Všichni moji blízcí

Země původu

Česká republika, Polsko, Slovensko, Spolková republika Německo

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

21. 10. 1999

Minutáž

91 min

Kategorie

film

Žánr

tragikomedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Všichni moji blízcí

Český název

Všichni moji blízcí

Anglický název

All My Loved Ones

Anotace

Koprodukční snímek Všichni moji blízcí natočil debutující Matej Mináč (nar. 1961) podle scénáře zkušeného autora Jiřího Hubače. Zachycuje v něm události, jež se odehrávají v rozvětvené židovské rodině zhruba v období od Mnichovské dohody do začátku války v září 1939. Vypravěčem příběhu je dospělý muž, který se ve vzpomínkách vrací do dětských let. Jmenuje se David a je synem maloměstského lékaře. Ve zmíněné době tráví krásné dětství s kamarádkou Sošou, s rodiči, se starší sestrou Hedvikou, se strýci Samuelem, Leem, Maxem a Marcelem a s tetou Angelikou. Do idylického života však stále výhružněji zasahují historické proměny. Po vzniku protektorátu se rodina dostává do úzkých. Strýc Samuel spáchá sebevraždu. Rodiče dostanou Davida do vlaku, který odváží židovské děti do bezpečí. Avšak chlapcova kamarádka Soša a všichni jeho příbuzní za války zahynou... – Výchozím momentem filmu byl příběh Nicholase Wintona, který jako třicetiletý makléř přijel v roce 1938 do Prahy a v roce 1939 za neuvěřitelných okolností zorganizoval několik vlakových transportů židovských dětí do ciziny. Jeho stěží docenitelný čin však vyšel najevo až po téměř padesáti letech. Snímek je Nicholasu Wintonovi věnován; jeho součástí jsou kromě dobových dokumentů také záběry televize BBC z roku 1988, na nichž se nenápadný hrdina poprvé od války setkává se „svými dětmi“. Wintonova postava je ovšem jen katalyzátorem vyprávění, soustředěného na popis života fiktivní rodiny Silbersteinových. Tvůrci se opírají o zavedené jistoty: zejména o elegantní obraz a o výkony oblíbených herců. – Nicholas Winton se zúčastnil filmové premiéry. -tbk-

