Daleká cesta

drama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Distant Journey / The Long Journey

Minutáž

104

Země původu

Československo

Copyright

1948

Rok výroby

1948

Premiéra

06/1949

Jazyková verze

česká

Režie

Alfréd Radok

Anotace

Divadelní režisér Alfréd Radok se k samostatné filmové režii dostal až ve svých pětatřiceti letech. Expresivně pojaté vyprávění o osudech židovské rodiny Kaufmannových za druhé světové války je obohaceno o novátorské postupy kombinující hraný a dokumentární film. Hlavní protagonistkou je lékařka Hana (Blanka Waleská), která je po nástupu nacistů k moci kvůli svému původu propuštěna z kliniky. Hanina deportace do terezínského ghetta je odložena jen díky tomu, že Židovka žije ve smíšeném manželství s kolegou Burešem (Otomar Krejča). I lékařka ovšem nakonec musí čelit stejnému osudu jako její rodina… V roce 1949 se formálně i motivicky přelomový film u schvalovacích orgánů setkal s velmi chladným přijetím. Nejdřív se krátce hrál v mimopražských kinech a posléze byl vyřazen z distribuce. Radok se pak musel spokojit jen s režií tematicky zjevně neškodných filmových titulů.

Obsah

Dokumentární záběry s ironickým komentářem: pochodující němečtí vojáci se standartami, Adolf Hitler a ostatní nacističtí pohlaváři při projevech. Defilé pokračuje záběry žen v koncentračních táborech, mladými bubeníky z Hitlerjugend a dalšími vojenskými špalíry. – Takzvaná druhá republika, 1. března 1939. Mladá doktorka Hana Kaufmannová je odvolána k asistentovi kliniky Brychovi. Ten jí diplomaticky naznačí, že by měla odejít ze zaměstnání. Před dveřmi ženu zastaví její blízký známý, doktor Toník Bureš. Strhne papír s nápisem „Židi ven!!!“ a projeví jí účast v prostředí stupňující se agrese režimu proti Židům. – V rodině Kaufmannových se vedou znepokojivé hovory o možné emigraci. Stoupencem tohoto řešení je zejména soused Klein, Hančin vrstevník, který s ní má jisté úmysly. Při Burešově návštěvě a jeho seznámením se s rodinným kruhem Kaufmannových zhrzený Klein opustí místnost. Hanka a Toník si dají najevo probouzející se náklonnost. – Němečtí vojáci se chápou moci v Praze, objevují se říšské symboly a německé nápisy na institucích. – Toník kupuje Hance květiny. Spolu meditují nad rodinnými relikviemi a fotografiemi, zatímco její otec, starý pan Kaufmann oznamuje, že Židům byl zakázán vstup do divadel a do veřejných místností. – Otec Kaufmann se radí se sousedem, profesorem Reiterem. Následně stojí dlouhou frontu před ambasádou amerického Portorika. Další možností, kam odjet, jsou Spojené státy. – Hanka se vzepře opustit zemi, v níž je doma. – Toníkův otec Rudolf nad ševcovským verpánkem v Borku ostře odmítne synův zamýšlený sňatek s Židovkou. Rozejdou se ve zlém. Bratr ukáže Toníkovi skrytý radiopřijímač. – Dokumentární záběry tanků v rozvalinách měst. Německá vojska obsazují Paříž. – Vetešník Abrahamovič s nepopsatelným výrazem obchází s německým válečným křížem mezi zbožím ve svém krámku. Ukáže „látku pro Židy“ příchozímu Mošelesovi, který o ni projevil zájem. Vzor tvoří žluté šesticípé Davidovy hvězdy s