Vlastníci

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2019

Rok výroby

2019

Premiéra

21. 11. 2019

Minutáž

97 min

Kategorie

film

Žánr

komedie, hořká komedie

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Vlastníci

Český název

Vlastníci

Anglický název

Owners

Pracovní název

SVJ

Anotace

Herec, dramatik a divadelní režisér Jiří Havelka debutoval hořkou autorskou komedií Vlastníci, kterou napsal podle svých zážitků ze schůzí Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ). Původně filmový námět ještě před realizací zpracoval do divadelní hry Společenstvo vlastníků, kterou s velkým úspěchem uvedlo jeho domovské divadlo Vosto5. Snímek produkovala distribuční společnost CinemArt (sídlící i na Slovensku, proto se jedná o koprodukci České republiky a Slovenska) ve spolupráci s Českou televizí. Minimalistický komorní příběh se kromě krátkého prologu a epilogu (včetně mezititulkových závěrečných záběrů) odehrává v jednotě místa, času a děje v rámci schůze společenství v neosobní zasedačce. Tady se sejdou spolumajitelé jednoho domu, aby na jednání probrali důležité problémy spjaté s jejich majetkem, tedy s chátrajícím holešovickým činžákem. Většina vlastníků se zná odedávna, ale jsou mezi nimi i noví majitelé bytů, tedy dvojvaječná dvojčata Čermákovi (podnikatelé z Ameriky a z Ruska) a novomanželé Bernáškovi (těhotná paní Bernášková je Japonka). Dalšími účastníky jsou mladí manželé Zahrádkovi, přičemž paní Zahrádková je předsedkyní společenství a její manžel jí vypomáhá, kverulující drbna Horváthová, exmanželka neméně kverulujícího komunisty a bývalého předsedy Lidového bytového družstva Kubáta, poněkud primitivní Jirka Švec, zastupující nemocnou matku, homosexuální Slovák Nitranský, podnikatelka Procházková provázená svým shánčlivým „správcem“ Novákem, komisní kontrolorka Roubíčková a starý profesor Sokol, který si v koutku poklidně čte. Dlouho trvá, než kvůli Roubíčkové, trvající na absurdních formalitách, vůbec může schůze začít. Pak se ovšem začnou rozvíjet bouřlivé diskuse kolem každého bodu programu, během nichž se postupně naplno odhalují charaktery protagonistů. Dochází k četným sporům a různým výstupům. Zahrádkovi chtějí vyřešit zásadní otázku, tedy prodej půdních prostor, aby bylo z čeho zaplatit nutné opravy v domě. Jenže se jim to nedaří. Zahrádková nakonec ztropí hysterickou scénu a rezignuje na svou funkci. Uvolněného místa se ochotně ujmou bratři Čermákové, kteří zjevně mají s domem své záměry, na což jim ostatní kromě vychytralé Roubíčkové skočí. Mezitím se Švec dozví, že matka zemřela, ale místo smutku se raduje, protože se konečně stal vlastníkem. Na konci dojde k výbuchu v domě, který je naproti činžáku zmíněných majitelů. Mezi závěrečnými titulky jsou záběry z jednotlivých bytů všech zúčastněných. – Autor zvolil jiné herecké obsazení, než v divadelní inscenaci, a dal tak příležitost řadě známých herců, kteří se svých úloh zhostili s evidentní chutí. Ve výsledném tvaru je patrná divadelní struktura, opírající se především o dialogy a vygradované situace. – Natáčelo se ve skutečném prostředí a realistický způsob snímání ozvláštňují tři zpomalené sekvence, jež mají metaforizující rámec. Konkrétní „záznam“ jedné schůze tak získává díky estetizujícím postupům další rozměr sondy do lidských povah a zároveň obrazu stavu současné společnosti. – Film byl vyvinut v rámci workshopu MIDPOINT Intensive SK 2017. -tbk-

