Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

František Čáp

scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny, režisér

Datum narození

07.12.1913

Místo narození

Čachovice u Nových Benátek, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

13.01.1972

Místo úmrtí

Ankaran, Slovinsko, Jugoslávie

Alternativní jména

Franz Cap, František Xaverský Čáp
Doporučujeme
Bílá tma

Bílá tma

1948
Režie, Scénář

Dvaasedmdesátka

Dvaasedmdesátka

1948
Výrobní skupina

Dnes neordinuji

Dnes neordinuji

1948
Výrobní skupina

Křižovatka

Křižovatka

1947
Režie, Výrobní skupina

Znamení kotvy

Znamení kotvy

1947
Režie, Scénář

Muzikant

Muzikant

1947
Režie, Scénář

Tři kamarádi

Tři kamarádi

1947
Výrobní skupina

Muži bez křídel

Muži bez křídel

1946
Režie

Z růže kvítek

Z růže kvítek

1945
Režie

Děvčica z Beskyd

Děvčica z Beskyd

1944
Režie

Tanečnice

Tanečnice

1943
Režie, Scénář

Mlhy na Blatech

Mlhy na Blatech

1943
Režie, Scénář

Kníže Václav

Kníže Václav

1942
Režie, Scénář

Preludium

Preludium

1941
Režie

Noční motýl

Noční motýl

1941
Režie, Scénář

Jan Cimbura

Jan Cimbura

1941
Režie, Scénář

Panna

Panna

1940
Režie

Babička

Babička

1940
Režie, Scénář

Ohnivé léto

Ohnivé léto

1939
Režie, Scénář

Jarka a Věra

Jarka a Věra

1938
Scénář

Svět kde se žebrá

Svět kde se žebrá

1938
Scénář

Krok do tmy

Krok do tmy

1938
Scénář

Panenství

Panenství

1937
Scénář

Kvočna

Kvočna

1937
Scénář

V tom domečku pod Emauzy

V tom domečku pod Emauzy

1933
Asistent režie

Před maturitou

Před maturitou

1932
Hrají
Role: student žalující na výletě

FRANTIŠEK ČÁP (vl. jm. František Xaverský Čáp, pseudonym Franz Cap; nar. 7.12.1913, Čachovice u Benátek nad Jizerou – zem. 13.1.1972, Ankaran, Slovinsko, Jugoslávie) vyrůstal v jižních Čechách. Po studiích na reálce v Táboře odmaturoval na Vyšší lesnické škole v Písku. S profesionálním filmovým natáčením přišel poprvé do kontaktu ještě jako středoškolák, když hrál epizodku studenta v dramatu Před maturitou. Po studiu odjel kvůli filmu do Prahy. Prošel různými filmařskými profesemi (mimo jiné jako asistent režie u melodramatu V tom domečku pod Emauzy). Současně dálkově navštěvoval přednášky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a byl asistentem režie v Divadle na Vinohradech (1934–35). V roce 1937 nastoupil ke společnosti Lucernafilm do dramaturgického oddělení jako scenárista (filmy Kvočna, Panenství, Jarka a Věra, Krok do tmy a Svět kde se žebrá). Jeho ambice a ctižádost však směřovaly k filmové režii. K té se jako tehdy nejmladší tvůrce záhy dostal díky majiteli Lucernafilmu Miloši Havlovi. Spolu s Václavem Krškou režíroval lyrický snímek Ohnivé léto podle Krškova románu Odcházeti s podzimem. Již v tomto díle se zračilo budoucí tematické směřování obou filmařů. Oba se snažili vytvářet hodnotná umělecká díla (v této souvislosti byl Čáp srovnáván s Otakarem Vávrou) s citem pro senzualistické ladění obrazu, citový náboj, stylizaci, výpravu, kostýmy i výběr herců. Čápovi však bylo vytýkáno, že smyslovost a citovost v jeho filmech je prvoplánová a vykalkulovaná. Během nacistické okupace se zařadil mezi přední české filmové režiséry zejména díky dvěma přepisům literární klasiky, Babičky Boženy Němcové a Jana Cimbury podle románu Jindřicha Šimona Baara, jež znamenaly umělecký i finanční úspěch a pomáhaly v těžké době povzbuzovat národní sebevědomí. Za protektorátu natočil pro Lucernafilm ještě dalších šest děl různých žánrů, u nichž se zpravidla podílel i na scénáři. Byla to společenská komedie Panna, kostýmní dramata Noční motýl, Tanečnice, společenské drama Preludium a venkovská drama Mlhy na Blatech a Děvčica z Beskyd. Roztočený velkofilm Kníže Václav, jenž vznikal z popudu nacistů, a melodrama Z růže kvítek zůstaly nedokončeny. Po osvobození byl vyšetřován kvůli kolaboraci a nakonec osvobozen očistnou komisí nejen za film Kníže Václav (v němž měl být svatý Václav zpodobněn jako věrný a poslušný vazal německé říše), ale především za dodanou tendenční antisemitskou scénu v Janu Cimburovi; obvinění se neprokázalo a Čáp byl očištěn. I nadále intenzivně pokračoval v tvůrčí dráze a natočil dramata z doby války Muži bez křídel a Bílá tma, historické drama Muzikant a psychologická dramata Znamení kotvy a Křižovatka. Kromě toho byl na Barrandově jmenován jako jediný nestraník uměleckým šéfem jedné ze šesti (později sedmi) výrobních skupin (1947–48). Jeho skupina kromě Křižovatky produkovala tituly Tři kamarádi (1947; r. Václav Wasserman), Dnes neordinuji (1948; r. Vladimír Slavínský) a Dvaasedmdesátka (1948; r. Jiří Slavíček). Když se po promítání filmu Bílá tma na prvním Filmovém festivalu pracujících ve Zlíně neuctivě vyjádřil k výtkám dělnické poroty, byl roku 1948 odvolán z funkce uměleckého šéfa a dostal i režisérský distanc (Křižovatka tak zůstala jeho třetím nikdy nedokončeným titulem). Po dvou nezdařených pokusech o přechod hranic se začátkem dubna 1949 dostal i s matkou do západní zóny v Německu, kde skončil v uprchlickém táboře. Nepředpokládal, že dostane práci u filmu (spíše, že