Divadelní režisér Alfréd Radok se k samostatné filmové režii dostal až ve svých pětatřiceti letech. Expresivně pojaté vyprávění o osudech židovské rodiny Kaufmannových za druhé světové války je obohaceno o novátorské postupy kombinující hraný a dokumentární film. Hlavní protagonistkou je lékařka Hana (Blanka Waleská), která je po nástupu nacistů k moci kvůli svému původu propuštěna z kliniky. Hanina deportace do terezínského ghetta je odložena jen díky tomu, že Židovka žije ve smíšeném manželství s kolegou Burešem (Otomar Krejča). I lékařka ovšem nakonec musí čelit stejnému osudu jako její rodina... V roce 1949 se formálně i motivicky přelomový film u schvalovacích orgánů setkal s velmi chladným přijetím. Hrál se na předměstí Prahy a v mimopražských kinech. Vyřazen z distribuce byl až začátkem 70. let. Radok se pak musel spokojit jen s režií tematicky zjevně neškodných filmových titulů. -ap-
Dokumentární záběry s ironickým komentářem: pochodující němečtí vojáci se standartami, Adolf Hitler a ostatní nacističtí pohlaváři při projevech. Defilé pokračuje záběry žen v koncentračních táborech, mladými bubeníky z Hitlerjugend a dalšími vojenskými špalíry. – Takzvaná druhá republika, 1. března 1939. Mladá doktorka Hana Kaufmannová je odvolána k asistentovi kliniky Brychovi. Ten jí diplomaticky naznačí, že by měla odejít ze zaměstnání. Před dveřmi ženu zastaví její blízký známý, doktor Toník Bureš. Strhne papír s nápisem „Židi ven!!!“ a projeví jí účast v prostředí stupňující se agrese režimu proti Židům. – V rodině Kaufmannových se vedou znepokojivé hovory o možné emigraci. Stoupencem tohoto řešení je zejména soused Klein, Hančin vrstevník, který s ní má jisté úmysly. Při Burešově návštěvě a jeho seznámením se s rodinným kruhem Kaufmannových zhrzený Klein opustí místnost. Hanka a Toník si dají najevo probouzející se náklonnost. – Němečtí vojáci se chápou moci v Praze, objevují se říšské symboly a německé nápisy na institucích. – Toník kupuje Hance květiny. Spolu meditují nad rodinnými relikviemi a fotografiemi, zatímco její otec, starý pan Kaufmann oznamuje, že Židům byl zakázán vstup do divadel a do veřejných místností. – Otec Kaufmann se radí se sousedem, profesorem Reiterem. Následně stojí dlouhou frontu před ambasádou amerického Portorika. Další možností, kam odjet, jsou Spojené státy. – Hanka se vzepře opustit zemi, v níž je doma. – Toníkův otec Rudolf nad ševcovským verpánkem v Borku ostře odmítne synův zamýšlený sňatek s Židovkou. Rozejdou se ve zlém. Bratr ukáže Toníkovi skrytý radiopřijímač. – Dokumentární záběry tanků v rozvalinách měst. Německá vojska obsazují Paříž. – Vetešník Abrahamovič s nepopsatelným výrazem obchází s německým válečným křížem mezi zbožím ve svém krámku. Ukáže „látku pro Židy“ příchozímu Mošelesovi, který o ni projevil zájem. Vzor tvoří žluté šesticípé Davidovy hvězdy s nápisem Jude. Vetešník ve vytržení krouží mezi lustry, zatímco zděšený host prchá. – Hanka se u šicího stroje sklání nad stejnou látkou. Atmosféra v rodině, kterou navštěvuje Toník, je pochmurná. Stejně tak i v synagoze, kde