Sen noci svatojanské

komedie, pohádka

Typologie filmu

animovaný

Anglický název

A Midsummer Night's Dream

Minutáž

73

Země původu

Československo

Copyright

1959

Rok výroby

1957 – 1959

Premiéra

25.09.1959

Jazyková verze

česká

Režie

Jiří Trnka

Scénář

Jiří Trnka, Jiří Brdečka (scenáristická spolupráce)

Anotace

Jedno z vrcholných děl Jiřího Trnky, širokoúhlý loutkový film Sen noci svatojanské (1959), je svébytnou adaptací známé hry Williama Shakespeara, situované do červnové noci, kdy se poblíž Athén odehraje příběh dvou nešťastně zamilovaných párů, divadlem posedlých řemeslníků a nadpřirozených bytostí. Tyto odlišné světy se střetnou v lese plném kouzel a všechny postavy tu prožijí své snové dobrodružství. – Jiří Trnka s pomocí Jiřího Brdečky upravil dramatickou předlohu pro potřeby loutkové hudební pantomimy. Oproti původnímu záměru však byl nakonec nucen doplnit místa se složitým dějem komentářem (pozdější verze pro USA z roku 1961 byla doplněna o kompletní dialogy a komentář namluvil Richard Burton). Obtížný úkol – vytvořit Shakespeara téměř beze slov – se podařil i díky hudbě Václava Trojana, který pracoval už na hudebním doprovodu k představení této hry v divadle Uranie (1943) a na její rozhlasové dramatizaci (1952). Hudba z filmu později posloužila i pro baletní představení (za balet lze ostatně považovat i Trnkův film) Státního divadla v Brně, zachycené později ve filmu Sen noci... (1985; r. Vladimír Sís). – Mimořádný projekt vyvolává i po letech úctu a obdiv. Samotné natáčení trvalo téměř dva roky a jde o realizačně nejnáročnější u nás vzniklý animovaný film. Obsahuje výpravné, převážně exteriérové scény s četnými detaily (například na plášti královny Titánie se pohybuje více než sto drobných objektů), velký počet triků a množství tanečních scén. Sen noci svatojanské byl natočen na formát CinemaScope (přičemž souběžně vznikala pro jistotu i klasická verze) a stal se tak prvním širokoúhlým loutkovým filmem na světě. Navzdory počáteční skepsi se snažil Trnka nezvyklého formátu tvůrčím způsobem využít a podtrhnout výtvarnou monumentalitu díla. Zajímavé je časté rozehrávání paralelních dějů v různých částech plátna, nebo naopak „zamaskování“ částí obrazu. Použity byly i nové, realističtější materiály pro výrobu loutek. V Trnkově studiu se opět sešli nejlepší čeští animátoři, v té době většinou už pracující na vlatních projektech. Jako elévka mezi nimi začínala i pozdější významná animátorka a režisérka Vlasta Pospíšilová (za svobodna Jurajdová). – Dokumentarista Václav Táborský zaznamenal průběh příprav a natáčení v krátkém snímku Skutečnost noci svatojánské (1959), který byl v obnovené distribuci roku 2000 připojen jako předfilm. -oho-

Obsah

Athény. Krásná Hermie je zaslíbena vojáku Demetriovi, své srdce však již dávno dala bohémskému flétnistovi Lysandrovi. Zaujata jeho hrou pod oknem ignoruje Demetriovo klepání. Uražený voják vyvolá souboj. Hermiin otec Egeus, který je samozřejmě na straně ženicha, dovede soky před vládce Thesea. Jeho rozsudek vyzní v Demetriův prospěch. – Athény se chystají na svatbu Thesea s královnou Amazonek Hippolytou. – Hermie s Lysandrem utečou do lesa. Zamilovaná Helena, která marně Demetriovi nadbíhá, mu o jejich útěku řekne. – Šest athénských řemeslníků si pod vedením tesaře Kdouličky připravuje na zítřejší oslavu divadelní hru. Nejambicióznější z nich, tkadlec Klubko, by nejraději hrál všechny role sám. Ochotníci zkouší klasický námět o milencích Pyramovi a Thisbe. Při hlučných přípravách oslav nemají herci ve městě klid na zkoušení, a proto se přemístí z Kdouličkovy dílny do lesa. – Tamní vládce, král elfů Oberon, usiluje o srdce královny víl Titanie, ale ta ho tvrdohlavě odmítá. Král proto pošle dovádivého skřítka Puka na vzdálený ostrov pro kouzelný květ. Kdo k němu přivoní, zamiluje se do prvního tvora, kterého uvidí. – Do lesa přicházejí řemeslníci, potom Lysandr s Hermií, za nimi Demetrius a plížící se Helena. – Oberon nařídí Pukovi, aby vojákovi, který hatí šťastnou lásku, napravil hlavu. Puk se ve tmě splete a omylem očaruje Lysandra, který se probudí a jako první uvidí Helenu. – Oberon chvíli přihlíží divadelní zkoušce a pak nařídí Pukovi, aby ochotníky rozehnal a Klubka jako největšího chvástala potrestal. Puk nasadí tkalci oslí hlavu a vylekaní divadelníci se rozutečou. – Oberon pokračuje v pomstě: dá přičichnout Titanii a nechá ji zamilovat se do Klubka. Ten se náklonnosti královny a jejích služebníků nijak nebrání. – Hermie se probudí, ale Lysandr je pryč. – Oberon vyčiní Pukovi za jeho omyl. Ten se ho snaží napravit a nechá Demetria zamilovat se do Heleny, jíž se ovšem dvoří Lysandr. Rivalové o ni začnou bojovat a Puk musí znovu zasáhnout. Tentokrát vše uvede do pořádku. – Oberon se nad Titanií slituje. Zbaví ji Klubka a na jeho místo dosadí sám sebe. Za svítání se Klubko probudí a svolá rozprchlé přátele. – Do lesa přijíždí Theseus se svou nastávající. Při honu narazí na dva spící milenecké páry. Hermiin otec má právo Lysandra zabít, ale dojat upřímnou láskou, svolí ke sňatku dcery s jejím vyvoleným. – V Athénách se tedy konají tři svatby. Při oslavě se střídají výstupy umělců, až dojde řada na amatérské divadelníky. Sehrají svou hru o milencích, kterým vše bránilo v lásce: nejdřív zeď, potom lev, a až smrt je svedla dohromady. V okamžiku, kdy si herci nevědí rady, zasáhne Puk. Díky kvítku a vyčarovanému přízraku předvede Klubko dojemný herecký výkon. Představení má patřičný úspěch. – Je opět noc. Puk symbolickým koštětem smete vše ošklivé a lživé. – Komentář ujišťuje diváky, že vše, co se tu odehrálo, byl jen Shakespearův sen. -oho-

