V šedesátých letech došlo díky autorům československé nové vlny k přehodnocování zažitého, ideologicky zmanipulovaného obrazu druhé světové války. Jedním z vůbec prvních děl tohoto typu je drama z roku 1965 s ironickým názvem Ať žije republika. Přelomový snímek je výsledkem šťastné spolupráce režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. Tehdy jednačtyřicetiletý režisér ovšem předtím do své filmografie přidal tendenční válečné drama Práče (1960). Právě s příběhem malého účastníka bojů o Dukelský průsmyk ostře kontrastuje vyprávění o dvanáctiletém Olinovi, jehož očima sledujeme závěr války. Moravská vesnička Nesovice se stává dějištěm událostí, jejichž průběh akcelerují blížící se frontové boje. Malý protagonista žije v obavách z přísného otce, současně však udiveně pozoruje chování dospělých. Ti se neváhají pustit do drancování opuštěného německého statku, ani zlikvidovat údajného kolaboranta. Ustupující němečtí vojáci i sovětští osvoboditelé jsou pak v Olinových očích zdrojem obav, vázaných na rodinný majetek – kobylu s vozem –, který mu otec uložil schovat v lese. Rozčarování z nespravedlivého uspořádání světa ovšem pro Olina není ničím novým. Ziskuchtivost a krutost už zná od svých malých vrstevníků, kteří ho odjakživa tyranizují. Karel Kachyňa si buduje pověst režisérského lyrika, který vyvažuje snově básnivými obrazy drsnou realitu sklonku války. Podíl na strhující vizuální stránce filmu má i kameraman Jaromír Šofr, který filmem v rámci celovečerního formátu debutoval. Jako Olin exceluje neherec Zdeněk Lstibůrek, jenž povtvrzuje Kachyňovu proslulou schopnost pracovat s dětskými představiteli. Film byl uváděn i pod názvem Já a Julina a konec veliké války.
Je jaro 1945 a k moravské vesnici Nesovice se blíží fronta. Dvanáctiletý Oldřich Vařeka, nazývaný pro svou drobnou postavu Pinďa, pozoruje okolní dění, přivolává si vzpomínky a také nachází útěchu ve své fantazii. Je jediným synem, a přesto se k němu otec chová tvrdě a surově ho za každou drobnost trestá. Možná se na něm mstí za svoji nepodařenou snahu vyrovnat se nejbohatším sedlákům ve vsi. Kluci z bohatých statků se Pinďovi vysmívají a on se jim mstí drobnými zlomyslnostmi. Chlapec z úkrytu pozoruje prchající německé vojáky. Blíží se sovětské jednotky a sedláci včetně Vařeky posílají své syny s dobytkem a koňmi do lesů v obavách před rekvírováním. Sami se ale bez skrupulí vrhnou do opuštěného německého statku a vše rozkradou. Pinďovi v lese seberou jediného koně i s vozem tři němečtí uprchlíci. Chlapec se bojí otcova trestu a pokusí se ukrást jednoho z koní, které mají v ohradě sovětští vojáci, ale málem je chycen. Ráno potká přátelského sovětského důstojníka a ukáže mu motocykl po Němcích, který našel. Spolu si užijí divokou jízdu na motorce, ale důstojníka zabije německá kulka. Oldřich s údivem pozoruje pokrytecké chování vesničanů, kteří donutí svého spoluobčana Cyrila Vitlicha k sebevraždě za údajnou kolaboraci.
Oldřich Vařeka zvaný Pinďa
Oldřichova matka
Oldřichův otec
pacholek Cyril Vitlich
sovětský důstojník
Bertýna Petrželová
Vitlichova žena
Veverka
ruský voják Vasilij
sedlák Vašák
sedlák Kaderka
sedlák Čumát
sedlák Rez
Vašákův syn
Kaderkův syn
Rezův syn
Čumátův syn
Niklík
Ruda, Niklíkův syn
Pepek Puma
Bedřa
Anča
zedník Josef Petržela, otec Bertýn
Singer
Singerová
čeledín u Singerových
farář
kostelník
biskup/německý důstojník
Ludvík
učitel
veterinář
veterinářova žena
František Nebozes, majitel firmy Auto-velo
německý voják
německý voják
německý voják
německý voják
německý voják
německý důstojník
německý důstojník
německý důstojník
německý důstojník
náčelník
handlíř
pokladní cirkusu
hlas Pindi
Lubomír Břinčil, Zdena Kracíková
Jiří Macák, Jiří Pospíšil
Ladislav Winkelhöfer, Jiří Žůček
Karel Vejřík, Artur Stacha
Ctibor Jeřábek, Vladimír Tišer
plk. František Golyšev
Miroslava Vopěnková, Vilemína Binterová, Leopold Zeman
Ať žije republika
Long Live the Republic!
(Já a Julina a konec veliké války)
(Me and Julina and the End of the Great War)
film
hraný
příběh
Československo
1965
1965
5. 11. 1965
Švabík – Procházka, Jan Procházka, Erich Švabík, Šmída – Fikar, Ladislav Fikar, Bohumil Šmída
dlouhometrážní
132 min
česká
Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů
1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Jan Procházka
udělena při příležitosti uvedení filmu
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1966
Mar del Plata / Argentina
Velká cena
Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů
1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Karel Kachyňa
udělena při příležitosti uvedení filmu
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Svazu argentinských kritiků
Akce: Ceny Trilobit 1965
1966
Praha / Československo
Trilobit za střih
Miroslav Hájek
Festival: 14. mezinárodní filmový festival San Sebastián
1966
San Sebastián / Španělsko
Cena Mezinárodní federace filmového tisku
Akce: Ceny Trilobit 1965
1966
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Jaromír Šofr
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata
1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem
Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa
1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Jan Procházka