Ať žije republika (Já a Julina a konec veliké války)
Typologie filmu
hranýAnglický název
Long Live the Republic! (Me and Julina and the End of the Great War)Minutáž
132Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1965Rok výroby
1965Premiéra
05.11.1965Jazyková verze
českáRežie
Karel KachyňaNámět
Jan ProcházkaAnotace
V šedesátých letech došlo díky autorům československé nové vlny k přehodnocování zažitého, ideologicky zmanipulovaného obrazu druhé světové války. Jedním z vůbec prvních děl tohoto typu je drama z roku 1965 s ironickým názvem Ať žije republika. Přelomový snímek je výsledkem šťastné spolupráce režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. Tehdy jednačtyřicetiletý režisér ovšem předtím do své filmografie přidal tendenční válečné drama Práče (1960). Právě s příběhem malého účastníka bojů o Dukelský průsmyk ostře kontrastuje vyprávění o dvanáctiletém Olinovi, jehož očima sledujeme závěr války. Moravská vesnička Nesovice se stává dějištěm událostí, jejichž průběh akcelerují blížící se frontové boje. Malý protagonista žije v obavách z přísného otce, současně však udiveně pozoruje chování dospělých. Ti se neváhají pustit do drancování opuštěného německého statku, ani zlikvidovat údajného kolaboranta. Ustupující němečtí vojáci i sovětští osvoboditelé jsou pak v Olinových očích zdrojem obav, vázaných na rodinný majetek – kobylu s vozem –, který mu otec uložil schovat v lese. Rozčarování z nespravedlivého uspořádání světa ovšem pro Olina není ničím novým. Ziskuchtivost a krutost už zná od svých malých vrstevníků, kteří ho odjakživa tyranizují. Karel Kachyňa si buduje pověst režisérského lyrika, který vyvažuje snově básnivými obrazy drsnou realitu sklonku války. Podíl na strhující vizuální stránce filmu má i kameraman Jaromír Šofr, který filmem v rámci celovečerního formátu debutoval. Jako Olin exceluje neherec Zdeněk Lstibůrek, jenž povtvrzuje Kachyňovu proslulou schopnost pracovat s dětskými představiteli. Film byl uváděn i pod názvem Já a Julina a konec veliké války.
Obsah
Je jaro 1945 a k moravské vesnici Nesovice se blíží fronta. Dvanáctiletý Oldřich Vařeka, nazývaný pro svou drobnou postavu Pinďa, pozoruje okolní dění, přivolává si vzpomínky a také nachází útěchu ve své fantazii. Je jediným synem, a přesto se k němu otec chová tvrdě a surově ho za každou drobnost trestá. Možná se na něm mstí za svoji nepodařenou snahu vyrovnat se nejbohatším sedlákům ve vsi. Kluci z bohatých statků se Pinďovi vysmívají a on se jim mstí drobnými zlomyslnostmi. Chlapec z úkrytu pozoruje prchající německé vojáky. Blíží se sovětské jednotky a sedláci včetně Vařeky posílají své syny s dobytkem a koňmi do lesů v obavách před rekvírováním. Sami se ale bez skrupulí vrhnou do opuštěného německého statku a vše rozkradou. Pinďovi v lese seberou jediného koně i s vozem tři němečtí uprchlíci. Chlapec se bojí otcova trestu a pokusí se ukrást jednoho z koní, které mají v ohradě sovětští vojáci, ale málem je chycen. Ráno potká přátelského sovětského důstojníka a ukáže mu motocykl po Němcích, který našel. Spolu si užijí divokou jízdu na motorce, ale důstojníka zabije německá kulka. Oldřich s údivem pozoruje pokrytecké chování vesničanů, kteří donutí svého spoluobčana Cyrila Vitlicha k sebevraždě za údajnou kolaboraci.
Film online
Galerie
Hrají
Zdeněk Lstibůrek
Oldřich Vařeka zvaný Pinďa
Naděžda Gajerová
Oldřichova matka
Vlado Müller
Oldřichův otec
Gustáv Valach
pacholek Cyril Vitlich
Jurij Nazarov
sovětský důstojník
Iva Janžurová
Bertýna Petrželová
Jindra Rathová
Vitlichova žena
Jaroslava Vysloužilová
Veverka
Eduard Bredun
ruský voják Vasilij
Jiří Chmelař
sedlák Vašák
Josef Karlík
sedlák Kaderka
Vladimír Stach
sedlák Čumát
Pavel Wuršer
sedlák Rez
Jan Handt
Vašákův syn
Vlastimil Kadeřábek
Kaderkův syn
Miroslav Lerche
Rezův syn
Jaroslav Urban
Čumátův syn
Milan Jedlička
Niklík
P. Bohdanecký
Ruda, Niklíkův syn
O. Lozan
Pepek Puma
J. Kozel
Bedřa
Alena Černá
Anča
Štěpán Zemánek
zedník Josef Petržela, otec Bertýn
K. Patek
Singer
Jindřiška Gabriela Preissová
Singerová
Zdeněk Jarolímek
čeledín u Singerových
V. Podolák
farář
František Šolc
kostelník
plk. František Golyšev
biskup/německý důstojník
J. Vagrčka
Ludvík
J. Štegr
učitel
A. Vocílka
veterinář
D. Svobodová
veterinářova žena
Karel Kachyňa
František Nebozes, majitel firmy Auto-velo
Oto Ševčík
německý voják
Josef Vorel
německý voják
Ivan Renč
německý voják
Vít Olmer
německý voják
Zdeněk Martínek
německý voják
Miloš Nesvadba
německý důstojník
Frank Argus
německý důstojník
M. Fila
německý důstojník
Alex Jandouš
německý důstojník
Vladimír Kabeláč
náčelník
Josef Bárta
handlíř
Ilona Kubásková
pokladní cirkusu
Mluví
Jan Kraus
hlas Pindi
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Lubomír Břinčil, Zdena Kracíková
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Jiří Macák, Jiří Pospíšil
Architekt
Výprava
Ladislav Winkelhöfer, Jiří Žůček
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Karel Vejřík, Artur Stacha
Asistent vedoucího výroby
Ctibor Jeřábek, Vladimír Tišer
Odborný poradce
plk. František Golyšev
Spolupráce
Miroslava Vopěnková, Vilemína Binterová, Leopold Zeman
Hudba
Produkční údaje
Původní název
Ať žije republika (Já a Julina a konec veliké války)
Anglický název
Long Live the Republic! (Me and Julina and the End of the Great War)
Copyright
1965
Rok výroby
1965
Premiéra
05.11.1965
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Švabík – Procházka, Jan Procházka, Erich Švabík, Šmída – Fikar, Ladislav Fikar, Bohumil Šmída
Prodej práv
Technické údaje
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů
1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Jan Procházka
udělena při příležitosti uvedení filmu
Vítěz
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem
Vítěz
Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů
1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Karel Kachyňa
udělena při příležitosti uvedení filmu
Vítěz
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1966
Mar del Plata / Argentina
Velká cena
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1965
1966
Praha / Československo
Trilobit za střih
Miroslav Hájek
Vítěz
Festival: 14. mezinárodní filmový festival San Sebastián
1966
San Sebastián / Španělsko
Cena Mezinárodní federace filmového tisku
Vítěz
Akce: Ceny Trilobit 1965
1966
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Jaromír Šofr
Vítěz
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Svazu argentinských kritiků
Vítěz
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Jan Procházka