BRONISLAV POLOCZEK (nar. 7.8.1939, Horní Suchá u Karviné – zemřel 16. března 2012, Praha) pocházel z hornické rodiny. Po maturitě na jedenáctiletce s polským vyučovacím jazykem nastoupil v roce 1956 jako kulisák a pak elév polské scény Těšínského divadla v Českém Těšíně. Vystudoval brněnskou JAMU (1961) a působil na oblastních scénách v Uherském Hradišti (1961–63), Mladé Boleslavi (1963–66) a Pardubicích (1966–75). Roku 1975 se stal členem libereckého Studia Ypsilon, s nímž přesídlil do Prahy (1978). V Ypsilonce uplatnil krajní meze svého tragikomického stylu jako Sokrates (Rozhovory se Sokratem), ředitel a průvodce děje (Mamʹzelle Nitouche) i jako Jaroslav Hašek (Voni sou hodnej chlapec). V roce 1988 přešel do pražského Národního divadla. Jeho robustní zjev i halasný projev znamenitě souzněl mj. s postavami Molièrova Tartuffa, Dantona z Dantonovy smrti, Falstaffa z Krále Jindřicha IV., Tělegina ze Strýčka Váni, Doolittla z Pygmalionu, Chocholáče z Roku na vsi, vrchního a Kláska z Lucerny. Za titulní roli Josefa v Turriniho hře Josef a Marie, uvedené na komorní scéně Divadla Kolowrat, byl nominován na Cenu Thálie 2006. Ve filmu debutoval počátkem 60. let úlohou flétnisty Karla v Machově hudební komedii Valčík pro milión, na niž navázal až po deseti letech několika epizodkami. Později se na plátně i na obrazovce profiloval převážně jako plebejský veseloherní typ v úlohách filutů, chvastounů, žoviálních a prostoduchých náfuků, lenochů či podvodníčků, pokrytců i zákeřných intrikánů. Často hrál v detektivkách, ať již kriminalisty (Smrt na černo, Radikální řez, Podfuk) a uniformované policisty (Cena medu, Copak je to za vojáka), nebo zločince různého kalibru (Past na kachnu, Víkend za milión, Sázka na třináctku). Hrál též otce dospívajících dětí (Hon na kočku, Jen si tak trochu písknout, Začátek dlouhého podzimu) i rázovité postavy mnoha profesí: vlezlý domovní důvěrník (Panelstory aneb Jak se rodí sídliště), bodrý řezník (Kalamita), záletný traktorista (Matěji, proč tě holky nechtějí?), vachmajstr (Plaché příběhy), překupník (Slaná růže) nebo hajný (Pasáček z doliny). V devadesátých letech natáčel méně; z řady jednotvárných postav se vymykají role polského správce nacistického sanatoria Kašuby v Cieslarově baladickém příběhu Pramen života – Der Lebensborn a detektiv Paleček v Šíchových Bastardech. Stejně jako ve filmu i v televizi vytvořil plejádu obdobných typů v desítkách inscenací, pohádek a zejména v seriálech Matka (1975), Arabela (1979), Malý pitaval z velkého města (1982; 1986), Dynastie Nováků (1982), Dobrá Voda (1982), Dlouhá bílá stopa (1982), Lékař umírajícího času (1983), Létající Čestmír (1983), Slovácko sa nesúdi (1984), Třetí patro (1985), Vlak dětství a naděje (1985), Synové a dcery Jakuba skláře (1985), Zlá krev (1986), Gottwald (1986), Panoptikum Města pražského (1986–87), Rodáci (1987), Chlapci a chlapi (1988), Dobrodružství kriminalistiky (1989), Případy poručíka Haniky (1989), Arabela se vrací (1990), Uctivá poklona, pane Kohn (1992), Náhrdelník (1992), Hříchy pro pátera Knoxe (1992), Laskavý divák promine (1993), Život na zámku (1995; 1999), Hospoda (1996–97), Pražský písničkář (1996), Stříbrná paruka (2001), Ulice (2005), Vyprávěj (2009). – Filmografie: Valčík