je žalm přehlušen šepotem. Šíří se nejnovější fámy o chystaných transportech. Sousedé Klein a profesor Reiter dostanou osudný úřední dopis. – Svatba Hanky a Toníka se odehrává v kruhu nejbližších a je zastíněna nadcházejícím transportem. Ke skrovné tabuli se dostaví se zpožděním Toníkův bratr. Otec nepřijel. – Svatebčané odejdou k obřadu. Profesor Reiter si doma u připraveného batohu zapálí doutník a po vnitřním zápase vyskočí z okna. – Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora v Praze. Dokumentární záběry na brány koncentračních táborů. – Po sňatku s Židovkou musí Toník opustit povolání. Nastoupí jako dělník do továrny. Otec, matka a Hančin mladší bratr Honzík dostanou předvolání do transportu. – Pod dojmem německého běsnění se otec smíří s Toníkovým sňatkem, dokonce pro starého pana Kaufmanna vyrobí boty s dvojitou podrážkou na schování peněz. Kromě Hanky, kterou uchránil Toník sňatkem před transportem, se Kaufmannovi připravují k odjezdu do koncentračního tábora. Hamižný domovník Šantrůček si brousí zuby na jejich majetek. Otec Bureš jej vyhodí. – Lidé, určení k transportu, se obtíženi batohy scházejí v rozlehlé hale, kde se pod dohledem důstojníka SS podrobí ponižujícímu zápisu. – Dokumentární záběry na führera a z válečných front. – Četník Krejčí, sloužící v Terezíně, navštíví v Praze Toníka a Hanku s dopisem od rodičů. Ti potřebují peníze a černidlo na vlasy pro tatínka. Mladí prodají poslední cenný majetek, prsten po babičce. Toník žádá četníka, aby mu pomohl tajně se dostat do Terezína a zpět. – Zástup nových vězňů vstupuje branou do pevnosti Theresienstadt. Proti němu jde pomalý dav lidí, vynášejících rakve. Četník prochází ponurými baráky. Vyhledá starého Kaufmanna, jemuž vyřídí novinky a tajně mu předá balíček od dcery. Otec si pak před zrcadlem černí vlasy, staré lidi v táborech v Polsku totiž rovnou zabíjejí. Deportaci otce, matky a Honzíka do lágru smrti se v tuto chvíli už nedá zabránit. – Kaufmannovi s ostatními pochodují k dalšímu transportu za zvuků falešného smutečního pochodu, který hraje židovská kapela na rozbitém pohřebním voze. Déšť smývá otci Kaufmannovi nanesené černidlo. Na činely v kapele hraje i Mošeles. Na rozloučenou mu zamává Abrahamovič, jenž jako poslední odchází s transportem. – Hanka pracuje na židovské klinice. Toníkův kolega, dělník Noha, jí přinese zprávu, že Toník nepřišel do práce, dále se dozví o zatčení jeho otce a bratra gestapem. – Toník bez ženina vědomí vstoupí za pomoci Krejčího do terezínského ghetta. Hledá Kaufmannovi v zalidněných halách s bizarními přístěnky. Narazí na Kleina, z něhož se stal zdejší kápo. Přesto však nemohl známé zachránit. Toník dá Kleinově přítelkyni Margit cigarety. Nakonec zde stráví noc. – Netrpělivá Hanka, jež se obávala, že Toník byl rovněž v Borku zatčen, s ulehčením uvítá manžela v pražském bytě. Ten se teprve teď dozví o zatčení otce a bratra. – Hanka se za doprovodu židovského doktora Frieda vrací z kliniky domů. Zastaví je gestapák Müller, podrobí je kontrole, a když u Frieda nalezne cigaretu, odvede ho. – Doktor Bureš