nápisem Jude. Vetešník ve vytržení krouží mezi lustry, zatímco zděšený host prchá. – Hanka se u šicího stroje sklání nad stejnou látkou. Atmosféra v rodině, kterou navštěvuje Toník, je pochmurná. Stejně tak i v synagoze, kde je žalm přehlušen šepotem. Šíří se nejnovější fámy o chystaných transportech. Sousedé Klein a profesor Reiter dostanou osudný úřední dopis. – Svatba Hanky a Toníka se odehrává v kruhu nejbližších a je zastíněna transportem. Ke skrovné tabuli se dostaví se zpožděním Toníkův bratr. Otec nepřijel. – Svatebčané odejdou k obřadu. Profesor Reiter si doma u připraveného batohu zapálí doutník a po vnitřním zápase vyskočí z okna. – Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora v Praze. Dokumentární záběry na brány koncentračních táborů. – Po sňatku s Židovkou musí Toník opustit povolání. Nastoupí jako dělník do továrny. Otec, matka a Hančin mladší bratr Honzík dostanou předvolání do transportu. – Pod dojmem německého běsnění se otec smíří s Toníkovým sňatkem, dokonce pro starého pana Kaufmanna vyrobí boty s dvojitou podrážkou na schování peněz. Kromě Hanky, kterou uchránil Toník sňatkem před transportem, se Kaufmannovi připravují k odjezdu do koncentračního tábora. Hamižný domovník Šantrůček si brousí zuby na jejich majetek. Otec Bureš jej vyhodí. – Lidé, určení k transportu, se obtíženi batohy scházejí v rozlehlé hale, kde se pod dohledem důstojníka SS podrobí ponižujícímu zápisu. – Dokumentární záběry na führera a z válečných front. – Četník Krejčí, sloužící v Terezíně, navštíví v Praze Toníka a Hanku s dopisem od rodičů. Ti potřebují peníze a černidlo na vlasy pro tatínka. Mladí prodají poslední cenný majetek, prsten po babičce. Toník žádá četníka, aby mu pomohl tajně se dostat do Terezína a zpět. – Zástup nových vězňů vstupuje branou do pevnosti Theresienstadt. Proti němu plyne proud lidí, vynášejících rakve. Četník prochází ponurými baráky. Vyhledá starého Kaufmanna, jemuž vyřídí novinky a tajně mu předá balíček od dcery. Otec si pak před zrcadlem černí vlasy, staré lidi v táborech v Polsku totiž rovnou zabíjejí. Deportaci otce, matky a Honzíka do lágru smrti se v tuto chvíli už nedá zabránit. – Kaufmannovi s ostatními pochodují k dalšímu transportu za zvuků falešného smutečního pochodu, který hraje židovská kapela na rozbitém pohřebním voze. Déšť smývá otci Kaufmannovi nanesené černidlo. Na činely v kapele hraje i Mošeles. Na rozloučenou mu zamává Abrahamovič, jenž jako poslední odchází s transportem. – Hanka pracuje na židovské klinice. Toníkův kolega, dělník Noha, jí přinese zprávu, že Toník nepřišel do práce, dále se dozví o zatčení jeho otce a bratra gestapem. – Toník bez ženina vědomí vstoupí za pomoci Krejčího do terezínské brány. Hledá Kaufmannovi v zalidněných halách s bizarními přístěnky. Narazí na Kleina, z něhož se stal zdejší kápo. Přesto však nemohl známé zachránit. Toník dá Kleinově přítelkyni Margit cigarety. Nakonec stráví v lágru noc. – Netrpělivá Hanka, jež se obávala, že Toník byl rovněž v Borku zatčen, s ulehčením uvítá manžela v pražském bytě. Ten se teprve teď dozví o zatčení otce a