Obsah

Jsou Vánoce. Manželé Zahrádkovi odcházejí z bytu se dvěma synky. Na schodech činžáku paní Zahrádková konstatuje, že buď se „to“ dneska rozhodne, nebo se odstěhují. – Na dvorku jiného činžáku čekají členové Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), až se v domě uvolní zasedačka. Pak tam musejí počkat na Zahrádkovy, kteří se jako obvykle opozdí a vymlouvají se, že hlídačka jejich nejmenšího dítěte přišla pozdě (starší kluci přišli s nimi). – Zahrádková jako předsedkyně zahájí schůzi. Scházejí jen Čičmanovi, kteří jsou na dovolené a od kterých má plnou moc. Do bytu, uvolněného po předcházejícím vlastníkovi (který spáchal na půdě sebevraždu), se nastěhovali novomanželé Bernáškovi. Všichni si myslí, že těhotná paní Bernášková je Vietnamka či Číňanka, ale ve skutečnosti je Japonka. Bernášek nesměle navrhne úpravu dvorku, ale stále kverulující naivní drbna Horváthová ho umlčí. Jsou tu i další nováčci, dvojvaječná dvojčata Čermákovi, kteří zdědili byt po zemřelém otci. Přijeli kvůli tomu z Ameriky, kde podnikají právě tak jako v Rusku, a chtějí teď podnikat i v Čechách. Dají spoluvlastníkům láhev whisky, která jim zbyla z pohřbu. Téměř všichni si s nimi na otcovu památku připijí. Kontrolorka společenství Hanka Roubíčková upozorní na to, že při hlasování platí jeden hlas za jeden byt. Ostatní členové společenství se dobře znají jako bývalí nájemníci a později vlastníci. – Na whisku se vrhne poněkud primitivní Jirka Švec, zastupující matku, kterou musel odvézt do nemocnice. Roubíčková, dohlížející na přesné dodržování stanov, konstatuje, že nemá plnou moc, ale prostoduchý muž ji okamžitě přede všemi podepíše za matku. Ostatní se ho před Roubíčkovou zastanou, vždyť ho přece většina dlouhá léta zná. Kontrolorka teď trvá na tom, že si musejí odhlasovat zapisovatele. Zahrádková navrhne manžela, ale to Roubíčkové nevoní, aby prý nešlo o střet zájmů. Podle ní je také ještě třeba určit skrutátora hlasování a ověřovatele zápisu. Po bouřlivé debatě to dopadne tak, že zapisovatelem je Zahrádka, ověřovatelem jeden Čermák a skrutátorem druhý Čermák. Horváthová si pořád na něco stěžuje a homosexuální Slovák Roman Nitranský se netají tím, že ji nemůže vystát. Vše ustavičně glosuje kverulant Miloš Kubát, dlouholetý komunista a předseda někdejšího Lidového bytového družstva (LBD), neustále předhazující, že dřív bylo líp. Navíc permanentně sráží ex manželku Horváthovou, s níž má třicetiletého syna, a vede homofobní a rasistické řeči. Čermákovi jsou stále velmi ochotní a postupně nabízejí, že mohou díky svému podnikání různě vypomoci. – Zahrádková jako první bod jednání předloží vyúčtování, kolem něhož se rázem strhne debata kvůli útratě za telefon, za vodu i za elektřinu. Své k tomu řekne také podnikatelka Procházková, která má s sebou svého „správce“, přičinlivého mužíka Nováka. Horváthová vyčítá Nitranskému spotřebu vody pro jeho často střídané pánské návštěvy. Padne řeč i o Afroameričanech v bytě Procházkové. Ta tvrdí, že tam z dobročinnosti ubytovala šest studentů z Ghany. Podle Horváthové to jsou spíš její sexuální otroci. Zahrádka raději odvede synky na chodbu a dovolí jim hrát hry na mobilech. Podle Kubáta byla dřív voda všech a všichni k sobě měli blíž. – Novák nabídne svou firmu, která by levně zajistila vodoměry do všech bytů, ale marně. Postupně vychází najevo, že má levné „firmičky“ snad na všechno a ustavičně je nabízí. Nakonec se odhlasuje, že o vodoměrech se bude hlasovat příště. – Sourozenci Čermákovi zjistí, že téměř všichni mají klíče od jejich bytu, protože tam chodili jejich otci různě pomáhat. Chtějí je zpátky. – Jeden Čermák se nabídne, že doprovodí těhotnou Bernáškovou na záchod, protože podle Roubíčkové nemůže Bernášek opustit místnost, když je podepsaný na prezenční listině. Pak se strhne debata kvůli mříži ve sklepě, kterou nechali Zahrádkovi nainstalovat, protože se tam zase krade. Zahrádková se neudrží a jasně řekne, že krade syn Procházkové a Kubáta, který je závislý na drogách. Musí se jít uklidnit na chodbu. Schůze je tak přerušena. – Japonka na záchodě tiše pláče, Čermák čeká před dveřmi. Přijde si pro ni Bernášek a všichni tři se vrátí do zasedačky. – Zahrádka na chodbě uklidní rozčílenou manželku. – Vyjde najevo, že Kubát vlastní v domě víc bytů, jež jako předseda Lidového bytového družstva při změně poměrů výhodně skoupil. V jednom z nich