Jiří Sequens
Datum narození
23.04.1922Místo narození
Brno, ČeskoslovenskoDatum úmrtí
21.01.2008Místo úmrtí
Praha, Česká republikaŽivotopis
JIŘÍ SEQUENS (nar. 23.4.1922, Brno – zemřel 21. ledna 2008 v Praze) absolvoval dramatické oddělení brněnské konzervatoře (1946) a při studiích příležitostně hrál v tamním Zemském divadle a v rozhlase. Pak studoval na VGIK v Moskvě (1946-47) a na IDHEC (1948-49). Po návratu působil jako režisér mj. v Burianově scéně D 49 a v Divadle státního filmu, jež krátce také vedl (1949). Počátkem 50. let se začal věnovat kinematografii, kde se vyprofiloval v typ nomenklaturního filmaře, který ve svých dílech (většinou tendenčních a politicky exponovaných) zobrazoval vybrané kapitoly z českých novodobých dějin. Ideologicky zmanipulovanou historii často podával s řemeslnou zručností ve formě dobrodružného a kriminálního žánru. V tomto smyslu byl vrcholem jeho služebnosti režimu propagandistický televizní seriál 30 případů majora Zemana (1974-79) o činnosti komunistických bezpečnostních složek v poválečném období až do poloviny 70. let. Zcela jiného ražení byl předcházející úspěšný seriál policejních příběhů z prvorepublikové Prahy podle námětu Jiřího Marka Hříšní lidé města pražského (1968-69), na nějž navázal čtyřmi celovečerními filmy (Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior). Později Sequens rozšířil svou televizní tvorbu o seriály Bronzová spirála (1988) a Hříšní lidé města brněnského (1998). Z režisérovy početné filmografie bývá pochvalně zmiňována rekonstrukce událostí kolem smrti Reinharda Heydricha Atentát. Na základě úspěchu tohoto snímku na festivalech v Moskvě a v Soluni natočil Sequens v Řecku drama z posledních válečných dnů v Berlíně Epitaf pro přátele a nepřátele a satirickou komedii Láska na Lesbu. Během normalizace deklaroval svou příslušnost k režimu jak ve tvorbě, tak jako stranický funkcionář. V 70. a 80. letech pedagogicky působil na FAMU. Neobjektivní sumarizaci jeho činnosti zaznamenal Jiří Tibitanzl v monografii Jiří Sequens (Praha, Čs. filmový ústav 1987) a reportér Jaroslav Spěváček v soukromém dokumentu Hříšný člověk Jiří Sequens (2007). Obě filmařovy děti, dcera Sylva Sequensová a syn Jiří Sequens, se věnují herectví. – Filmografie (režie a scénář nebo spolupráce na něm, není-li uvedeno jinak): Dnes o půl jedenácté (1949; r. Jiří Slavíček; spol. sc.), kr. dok. Všední den (1949), Cesta ke štěstí (1951), Olověný chléb (1953), Větrná hora (1955), Neporažení (1956), cestopisný dok. Bratr oceán (1958; + námět), Útěk ze stínu (1958), kr. dok. filmy Hranice světadílů (1958; režie), Země středu (1958; režie), Muži na palubě (1958), Řetěz smrti (1959) a Zakázané hry (1959), Kolik slov stačí lásce (1961), Smrt na Cukrovém ostrově (1961; + spol. nám.), kr. f. Žena pro hrdinu (TV-1962), střm. f. Šestý do party (TV-1962), Deváté jméno (1963; + spol. nám.), Atentát (1964; + spol. nám.), v Řecku filmy Epitáfios giá ’ehthroús kaí Fílous (1965, Epitaf pro přátele a nepřátele), O thanatos ehase to paihnidi/Erotes ste Lésbo/I Must Die (1967, Láska na Lesbu/Musím zemřít), Pěnička a Paraplíčko (1970), Partie krásného dragouna (1970), Vražda v hotelu Excelsior (1971), Smrt černého krále (1971), Konfrontace (TV-1971), střm. Štědrý den pana rady Vacátka (TV-1972), Kronika žhavého léta (1973), Pokus o vraždu (1973), Muž v osidlech (TV-1973), Rukojmí v Bella Vista (1980), Ta chvíle, ten okamžik (1981), Hořký podzim s vůní manga (1983; + nám.), Imilla (TV-1984), Dva na koni, jeden na oslu (1986). -fik-
Filmografie
Ocenění
Vítěz
Festival: 22. festival československých filmů Banská Bystrica
1984
Banská Bystrica / Československo
Cena Československého filmu udělená Ústřední radou odborů
Hořký podzim s vůní manga
v textaci bylo vzpomenuto i hereckého výkonu Jany Šulcové
Vítěz
Akce: Čestné diplomy Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
1980
Praha / Československo
Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
předán 23. 12. 1980 ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem v pražském Klubu pracovníků kultury a školství u příležitosti 35. výročí zestátnění československé kinematografie
Vítěz
Akce: Čestný titul Národní umělec
1979
Praha / Československo
Národní umělec
propůjčen 23. 4. 1979
Vítěz
Akce: Literární soutěž Československého filmu k 25. výročí Února
1973
Praha / Československo
Zvláštní ocenění v oblasti hraného celovečerního filmu
Kronika žhavého léta
udělena odbornou porotou 26. 2. 1973 za scénář filmu
Vítěz
Akce: Čestný titul Zasloužilý umělec
1972
Praha / Československo
Zasloužilý umělec
Vítěz
Akce: Cena Národního výboru hlavního města Prahy 1965
1966
Praha / Československo
Cena Národního výboru hlavního města Prahy
Atentát
kolektivu tvůrců
Vítěz
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Atentát
Vítěz
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za celovečerní film
Atentát
Vítěz
Akce: Výroční ceny Víta Nejedlého 1965
1965
Praha / Československo
Cena Víta Nejedlého
Atentát
udělena ve filmovém oboru
Vítěz
Akce: Stříbrný odznak vzorného pracovníka ministerstva školství a kultury
1960
Praha / Československo
Stříbrný odznak vzorného pracovníka ministerstva školství a kultury
udělen u příležitosti 15. výročí zestátnění československé kinematografie