se bude věnovat agronomii), ale posléze mu přišla nabídka z Mnichova. Napsal scénář k nakonec nerealizovanému snímku Slečna de Scuderi a krátce pracoval jako střihač zvuku ve filmovém dabingu. Během let 1950–56 režíroval pro mnichovské a berlínské produkce pět snímků. V roce 1952 byl pozván Branimirem Tumou z lublaňského Triglav Filmu, aby tam natočil film pro Jugoslávii. Tak vznikla studentská komedie Vesna, jež se stala jedním z nejúspěšnějších slovinských filmů a dodnes je považována za základní dílo slovinské kinematografie (je po něm pojmenováno i slovinské národní filmové ocenění Vesna). Natočil ještě její volné pokračování Nečekej na máj a další tituly pro slovinský Triglav Film, chorvatský Zagreb Film, sarajevský Bosna Film a dva německo–jugoslávské koprodukční projekty. Přes své úspěchy nebyl kvůli špatné znalosti jazyka a své homosexuální orientaci nikdy plně přijat mezi slovinské filmaře, ani přizván jako pedagog. Navzdory tomu se v roce 1958 přestěhoval z Mnichova do slovinského Portorože a získal jugoslávské občanství. Ve druhé polovině 60. let režíroval pouze krátký dokument o městě Piran a v Západním Německu dva televizní filmy (včetně přepisu divadelní hry Františka Langera Velbloud uchem jehly, který byl jeho poslední filmovou prací) a třináctidílný koprodukční seriál Rinaldo Rinaldini (1968). Pro finanční těžkosti (nebyl mu přiznán starobní důchod) se neúspěšně pokoušel provozovat drůbeží farmu, pěstovat králíky a pronajímat pokoje turistům. Zemřel v ústraní po problémech s alkoholem. Žil v Portoroži, zesnul v nemocnici v Ankaranu a pohřben je v Piranu. Někdy bývají chybně jako místo úmrtí uváděny právě Portorož či Piran. Ve 40. letech byl oceněn Medailí časopisu Filmový kurýr (1941) za film Jan Cimbura, Národní cenou (1941) za Nočního motýla, Cenou země České za rok 1946 (1947) za Muže bez křídel a jeho snímky Vesna a Chvíle rozhodnutí získaly Ceny za nejlepší film na FF v Pule (1954, 1955). Byl mu věnován středometrážní dokument Nedokončené léto Františka Čápa (TV–1992; r. Alan Lederer), jedna část pořadu Artefakta Jana Rejžka (TV–2013) a středometrážní dokumentární portrét František Čáp: Chvíle rozhodnutí (V–2014; r. Urban Arsenjuk). Jeho osobu dále připomínají sborníky, jugoslávský František Čap (1981), české Čáp (2013; editor Václav Kofroň, NFA) a Slovinský film a František Čáp (2017, editorka Marie Barešová, Filmový klub Vsetín), nepovedená monografie Franz Cap. Průvodce životem a dílem filmového režiséra Františka Čápa (2016, Hana Slavíková, JAMU). – Filmografie: práce v ČSR Před maturitou (1932; r. Svatopluk Innemann, Vladislav Vančura; herec), V tom domečku pod Emauzy (1933; r. Otto Kanturek; asistent režie); (spolupráce na scénáři) Kvočna (1937; r. Hugo Haas), Panenství (1937; r. Otakar Vávra), Jarka a Věra (1938; r. Václav Binovec), Krok do tmy (1938; r. Martin Frič), Svět kde se žebrá (1938; r. Miroslav Cikán); (režie, není–li uvedeno jinak) poéma o milostných vzplanutích Ohnivé léto (1939; spol. r. Václav Krška; + spol. sc.), přepis románu Boženy Němcové Babička (1940; + spol. sc.), společenská komedie Panna (1940), vesnické drama podle J.Š. Baara Jan Cimbura (1941; + spol. sc.), kostýmní melodrama o nešťastné lásce Noční motýl (1941; + spol. sc.), společenské melodrama o ženské nevěře Preludium (1941), nedokončený velkofilm z úsvitu českých dějin Kníže Václav (1942; + spol. sc.), drama podle předlohy Karla Klostermanna Mlhy na blatech (1943; + spol. sc.), kostýmní melodrama o životních osudech Tanečnice (1943; + spol. sc.), drama podle románu M. J. Sousedíka Děvčica z Beskyd (1944), nedokončené melodrama o svobodné matce Z růže kvítek (1945), okupační drama z ruzyňského letiště Muži bez křídel (1946), příběh na motivy povídky J.Š. Kubína Muzikant (1947; + spol. sc.), psychologické drama Znamení kotvy (1947; + spol. sc.), nedokončené psychologické melodrama o prolínání lidských osudů Křižovatka (1947), válečné drama z hor během Slovenského národního povstání Bílá tma (1948; + spol. sc.); práce v Západním Německu (režie, není–li uvedeno jinak) Kronjuwelen (1950, Korunovační klenoty; + spol. sc.), Das ewige Spiel (1951; Věčná hra; + spol. sc.), Die Spur führt nach Berlin (1952, Stopa vede do Berlína), Hilfe – sie liebt mich! (1956, Pomoc, miluje mě), Die Geierwally (1956, Supí děvče), dvoudílný film Mafia – Die ehrenwerte Gesellschaft (TV–1966, Mafie – počestná společnost), Das Kamel geht durch das Nadelöhr (TV–1970, Velbloud uchem jehly); práce v Jugoslávii (režie, spolupráce na scénáři, není–li uvedeno jinak) Vesna (1953), Trenutki odločitve (1955, Chvíle rozhodnutí), Ne čekaj na maj (1957, Nečekej na máj), Vrata ostaju otvorena (1959, Dveře zůstanou otevřené; režie), X-25 javlja (1960, X-25 hlásí), Srešćemo se večeras (1962, Sejdeme se večer; režie), Naš avto (1962, Naše auto; režie), kr. dok. Piran (1965); práce pro Západní Německo a Jugoslávii (režie) Am Anfang war es Sünde/V začetku je bil greh (1954, Na počátku byl hřích; + sc.), Mädchen und Männer/Djevojke i muškarci (1957, Dívka ze saliny; + spol. nám.). –jl– (2/2018)