rozebírá vraky letadel. – Hance řekne židovský primář Beer, že kdyby se rozvedla, tak Toník nemusí odejít do pracovního tábora pro árijské manžele židovských žen; ji by ale čekal transport do Terezína. – Toník obdrží oznámení o popravě otce a bratra v Mauthausenu. Nad úmrtními listy dostane obavu o manželčin život a v poslední chvíli zabrání její sebevraždě. – Zpravodajské záběry na říšskou orlici. – Toník je odvlečen do pracovního tábora, Hanka musí nastoupit do Terezína. Noha ji chce ukrýt u sebe doma, ale ona nabídku odmítne. Nové terezínské vězeňkyně na povel běží terezínskou branou, popoháněny řevem a údery vojáků. Mezi nimi je i Hanka. Čeká je potupná lékařská prohlídka. Na ubikaci vede nováčky Margit, která je také kápo. Ženy se začnou přetahovat o místo na několika málo palandách. Hanka má ze všeho depresi, přesto ji Margit pošle spát. Další den Hana rozlije svůj oběd, který ostatní vězni rozkradou. Pomůže jí Margit. Odvede Hanku k sobě na pokoj, dá jí něco k snědku a pak se před ní nalíčí černidlem, v němž příchozí pozná otcův majetek. Žena se dozví, že rodiče i bratr šli do plynové komory, a zhroutí se. Klein s hrůzou zjistí, že Hana je v Terezíně, ač Toníka důrazně prosil, aby se tak nestalo. Doktorka se dozví, že její manžel tu již tajně byl. – Ženy drhnou dlažbu a děti zkouší operu Brundibár. Je očekávána mezinárodní inspekce. Klein tu nabídne sehnuté Haně, aby se k němu přestěhovala, dostala by tak lehčí práci. Žena s tím nesouhlasí. Vyděšená vězeňkyně Ellen je důstojníkem SS zatlačena obličejem do blátivého chodníku. – Dokumentární snímky zachycují soumrak „tisícileté říše“. – Muži v lágru zazdívají otvory v místnostech, do nichž přijde dětský transport. Hanka vyzve děti, aby se svlékly a osprchovaly, ale ty vyděšeně prchají v mylném domnění, že je čeká plyn. Muži zjistí, že pod jejich rukama vyrůstá plynová komora. – V Terezíně zavládne chaos. Hana protrhne kordón a jde sama vstříc přijíždějícímu vlaku, který je plný tyfem nakažených vězňů. Vše z okna sleduje Mošeles. Má vidinu, že lokomotivu řídí mrtvý Abrahamovič, když se otočí zpět do místnosti a spatří lustr, strhne jej a skácí se s ním k zemi. Muži na nosítkách nosí osamocené Haně mrtvé a nemocné. – Zpravodajství z dobytí Berlína Rudou armádou. – Ellen na hradbách Terezínské pevnosti, mrtvého ghetta, vyhlíží do kraje. Zahlédne osvoboditele na motorce s postranním vozíkem. Přiběhne na jeden z prázdných dvorů a oznámí, že přišla svoboda. Když nikdo nereaguje, začne tyčí bušit do strun torza klavíru. Nevěřící lidé jen zvolna vylézají ze sklepních prostorů a zmocní se jich euforické nadšení. Do Terezína dorazí tanky. Hanka, ošetřovatelka v improvizovaném tyfovém pavilonu, kde právě umírá Klein, strhne z oděvu ponižující šesticípou hvězdu. – Toník s Hankou prochází mezi kříži rozlehlého terezínského hřbitova. – Komentář vedle výčtu některých koncentračních táborů, v nichž zahynulo sedm milionů lidí, mluví o vítězství člověka. -rask-
Film byl uveden v kinech na předměstí Prahy a v mimopražských kinech. Pražská slavnostní premiéra nesměla proběhnout.
