EDUARD LANDISCH (nar. 9.2.1927, Praha – zem. 2.10.2015, Praha) vystudoval roku 1953 fotografickou techniku na FAMU. Ihned nastoupil do ČST Praha, kde setrval až do roku 1992. Stal se historicky prvním TV kameramanem při prvním vysílacím dnu 1. května 1953. Jako hlavní kameraman natočil stovky TV pořadů, TV záznamů divadelních představení, televizních filmů a inscenací (Lišák Pseudolus, Magdalena Dobromila Rettigová, Křišťálová noc, Buřič Jejího Veličenstva, Vilém Rozkoč, Zmizení herce Bendy, Matka, Jako kníže Rohan, Španělé v Praze, Vítězná prohra), seriálů (Nejmladší z rodu Hamrů, Zákony pohybu, Inženýrská odysea, Okres na severu). Absolvoval studijní pobyt v Kolíně nad Rýnem (1968), krátce působil také v Západním Berlíně, v 70. letech pomáhal zavádět barevné TV vysílání. Od roku 1955 učil na katedře kamery FAMU, kde se stal profesorem. Byl autorem odborných textů o televizní kameramanské práci. Česká televize mu věnovala část z TV pořadu Osobnosti okolo obrazovky (2002; r. Pavel Vantuch). Jako kameraman snímal film Čintamani & podvodník (1964; r. Jiří Krejčík) a jako pedagogický vedoucí se podílel mj. na kr. snímcích Černobílá Sylva (1961; r. Jan Schmidt), Návštěva (1961; r. Milen Nikolov), Případ Varney (1962; r. Rudolf Adler), Králíček (1963; r. Dušan Klein), Otevřené okno (1963; r. Jan Moravec), Závory (1963; r. Milen Nikolov), Skopová kýta (1975; Jozefína Petrášová), Dětské hry (1994; r. Tereza Kopáčová), Sedm konviček (1994; r. Judita Křížová), Maminka (1995; r. Petr Strnad), Casa Nostra (1996; r. Miloje Popović), Křehké touhy (1997; r. Karin Babinská). –jl–