pro milión (1960; r. Josef Mach), Odvážná slečna (1969; r. František Filip), Velká orgie (TV-1969; r. František Filip), Tvář pod maskou (1970; r. Rangel Valčanov), Ucho (1970; r. Karel Kachyňa), Zbraně pro Prahu (1974; r. Ivo Toman), Dvojí svět hotelu Pacifik (1975; r. Janusz Majewski), Namátková kontrola (TV-1975; r. Ivo Toman), povídka Zelenáči 1945 (r. Ivo Toman) z filmu Boty plné vody (1976), Den pro mou lásku (1976; r. Juraj Herz), Smrt na černo (1976; r. Ivo Toman), Sázka na třináctku (1977; r. Dušan Klein), Past na kachnu (1978; r. Karel Kovář), Střepy pro Evu (1978; r. Rudolf Adler), Jak dostat tatínka do polepšovny (TV-1978; r. Marie Poledňáková), Krejčík z Ulmu (1978; Der Schneider von Ulm; r. Edgar Reitz), Julek (1979; r. Ota Koval), Hon na kočku (1979; r. Milan Muchna), Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979; r. Věra Chytilová), Zlatí úhoři (TV-1979; r. Karel Kachyňa – V), Jak se naučit švédsky (TV-1979; r. Ivo Toman), Svítalo celou noc (1980; r. Václav Matějka), Jak napálit advokáta (1980; r. Vladimír Čech), Jen si tak trochu písknout (1980; r. Karel Smyczek), Matěji, proč tě holky nechtějí? (1981; r. Milan Muchna), Konečná stanice (1981; r. Jaroslav Balík), Pozor, vizita! (1981; r. Karel kachyňa), Kalamita (1981; r. Věra Chytilová), Odstřel (TV-1981; r. Antonín Moskalyk), Zelená vlna (1982; r. Václav Vorlíček), povídka Rekord (r. Dobroslav Zborník) z filmu Plaché příběhy (1982), Má láska s Jakubem (1982; r. Václav Matějka), Slaná růže (1982; r. Janusz Majewski), Vítr v kapse (1982; r. Jaroslav Soukup), Únos Moravanky (1982; r. Milan Muchna), Od vraždy jenom krok ke lži (1982; r. Petr Tuček), Noc na zámku (TV-1982; r. Milan Muchna), Jak se peče štěstí (TV-1982; r. Libuše Koutná), Kluk za dvě pětky (1983; r. Jaromír Borek), Pasáček z doliny (1983; r. František Vláčil), Radikální řez (1983; r. Dušan Klein), Zámek „Nekonečno“ (1983; r. Antonín Kopřiva), Vnitřní zrak (TV-1983; r. Antonín Moskalyk), Větrná setba (TV-1983; r. Antonín Moskalyk), Kráľ Drozdia brada (1984; r. Miloslav Luther), Co je vám, doktore? (1984; r. Vít Olmer), Příliš velká šance (1984; r. Otakar Fuka), Hele, on letí! (1984; r. Tomáš Tintěra), Rumburak (1984; r. Václav Vorlíček), povídka Doktor Kazisvět (TV-1984; r. Pavel Háša) z cyklu Povídky malostranské, Recept na milování (TV-1984; r. Miroslav Sobota), Já nejsem já (1985; r. Václav Vorlíček), Zabudnite na Mozarta (1985; r. Miloslav Luther), Zelená léta (1985; r. Milan Muchna), Pohlaď kočce uši (1985; r. Josef Pinkava), Podfuk (1985; r. Jan Schmidt), Bergman a Bergman, detektivní kancelář (TV-1985; r. Jan Bonaventura), Skok (TV-1985; r. Evžen Sokolovský), O loupežníku Olbramovi (TV-1985; r. Vladimír Karlík), Pozor, je ozbrojen (TV-1985; r. Antonín Moskalyk), Mladé víno (1986; r. Václav Vorlíček), Velká filmová loupež (1986; r. Oldřich Lipský, Zdeněk Podskalský), Smrt krásných srnců (1986; r. Karel Kachyňa), Cizím vstup povolen (1986; r. Josef Pinkava; hlas), Cena medu (1986; r. Jaromír Borek), Viola (TV-1986; r. Petr Tuček), Štěstí má jméno Jonáš (TV-1986; r. Libuše Koutná), Šaty až na zem (TV-1986; r. Jaroslav Hanuš), Povídka s dobrým koncem (TV-1986; r. Petr Tuček), Otázka cti (TV-1986; r. Petr Tuček), Chlapec do náručia (TV-1986; r. Miloslav Luther), Návštěvní hodiny (TV-1986; r. Pavel Háša), Devět kruhů pekla (1987; r. Milan Muchna), Copak je to za vojáka… (1987; r. Petr Tuček), Víkend za milión (1987; r. Dušan Trančík), Miliónový chlap (TV-1987; r. Peter Hledík), Zatmění všech sluncí (TV-1987; r. Ludvík Ráža), Poslední leč Alfonse Karáska (TV-1987, r. Zdeněk Podskalský), Morytát o velké poštovní loupeži (TV-1987; r. Petr Tuček), Muž s maskou (TV-1987; r. Ivo Paukert), Štek (1988; r. Miloslav Luther), Čekání na Patrika (1988; r. Petr Tuček), Nanečisto (TV-1988; r. Ludvík Ráža), Povídka s dobrým koncem (TV-1988; r. Petr Tuček), Muka obraznosti (1989; r. Vladimír Drha), Chodník cez Dunaj (1989; r. Miloslav Luther), Poklad rytíře Miloty (1989; r. Eugen Sokolovský ml.), Králíci nemají jména (TV-1989; r. Otakar Kosek), Kolotoč a devět vnuků (TV-1989; r. Alexej Nosek), Začátek dlouhého podzimu (1990; r. Peter Hledík), Ta naše písnička česká II (1990; r. Vít Olmer), Svědek umírajícího času (1990; r. Miloslav Luther), O Janovi a jeho podivuhodném příteli (TV-1990; r. Ludvík Ráža), Discopříběh č. 2 (1991; r. Jaroslav Soukup), Mí Pražané mi rozumějí (1991; r. Věra Chytilová), Zpověď dona Juana (TV-1991; r. Jaroslav Dudek), Nepoužitelný Max (TV-1991; r. Dušan Klein), Muž, který neměl důvěru (TV-1991; r. Jiří Krejčík), Černí baroni (1992; r. Zdenek Sirový), A jsou-li tu andělé (TV-1992; r. Jaromil Jireš), Hadí pohledy (TV-1993; r. Viktor Polesný), Třikrát baron Prášil (TV-1993; r. Eduard Sedlář), V erbu lvice (1994; r. Ludvík Ráža), Divoké pivo (1995; r. Milan Muchna), Playgirls (1995; r. Vít Olmer), Rabín a jeho Golem (TV-1995; r. Václav Vorlíček), epizoda Dva pokoje ve Versailles (TV-1995; r. Oldřich Daněk) z cyklu Z hříček o královnách – útržek francouzský, L’affaire Dreyfus (TV-1994, Dreyfusova aféra; r. Yves Boisset – TV), Bubáci pro všední den (TV-1995; r. Václav Vorlíček), Štěstí krále Alfonse (TV-1996; r. Pavel Háša), Markétin zvěřinec (TV-1998; r. Milan Cieslar), Genij vlasti (TV-1998; r. Jiří Strach), Dějiny jedné rodiny (TV-1998; r. Moris Issa), Atentát na ministra financí (TV-1998, r. Jaroslav Dudek), Přepadení (TV-1999; r. Petr Slavík), Pramen života – Der Lebensborn (2000; r. Milan Cieslar), Rebelové (2001; r. Filip Renč), Politik a herečka (TV-2001; r. Juraj Herz), Karlínská balada (TV-2001; r. Zdeněk Zelenka), Stříbrná paruka (TV-2001, r. Jan Schmidt), Útěk do Budína (2002; r. Miloslav Luther), PF 77 (TV-2003; r. Jaroslav Brabec), povídky Léčba neklidem (TV-2004; r. Viktor Preiss) a Čas grundlí (TV-2004; r. Viktor Polesný) z cyklu Nadměrné maličkosti, Máj (2008; r. F.A. Brabec), Bastardi (2010; r. Petr Šícha), Saxána a Lexikon kouzel (2011; r. Václav Vorlíček). -fik-
Festival: 2. festival československé filmové veselohry Nové Město nad Metují
1980
Nové Město nad Metují / Československo
Cena Městského národního výboru v Novém Městě nad Metují
Panelstory aneb Jak se rodí sídliště
společně za filmy Hon na kočku a Panelstory aneb Jak se rodí sídliště
Festival: 2. festival československé filmové veselohry Nové Město nad Metují
1980
Nové Město nad Metují / Československo
Cena Městského národního výboru v Novém Městě nad Metují
Hon na kočku
společně za filmy Hon na kočku a Panelstory aneb Jak se rodí sídliště