Poznámka

Snímek byl natočen na širokoúhlý i na klasický filmový formát.
V americké distribuci v roce 1961 byl film doplněn kromě komentáře i dialogy a režírován Howardem Sacklerem, texty namluvili Richard Burton, Alec McCowen, Jack Gwillin, Barbara Jeffordová a Barbara Leigh-Huntová.
Film byl v obnovené premiéře roku 2000 uváděn v distribuci s titulem Skutečnost Noci svatojánské (1959).

Komentář

Štáb a tvůrci

Předloha

William Shakespeare (Sen noci svatojánské – divadelní hra)

Scénář

Jiří Trnka, Jiří Brdečka (scenáristická spolupráce)

Autor komentáře

Josef Kainar

Výtvarník

Jiří Trnka, Jaroslav Kulhánek (sochy)

Vedoucí výroby

Jiří Vaněk (vedoucí ateliéru)

Výtvarná spolupráce

František Braun (spolupráce na loutkách a scéně), Josef Novák (spolupráce na loutkách a scéně), Karel Sobotka (spolupráce na loutkách a scéně), Václav Mervart (spolupráce na loutkách a scéně), Josef Zdrůbecký (spolupráce na loutkách a scéně), Hynek Hlouch (spolupráce na loutkách a scéně), Marta Vlčková (spolupráce na loutkách a scéně), Věra Matějů (spolupráce na loutkách a scéně), Garik Seko (spolupráce na loutkách a scéně)

Odborný poradce

Dr. Břetislav Hodek

Hudba

Dirigent

Karel Ančerl (Česká filharmonie), Markéta Kühnová (Kühnův dětský sbor)

Produkční údaje

Původní název

Sen noci svatojanské

Anglický název

A Midsummer Night's Dream

Copyright

1959

Rok výroby

1957 – 1959

Premiéra

25.09.1959

Výrobce

Studio kresleného a loutkového filmu Praha

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1959), Asociace českých filmových klubů (obnovená 2000 /Projekt 100-2000/), Národní filmový archiv (obnovená 2000)

Technické údaje

Barva

colour

Zvuk

mono

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: 5. mezinárodní přehlídka hudby a tance Valencie

1962
Valencie / Španělsko
I. cena – Zlatý Merkur za hudbu k filmu
Václav Trojan

Vítěz

Přehlídka: 5. mezinárodní přehlídka hudby a tance Valencie

1962
Valencie / Španělsko
Zlatá medaile Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem za hudbu k filmu a za celé dosavadní dílo
Václav Trojan

Vítěz

Festival: 2. mezinárodní festival loutkových filmů Bukurešť

1960
Bukurešť / Rumunsko
Velká cena – I. cena za nejlepší film v soutěži loutkových filmů

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1960

1960
Praha / Československo
Státní cena
Václav Trojan
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělena k 9. 5. 1960 v oboru hudebního umění za hudbu k filmu

Vítěz

Festival: 12. mezinárodní filmový festival Cannes

1959
Cannes / Francie
Zvláštní cena za nejlepší národní výběr filmů dlouhých i krátkých
udělena spolu s filmy Touha a Motýli tady nežijí

Vítěz

Festival: 10. filmový festival pracujících

1959
22 měst / Československo
Cena za dokonalost umělecké techniky
Jiří Trnka
udělena 20. 7. 1959 ve Valdštejnském paláci v Praze Jiřímu Trnkovi s kolektivem

Vítěz

Festival: 4. mezinárodní festival dokumentárních a experimentálních filmů Montevideo

1959
Montevideo / Uruguay
II. cena v kategorii loutkových filmů

Vítěz

Festival: 10. filmový festival pracujících

1959
22 měst / Československo
Cena za vynikající hudbu
Václav Trojan
udělena 20. 7. 1959 ve Valdštejnském paláci v Praze za hudbu, která svou bohatostí a národním charakterem zakotvuje filmově loutkařské ztvárnění díla Williama Shakespeara v českém světě

Vítěz

Festival: 20. mezinárodní filmový festival Benátky

1959
Benátky / Itálie
Čestná medaile
udělena filmu uváděnému mimo soutěž

Vítěz

Festival: 12. mezinárodní filmový festival Cannes

1959
Cannes / Francie
Velká cena Nejvyšší technické komise
za využití nových technických možností