bratra. – Hanka se za doprovodu židovského doktora Frieda vrací z kliniky domů. Zastaví je gestapák Müller, podrobí je kontrole, a když u Frieda nalezne cigaretu, odvede ho. – Doktor Bureš rozebírá vraky letadel. – Hance řekne židovský primář Beer, že kdyby se rozvedla, tak Toník nemusí odejít do pracovního tábora pro árijské manžele židovských žen; ji by ale čekal transport do Terezína. – Toník obdrží oznámení o popravě otce a bratra v Mauthausenu. Nad úmrtními listy dostane obavu o manželčin život a v poslední chvíli zabrání její sebevraždě. – Zpravodajské záběry na říšskou orlici. – Toník je odvlečen do pracovního tábora, Hanka musí nastoupit do Terezína. Noha ji chce ukrýt u sebe doma, ale ona nabídku odmítne. Nové terezínské vězeňkyně na povel běží terezínskou branou, popoháněny povely a údery vojáků. Mezi nimi je i Hanka. Čeká je potupná lékařská prohlídka. Na ubikaci vede nováčky Margit, která je také kápo. Ženy se začnou přetahovat o místo na několika málo palandách. Hanka má ze všeho depresi, přesto ji Margit pošle spát. Další den Hana rozlije svůj oběd, který ostatní vězni rozkradou. Pomůže jí Margit. Odvede Hanku k sobě na pokoj, dá jí něco k snědku a pak se před ní nalíčí černidlem, v němž příchozí pozná otcův majetek. Žena se dozví, že rodiče i bratr šli do plynové komory, a zhroutí se. Klein s hrůzou zjistí, že Hana je v Terezíně, ač Toníka důrazně prosil, aby se tak nestalo. Doktorka se dozví, že její manžel tu již tajně byl. – Ženy drhnou dlažbu a děti zkouší operu Brundibár. Je očekávána mezinárodní inspekce. Klein tu nabídne sehnuté Haně, aby se k němu přestěhovala, dostala by tak lehčí práci. Žena s tím nesouhlasí. Vyděšená vězeňkyně Ellen je důstojníkem SS zatlačena obličejem do blátivého chodníku. – Dokumentární snímky zachycují soumrak „tisícileté říše“. – Muži v lágru zazdívají otvory v místnostech, do nichž přijde dětský transport. Hanka vyzve děti, aby se svlékly a osprchovaly, ale ty vyděšeně prchají v mylném domnění, že je čeká plyn. Muži zjistí, že pod jejich rukama vyrůstá plynová komora. – V Terezíně zavládne chaos. Hana protrhne kordón a jde sama vstříc přijíždějícímu vlaku, který je plný tyfem nakažených vězňů. Mošeles má vidinu, že lokomotivu řídí mrtvý Abrahamovič, když se otočí a spatří lustr, skácí se s ním k zemi. Muži na nosítkách nosí osamocené Haně mrtvé a nemocné. – Zpravodajství z dobytí Berlína Rudou armádou. – Ellen na hradbách Terezínské pevnosti, mrtvého ghetta, vyhlíží do kraje. Zahlédne osvoboditele na motorce s postranním vozíkem. Přiběhne na jeden z prázdných dvorů a oznámí, že přišla svoboda. Když nikdo nereaguje, začne tyčí bušit do strun torza klavíru. Nevěřící lidé jen zvolna vylézají ze sklepních prostorů a nezadržitelně se jich zmocní nadšení. Do Terezína dorazí tanky. Hanka, ošetřovatelka v improvizovaném tyfovém pavilonu, kde právě umírá Klein, strhne z oděvu ponižující šesticípou hvězdu. – Toník s Hankou prochází mezi kříži rozlehlého terezínského hřbitova. – Komentář vedle výčtu některých koncentračních táborů, v nichž zahynulo sedm milionů lidí, mluví o vítězství člověka. -rask-

