Dramatické události provázející atentát na Reinharda Heydricha inspirovaly v roce 1964 pozoruhodný film, u jehož zrodu stál režisér Jiří Sequens. Nejoceňovanější titul z rozsáhlé filmografie tohoto tvůrce líčí v širších souvislostech největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje, kterou iniciovala exilová vláda prezidenta Beneše. Na rozdíl od ostatních československých filmů své doby, zabývajících se tématem druhé světové války, se Atentát nezmiňuje o roli komunistického odboje v boji proti nacismu. Z těchto důvodů scénář nemohl být v druhé polovině padesátých let schválen a dočkal se realizace až v období uvolňování politické cenzury. Konstatování, že v protektorátu existovaly i jiné účinné formy odboje, bylo ovšem i v roce 1964 odvážné. Snímek rekonstruuje přípravy na akci, její provedení v květnu 1942, kruté represe následující po Heydrichově smrti, zběsilé pátrání po pachatelích – parašutistech, kteří atentát povedli, vyzrazení jejich úkrytu a jejich dobrovolnou smrt. Jiří Sequens své dílo realizoval jako širokoúhlý, černobílý film, který dané události rekonstruuje s až dokumentaristickou přesností. Při inscenování řady záběrů vycházel z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa (důležitou roli pro něj hrálo i rozestavění aut na ulici), výpovědí pamětníků a mnohých dalších materiálů. Realistickému výsledku napomáhalo i natáčení na místech, kde se události skutečně odehrály. Film tak zaznamenal i podobu místa, kde se atentát odehrál (jeho tvářnost změnila pozdější výstavba). Oproti skutečnosti byla změněna jména protagonistů: místo Kubiše, Gabčíka a Valčíka vystupují ve filmu nadporučík Král a rotmistři Strnad a Vyskočil. Přesvědčivost tragickým hrdinům dodali jejich představitelé – Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek a Ladislav Mrkvička.
Je podzim 1941. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich se ujal v okupovaných Čechách a na Moravě své funkce. Jeho dávný sok mezi nacistickými pohlaváry, admirál Canaris, se pozastavuje nad Heydrichovou krutostí, která vyvolává všude, kam přijde, velkou nenávist. Ve Velké Británii probíhá parašutistický výcvik vybraných československých vojáků, kteří po seskoku na české území mají pomoci domácímu odboji. Několik skupin dobře vycvičených mužů se zanedlouho dostane do své vlasti. Podaří se jim navázat kontakt s odbojáři a najít úkryt v Praze. Úspěšně se spojí vysílačkou s velitelstvím v Británii. Vyžádaný nálet na plzeňské Škodovy závody se nezdaří. Heydrich s Canarisem navštíví svatovítskou katedrálu a protektor si svévolně nasadí korunu českých králů, což mu podle pověstí přinese smrt. Dva z vojáků – Strnad a Vyskočil – provedou atentát na Heydricha. Postaví se do cesty jeho autu, protektora těžce zraní a utečou. Heydrich zemře a pomsta okupantů je strašná. Stovky obyvatel jsou popraveny. Vesnice Lidice je srovnána se zemí a její obyvatelé vyvražděni. Zradou Karla Vrbase, jednoho z parašutistů, naleznou nacisté stopu do kostela, kde se ostatní ukrývají. Všichni, kdo jim doposud poskytli úkryt, jsou zatčeni a popraveni. Parašutisté se nevzdají a ti, co přežijí prudkou přestřelku, si sami zvolí dobrovolnou smrt.
Podle sdělení režiséra Jiřího Sequense vystupují účastníci atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha v ději filmu pod krycími jmény, která jim byla určena ve Velké Británii a na něž byly vystaveny jejich osobní doklady nutné k přežití v protektorátu Čechy a Morava v době druhé světové války.
