Rozina sebranec
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1945Rok výroby
1944—1945Premiéra
14. 12. 1945Minutáž
105 minRežie
Otakar VávraKategorie
filmŽánr
drama, historickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Rozina sebranecČeský název
Rozina sebranecAnglický název
Rosina the FoundlingSouběžný název
Rosina das FindelkindObsah
Temperamentní Rozina se dozví od své nelaskavé matky, že je ve skutečnosti nalezencem, kterého dal bezdětným manželům na výchovu převor Anežského kláštera otec Antonín. Citově strádající Rozina se upne ke své první lásce - italskému skláři Nikolovi. Ten jí přísahá věrnost, ale později se vymlouvá na její nepočestný původ a opustí ji. Rozina se provdá bez lásky za svého vytrvalého nápadníka, starého a bohatého zednického cechmistra Karfa. Ten jí slíbí zakoupení majestátu, kterým ji zbaví pohany jejího neznámého původu. Po svatbě však z lakoty nedodrží slib. Soužití manželů je nesnesitelné. Rozina se znovu stane Nikolovou milenkou. Karf ji vypudí z domu, ale sám je pro její výstřednost zbaven cechmistrovství. Nikola z nenávisti k převorovi poštve na klášter lůzu. Sám převora pronásleduje a chce ho zabít. Rozina svým tělem zachytí Nikolovu smrtící ránu a vykoupí tak svůj předchozí život. Vrah se vzápětí zabije pádem ze střechy.
Poznámka
Do té doby nejdražší český velkofilm byl téměř celý natočen za německé okupace v roce 1944 společností Lucernafilm. Po osvobození projekt převzala Státní výroba filmů, byl dokončen a jako první český film uveden v osvobozené Československé republice. Při novém uvedení do distribuce byl film zkrácen.
Film online
Galerie
Hrají
Marie Glázrová
nalezenec Rozina Turková, později Karfová
Zdeněk Štěpánek
otec Antonín, převor kláštera sv. Anežky
Ladislav Boháč
sklářský tovaryš Nikolo
František Kreuzmann
zednický cechmistr Giovanni Karf, později Rozinin muž
Jan Pivec
sklářský a zednický tovaryš Potměbílý
Gustav Hilmar
rychtář a kovář Jan Turek zvaný Panská noha, Rozinin otčím
Marie Rýdlová
rukavičnice Markéta Turková, Rozinina macecha
Saša Rašilov
fráter Bartolo
Antonín Šolc
páter Bonifác
Lola Skrbková
kuchařka Afra
Zdeňka Baldová
zaříkávačka a dohazovačka Straková
Marie Vášová
služka Manda Váňová
Vladimír Řepa
Mika z Hamrů
Stanislav Neumann
sklář Valeš
František Filipovský
lazebník
Josef Pehr
tovaryš u Karfa
Vítězslav Boček
posel zednického cechu
Antonín Jirsa
rváč Venclík
F. X. Mlejnek
Mluví Václav Pecián
hospodský ze Starého Města
Vladimír Hlavatý
dělník u Karfa
Josef Gruss
švihák
Otto Rubík
brusíř
Jan W. Speerger
handlíř
Josef Kemr
sklář
Antonín Jedlička
kluk posměváček
František Roland
švec Bárta
Eman Fiala
Všechbota, tovaryš u Karfa
Emil Bolek
klečící chuďas
Jaroslav Seník
městský rychtář
Bohuslav Kupšovský
dělník u Karfa
Vilém Prokop Mlejnek
žebrák s píšťalou
Václav Švec
tovaryš
Rudolf Deyl ml.
dělník u Karfa
Karel Černý
konšel
Karel Dostal
nejstarší cechmistr
Richard Záhorský
účastník pohřbu
Zdeněk Dítě
tovaryš u Karfa
Vladimír Šmeral
tulák
Ladislav Janeček
dělník u Karfa
Anna Steimarová
svodnice
František Kovářík
žebrák
Jindřich Fiala
muž v noclehárně-tovaryšském ložumentu
Marie Hrdličková
žena v krčmě
Lída Matoušková
tulačka u žebráka s píšťalou
Anna Stárková
mladá tulačka
Marie Ježková
tulačka s nemluvnětem
Jiří Kalina (2)
nuzák
Stanislav Strnad
muž v noclehárně-tovaryšském ložumentu
Roza Schlesingerová
žena v davu
Františka Mordová
žena v davu
Ferdinand Jarkovský
drobný kramář
František Lidmanský
vysoký kramář
Alois Dvorský
handlíř
Jaroslav Orlický
handlíř
Jarmila Lhotová
měšťka na svatbě
Jaroslav Hladík
měšťan
Antonie Langrová
baba Zuzanka
Vladimír Majer
hromotluk
Eva Hanzlíková
žena
Bedřich Vrbský
kramář
Jindřich Lhoták
Mluví Emil Bolek
kolečník Čepička Vavřinec
Frank Rose-Růžička
biřic
Karel Zavřel
cechmistr
Otto Kinský
hejsek
Slávka Doležalová
tulačka
Marta Školudová-Ježková
tulačka
Eva Klenová
tulačka
Karolína Vávrová
stará tulačka
Hanuš Kubík
kotlář
Marie Feiglová
tanečnice
Helena Fenclová
tanečnice
Antonín Landa
tanečník
Věra Ženíšková
dubl za Marii Vášovou
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Skript
Původní filmový námět
Předloha
Zikmund Winter (Rozina sebranec – román)
Scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Jaroslav Kníže, František Smutný, Karel Ludwig
Architekt
Výtvarník
Jan Bauch
Návrhy kostýmů
Kostýmy
František Říha, Slávka Doležalová, Růžena Králová, Bohuslava Havrdová, Jaromír Novák, Jaroslav Frýda, Marie Sandrová, Františka Seimlová, Josef Žebrakovský, Františka Smíšková, Marketa Jelínková, Hartman, Počta, Unger, Wolhejm
Střih
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Asistent vedoucího výroby
Miroslav Fiala, František Jelínek, František Mašek, Václav Pecián (pokladník), Erna Svobodová (sekretářka produkce), František Novák (pomocník), Jaroslav Kulhavý (pomocník), Antonín Dekoj (pomocník), Karel Beran (pomocník), Jiří Kalina (pomocník), Růžena Žohová
Odborný poradce
prof. Dr. Oldřich Stefan (historie), PhDr. Ladislav Vachulka (hudební historie), Vilém Prokop Mlejnek (hudební historie), Miroslav Rutte (jazykový poradce), Oldřich J. Blažíček (umělecký poradce)
Spolupráce
Antonín Frič (fotograf), Arno Pařík (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
Orchestr Pragfilmu (Dirigent Otakar Pařík), FISYO (Dirigent Otakar Pařík), Česká filharmonie (Dirigent Václav Kašlík), Sdružení starých viol Pro arte antiqua (Dirigent Vilém Prokop Mlejnek), Sbor opery Divadla 5. května, Pěvecké sdružení pražských učitelů, Pěvecký sbor Typografia, Pěvecký sbor Hlahol, Pražský pěvecký sbor Smetana
Choreografie
Písně
Jižť jest zima přišla...
Zpívá sbor
Kozel jeden rohatej
Zpívá Marie Glázrová
O dolce cuore
Nel ciel fu io e vidi cose
Frantovská píseň /Půjdeme-li do krčmy/
Zpívá sbor
Jestiť žena křehký oud
Zpívá Bohuslav Kupšovskýsbor
Kdo chce dobrým býti
Zpívá sbor
Kdož za stolem, tomu již pomoci není
Zpívá sbor
Zle nám kukly skrájeli
Zpívá mužský sbor
Lepší dívka odrostlá je...
Hej, nejeď, Marku, utoneš
Svodnický dům
Pijme jen, milý tovaryši
Zpívá sbor
O pescator dell'onde, fidelin!
Zpívá mužský sbor
Lokace
Praha, Staré Město (Praha), Staroměstské náměstí (Staré Město), Staroměstská radnice (Staroměstské náměstí), Staroměstský orloj (Staroměstská radnice), ulice Na Františku (Staré Město), klášter a kostel sv. Anežky (ulice Na Františku), Malá Strana (Praha), Velkopřevorské náměstí (Malá Strana), Braník (Praha), Roudnice nad Labem
Produkční údaje
Originální název
Rozina sebranec
Český název
Rozina sebranec
Anglický název
Rosina the Foundling
Souběžný název
Rosina das Findelkind
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama, historický
Země původu
Československo
Copyright
1945
Rok výroby
1944—1945
Produkční data
začátek natáčení 3. 4. 1944
konec natáčení 10. 10. 1944
začátek natáčení 10. 10. 1945 (dokončení)
konec natáčení 31. 10. 1945 (dokončení)
promítání povoleno 12. 12. 1945 (konec povolení k promítání 12. 12. 1950)
promítání povoleno 12/1950 (neschváleno do distribuce)
Premiéra
premiéra 14. 12. 1945 /nepřístupný mládeži/ (kina Blaník /6 týdnů/, Moskva /5 týdnů/ a Sevastopol /4 týdny/, Praha)
slavnostní premiéra 14. 12. 1945 (kino Sevastopol, Praha)
Distribuční slogan
Výpravný historický film podle románu Zikmunda Wintra. Příběh nešťastné dívky z předbělohorské doby. Nejnákladnější český film.
Výrobce
Lucernafilm (výroba 1944 a 1945), Státní výroba filmů (dokončení 1945)
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Pragfilm Barrandov (výroba 1944), Pragfilm Radlice (výroba 1944), Barrandov (dokončení 1945)
Distribuce
Výrobní skupina
Výrobní skupina Karla Feixe (dokončení 1945), Karel Feix (vedoucí výrobní skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
105 min
Původní metráž
2 700 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Tobis – Klang
Verze
česká
Mluveno
česky, italsky, latinsky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Soutěž týdeníku Filmové noviny – O pět nejlepších zahraničních filmů a o nejlepší český film
1947
Praha / Československo
IV. nejlepší český film
výsledky čtenářské ankety vyhlášeny 8. 2. 1947 o nejlepší český film uvedený v československých kinech od května 1945 do prosince 1946
Revue
Rozina sebranec
O historickém velkofilmu Otakara Vávry Rozina sebranec se v minulosti vždy psalo jako o mezníku v dějinách české kinemat...
