Anny

Země původu

Česká republika

Copyright

2020

Rok výroby

1996—1997, 1999—2000, 2007—2012, 2020

Premiéra

10. 6. 2020

Minutáž

70 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, časosběrný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Anny

Český název

Anny

Anglický název

Anny

Pracovní název

Předposlední cigareta / Anna

Anotace

Titulní hrdinkou časosběrného sociálního snímku Anny scenáristky a režisérky Heleny Třeštíkové je příležitostná pouliční prostitutka Anna Kašáková. S tou se autorka seznámila během pětiletého natáčení volného desetidílného cyklu Ženy na přelomu tisíciletí (v němž se objevily protagonistky z různých společenských vrstev), jehož součástí byl dvoudílný dokument Rozkoš bez rizika 1 a 2 (2001) o stejnojmenném sdružení (R-R). To poskytovalo pod vedením psycholožky Hany Malinové prostitutkám sociální a zdravotní pomoc (včetně ochranných pomůcek a bezplatných lékařských prohlídek) a provozovalo také ochotnické divadlo. – Vřelá a komunikativní Anny si začala vedle všedních zaměstnání (toaletářka, uklízečka, prodavačka) přivydělávat poskytováním sexu za peníze v šestačtyřiceti letech v období rozvodu, aby mohla vypomáhat potomkům. Kvůli různým peripetiím osudu se k „živnosti“ čas od času vracela až do své předčasné smrti. Od privátních těžkostí (nevydařených vztahů, hmotné nouze, starostí o nemocné děti i vnoučata a vlastního podlomeného zdraví) Anny ve filmu „relaxuje“ právě v divadle R-R, kde hraje po boku klientů, aktivistů a příznivců a léta zpívá ústřední píseň originálního představení, nazvanou Předposlední cigareta („...poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí...“), s níž vystoupila i v televizních pořadech (například Mazec nebo Peříčko). – Malý filmový štáb sledoval protagonistku nepravidelně šestnáct let (1996–2012). Zaměřil se na její bouřlivý individuální úděl, jejž nese hrdinka s humorem, se zvláštní noblesou a s důstojností. Je vstřícná k okolí, pomáhá své „pochroumané“ rodině a žije ve víře, že bude lépe. Snímek nepřináší senzační či „atraktivní“ obrazy ze společenského dna. Je naopak pozitivní zprávou o síle a životaschopnosti obyčejného člověka, který neměl moc štěstí, a přesto nerezignoval. Zaujme autentickou atmosférou pražských nočních ulic a veřejných záchodků od poloviny devadesátých let až do první dekády třetího tisíciletí. Okrajově využívá archivní záběry z originálních představení, jež odlehčují univerzální sociální téma. -kk-

