Démanty noci

Země původu

Československo

Copyright

1964

Rok výroby

1963

Premiéra

25. 9. 1964

Minutáž

67 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Démanty noci

Český název

Démanty noci

Anglický název

Diamonds of the Night

Anotace

Celovečerní hraný debut Jana Němce (1936-2016) Démanty noci (1996) tematicky navazuje na jeho absolventský snímek Sousto (1962), realizovaný rovněž podle povídky Arnošta Lustiga (1926-2011). Vznikl podle další Lustigovy povídky Tma nemá stín ze sbírky Démanty noci. V jednoduchém příběhu dvou bezejmenných mladíků (Prvního a Druhého), kteří uprchnou z transportu směřujícího do koncentračního tábora, tvůrci velmi sugestivně a s originální uměleckou silou vyjadřují stavy a pocity lidí, bojujících v mezní situaci o život. Prolínají se tu reálné události (útěk lesem, setkání s venkovankou, pronásledování německou domobranou, zajetí a záměrně „nejasné“ vyústění) s vizemi (flashbacky a flashforwardy), přičemž hranice mezi nimi jsou záměrně „rozostřené“ (zejména v sekvenci, kdy Druhý jde pro jídlo k venkovance). Podle Němce se jedná o „snový realismus“, spojený i s odkazy k surrealismu (opakující se záběry s mravenci apod.), jehož leitmotivem je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. Druhý se ve svých horečnatých představách pohybuje po pražských ulicích a u domů a v nich jakoby hledal záchranu. Režisérovi šlo hlavně o zachycení existenciální situace člověka v ohrožení, již navíc rozehrál i v generační kontrapozici: mladíci jsou pronásledováni starci. – Bizarnost, absurdita a snovost jsou umocněny vytříbenou formou a dokonalým spojením vizuální a zvukové složky díla. Kameramané Jaroslav Kučera, Miroslav Ondříček (a také Ivan Vojnár) používají často ruční kameru a komplikované jízdy, aby vystihli situaci uprchlíků. Vyprávění se obejde bez filmové hudby a téměř beze slov. Důležitou roli v něm však hrají zvuky (zvony, ruch pražské ulice, ticho lesa, výstřely, německá konverzace v pozadí – bez titulků atd.). – Snímek patří nejen mezi nejlepší tituly české nové vlny (jeho úspěch v Mannheimu byl právě pro novou vlnu velmi důležitý), ale i mezi nejzásadnější díla české kinematografie. – V roce 1976 vydal Arnošt Lustig anglicky román Darkness Casts No Shadows, v němž rozpracoval předlohu filmu, povídku Tma nemá stín z roku 1958. Tato próza vyšla pod stejným názvem česky v roce 1991 v nakladatelství Československý spisovatel. – Digitalizovaná verze byla uvedena na 71. MFF v Cannes 2018 v sekci Cannes Classics. Zdrojem pro digitalizaci byly filmové materiály uložené v Národním filmovém archivu. Obraz byl digitalizován z originálního negativu, zvuk z negativu zvuku. Restaurování pod dohledem Národního filmového archivu proběhlo ve studiích Universal Production Partners (obraz) a Soundsquare (zvuk) v roce 2018. -tbk-

Velkou cenu na MFF v Mannheimu-Heidelbergu získal v roce 1964 Jan Němec, jehož drama Démanty noci se tak stalo jedním z prvních mezinárodně oceněných snímků československé nové vlny. Volná adaptace povídky ze stejnojmenné sbírky Arnošta Lustiga současně odstartovala oslnivou kariéru jednoho z nejoriginálnějších českých filmařů 60. let (jenž už podle jiné Lustigovy povídky, Sousta, natočil svůj krátký absolventský film na FAMU). Démanty noci nahlížejí válečné téma na svou dobu neobvyklým, intenzivně subjektivním pohledem. Příběh útěku dvou židovských mladíků z transportu smrti je naturalistickým zkoumáním pocitů ohrožení, zavržení a vykořeněnosti. Do zážitků zbědovaných utečenců v sudetském lese vstupují vzpomínky, sny a představy jednoho z nich, rozšiřující pole zkoumání zmučené lidské duše do sféry existenciálního dramatu. -ap-