Poznámka

Film byl uveden v kinech na předměstí Prahy a v mimopražských kinech. Pražská slavnostní premiéra nesměla proběhnout.

Film byl v roce 2019 digitálně restaurován Národním filmovým archivem ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

Blanka Waleská

MUDr. Hana Kaufmannová

Otomar Krejča

MUDr. Antonín Bureš, Hanin pozdější manžel

Viktor Očásek

ing. Oskar Kaufmann, Hanin otec

Zdeňka Baldová

Hedvika Kaufmannová, Hanina matka

Eduard Kohout

profesor Reiter

J. O. Martin

švec Rudolf Bureš, Antonínův otec

Josef Chvalina

Pepa Bureš, Antonínův mladší bratr

Anna Vaňková

Margit, židovská dozorkyně v Terezíně

Jiří Plachý

vetešník Abrahamovič

Saša Rašilov

obchodník Mošeles

Jiří Spirit

Honzík Kaufmann, Hanin mladší bratr

Rudolf Deyl ml.

dělník Jarda Noha, Antonínův kolega

Zdeněk Hodr

Zdeněk Klein, Hanin soused, později židovský dozorce v Terezíně

Karel Jelínek

docent Brych, asistent na klinice

Jaroslav Seník

primář židovské nemocnice Beer

František Vnouček

lékař židovské nemocnice MUDr. Fried

František Kreuzmann

domovník Šantrůček

Josef Toman

četník Krejčí

Soňa Schulzová

terezínská vězeňkyně Ellen

Eva Marie Kavanová

dívka u vrat v Terezíně

Marie Kautská

nahá dívka v Terezíně

Jan S. Kolár

gestapák Müller

Miroslav Svoboda

klarinetista židovského orchestru v Terezíně

Alexandra Myšková

terezínská vězeňkyně s vakem

Zdenka Procházková

vězeňkyně v Terezíně

Antonín Jedlička

vězeň v Terezíně

Anna Jiroušková-Tomanová

vězeňkyně v Terezíně

Viola Zinková

vězeňkyně v Terezíně

Věra Koktová

vězeňkyně v Terezíně

Otylie Beníšková

stará terezínská vězeňkyně myjící chodník

Marie Hodrová

stará terezínská vězeňkyně myjící chodník

Marie Burešová

terezínská vězeňkyně na schodech

Jan Fischer

židovský mladík v transportu

Štěpán Bulejko

muž oznamující transport

Milka Balek-Brodská

Bindlerová, žena v židovské nemocnici/vězeňkyně v Terezíně

Hermína Vojtová

Žaludová, žena v židovské nemocnici

Marta Májová

Ascherová, žena v židovské nemocnici/vězeňkyně v Terezíně

Miloš Kopecký

terezínský vězeň stavějící plynovou komoru

Karel Effa

terezínský vězeň stavějící plynovou komoru

Oldřich Dědek

terezínský vězeň s loutnou

Ladislav Rychman

svlékající se terezínský vězeň

Emanuel Hříbal

muž před velvyslanectvím

Jaroslav Oliverius

Karlík, Honzíkův kamarád ze sousedství

František Marek

gestapák

Bohumil Bezouška

židovský mladík v Terezíně

Ada Dohnal

český policista v civilu

Josef Oliak

terezínský vězeň hrající šachy

Karolína Vávrová

stará vězeňkyně v Terezíně

Komentář

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Mojmír Drvota, Bohumil Kouba (asistent scény)

Původní filmový námět

Erik Kolár

Kamera

Josef Střecha, Jaromír Holpuch (poslední záběr)

Asistent kamery

Jiří Tarantík

Architekt

Jan Pacák

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Asistent střihu

Anna Bumbová

Zástupce vedoucího výroby

Václav Kutil, Ferdinand Zelenka

Odborný poradce

Josef Svoboda (umělecký poradce)

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Otakar Pařík (FISYO)

Písně

Rosalin, Brundibár, Židovské písně

Hudba k písni

Jiří Sternwald (Rosalin), Hans Krása (Brundibár)

Text písně

Adolf Hoffmeister (Brundibár)

Zpívá

dětský sbor (Brundibár), mužské hlasy (Židovské písně)

Produkční údaje

Původní název

Daleká cesta

Anglický název

Distant Journey / The Long Journey

Pracovní název

Příběh dlouhé cesty / Cesta

Copyright

1948

Rok výroby

1948

Premiéra

06/1949

Distribuční slogan

Digitálně restaurovaný film Alfréda Radoka.

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Rozdělovna filmů Československého státního filmu (původní 1949), Národní filmový archiv (obnovená 1997 /Projekt 100 – Zima 1997/ a 2020)

Výrobní skupina

Řezáč – Fábera – Šmída (VII. výrobní skupina), Miloslav Fábera, Václav Řezáč, Bohumil Šmída

Technické údaje

Verze

česká