a 1983 natočil režisér Luther pro bratislavskou televizi pětidílný historický seriál Lekár umierajúceho času. Sestřihem původního 16mm materiálu překopírovaného na klasický 35mm formát vznikl o sedm let později tento historický film s mírně pozměněným názvem. Jednotlivé díly seriálu se jmenují: 1. Doctor Vitenbergicus, 2. Anatomia Pragensis, 3. Stellis vinctus, 4. Theatrum mundis, 5. Via Doloris. V titulcích je v hereckém obsazení uveden také Ilja Racek (jako teolog Tilemann Heshusius), jeho role z první epizody seriálu se však do konečného sestřihu filmu nedostala.

Hrají

Petr Čepek

lékař Ján Jesenský zvaný Jessenius

Emma Černá

Maria Regina Felsová, Jesseniova žena

Rudolf Hrušínský

císař Rudolf II.

Miloš Nedbal

lichvář a zlatník Fels, Mariin otec

Martin Huba

astronom Johannes Kepler

Milan Kňažko

kat Jan Mydlář

Leoš Suchařípa

zemský sekretář svobodný pán Pavel Michna z Vacínova

Taťána Fischerová

Floro, Jesseniova milenka

Jan Kačer

hrabě Jáchym Ondřej Šlik

Stano Dančiak

baron Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Mikuláš Huba

rytíř Bohuslav z Michalovic

Ota Sklenčka

svobodný pán Václav Budovec z Budova

Lubomír Kostelka

hrabě Jindřich Matyáš Thurn

Václav Knop

král Ferdinand II. Štýrský

Andrej Hryc

velitel Franz Melchiar

Jan Kanyza

kancléř kníže Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic

Jiří Bartoška

král Fridrich Falcký

Vít Olmer

místodržící hrabě Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka

Karel Augusta

místodržící hrabě Jaroslav Bořita z Martinic

Bohuslav Čáp

písař rytíř Filip Fabricius

Václav Vydra

hrabě Albrecht Jan Smiřický

Zuzana Kronerová

matka představená sestra Beata

Jiří Kostka

rytíř Kašpar Kaplíř ze Sulevic

Dana Hlaváčová

Elfrieda, služka u Felse

Vlastimil Venclík

malíř Jacob Hoefnagel

Barbora Štěpánová

jeptiška sestra Pia

Bronislav Poloczek

lazebník Jakub

Jan Kuželka

student Gregorius

Rostislav Kuba

student Ambrosius

František Husák

velitel Ostrštok

Jan Teplý

prokurátor rytíř Přibík Jeníšek z Újezda

Marta Richterová

měšťanka, majitelka domů

Vladimír Hrubý

farář při popravě

Oldřich Velen

profesor Karlovy univerzity

Rudolf Hrušínský ml.

opilý důstojník s děvčaty

Milan Riehs

svobodný pán Pavel z Říčan

Josef Karlík

astronom Tycho de Brahe

František Řehák

profesor Vavřinec Benedikt z Nudožer

Pavol Mikulík

španělský vyslanec don Baltasar de Zúñiga

Karel Brožek

Mistr David Lippach

Milan Klacek

komoří Filip Lang z Langenfelsu

Yvetta Kornová

Dorotka, služebná u Mydláře

Věra Tichánková

hostinská

Ladislav Křiváček

venkovan Seppl, Jesseniův průvodce

Zdeněk Srstka

okradač mrtvol

Václav Kaňkovský

starý muž na ulici

Zita Furková

Betka, služebná u Jessenia

Václav Kotva

kupčící kněz při popravě

Vladimír Černý

katův pomocník Prokůpek

Kateřina Urbancová

Julinka, Jesseniova dcera

Stanislava Bartošová

kněžna Polyxena z Lobkovic, Lobkovicova žena

Miloš Pietor

rektor Martin Bacháček z Nouměřic

František Kovár

rektor Jan Campanus Vodňanský

Peter Debnár

kníže Matouš Děpolt Popel z Lobkovic

Jiří Prýmek

svobodný pán Jan Daniel Kapr z Kaprštejna

Karel Fořt

vyvolávač při propravě

Miloš Vavruška

velitel Kristián I. Anhaltský

Anna Maľová

Bohunka, Jakubova žena

Bohuslav Ličman

páter Sabinus

Jožka Stoklasa

venkovan Tobias

Petr Drozda

felčar v ležení

Komentář

Mluví

Gustav Opočenský

hlas lichváře a zlatníka Felse

Ladislav Frej

hlas astronoma Johannese Keplera

Vladimír Ráž

hlas rytíře Bohuslava z Michalovic

Daniela Bartáková

hlas matky představené sestry Beaty

Steva Maršálek

hlas rytíře Kašpara Kaplíře ze Sulevic

Vladimír Salač

hlas faráře při popravě

Radan Rusev

hlas venkovana Seppla

Jiří Zavřel

hlas Matouše Děpolta z Lobkovic

Jiří Havel

hlas Jana Daniela Kapra z Kaprštejna

Ladislav Krečmer

hlas vyvolávače při propravě

Jiří Němeček

hlas posla války

Pavel Rímský

hlas vojáka

Jiří Havel

hlas vojáka

Mirko Musil

hlas starého venkovana

Ladislav Krečmer

hlas důstojníka čtoucího přísahu

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Eliška Moulisová

Původní filmový námět

Vladimír Körner

Architekt

Jiří Hlupý

Assistent architekta

Václav Hlávka

Výprava

Jan Petrů, Dana Smržová, Ivan Ernyei, Pavel Svoboda

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Asistent střihu

Eva Horázná

Vedoucí výroby

Karel Kochman, Jiří Ulrich

Zástupce vedoucího výroby

Petr Prejda, Věra Lukášová, Eliška Sekavová

Asistent vedoucího výroby

Jana Příkaská, Aleš Týbl

Odborný poradce

Josef Polišenský, Mária Bokesová-Uherová, Pavel Šebek, Robert Kratochvíl, František Michálek

Spolupráce

Helena Friedlová (klapka), Ota Pšenička (vrchní osvětlovač), Jaroslav Trousil (fotograf), Michal Caban, Adolf Werner

Hudba

Nahrál

FISYO, Rožmberská kapela

Dirigent

Mario Klemens (FISYO), František Pok (Rožmberská kapela)

Písně

Záře bílá zdáli přišla k nám /Pastorela/

Zpívá

ženský hlas (Záře bílá zdáli přišla k nám /Pastorela/)

Produkční údaje

Původní název

Svědek umírajícího času

Anglický název

The Witness Of a Dying Era

Copyright

1990

Rok výroby

1982, 1983, 1990

Premiéra

01.02.1991

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Lucernafilm

Výrobní skupina

Jiří Blažek

Technické údaje

Verze

česká