Obsah

Anna zpívá na večeru ochotnického souboru sdružení Rozkoš bez rizika (R-R) svůj song „...poctivě tu šlapu dobrejch dvacet let a čím dál míň to hodí...“ – Do Perlové ulice zašla náhodou na kafe v době rozvodu. Na popud prostitutky si zde v necelých šestačtyřiceti začala „lehkým řemeslem“ přivydělávat. – 1996. Anny je 47 let. Provozuje pánské veřejné toalety. Do Perlovky chodí výjimečně, kšeftů je málo, často jen prostojí noc. Vytírá podlahu WC, zatímco si jeden klient ulevuje. Se zákazníky se dohaduje o ceně: „ke stání“ to je za dvě koruny, „k sezení“ za tři. – K divadlu Anny přivedla dr. Hana Malinová (zakladatelka R-R), která mezi prostitutky šířila osvětu a rozdávala kondomy. V šatně po vystoupení panuje uvolněná atmosféra. – Perlovka. Někteří zákazníci dávají Anny navzdory jejímu věku přednost (mladé prostitutky jsou prý nespolehlivé). Žena si stěžuje na bolavou levou ruku; není to však „nemoc z povolání“, erotickou masáž dělá pravačkou. – 1997. O rok později. Anna myje železniční vagony. „Na ulici“ měla štěstí na movitého německého zákazníka (spali spolu v hotelu Jalta) a na dobře zaplacenou „rychlovku“ u Mánesa. Tenhle rajón má však špatnou pověst, klienti požadují za málo peněz kompletní „servis“. Příležitostná prostitutka žehrá na režim; dělnická třída se podle ní má pořád špatně. Za totality dostala byt. Kdo nepracoval, byl trestaný. Otec jejích dětí byl za příživnictví ve vězení. Ona ve dvaceti utekla z domova, kde nechala matce nejstarší nemanželskou dceru. Šestiměsíční trest si odpykala ve Všehrdech. Dnes je státu jedno, jestli člověk pracuje nebo ne. – Doma si Anny čte s vnukem a pak společně staví koleje pro vláček. Mají hezký vztah. Ženu trápí, že chlapec má cukrovku, je na inzulínu a musí dodržovat dietu. V televizi sleduje pohádku Princ a Večernice. – Žena vyráží na kšeft výjimečně, aby mohla finančně přilepšit dětem; nesmějí vědět, že peníze jsou za placený sex. – Malinová uvádí představení klientů, aktivistů i příznivců sdružení. Tematické (někdy kuriózní) divadlo hrají pro radost. – Anny s kolegyní vyhlížejí zákazníky. Občas dělají ve dvou a pak se dělí jak o zisk, tak o službu. Někteří klienti to mají rádi a ony se cítí bezpečněji. – Anny obhlíží na trhu šaty. Stěžuje si na „levnější“ bulharskou konkurenci v Perlovce. Hledá kratší sexy oblečení. „Profesi“ prospívá „když je vidět trošku víc“. Přiznává, že „vyrazí do ulic“, aby si s příchodem jara mohla dovolit obměnit šatník. – Anny má službu na záchodech. Stále se nesmířila s nemocí vnuka. Moc si přeje, aby se vyléčil. Upravuje si uplakaný obličej, aby udělala dojem na novou známost. S mužem z Německa má jít na kávu. – 1999. Anny je 50 let. Oslavenkyně dostává na párty prezervativy. Chystá se je hned použít. Budou Vánoce a potřebuje každou korunu. Baví společnost svými zkušenostmi: jednou ji při práci chytila policie, když klient zaparkoval auto na zákazu vjezdu. „Potěšení“ ho tak vyšlo o pět set korun pokuty dráž. – 2000. Anny je 51 let. Myslíkova ulice. Žena „přesídlila“; v Perlovce mají prostitutky neurvalé pasáky a to není nic pro ni, z principu „dělá na sebe“. Orientuje se na sex v autě. Je to sice za méně peněz, ale netrvá to celou hodinu. – Anny sice ctí Svátek práce a lásky, ale v dešti marně vyhlíží kunčafty. – 2007. O 7 let později. Anny je 58 let. Zažádala si předčasně o důchod, ale jeho výše je na žebrání. Navštíví známou na toaletách, aby se u ní namalovala. Probírají její nový účes. Anna komentuje „zvýšení“ důchodu. Dostala almužnu, jež stačí akorát na dvoje cigára. Posteskne si, že k dostání je sice všechno, ale dělnická třída na to nemá. Zase „šlape“, z důchodu by prý chcípla. Má trápení s rodinou: depresivní vnučka dvakrát skočila ze čtvrtého patra paneláku kvůli rozepřím s mámou (Anninou nejstarší dcerou). Teď se léčí v psychiatrické léčebně. – Anny má přítele, rozumí si spolu po všech stránkách. Od té doby ji prostituce nebaví; dělá ji jen zřídka. Rozvedený Němec v Čechách podniká. Ona je za kasou v jeho obchodě. – O půl roku později. Anny se v centru Šance obléká do svatebních šatů. Sociální pracovník Läszlö jí půjde za svědka. Žena má z třetího sňatku radost, nebude na všechno sama. Obřad se odehraje na Staroměstské radnici. Na hostině nevěsta připíjí budoucnosti. – 2009. O půl roku později. Šedesátiletá Anny podstupuje vyšetření plic. Měla by omezit kouření, ale nemá vůli, hned si zapálí. Pochvaluje si hodného a spořádaného, ale přespříliš vytíženého manžela. – Anny zpívá v kabaretní televizní talkshow Mazec. Před natáčením se fotí s Martinem Dejdarem. – O půl roku později. Žena je v nemocnici po kolapsu plic. Viděla „světlo na konci tunelu“. Je ráda, že přežila, ale posteskne si, že partner „je v luftu“. – Doma ji navštíví vnučka (v invalidním důchodu) s přítelem. Dívka je prý už v pohodě. Anny po jejich odchodu pláče. – 2011. Anny je 62 let. Rozkoš bez rizika organizuje 17. prosince 2011 (Den za ukončení násilí na sexuálních pracovnicích i pracovnících) manifestaci (v České republice bylo zavražděno osmnáct prostitutek a dva prostituti). Anny přijela akci podpořit, dvě oběti znala. Chystá se navštívit dceru s vnučkou v léčebně, kde budou trávit Vánoce („mladá“ se chytla party a rozešla se s klukem, máma situaci nezvládla). – Anny si myslí, že život je pes. Přihlíží, jak kolegyně z toalet vyhání feťačku. Na vánoční besídce sdružení se baví. – Anny je rozvedená. Exmanžel se vrátil k první partnerce. – O půl roku později. Zklamaná žena se chystá obhlídnout rajóny. – 2012. Anny je 63 let. Po nedávné hospitalizaci opět pracuje na toaletách. Plíce jí „jedou“ jen na šedesát procent. Má radost z vnuka, dokončil školu a bude se učit na kuchaře. – Příležitostná prostitutka zpívá svůj ústřední song na prvním maškarním plese sdružení R-R při oslavě dvacátého výročí jeho založení. Na tanec si nasadí masku smrťáka. – V okýnku veřejné toalety hoří svíčka... – Anny zemřela ve věku 64 let. -kk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity archivní materiály Česká televize, Studia čas Michaela Třeštíka a Národního filmového archivu, dále ukázka z filmu Princ a večernice (1978, režie Václav Vorlíček) a záběry z divadelních her ochotnického divadelního souboru Rozkoš od autorské dvojice Hany Malinové a Ing. Vladimíra Pecky.