bydlí stařičký profesor Sokol, který si v koutku čte a debatu zjevně vůbec nevnímá. – Když se všichni vrátí do zasedačky, přijde Zahrádková s hlavním bodem programu, jímž je návrh na odprodej půdních prostor. Při diskusi se Zahrádková zase rozpaluje. Dům je zchátralý, je tam potřeba mnoho oprav a ve fondu mají jen 153 000 korun. Rozvod plynu hrozí výbuchem. Profesor Sokol nečekaně pronese, že plyn by se měl nechat pro případné sebevraždy. Jediné východisko, jak získat peníze, je podle Zahrádkové odprodej půdy. Diskuse se stočí ke zbudování výtahu, jež s tím souvisí a proti němuž se vehementně postaví Procházková. Má byt v přízemí a tvrdí, že se zvýší hluk v domě, poté, že by se tím její byt nezhodnotil. Nitranský, který bydlí v posledním patře, se kvůli tomu dostane do sporu s Novákem. Zahrádka ukazuje různé typy výtahů. Nitranský marně apeluje na solidaritu. Vyjde najevo, že Procházková chce za výtah „kompenzaci“. Spor Nitranského, který to označí za vydírání, s Novákem vyvrcholí fackami. Pak vypukne hádka, zda to dát do zápisu. Nakonec se to tam nedá. – Čermákovi navrhnou jako východisko z nouze možný úvěr. Proti tomu se vehementně postaví Kubát, který je neméně rezolutně proti prodeji půdy. Nitranský ho obviní jako starou bolševickou svini a chce odejít, ale Zahrádková ho přesvědčí, aby zůstal. – Zahrádka navrhuje varianty řešení situace s půdou, ale marně. Nitranský, který se příliš netají tím, že má o půdu zájem, se znovu rozčílí kvůli neschopnosti dohodnout se aspoň na něčem. Bernášková náhle omdlí. Všichni si myslí, že začíná rodit a snaží se pomoci. Japonka se však po chvilce vzpamatuje a tvrdí, že je v pořádku. – Čermákovi navrhnou, že zpracují do příště plán investic. Ale Zahrádková už nechce na nic čekat. Dá hlasovat o půdě. Výsledkem je stav 5:3. Proti byli Kubát, Procházková a Horváthová. Jenže o společném vlastnictví se musí rozhodnout jednomyslně a ne pouhá většina. Procházková se dá uplatit a Horváthová přemluvit, ale Kubát je neústupný. Argumentuje, že je vlastník a hotovo. Podle naštvaného Nitranského, který odchází, protože schůze byla zase zcela zbytečná, je svině všech sviní. Vyjde najevo, že Kubát by byl ochoten podepsat odprodej půdy, kdyby mu společenství schválilo převod Sokolova bytu na syna. To už Zahrádková nevydrží. Prohlásí, že okamžitě rezignuje a ztropí manželovi hysterickou scénu, při níž ho obviní, že za všechno může on. Dosud klidný a povolný Zdeněk Zahrádka se rozkřičí, že za manželku, která mu proti jeho vůli udělala tři děti, musí dělat úplně všechno. Tvrdí, že mu zničila mužskou identitu. Také rezignuje jako člen výboru a odejde se syny. – Roubíčková nechce pustit Zahrádkovou z místnosti. Obě ženy se hádají a perou. – Do toho zazvoní Švecovi mobil, z nemocnice mu oznámí, že jeho matka zemřela. Zahrádková využije situace a zmizí. Ostatní zaskočí, když se Švec začne smát. Dostane hysterický záchvat, je nadšený, že se konečně stal vlastníkem. Jeho smích pak přejde v pláč a opilý muž usne. – Ze stěny spadne obraz. – Čermákovi se přihlásí, že by klidně oba dělali předsedu společenství. Tváří se agilně, podle nich se dá na všem dohodnout. Vlastníci odhlasují nový výbor, v němž kromě Čermáků bude ještě Švec. Roubíčková si ponechá kontrolu. Dvojčata chtějí plné moci a podaří se jim lehce přemluvit spoluvlastníky, aby jim podepsali bianco papíry. Všichni zbývající to udělají a odejdou, kromě Roubíčkové, která už náhle není tak komisní jako dosud. Bratři ani ona nepochybují, že se jistě nějak dohodnou. Poslední podepíše Švec, jehož probudili. Zapomenou jen na spícího profesora Sokola. Toho pošle pryč správcová, která přišla zamknout zasedačku. – Starý pán prochází ulicí, kde je zmatek, jsou tu sanitky a policisté. V sousedním domě došlo k výbuchu plynu. Pan profesor si otevře vchod v protějším domě. – (Mezi titulky) Zahrádkovi se doma usmíří, žena čeká čtvrté dítě. – Horváthová má v koupelně paruku. – Profesor Sokol doma poslouchá starou hudbu. – Nitranský doma s přítelem vaří v kuchyni. – Kubát si na záchodě prohlíží gay pornočasopis. – Černoch v bytě Procházkové studuje v manželské posteli. – Zdrcený Švec je sám v kuchyni své matky. – Čermákovi si u Roubíčkové připijí na dobrý obchod. – Bernáškovi se v posteli japonsky popřejí dobrou noc. – Všechny postavy jsou smyšlené. Pokud vám někoho připomínají, zřejmě jste... Vlastníci. -tbk-