Film byl v roce 2022 nově digitalizován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
nadporučík Král
rotmistr Strnad zvaný Ota
rotmistr Vyskočil zvaný Zdeněk
nadporučík Sedlák
rotný Karel Vrbas
zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich
admirál Wilhelm Canaris, vedoucí Abwehru
obersturmbannführer SS Walter Jacobi, vedoucí úřadovny SD v protektorátu
sturmbannführer Görke
generál Abwehru
rotmistr Toušek zvaný Jožka
rotmistr Zelinka
rotmistr Tolar zvaný Jirka
parašutista Hrubý
Mluví Stanislav Fišer
parašutista Sedláček
velitel odbojářů Ondra Pavelka
odbojář Vašek
Víťa Otradovec, spojka
plukovník československé armády ve Velké Británii
Otradovcová, Víťova matka
odbojář Otradovec, Víťův otec
Mluví Jindřich Narenta
gestapák Sleicher
kapitán československé armády ve Velké Británii
kaplan Vladimír Petřek
plukovník Abwehru Horst
důstojník SS
hajný
gestapák Heinz Pannwitz
gestapák
státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank
radistka
radistka
radistka
šikovatel Johannes Klein, Heydrichův řidič
šikovatel Johannes Klein, Heydrichův řidič
velitel SS
důstojník SS
promítač
anglický major
taxikář
důstojník SD u mapy
anglický důstojník
důstojník SS
anglický instruktor Flemming
gestapák Löscher
důstojník RAF
Heydrichův sluha
říšský vedoucí SS Heinrich Himmler
příslušník SS
trafikant
šermíř
šermíř
Jindřich Mastik, Jana Novotná
Miloslav Dvořák, Jiří Čermák, Libor Speychal
Jiří Kejř, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)
Antonín Rokos (pyrotechnik), Jiří Pelant (pyrotechnik)
Jiří Beránek, Vilém Henzel
pplk. Trylč, pplk. Miroslav Pelc, mjr. Vladimír Machek, mjr. Novák, mjr. Miroslav Barták, kpt. Klusáček
Československá lidová armáda, Marie Koubková (klapka), Jindřich Aleš (vrchní osvětlovač), Karel Brož (vrchní osvětlovač), Jiří Stach (fotograf), Miroslav Svoboda, dr. Fuchs, Konopický, Vondrák
Ludwig van Beethoven (Symfonie č. 5 c moll /Osudová/)
Hudba k písni Jaromír Vejvoda
Text písně Otakar Fuka
Zpívá mužský sbor
Hudba k písni Hans Baumann
Text písně Hans Baumann
Zpívá mužský sbor
Atentát
Atentát
The Assassination
Operace Kanibal
film
hranýdistribuční
balada, drama, historický, válečný
Československo
1964
1964
schválení literárního scénáře 3. 9. 1963
schválení technického scénáře 11. 11. 1963
začátek natáčení 24. 2. 1964
konec natáčení 14. 10. 1964
promítání povoleno 23. 12. 1964
vyřazení z distribuce 1. 6. 1993
premiéra 7. 5. 1965 /přístupný mládeži/ (kino Alfa /8 týdnů/, Praha)
premiéra 20. 8. 1965 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 26. 5. 2022 /přístupné bez omezení/
Balada o hrdinství a zradě. (1965) / Film Jiřího Sequense. Nově digitalizováno a zpět v kinech. (2022)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1965), Národní filmový archiv (obnovená 2022)
Tvůrčí skupina Šmída – Fikar, Ladislav Fikar (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Bohumil Šmída (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
100 min
2 841 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,85, 1:2,35
černobílý
zvukový
mono
česká
česky, německy
české
české
Akce: Cena Národního výboru hlavního města Prahy 1965
1966
Praha / Československo
Cena Národního výboru hlavního města Prahy
Miloslav Fábera
kolektivu tvůrců
Akce: 7. mezinárodní kongres Mezinárodní unie filmových technických sdružení Praha
1966
Praha / Československo
Uznání za spojení reálu s uměleckou dekorací ve studiu
uděleno v rámci V. mezinárodní soutěže o filmovou technickou cenu Mezinárodní unie filmových technických sdružení
Akce: Cena Národního výboru hlavního města Prahy 1965
1966
Praha / Československo
Cena Národního výboru hlavního města Prahy
Kamil Pixa
kolektivu tvůrců
Akce: Cena Národního výboru hlavního města Prahy 1965
1966
Praha / Československo
Cena Národního výboru hlavního města Prahy
Jiří Sequens
kolektivu tvůrců
Festival: 6. mezinárodní filmový festival Soluň
1965
Soluň / Řecko
Hlavní cena v kategorii zahraničních filmů
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Jiří Sequens
Festival: 4. mezinárodní filmový festival Moskva
1965
Moskva / Svaz sovětských socialistických republik
Zlatá medaile
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za celovečerní film
Jiří Sequens
Akce: Výroční ceny Víta Nejedlého 1965
1965
Praha / Československo
Cena Víta Nejedlého
Jiří Sequens
udělena ve filmovém oboru
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Kamil Pixa
Festival: 16. filmový festival pracujících
1965
32 měst / Československo
Cena československého filmového diváka
udělena 28. 6. 1965 v Bratislavě za film, který se setkává s nejmasovějším zájmem a který nic neslevuje z uměleckých požadavků na hodnotnou zábavu
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Miloslav Fábera