Babička

Země původu

Československo

Copyright

1940

Rok výroby

1940

Premiéra

15. 11. 1940

Minutáž

97 min

Kategorie

film

Žánr

poetický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Babička

Český název

Babička

Anglický název

Grandmother

Souběžný název

Grossmütterchen

Anotace

Adaptace románu Boženy Němcové Babička se v roce 1940, v temné době protektorátu, stala pro diváky manifestací vlasteneckých citů. Zkušený režisér František Čáp ve filmu citlivě vypráví příběh prosté, staré ženy, která najde nový domov na Starém bělidle u dcery Terezky Proškové a získá si všechny kolem sebe moudrostí a láskyplnou rozvahou. Nejhlubší stopu zanechá moudrá babička ve vnučce Barunce (Nataša Tanská)... Čápův stylový snímek se opírá o milostnou linii spojenou s nešťastnou Viktorkou (Jiřina Štěpničková), Kristlou z hospody a kněžninou schovankou Hortensií. Dojímá i krásou české krajiny, zachycené kamerou Karla Degla. Babička se stala první velkou filmovou rolí tehdy pětašedesátileté Terezie Brzkové, která se filmu začala věnovat až po odchodu do divadelního důchodu a působila v něm až do roku 1959.

Obsah

Proškovy děti netrpělivě očekávají příjezd své babičky na Staré bělidlo. Po selsku ustrojená žena si je hned získá laskavostí a moudrostí. Stejně snadno naváže vztah se sousedy, kteří se jí záhy začnou svěřovat se svými bolestmi. Nejvíce starou ženu dojme příběh šílené Viktorky, jež se jako dívka zamilovala do myslivce, odešla s ním a snad šťastně žila. Muž však na vojně padl a ona se vrátila do rodné vsi. Nedokázala už ale žít mezi lidmi, bloudila po lesích, až ji jednou za bouřky zabil padající strom. Této nešťastnici už babička nemohla pomoci. Je tu však Kristla a její Jakub, který má odejít na čtrnáct let na vojnu, a pak kněžnina schovanka Hortensie, která se trápí pro lásku k malíři. Když si babička získá náklonnost paní kněžny, přimluví se za mladé dvojice a také získá místo pro chudáka Kudrnu. Babička umírá a má jediné přání - vidět Barunku, kterou si nejvíce oblíbila. Dívka je nyní ve Vídni, ale přijede domů včas, aby se s babičkou rozloučila.

Poznámka

Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (r. Thea Červenková, 1921).

Hrají

Světla Svozilová

Terezka Prošková, babiččina dcera

Karel Třešňák

Jan Prošek, Terezčin manžel

Nataša Tanská

Barunka, starší dcera Proškových

Jiří Papež

Jan, starší syn Proškových

Jiří Krchňavý

Vilím, mladší syn Proškových

Jitka Dušková

Adélka, mladší dcera Proškových

Dagmar Appelová

Adélka, mladší dcera Proškových jako starší

Marie Glázrová

kněžna Kateřina Vilemína Zaháňská

Nora Cífková

komtesa Hortensie

Gustav Nezval

černý myslivec

Karel Kolár

hostinský, otec Kristly

Jiří Dohnal

chasník Míla Jakub

Theodor Pištěk

otec mlynář

Marie Skalická

Manči, dcera mlynářových

Jaroslav Průcha

riesenburský myslivec

Vladimír Řepa

poklasný Kudrna

Anna Steimarová

kovářka věštkyně

Stanislav Neumann

písař Piccolo

Josef Vošalík

správce zámku

Anna Letenská

správcova žena

Jan W. Speerger

komorník na zámku Leopold

Vladimír Štros

kočí Václav

Jaroslav Liška

Vavřínek, Kudrnův syn

J. Štveráková

Cilka, Kudrnova dcera

L. Štípková

Bětka, Kudrnova dcera

Slávka Rosenbergová

důchodního žena

Josef Šula

host na zámku

Jaroslav Orlický

komorník na zámku

Filip Balek-Brodský

komorník na zámku

Věkoslav Satoria

komorník na zámku

R. Holub

dítě

M. Kácha

dítě

Majsl

dítě

A. Mazal

dítě

M. Střelák

dítě

Helena Málková

dítě Kudrnových

Jiřina Bohdalová

dítě na dožínkách

pes Lev

pes Sultán

pes Stella ze Stožce

pes Tyrl

Štáb a tvůrci

Asistent režie

František Milič

Předloha

Božena Němcová (Babička – román)

Návrhy kostýmů

Fernand Vácha

Spolupráce

Antonín Frič (fotograf)

Hudba

Písně

Hioro, horo, vysoká jsi

Produkční údaje

Originální název

Babička

Český název

Babička

Anglický název

Grandmother

Souběžný název

Grossmütterchen

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

poetický

Země původu

Československo

Copyright

1940

Rok výroby

1940

Produkční data

začátek natáčení 1. 9. 1940
datum cenzury 11. 11. 1940 (kulturně-výchovný)
promítání povoleno 05/1945 (konec povolení k promítání 30. 6. 1948)

Premiéra

premiéra 15. 11. 1940 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /2 týdny/ a Lucerna /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 13. 7. 1945 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Nejlepší reklamou pro tento film je jeho prostý název. Klenot českého písemnictví. To je Lucernafilm!

Výrobce

Lucernafilm

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Lucernafilm (původní 1940), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

97 min

Původní metráž

2 768 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české, německé

Ocenění

Vítěz

Akce: Stuhy časopisu Český filmový zpravodaj

1941
Praha / Československo
Modrá stuha za nejlepší český film v roce 1940
Lucernafilm
udělila redakce Českého filmového zpravodaje k 1. 1. 1941 výrobci za obsahově nejhodnotnější film domácí produkce minulého roku a to s ohledem na jeho provedení vnitřní i vnější, jakož i elkové zladění, které uplatňuje vnitřní hodnoty slavného díla národní básnířky Boženy Němcové