Obsah

Dva mladíci (První a Druhý) prchají lesní strání. Utekli z vlaku. Za nimi se ozývají německé povely a výstřely. Shodí kabáty s velkými písmeny KL (Konzentrationslager). – Druhému se vybaví představa, jak v koncentráčnickém kabátu naskakuje v Praze do tramvaje. – Zadýchaná dvojice si odpočine, pak pokračuje v cestě lesem. Mladíci se napijí a opláchnou u potoka. Setmí se. – Druhému se průběžně vybavují vize z Prahy (jízda tramvají, pražské ulice, detaily dveří, klik, zvonků, zátiší městského života apod.). – Mladík si též připomene cestu v otevřeném vagonu s ostatními vězni. On hladově hltal tuřín, První si obouval vyměněné boty. – Při dalším zastavení si První ošetřuje zraněnou nohu. Druhý chce, aby šel k němu blíž, ale První si jen nazuje a zaváže botu. – Na noc se ukryjí pod větvemi ve zborceném krmelci. – Zase se opakují detaily z Prahy (peřiny v okně, lidé v ulicích dívka v okně, klidné zvuky ulice a zvuk zvonů, detaily dveří). – Ráno jdou dál lesem. První se opírá o klacek. – Vize: Mladíci jdou spokojeně pustou ulicí v kabátech KL a v síťovce si každý nese rybu. Na nohou mají pěkné boty a První drží obráceně špacírku. – Druhý si stěžuje, že je mu zima. Skrze stromy prosvítá slunce. – Vize: Druhý ve slunci v ulicích. Utíká podle zdobeného hřbitovního plotu a pak loukou. První se v lese hystericky směje. – Dvojice putuje kamenitou lesní strání. – Mají hlad. První tvrdí, že dnes sežene něco k jídlu, Druhý tomu nevěří. – První jde napřed. Druhému se zdá, jak mu po tváři a rukách lezou mravenci. Připomíná si dětské sáňkování u předměstských vil. – Na mladíky v lese prší. Pak déšť ustane a oni z lesa sledují ženu, která nese sedlákovi na pole jídlo. Žádostivě pozorují, jak muž jí krajíc a pije. Venkovan pak pokračuje v orání. – Žena se vrací do stavení se štěkajícím psem. Uprchlíci ji tajně sledují od kůlny. První se zase hystericky směje. Prohlíží si zbědovanou nohu. – Druhý má vizi jak ve venkovské kuchyni srazí ženu klackem na zem. Vidí ji ležet smyslně na otomanu. Zabije ji. – Druhý stojí u dveří. Selka ho pozoruje a ukrojí krajíce z bochníku. – On ji zase zabije. Pak odejde. – První hladově hltá krajíc u kůlny. Druhý se vrátí do domu a přinese plecháč s mlékem. – Žena hledí z okna, jakoby je pozorovala. Když mladíci odejdou, uváže si šátek... – Staří Němci z domobrany se v lese připravují na hon. – Dvojice jde lesem. – Vize: Druhý v kabátu s písmeny KL pomůže mladé ženě s kočárkem, z něhož pak odpadne kolečko. Pak sám naskočí do prázdného vlečňáku a běží opět jakoby nekonečnou tramvají k řidiči. Jindy sleduje cestující v tramvaji. Usměje se na něj dívka s kyticí, on vyskočí do pole a běží kolem hřbitova. Zvoní u domu. Na ulici míjí dvojici mladých esesáků. Pak jde opět prázdnou ulicí. Baví se u dveří s dívkou z tramvaje. Vydá se po točitých schodech starého domu. Chce zazvonit u jiných dveří. Sejde dolů. Pozoruje jedoucí výtah. Až pak opravdu zazvoní. – Lovci postupují v rojnici lesem. Křičí na uprchlíky, utíkající svahem vzhůru. Střílejí po nich. – Uštvaní mladíci chtějí na lesní cestě naskočit do náklaďáku, ale První to kvůli zraněné noze nedokáže. Obklíčí je pronásledovatelé. – Spokojení starci popíjejí v pustém hospodském sále. Zajatci se krčí u zdi. – Druhý vzpomíná na cestu se spoluvězni, jak hltal a jak si První nazouval boty. – Znovu marně honí náklaďák. – Němci jedí, připijí si na úspěšný „lov“. Jeden z nich zpívá. – Se zajatci se baví velitel domobrany. Zní německá hudba a jeden ze starců neobratně tancuje. – Druhý se náhle otočí a vykřikne, že neumí německy. Velitel ho odvede ke starostovi. Mladík česky vykládá, že bydlí v Praze a že si to můžou ověřit. Starosta na něj mluví německy (má si pro ně přijít hlídka, odvézt je do Karlových Varů, kde je budou soudit – bez titulků). – Lovci zatím pokračují v zábavě. – Ve vzpomínce kluci seskočí z vlaku a utíkají. – Po návratu do sálu řekne Druhý kamarádovi, že po cestě přepadnou hlídku. První souhlasí. – Velitel domobrany řekne, že vše zařídí. – Poklid v prázdné síni venkovského domu naruší zvuky výstřelů. - Mladíci leží mrtví na polní cestě. – Starosta pošle zajatce ven. Tam čekají lovci s namířenými zbraněmi. Ti mají na povel vystřelit, ale nevystřelí. Místo toho se smějí. – Vize: Druhý se baví s dívkou z tramvaje. Ta pak utíká po schodech. – Mladíci jdou lesem... -tbk-

Poznámka

Film byl v roce 2018 digitálně restaurován Národním filmovým archivem ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