Obsah

Vypravěč komentuje televizní zprávu z roku 1998 o devadesátiletém Nicholasu Wintonovi: vděčí tomuto muži za svůj život a věnuje mu tento film. – Praha 1938. Desetiletý David čeká na nádraží s otcem, berounským lékařem Jakubem Silbersteinem, na svého strýce Samuela, houslového virtuosa, vracejícího se ze zahraničí. Houslista se loučí s mladým Nicholasem Wintonem, s nímž se seznámil ve vlaku. – Ve velké vile už na Samuela čekají. Je tu Davidova maminka Irma a dospělá sestra Hedvika, dále strýcové Leo a Marcel, teta Angelika a také Davidova kamarádka Soša Kleinová. Strýc Leo působí jako kantor v synagoze, zatímco Marcel je potrhlý vynálezce. – Majitel vily Stein odjíždí podnikat do Spojených států a prodá dům nevěřícímu lékaři za velmi výhodných podmínek. – David vyfotografuje celou rodinu fotoaparátem od Samuela. – Hedvika se v kabině místního kina schází s promítačem, studentem medicíny a sionistou Robertem. – Davida přeperou dva kluci, a tatínek s ním proto začne každý den trénovat. – Irma, která toužila být operní zpěvačkou, si stěžuje manželovi, že syn nechce cvičit na housle. Vezme Davida do Prahy za Samuelem, který zkouší s orchestrem. – Bonviván Samuel vezme svou mladičkou milenku Alenku do kasina. S přehledem se zbaví uštěpačné bývalé známé, Evy Marie. Později odveze svou dívku domů, ale ještě se vrátí ke hře. – Samuel se svěří Jakubovi, že se chce s Alenkou oženit. Protože však dívka není Židovka, obává se nesouhlasu rodičů. – V týdeníku jsou zaznamenány zábor Sudet i exodus českých lidí z těchto oblastí. – Domů se vrací s vozem, taženým koníkem, strýček Max, který v pohraničí přišel o kolotoč a o další atrakce. Irmě jeho příjezd vadí, ale Jakub bratra brání. – Doktor Silberstein utěšuje vylekanou pacientku Freimanovou: podle něj Židům v Čechách žádné nebezpečí nehrozí. – Lékař sdělí zahradníkovi Helmutu Spitzerovi, že mu letos nemůže přidat, ale nabídne mu, aby za peníze doučoval Davida němčinu. – Věčně veselý Max pořád vypráví dětem o Americe. David však zjistí, že se strýček trápí tím, že ho opustila manželka. – Celá rodina se sejde na šábes ve statku starých Silbersteinových. Samuel přiveze Alenku. Žádá otce o povolení k sňatku. Starý pán s tím sice nesouhlasí, ale nakonec přece jen svolí. Pouze ortodoxní strýc Leo je proti. – Rodina potom slaví u stolu svátek. – Hedvika se miluje s Robertem v kabině. Diváci to slyší, protože mladík zapomněl vypnout mikrofon. Na plátně je záznam Háchovy prezidentské přísahy. – Helmut pouští ve skleníku dětem z gramofonu nacistickou píseň Die Fahne hoch a jim se líbí, jak před nimi směšně pochoduje. – Robert požádá Hedvičiny rodiče o její ruku. Když řekne, že se spolu chtějí vystěhovat do Palestiny, Jakub ho odmítne: jejich vlast je přece tady. Robert se pak v ústraní rozčiluje nad „zabedněností“ starší generace. Hedvika přizná milenci, že je těhotná. – V synagoze je svatba Roberta a Hedviky. Při oslavě šokují David a Soša všechny přítomné svým vystoupením s písní Die Fahne hoch. Rozčilený Jakub Helmutovi vynadá. – Samuel požádá Alenina otce (Kolmana) o souhlas se sňatkem. Ten před ním rozebere politickou situaci; ví, co čeká Židy. Samuel mu nevěří. Alena pod otcovým tlakem sdělí rozčarovanému milenci, že si ho nevezme. – Samuel stráví noc v kasinu a ráno si jde ke svému agentovi dr. Kuhnovi pro peníze. – David a Soša si s veškerou vážností hrají ve skleníku na svatbu. – Po okupaci 15. března 1939 je na Hradčanech uvítán Hitler. Do městečka přijíždějí němečtí vojáci. Na rozdíl od dospělých děti nechápou, co se děje. – Robert se chystá s těhotnou Hedvikou prchnout přes Slovensko. Irma to považuje šílenství. Ale mladík ví, že šílenstvím je naopak zůstat. Také Max, Marcel i Angelika by odjeli. Jakub chce za každou cenu zůstat; už kvůli rodičům. – Kuhn sdělí Samuelovi, že jeho koncerty byly z rasových důvodů zrušeny. Nabízí mu emigraci do Francie. Je ovšem potřeba složit sto tisíc korun. – Jakub dostane výnos, zakazující mu léčit pacienty na pokladnu. Přijde o polovinu klientů. Tentokrát ho utěšuje naopak Irma. – David se popere s malým členem Hitlerjugend. – Zahradník Helmut navštíví Silbersteina jako novopečený treuhänder (dosazený správce židovského majetku), ale rozčilený Jakub ho vyhodí. – Agent Kuhn řekne Samuelovi, že ho sháněl pan Winston: má vystoupit při dobročinném večeru na britské ambasádě. – Bratři složí peníze, aby Samuel mohl emigrovat. – Při dobročinném večírku mluví Nicholas Winton o akci, kterou organizuje. Jedná se o odvoz židovských dětí do Anglie. Samuel se před ním zmíní o Davidovi. Angličan s ním jede za chlapcovými rodiči, aby je přesvědčil. Vypráví o rizicích celého podniku, při němž Němce rafinovaně podvádí. Silbersteinovi nabídku zdvořile odmítnou. – Gestapáci zabaví Jakubovi auto. Pak s Helmutem sepisují ve vile seznam majetku. – Samuel prodá housle a dá Kuhnovi peníze. Připravuje se na cestu. Pozdě zjistí, že agent za jeho peníze emigroval se svou ženou. – Samuel prodá byt a auto. Splatí dluh nic netušícím bratrům. Pak se v hotelu zastřelí. Ještě předtím nechá telefonický vzkaz Jakubovi, aby určitě zachránil aspoň Davida. – Po pohřbu se Jakub navzdory Irminým nářkům vydá do Prahy s vyplněnými formuláři. Ve frontě před britskou ambasádou s ním čeká i Sošin tatínek, pan Klein. Winton lékaře uklidňuje, že všechno dobře dopadne. – David konečně při tréninku předběhne tatínka a za odměnu dostane vytoužené dlouhé kalhoty. – Chlapec se balí na cestu. Maminka mu dá nový deník. David řekne rodičům, že se „oženil“ se Sošou. – Rodina se na pražském nádraží loučí s Davidem. Němci kontrolují nastupující děti. Kvůli administrativní chybě nemůže Soša odjet. Winton všechny uklidňuje, že dívka odjede dalším vlakem 1. září. Smutná dívenka mává odjíždějícímu kamarádovi. – Londýn, srpen 1939. Angličané vítají děti z okupovaných zemí. – Vlak z Prahy kvůli vyhlášení války 1. září 1939 už nikdy neodjel. – Protektorát Čechy a Morava, listopad 1942. Rodina Silbersteinova a také Soša s tatínkem odcházejí do transportu. – Z celé velké rodiny přežil jen David. Ten se setkal se svým zachráncem až po padesáti letech... – (Úryvky z dokumentu BBC z roku 1988) Osmdesátiletý Winton se nečekaně setká se "svými dětmi", z nichž jsou dnes staří lidé... – Nicholas G. Winton byl za své zásluhy vyznamenán titulem MBE, uděleným Alžbětou II., a Řádem T.G. Masaryka. Zachránil 669 dětí. Téměř žádný z jejich rodičů válku nepřežil. -tbk-

