Černobílá Sylva

Anotace

Posledním ze studentských snímků absolventa katedry režie pražské FAMU Jana Schmidta (1934–2019) se stala Černobílá Sylva. – Z filmového plátna, na něž se promítá budovatelský snímek, se do reality propadne mladá zednice Sylva (Zuzana Stivínová). Její okolí ji nejprve zaměňuje za herečku Zuzanu Stivínovou, ale brzy pochopí, že se jedná o unikátní případ zhmotnění tvůrčí vize. Toho se snaží využít mladý student Poroba (Václav Sloup). Chce si ji nechat jenom pro sebe a své kamarády, aby na ní mohl vykonávat sociální pokusy a napsat o ní seminární práci. Smyšlená žena se však teoretických úvah studentů o její budoucnosti vyleká a uteče. Zastaví se až u nedokončené stavby. Na té se dostane do konfliktu se skutečným zedníkem. Nakonec ji ale odvedou filmaři a posléze se s ní loučí všemožní oboroví funkcionáři. Rozloučení probíhá v kině, neboť je v plánu, že se nepřizpůsobivá údernice skrze plátno navrátí do filmového světa. Do poslední chvíle ale není jisté, zda vše proběhne podle plánu. – Černobílá Sylva je vystavěná na vtipné, samotné médium reflektující zápletce, která připomíná pozdější parodii Kdo chce zabít Jessii? (1966) tandemu Václav Vorlíček a Miloš Macourek. Za scénářem a údernými svěžími dialogy nestojí nikdo jiný než Pavel Juráček. Juráček a Schmidt, oba představitelé takzvané nové vlny, při tvorbě spolupracovali jak dříve (například Auta bez domova, 1959), tak i později (Postava k podpírání, 1963 či Konec srpna v hotelu Ozon, 1966). Černobílá Sylva, podobně jako všechny jejich společné projekty, obsahuje poměrně nenápadnou společenskou kritiku. Satirický snímek navíc nabízí i sympatické herecké výkony zástupců hned několika hereckých generací od Felixe le Breux a Lubomíra Lipského až k Františku Němcovi a Janu Přeučilovi.

Obsah