Účinkují

Anna Kašáková

Hana Malinová

Läszlö Sümegh

rodina Anny Kašákové

členové sdružení Rozkoš bez rizika

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Helena Třeštíková

Dramaturg

Michael Třeštík, Ivana Pauerová, Jan Gogola ml.

Zvuk

Vladimír Nahodil (záznam zvuku), Stanislav Hruška (záznam zvuku), Jan Valouch (záznam zvuku), Jiří Kubíček (záznam zvuku), Václav Hejduk (záznam zvuku), Lukáš Moudrý (záznam zvuku), Lukáš Houdek (záznam zvuku), Ivo Repčík (záznam zvuku), Jaroslav Jehlička (záznam zvuku), Daniel Němec (záznam zvuku), Richard Müller (design a mix zvuku)

Výkonná produkce

Jiří Vlach (výkonný producent ČT)

Producent

Alena Müllerová (kreativní producentka ČT)

Koproducent

Kateřina Černá (Negativ), Pavel Strnad (Negativ)

Vedoucí produkce

Zdeněk Hala (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Magda Tučková (ČT)

Spolupráce

Hana Třeštíková (režijní spolupráce)

Hudba

Použitá hudba

Giuseppe Verdi (La Traviata – předehra), Felix Mendelssohn-Bartholdy (Svatební pochod), Svatopluk Havelka (Princ a Večernice – hudba z filmu)

Písně

Vánoce, Vánoce přicházejí

Hudba k písni Jaromír Vomáčka
Text písně Zdeněk Borovec
Zpívá Anna Kašákovásbor

Předposlední cigareta

Hudba k písni Vladimír Pecka
Text písně Hana Malinová
Zpívá Anna Kašáková

Písně ochotnického divadelního souboru Rozkoš

Hudba k písni Vladimír Pecka
Text písně Hana Malinová
Zpívá sborAnna Kašáková

Lokace

Praha, ulice (Praha), metro (Praha), Staré Město (Praha), Perlová ulice (Staré Město), Staroměstské náměstí (Staré Město), Staroměstská radnice /i interiér/ (Staré Město), náměstí Republiky (Praha), Nové Město (Praha), Národní třída (Nové Město), Myslíkova ulice (Nové Město), Spálená ulice (Nové Město), Bolzanova ulice (Nové Město), Vrchlického sady (Nové Město), pomník Sbratření (Nové Město), Smíchov (Praha), nádraží /i interiér/ (Smíchov), Anděl (Smíchov), Barrandov (Praha), ateliéry (Barrandov), TV Barrandov /i interiér/ (Barrandov)

Produkční údaje

Originální název

Anny

Český název

Anny

Anglický název

Anny

Pracovní název

Předposlední cigareta / Anna

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, časosběrný

Země původu

Česká republika

Copyright

2020

Rok výroby

1996—1997, 1999—2000, 2007—2012, 2020

Premiéra

distribuční premiéra 10. 6. 2020 /nepřístupné pro děti do 15 let/
festivalová premiéra 21. 11. 2020 (33. mezinárodní festival dokumentárních filmů Amsterdam, Nizozemí)
festivalová premiéra 5. 5. 2021 (36. mezinárodní festival dokumentárních filmů DOK.fest Mnichov, Německo /online/)
festivalová premiéra 20. 5. 2021 (23. mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, Praha /online/)

Distribuční slogan

Nový film Heleny Třeštíkové. ...I na úplném dně má život noblesu a důstojnost.

S podporou

Kreativní Evropa – Media (vývoj), Státní fond kinematografie (festivalová distribuce)

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

70 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,78

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, německy

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 25. mezinárodní filmový festival Sofie

2021
Sofie / Bulharsko
Zvláštní uznání poroty

Vítěz

Festival: 36. mezinárodní festival dokumentárních filmů DOK.fest Mnichov

2021
Mnichov / Spolková republika Německo
Hlavní cena