Kočár nejsvětější svátosti

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Carriage of the Blessed Sacrament

Minutáž

62

Země původu

Československo

Copyright

1962

Rok výroby

1962

Premiéra

18.10.1963

Jazyková verze

česká

Režie

František Filip

Scénář

František Filip, Jan Werich

Námět

František Filip

Obsah

Odehrává se v Limě r. 17.. Peruánský místokrál Andrés de Ribera se dohaduje se svým lékařem Pinedou ohledně léčby. Státní tajemník Martinez musí chvíli počkat, než je přijat. Rozmarnému místokráli se příliš nechce na slavnost do chrámu, kam má jet novým kočárem, darem od španělského panovníka, a kde ho bude biskup opěvovat (což mu ovšem velmi lichotí). Odmítá si přiznat, že má dnu, a chlubí se, jak na svůj věk dobře vypadá. Komorník ho obléká a on se na něj zlobí. Posléze se rozhodne nikam nejet a úřadovat. Odloží dopis od plukovníka, píšícího o rozjitřené situaci v provincii Kukisaka a žádajícího vojenské posily. Odmítne také žádost od jednoho místního obyvatele, který chce šlechtický titul Inka. Ale zatím málo zaplatil. Zaujme ho stížnost od markýzy de Altamiro na papouška seňory Camilly Pericholové, který je na ni drzý. Uražená šlechtična požaduje zardoušení papouška a pokutu pro jeho paní. Místokrál konstatuje, že herečka Pericholová je drzá i na jevišti. Chce od Martineze slyšet, co se o umělkyni, která je jeho milenkou, povídá. Rozhodně prý nežárlí a je si zcela jistý její láskou. Tajemník pokrytecky lavíruje, ale posléze se zmíní o hereččině přízni k jistému kapitánu Aguirovi a také k matadoru Ramonovi, jemuž dala po skolení býka svůj náhrdelník a s nímž prý tráví svůj čas. Uražený místokrál se na „pomlouvače“ rozzlobí, že mu lže a kuje proti němu pikle. Vyhodí ho s tím, že z něj udělá výběrčího daní v provincii Kukisaka, kde vládne jen svrab a neštovice. Nešťastný tajemník se ve dveřích mine s Pericholovou. Ta vidí, že je vládce mrzutý. Chce odejít, ale on ji nepustí. Zkušená žena ho přišla poprosit, aby jí daroval nový kočár, s nímž by trumfla kočár Altamirové. Podle Ribery však nemá na kočár právo. Muž konstatuje, že už ji nemiluje a že vystřízlivěl, i když prý stále má pro její drzou tvářičku slabost. Chce, aby se ospravedlnila. Zmíní se o Aguirovi, ale ona stále předhazuje kočár. Když jí vyčte i Ramona, žena se nedá, což ho dopálí. Vadí mu, že má z ostudy kabát a hrozí jí galejemi. Herečka ho varuje před vzbouřením v Limě kvůli ní. Chce opět odejít. Ribera tvrdí, že se jí nebude mstít, naopak jí ponechá ještě tři měsíce apanáž. Pericholová to hrdě odmítne a položí na stůl i šperky, jež má od něho. Předstírá pláč. Místokrál náhle změní tón a říká, že se přenáhlil a že udělal chybu. Omlouvá to starostmi, které má. Dvojice se usmíří. Při stolování si připije na vzájemnou velkodušnost. Milenec prý už nežárlí, ale chce potvrdit nepravdivost „tlachů“. Camilla se zdatně vymlouvá a tvrdí, že se zmíněnými muži nic nemá, i když se s nimi stýká. Nasazuje na pleticháře Martineze. Ribera chce odčinit svou nerudnost a věnovat jí kočár, ale podle ní už je na cestu na slavnost pozdě. Ale on ji tam rezolutně pošle. Připne jí zpět šperky. – Místokrál usne v křesle. Komorník ho probudí: přišel ho navštívit licenciát Thomas de Esquiel. Rozhořčený duchovní se zmíní o pohoršení při slavnosti. Pericholová, která si myslí, že si může dovolit všechno, způsobila zmatek. Přiřítila se s kočárem a chtěla předjet markýzu Altamirovou, s níž jel licenciát. Při tom do nich vrazila. Markýza utrpěla zranění a kočár se rozbil. Pak vypukla rvačka mezi služebnictvem a Ramonem, který napadl markýziny sluhy. Pericholová posléze narušila v chrámu obřad. Esquiel žádá, aby místokrál zasáhl, jinak si markýza bude stěžovat až v Madridu. Ribera začne smlouvat: za přímluvu u markýzy nabídne licenciátovi obraz do kostela. – Do paláce dorazí biskup z Limy s Pericholovou, kterou sem přivezl ve svém kočáře. Herečka – jíž šlo zjevně jen o to, předvést se ve městě a ponížit markýzu – jako pokání věnovala královský kočár Bohu, tedy chrámu. A povoz teď bude sloužit při službě posledního pomazání. Místokrál pozve biskupa na večeři k Pericholové. Rozloučí se se zaskočeným licenciátem a odchází za milenkou a prelátem. -tbk-

Poznámka

Snímek byl uveden v Československé televizi a současně promítán v kinech s filmem Slzy, které svět nevidí v pásmu Večer s Janem Werichem.

Hrají

Jan Werich

peruánský místokrál don Andrés de Ribera

Jaroslava Adamová

herečka Camilla Pericholová, místokrálova milenka

Miloš Kopecký

státní tajemník Martinez

Otomar Krejča

licenciát Thomas de Esquiel

Miloš Nedbal

limský biskup

Miloš Nesvadba

místokrálův komorník Balthasar

Zdeněk Hodr

místokrálův osobní lékař Pineda

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Vácha

Původní filmový námět

František Filip

Předloha

Prosper Mérimée (Kočár svátosti oltářní /Le Carrosse du Saint-Sacrement/ – divadelní hra)

Kamera

Jan Kraus

Druhá kamera

Bohumil Hába

Architekt

Boris Moravec

Návrhy kostýmů

Ester Krumbachová

Vedoucí výroby

Viktor Knapp

Zástupce vedoucího výroby

Ctibor Novotný, Adolf Široký (pro věci hospodářské)

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

František Belfín (FISYO)

Produkční údaje

Původní název

Kočár nejsvětější svátosti

Anglický název

Carriage of the Blessed Sacrament

Pracovní název

Kočár svátosti oltářní

Copyright

1962

Rok výroby

1962

Premiéra

18.10.1963

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (uvedení v kinech), Československá televize Praha (uvedení v televizi)

Výrobní skupina

Antonín Bedřich (zakázková skupina)

Technické údaje

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: 4. dny krátkého filmu Karlovy Vary

1963
Karlovy Vary / Československo
Čestné uznání za režii
František Filip

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní televizní festival Monte Carlo

1963
Monte Carlo / Monako
Čestné uznání

Vítěz

Festival: 5. mezinárodní televizní festival Řím

1963
Řím / Itálie
Pohár Gran Premio