Miloš Macourek sice debutoval scénářem k hravé komedii Kdo chce zabít Jessii? (1966), po iniciační zkušenosti s Václavem Vorlíčkem však adaptoval pro Zbyňka Brynycha „vážný“ román Miroslava Hanuše z roku 1946. Nápaditý příběh zkoumá možnosti paralelní historie: český lékař Heřman zjišťuje, že Adolf Hitler přežil svou sebevraždu a je v zajetí profesora Hartiga, který ho v odplatě za jeho zločiny ve svém soukromém sanatoriu vystavuje opakovanému psychickému týrání… V roli Heřmana exceluje morální ikona českého filmu – Karel Höger. Hitlera ztvárnil východoněmecký herec Fritz Diez. Díky své podobě s diktátorem si ho zahrál i v pětidílné válečné epopeji Osvobození (1967–1971), Volbě cíle (1974), ve třech epizodách seriálu Sedmnáct zastavení jara (1973) a minisérii Vojáci svobody (1977).
Rok 1946. Při norimberském procesu chybí jeden z hlavních aktérů druhé světové války - Adolf Hitler, který údajně spáchal sebevraždu. - Český lékař dr. Heřman je unesen z Prahy do sanatoria profesora Rolfa Hartinga. Sanatorium je maskovaná vojenská pevnost, zřejmě s nacistickou posádkou. V podzemí jsou vězeňské kobky a popravčí místnost. V noci je Heřman odveden k pacientovi, v němž ke svému zděšení pozná Hitlera. Odmítne s Hartingem spolupracovat a rozhodne se uprchnout. Je však dobře střežen. Při vyjížďce autem se seznámí s Inge, která mu naznačí, že pracuje proti Hartingovi. Po určité době Heřman zjistí, že Harting a jeho lidé nejsou Hitlerovi přívrženci. Naopak ho chtějí za jeho zločiny potrestat. Podle nich je jedna smrt pro Hitlera málo. Organizují proto „přepadení“ sanatoria americkými a sovětskými vojáky. Hitler je pak uvržen do podzemní kobky, „odsouzen“ k smrti a dovlečen do popravčí cely, kde musí prožít hrůzu nastávající smrti.V poslední chvíli ho Harting „vysvobodí“, aby mohlo mučení později znovu pokračovat. Harting žádá Heřmana, aby Hitlera oslepil. Bojí se, že by vůdce mohl poznat, jaká hra se s ním hraje. Heřman souhlasí, místo zákroku mu však vpíchne smrtící injekci. Inge, která chtěla vůdce osvobodit, Heřmana zastřelí.
MUDr. Josef Heřman
Inge Stahlová
profesor Rolf Harting, bývalý důstojník SS
Adolf Hitler
muž v brýlích
Herbert
Henri
tlustý muž
garážmistr
muž s klíči
holohlavý muž
žalobce
vrátný
zvukař
Bormannův muž
sluha Inge
příslušník MP /americké vojenské policie/
příslušník MP /americké vojenské policie/
muž č. 1
muž č. 2
muž č. 3
muž č. 4
muž č. 5
muž č. 6
muž č. 7
muž č. 8
muž č. 9
muž č. 10
muž č. 11
muž č. 12
muž č. 13
muž č. 14
muž č. 15
muž č. 19
muž č. 20
muž č. 21
muž č. 22
muž č. 24
sestra
americký důstojník
příslušník amerického komanda č. 1
příslušník amerického komanda č. 2
příslušník amerického komanda č. 3
příslušník amerického komanda č. 4
příslušník amerického komanda č. 10
příslušník amerického komanda č. 11
sovětský voják č. 1
sovětský voják č. 2
sovětský voják č. 3
sovětský voják č. 4
sovětský voják č. 5
pumpař
dubl za Angelicu Domröse – pád ze schodiště
Viktor Karásek, Hana Cillerová
Miroslav Hanuš (Já, spravedlnost – román)
Vladislav Špidra, Jiří Zika
Bohumil Černý
Jiřina Srbová, Jitka Šulcová, Vilemína Binterová, Jan Sedláček (2)
FISYO, skupina Jana Hammera, Hudba Československé lidové armády
František Belfín (FISYO)
Já, spravedlnost
I, Justice
film
hraný
drama, fantastický, psychologický
Československo
1967
1967
12. 4. 1968
Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor
dlouhometrážní
86 min
česká
Festival: 6. mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst
1968
Terst / Itálie
Zvláštní cena poroty
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Zbyněk Brynych
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Miloš Macourek
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
V roce 1967 zakončil Zbyněk Brynych svou volnou trilogii o nacismu snímkem Já, spravedlnost, který je zejména po vizuáln...