Ilse Bischofová

venkovanka

August Bischof

venkovan

Ivan Asič

mladý člen SS

Jan Říha

mladý člen SS

Josef Koblížek

pronásledovatel

Josef Koggel

pronásledovatel

Josef Kubát

pronásledovatel

Rudolf Lukášek

pronásledovatel

Oskar Miller

pronásledovatel

Bohumil Moudrý

pronásledovatel

Karel Navrátil

pronásledovatel

Evžen Pichl

pronásledovatel

František Procházka (2)

pronásledovatel

Anton Schich

pronásledovatel

Rudolf Stolle

pronásledovatel

František Vrána

pronásledovatel

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Hynek Bočan

Předloha

Arnošt Lustig (Tma nemá stín – povídka ze sbírky Démanty noci)

Technický scénář

Jan Němec

Asistent kamery

Petr Čech, Ivan Vojnár

Assistent architekta

Bohumil Nový

Výprava

Miloslav Dvořák, Jan David (2), Libor Speychal

Návrhy kostýmů

Ester Krumbachová

Asistent střihu

Jitka Šulcová

Zvuk

František Černý, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)

Asistent zvuku

Lubomír Zajíc

Vedoucí výroby

Miloš Bergl

Zástupce vedoucího výroby

Zdeňka Černá, Josef Mára

Asistent vedoucího výroby

Ladislav Dražan, Vladimíra Kopecká, Lubomír Novotný

Spolupráce

František Vláčil (režijní supervize), Jiřina Znamenáčková (klapka), Bohumil Ženíšek (vrchní osvětlovač), Jiří Stach (fotograf)

Produkční údaje

Originální název

Démanty noci

Český název

Démanty noci

Anglický název

Diamonds of the Night

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1964

Rok výroby

1963

Produkční data

promítání povoleno 16. 3. 1964
vyřazení z distribuce 6. 4. 1973
vyřazení z distribuce 1. 7. 1993

Premiéra

premiéra 25. 9. 1964 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 13. 11. 1964 /nepřístupný mládeži/ (kino Praha /1 týden/, Praha)
obnovená premiéra 1. 12. 1989 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 30. 8. 2018 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Filmové zpracování povídky Arnošta Lustiga. (1964) / Filmové zpracování povídky Arnošta Lustiga. (1989) / Digitálně restaurovaný film je zpět v kinech. (2018)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

Barrandov

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1964 a obnovená 1989), Národní filmový archiv (obnovená 2018)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

67 min

Původní metráž

1 809 metrů

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 33. mezinárodní festival archivních a restaurovaných filmů Il Cinema Ritrovato Boloňa

2019
Boloňa / Itálie
Cena za nejlepší Blu-ray v kategorii nejlepší samostatně vydaný film
Second Run
udělena 27. 6. 2019 v soutěži o nejlepší DVD a Blu-ray filmů vyrobených před rokem 1989 XVI. Il Cinema Ritrovato DVD Awards 2019 za Blu-ray společnosti Second Run, které podává souvislosti k pochopení díla filmaře Jana Němce

Vítěz

Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)

2018
Praha / Česká republika
5. místo v anketě odborníků
výsledky vyhlášeny v září 2018 v kategorii Film ankety patnácti filmových odborníků

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury Praha – Devět bran

2002
Praha / Česká republika
Křišťálový sedmiramenný svícen – cena za režii v kategorii hraný film
Jan Němec

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury Praha – Devět bran

2002
Praha / Česká republika
Křišťálový sedmiramenný svícen – cena za literární předlohu scénáře
Arnošt Lustig

Vítěz

Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století

1998
Praha / Česká republika
7. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 121 bodů spolu s filmem Ostře sledované vlaky

Vítěz

Akce: 7. mezinárodní kongres Mezinárodní unie filmových technických sdružení Praha

1966
Praha / Československo
Uznání za ojedinělé využití mimořádně dlouhé jízdy kamery ve složitém přírodním terénu
uděleno v rámci V. mezinárodní soutěže o filmovou technickou cenu Mezinárodní unie filmových technických sdružení

Vítěz

Akce: Anketa britského periodika Films and Filming

1966
Londýn / Velká Británie
Nejlepší střihač roku 1965
Miroslav Hájek
vyhlášen a vyhodnocen

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Čestné uznání za celovečerní film
Jan Němec

Vítěz

Přehlídka: 1. mezinárodní přehlídka nového filmu Pesaro

1965
Pesaro / Itálie
Cena mezinárodní kritiky za dlouhý film

Vítěz

Festival: 13. mezinárodní filmový týden Mannheim

1964
Mannheim / Německá spolková republika
Velká cena města Mannheimu
udělena v kategorii celovečerních debutů

Revue

Videorozhovor: Tereza Frodlová o digitálním restaurování filmu Démanty noci

<p>Kurátorka a restaurátorka Národního filmového archivu Tereza Frodlová přibližuje proces digitálního restaurování film...

Démanty noci

Celovečerní debut Jana Němce naturalisticky, takřka v reálném čase zachycuje bezprostřední pocity dvou mladíků při útěku...