Konzultace poslední den zkouškového období

Je nějaký zvláštní důvod, že máme jednání v autě a ne v kanceláři? – Jsme v autě, protože se chci jet nechat ostříhat. – Proč si nepozveš holiče do kanclu? Anebo sem do auta, ostříhá tě tu a můžeš jet zpátky do kanceláře. – Stříhání vlasů znamená ještě něco jinýho. Asociace. Kalendář na stěně, zrcadla všude okolo. A tady žádný holičský křeslo není. Jediný křeslo, který se tu kejve je to, na kterým sedíš ty. – Profesor se chystá domů, když se v jeho pracovně objeví vousatý student, který s sebou ovšem nepřinesl povinnou seminární práci. Mladík musí pedagogovi pomoci s počítačem, v němž jeho práce také není. Přišel totiž požádat o posunutí termínu. Profesor to odmítne a vyhodí ho. Student se však vrátí. Pedagog je nadále odmítavý. Vyčítá mu, že vůbec nereagoval na jeho výzvy. A konstatuje, že s ním se nedá smlouvat, i když ví, že to pro studenta znamená ukončení studia. Jenže mladík oponuje. Získal na svou práci pro katedru grant, který ještě neskončil. Kdyby nedostal zápočet, musel by vracet peníze, jež nemá, takže by je musela vrátit katedra. Podle její tajemnice by možná kvůli tomu musel profesor rezignovat. On grant nedokončil, protože nemá publikovatelný výsledek, a navíc svému projektu už nevěří. Má sice dost podkladů, ale nemůže je zahrnout do grantu. Mohl by se pokusit projekt dokončit, ale tím by se zpronevěřil svým zásadám. Konstatuje, že v případě potvrzení odkladu může projekt posunovat ještě dva roky; pak ho však stejně vyloučí a profesor bude muset vracet peníze a možná i rezignovat. Ale zároveň, když mu vyučující termín posune, může se třeba stát zázrak. Pedagog vede se studentem dialog, ale zdá se, že mladíkova sofistika je „neprůstřelná“. – Profesor čeká na refýži na tramvaj. Student stojí na protější zastávce. Dívají se na sebe. Pak staršímu muži přijede tramvaj... -tbk-