Hrají

Josef Abrhám

MUDr. Jakub Silberstein

Rupert Graves

Nicholas Winton

Hanna Dunowska /ž/

Mluví Jarmila Švehlová
Eva Marie

Lucia Cúlková

Mluví Barbora Mekotová
Soša

Marián Labuda

Helmut Spitzer

Ladislav Chudík

pan Silberstein

Květa Fialová

paní Silbersteinová

Miloslav Mejzlík

tajemník velvyslanectví

Zdenka Košnarová

klavíristka

František Němec

Alenin otec, Kolman

Oldřich Navrátil

Sošin tatínek, Klein

Jiří Pecha

Amavite Puel

Jiří Menzel

pan Stein

Jarka Rytychová

sekretářka Dr. Kuhna

Svatopluk Matyáš

řidič Stelna

Michaela Kuklová

paní Freimanová

Oldřich Vlach

hotelový číšník

Komentář

Milan Lasica

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Petr Hartl, Marek Juráček

Původní filmový námět

Jiří Hubač, Matej Mináč

Autor komentáře

Matej Mináč

Technický scénář

Matej Mináč

Asistent kamery

Peter Nečas

Architekt

Martin Kurel

Výprava

Miroslav Karmazín, Petr Kazda (2), Stanislav Lukšan, Alexander Ulbrt, Milan Studnička

Návrhy kostýmů

Jarmila Konečná

Zvláštní efekty

Roman Tudžaroff

Postprodukce

Janoš Vaculík (pomocná režie)

Výkonná produkce

Weronika Marczuk-Pazuraová (Sting)

Vedoucí výroby

Arnošt Doležel (ČT), Norma Kleinová (Titanic)

Zástupce vedoucího výroby

Pavel Typolt

Vedoucí produkce

Ivan Filus

Produkční údaje

Originální název

Všichni moji blízcí

Český název

Všichni moji blízcí

Anglický název

All My Loved Ones

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

tragikomedie

Země původu

Česká republika, Polsko, Slovensko, Spolková republika Německo

Copyright

1999

Rok výroby

1999

Premiéra

premiéra 21. 10. 1999 /přístupný/ (kino Lucerna, Praha )

Distribuční slogan

Příběh o jedné šťastné rodině a osudovém setkání, které znamenalo život. Nový český film s hvězdným obsazením.

Výrobce

IN Film Praha spol. s r.o., Sting (Polsko), Titanic s. r. o., Česká televize (koprodukce), TS Alice Nemanské a Heleny Slavíkové (Česká televize), STS s. r. o. – TV Markíza (koprodukce), Kirch Media

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

91 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká, anglická, slovenská, polská

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Literární fond SR

2000
Bratislava / Slovensko
Prémie za hranou filmovou tvorbu pro kina
Patrik Pašš
střih

Vítěz

Festival: 11. židovský filmový festival

2000
Washington / Spojené státy americké
Cena diváků za nejlepší hraný film
Matej Mináč

Vítěz

Akce: Literární fond SR

2000
Bratislava / Slovensko
Prémie za hranou filmovou tvorbu pro kina
Dodo Šimončič
kamera

Vítěz

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Jiří Bartoška

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival Sedon 2000

2000
Sedon / Spojené státy americké
Uznání za nejoblíbenější film festivalu
Matej Mináč

Vítěz

Festival: 13. Finále Plzeň 2000

2000
Plzeň / Česká republika
Divácká cena
Matej Mináč
podle hlasování festivalových diváků

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jiří Hubač

Vítěz

Festival: 16. mezinárodní filmový festival Tróia 2000

2000
Tróia / Portugalsko
Zvláštní cena katolické poroty
Matej Mináč

Vítěz

Akce: Literární fond SR

2000
Bratislava / Slovensko
Prémie za hranou filmovou tvorbu pro kina
Alena Pätoprstá
střih

Nominace

Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999

2000
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Matej Mináč

Vítěz

Festival: 11. mezinárodní filmový festival v Palm Springs 2000

2000
Palm Springs / Spojené státy americké
2. místo v divácké soutěži
Matej Mináč

Nominace

Akce: Cena americké Akademie filmového umění a věd OSCAR

1999
Los Angeles / Spojené státy americké
Nejlepší cizojazyčný film roku 1999
Matej Mináč
slovenská nominace, podle návrhu Slovenské filmové a televizní akademie

Vítěz

Festival: 6. Tachovská dýně 1999

1999
Tachov / Česká republika
3. místo
Matej Mináč

Vítěz

Akce: Slovenská nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1999

1999
Bratislava / Slovensko
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu Slovenské filmové a televizní akademie vyhlášeném 8. 10. 1999 v 72. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1999