Film byl v roce 2019 digitálně restaurován Národním filmovým archivem ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
MUDr. Hana Kaufmannová
MUDr. Antonín Bureš, Hanin pozdější manžel
Ing. Oskar Kaufmann, Hanin otec
Hedvika Kaufmannová, Hanina matka
profesor Reiter
švec Rudolf Bureš, Antonínův otec
Pepa Bureš, Antonínův mladší bratr
Margit, židovská dozorkyně v Terezíně
vetešník Abrahamovič
obchodník Mošeles
Honzík Kaufmann, Hanin mladší bratr
dělník Jarda Noha, Antonínův kolega
Zdeněk Klein, Hanin soused, později židovský dozorce v Terezíně
docent Brych, asistent na klinice
primář židovské nemocnice Beer
lékař židovské nemocnice MUDr. Fried
domovník Šantrůček
četník Krejčí
terezínská vězeňkyně Ellen
dívka u vrat v Terezíně
nahá dívka v Terezíně
gestapák Müller
klarinetista židovského orchestru v Terezíně
terezínská vězeňkyně s vakem
vězeňkyně v Terezíně
vězeň v Terezíně
vězeňkyně v Terezíně
vězeňkyně v Terezíně
vězeňkyně v Terezíně
stará terezínská vězeňkyně myjící chodník
stará terezínská vězeňkyně myjící chodník
terezínská vězeňkyně na schodech
židovský mladík v transportu
muž oznamující transport
Bindlerová, žena v židovské nemocnici/vězeňkyně v Terezíně
Žaludová, žena v židovské nemocnici
Ascherová, žena v židovské nemocnici/vězeňkyně v Terezíně
terezínský vězeň stavějící plynovou komoru
terezínský vězeň stavějící plynovou komoru
terezínský vězeň s loutnou
svlékající se terezínský vězeň
muž před velvyslanectvím
Karlík, Honzíkův kamarád ze sousedství
gestapák
židovský mladík v Terezíně
stín židovské dívky z transportu
český policista v civilu
terezínský vězeň hrající šachy
stará vězeňkyně v Terezíně
Mojmír Drvota, Bohumil Kouba (asistent scény), Rudolf Wolf (asistent scény)
Josef Střecha, Jaromír Holpuch (poslední záběr)
Jaroslav Pour (pokladník)
Ferdinand Martinásek (malíř pozadí)
Josef Svoboda (umělecký poradce)
Antonín Frič (fotograf), Antonín Stránský (fotograf)
FISYO (Dirigent Otakar Pařík)
Hudba k písni Jiří Sternwald
Text písně Jiří SternwaldRudolf Iltis /překlad/
Zpívá mužský hlas
Hudba k písni Hans Krása
Text písně Adolf Hoffmeister
Zpívá dětský sbor
Zpívá mužský hlas
Hudba k písni Johann Gottfried Piefke
Daleká cesta
Daleká cesta
Distant Journey
The Long Journey
Příběh dlouhé cesty / Cesta
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1948
1948
schválení technického scénáře 15. 6. 1948
začátek natáčení 7. 7. 1948
konec natáčení 23. 9. 1948
datum cenzury 26. 5. 1949 (konec povolení k promítání 25. 5. 1954)
vyřazení z distribuce 6. 4. 1973
premiéra 3. 6. 1949 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 25. 1. 1997 /přístupný/ (Kongresové centrum, Praha)
obnovená premiéra 27. 2. 2020 /přístupné bez omezení/
Svědectví z terezínského ghetta. Režie: Alfréd Radok. Hrají: Blanka Waleská, Otomar Krejča, Viktor Očásek, Zdenka Baldová. (1949) / Projekt 100 – Zima 1997. (1997) / Digitálně restaurovaný film Alfréda Radoka. (2020)
Rozdělovna filmů Československého státního filmu (původní 1949), Národní filmový archiv (obnovená 1997 /Projekt 100 – Zima 1997/ a 2020)
VII. výrobní skupina Řezáč – Fábera – Šmída, Miloslav Fábera (umělecký šéf VII. výrobní skupiny), Václav Řezáč (umělecký šéf VII. výrobní skupiny), Bohumil Šmída (produkční šéf VII. výrobní skupiny)
dlouhometrážní
104 min
2 963 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky, německy, hebrejsky
bez titulků
české
Festival: 35. mezinárodní festival archivních a restaurovaných filmů Il Cinema Ritrovato Boloňa
2021
Boloňa / Itálie
Cena za nejlepší Blu-ray v kategorii nejlepší znovuobjevený zapomenutý film
Národní filmový archiv
udělena 24. 7. 2021 v soutěži o nejlepší DVD a Blu-ray filmů vyrobených před rokem 1989 XVIII. Il Cinema Ritrovato DVD Awards 2021 za Blu-ray vydané Národním filmovým archivem, které je kromě restaurovaného filmu obohaceno o týdeníky a dokumenty z různých období
Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)
2018
Praha / Česká republika
3. místo v anketě odborníků
výsledky vyhlášeny v září 2018 v kategorii Film ankety patnácti filmových odborníků
Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století
1998
Praha / Česká republika
6. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 122 bodů
Akce: Anketa listu The New York Times
1950
New York City / Spojené státy americké
Čestné uznání
uděleno 31. 12. 1950 v rámci ankety o 10 nejlepších filmů roku 1950