Hrají

Tereza Ramba

Zahrádková, předsedkyně společenství

Vojtěch Kotek

Zdeněk, manžel Zahrádkové

Dagmar Havlová

Horváthová, členka společenství

Jiří Lábus

bývalý předseda společenství Ing* Miloš Kubát, bývalý manžel Horváthové

Pavla Tomicová

podnikatelka Procházková, členka společenství

Ondřej Malý

podnikatel Novák, přítel Procházkové

Andrej Polák

homosexuál MgA. Roman Nitranský, člen společenství

Klára Melíšková

úřednice Hanka Roubíčková, kontrolorka společenství

Kryštof Hádek

podnikatel Čermák, člen společenství

Stanislav Majer

podnikatel, Čermákův bratr

David Novotný

Jirka Švec, člen společenství

Ladislav Trojan

profesor Sokol, člen společenství

Jiří Černý

Bernášek, člen společenství

Maria Sawa /ž/

Bernáškova žena

Darius Benedikt

syn Zahrádkových

Thomas Richard Brenton

syn Zahrádkových

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Václav Sadilek

Skript

Denisa Marešová

Předloha

Jiří Havelka (Společenstvo vlastníků – divadelní hra)

Scénář

Jiří Havelka (Společenstvo vlastníků – divadelní hra)

Druhá kamera

Karel Kaliban (B kamera), Marek Janda (B kamera)

Asistent kamery

Tomáš Münzperger (ostřič), Jan Dvořák, Martin Carda (ostřič B kamery)

Architekt

Anežka Straková

Výprava

Oleg Petrov (vedoucí výpravy), Martin Šimek (rekvizitář), Vojtěch Eliáš (rekvizitář), František Řezník (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Andrea Králová

Kostýmy

Lenka Odvárková

Masky

Ivana Němcová, Simona Hemmy /ž/, Míša Pecková, Denisa Fisková

Zvuk

Marek Hart (zvuk a mix zvuku), Pavel Bělohlávek (zvuk a kontaktní zvuk), Peter Hilčanský (střih zvukových efektů), Michaela Patríková (střih zvukových atmosfér a záznam sborových postsynchronů), Viktor Ekrt (střih dialogů, záznam postsynchronů ruchů), Martin Jílek (záznam sborových postsynchronů), Sandra Klouzová (záznam postsynchronních ruchů), Bára Krobová (střih postsynchronních ruchů)

Asistent zvuku

Martin Šulc, Miroslav Chaloupka

Vizuální efekty

Magiclab, Michal Křeček (supervize), Barbora Bajgarová (koordinátorka)

Postprodukce

Magiclab (obraz), Ester Fendrychová (produkce Magiclab), Dmitry Medinsky (hlavní 2D kompozitor), Soundsquare (zvuk), Jakub Sláma (produkce Soundsquare), Pavel Rejholec (vedoucí studia Soundsquare)

Výkonná produkce

Roman Kašparovský (výkonný producent), Martina Stránská (výkonná producentka), Jaroslav Kučera (výkonný producent ČT)

Producent

Marek Jeníček (CinemArt)

Koproducent

Jaroslav Sedláček (kreativní producent ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Tomáš Janísek (CinemArt SK)

Vedoucí produkce

Jiří Koštýř (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (ČT)

Spolupráce

Martin Vortel (vrchní osvětlovač), Jaroslav Kutheil (fotograf), Patrik Borecký (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Jan Dismas Zelenka (De profundis), Jan Dismas Zelenka (Pod olivou míru a palmou ctnosti před celým světem nádherně se skvoucí koruna Čech /Symphonia, Allegro assai/)

Písně

De profundis

Hudba k písni

Jan Dismas Zelenka (De profundis)

Zpívá

Jan Martiník (De profundis), Collegium Vocale 1704 (De profundis)

Lokace

Praha, Holešovice (Praha), ulice na Maninách (Holešovice), Kulturní dům Domovina /i interiér/ (ulice na Maninách)

Produkční údaje

Originální název

Vlastníci

Anglický název

Owners

Pracovní název

SVJ

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

komedie, hořká komedie

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2019

Rok výroby

2019

Premiéra

21. 11. 2019

Distribuční slogan

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Drama pro ty, kdo tím žijí.

Výrobce

CinemArt, CinemArt SK (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize)

Distribuce

Cinemart, a.s. (monopol bez omezení)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

97 min

Verze

česká

Titulky

české