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Lokalita: Praha / Československo
II. prémie za filmovou režii
Muzikant
v hodnotě 20 000 korun udělena 22. 5. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Lokalita: Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmový scénář
Bílá tma
v hodnotě 20 000 korun udělena 22. 7. 1948 spolu s Leopoldem Laholou

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Lokalita: Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou režii
Bílá tma
v hodnotě 60 000 korun udělena 22. 7. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Lokalita: Praha / Československo
Čestné uznání za filmovou režii
Znamení kotvy
uděleno 4. 11. 1947

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1946

1947
Lokalita: Praha / Československo
Cena země České
Muži bez křídel

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1946
Lokalita: Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Muži bez křídel
v hodnotě 40 000 korun

Vítěz

Akce: Medaile časopisu Filmový kurýr

1941
Lokalita: Praha / Československo
Medaile
Jan Cimbura

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1941
Lokalita: Praha / Československo
Národní cena za režii
Noční motýl
udělena k 28. 9. 1941 ministrem Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za přesvědčivý důkaz režisérova vynikajícího umění

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1940
Lokalita: Praha / Československo
Národní cena za scénář
Ohnivé léto
udělena k 28. 9. 1940 ministrem Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun spolu se scenáristou Václavem Krškou

Bílá tma v československém tisku

„Dne 2. dubna t.r. vrátil se režisér Fr. Čáp se svým pracovním štábem ze Slovenska, kde byly snímány první exteriérové z...

Bílá tma

Válečné drama Františka Čápa mělo být oslavou hrdinství protinacistického odboje, odrážející novou éru budování českoslo...

Doprovodný program LFŠ přinese rovněž řadu výstav

Letní filmová škola nabídne nejen koncerty a divadelní představení, ale také výstavy, literární program, debaty a projek...

Franz Cap ve Školské

V pondělí 13. března se od 18:00 uskuteční v Komunikačním prostoru <a href="http://skolska28.cz/" target="_blank">Školsk...

Protektorátní Kníže Václav

Nikdy nedokončený velkofilm Kníže Václav v režii Františka Čápa je dodnes připomínán jako úlitba německé okupační moci. ...

Jan Cimbura

František Čáp (1913–1972) pracoval ve filmu od třicátých let. Nejprve jako scenárista, poté jako režisér. Natočil Ohnivé...

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.