Já, spravedlnost

drama, fantastický, psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

I, Justice

Minutáž

86

Země původu

Československo

Copyright

1967

Rok výroby

1967

Premiéra

12.04.1968

Jazyková verze

česká

Režie

Zbyněk Brynych

Scénář

Miloš Macourek, Zbyněk Brynych

Anotace

Miloš Macourek sice debutoval scénářem k hravé komedii Kdo chce zabít Jessii? (1966), po iniciační zkušenosti s Václavem Vorlíčkem však adaptoval pro Zbyňka Brynycha „vážný“ román Miroslava Hanuše z roku 1946. Nápaditý příběh zkoumá možnosti paralelní historie: český lékař Heřman zjišťuje, že Adolf Hitler přežil svou sebevraždu a je v zajetí profesora Hartiga, který ho v odplatě za jeho zločiny ve svém soukromém sanatoriu vystavuje opakovanému psychickému týrání… V roli Heřmana exceluje morální ikona českého filmu – Karel Höger. Hitlera ztvárnil východoněmecký herec Fritz Diez. Díky své podobě s diktátorem si ho zahrál i v pětidílné válečné epopeji Osvobození (1967–1971), Volbě cíle (1974), ve třech epizodách seriálu Sedmnáct zastavení jara (1973) a minisérii Vojáci svobody (1977).

Obsah

Rok 1946. Při norimberském procesu chybí jeden z hlavních aktérů druhé světové války - Adolf Hitler, který údajně spáchal sebevraždu. - Český lékař dr. Heřman je unesen z Prahy do sanatoria profesora Rolfa Hartinga. Sanatorium je maskovaná vojenská pevnost, zřejmě s nacistickou posádkou. V podzemí jsou vězeňské kobky a popravčí místnost. V noci je Heřman odveden k pacientovi, v němž ke svému zděšení pozná Hitlera. Odmítne s Hartingem spolupracovat a rozhodne se uprchnout. Je však dobře střežen. Při vyjížďce autem se seznámí s Inge, která mu naznačí, že pracuje proti Hartingovi. Po určité době Heřman zjistí, že Harting a jeho lidé nejsou Hitlerovi přívrženci. Naopak ho chtějí za jeho zločiny potrestat. Podle nich je jedna smrt pro Hitlera málo. Organizují proto „přepadení“ sanatoria americkými a sovětskými vojáky. Hitler je pak uvržen do podzemní kobky, „odsouzen“ k smrti a dovlečen do popravčí cely, kde musí prožít hrůzu nastávající smrti.V poslední chvíli ho Harting „vysvobodí“, aby mohlo mučení později znovu pokračovat. Harting žádá Heřmana, aby Hitlera oslepil. Bojí se, že by vůdce mohl poznat, jaká hra se s ním hraje. Heřman souhlasí, místo zákroku mu však vpíchne smrtící injekci. Inge, která chtěla vůdce osvobodit, Heřmana zastřelí.

Film online

Hrají

Karel Höger

MUDr. Josef Heřman

Angelica Domröse

Inge Stahlová

Jiří Vršťala

profesor Rolf Harting, bývalý důstojník SS

Fritz Diez

Adolf Hitler

Jindřich Narenta

muž v brýlích

Jindřich Blažíček

tlustý muž

Karel Peyr

garážmistr

Rudolf Macharovský

muž s klíči

Oldřich Stodola

holohlavý muž

Ervin Zolar

žalobce

Paul Leclér

vrátný

Richard Lederer

zvukař

Jan Schánilec

Bormannův muž

Jiří Fuchs

sluha Inge

Rajmond Gabriel

příslušník MP /americké vojenské policie/

Petr Oliva

příslušník MP /americké vojenské policie/

Zdeněk Matouš

muž č. 1

T. Lederer

muž č. 2

Jiří Svárovský

muž č. 3

H. J. Müller

muž č. 4

Vladimír Zoubek

muž č. 5

Karel Špička

muž č. 6

Jan Diviš

muž č. 7

Karel Dellapina

muž č. 8

Milan Sandhaus

muž č. 9

Jaroslav Tomsa

muž č. 10

Vilém Pruner

muž č. 11

Karel Hábl

muž č. 12

Miroslav Nosek

muž č. 13

J. Rek

muž č. 14

Ludvík Wolf

muž č. 15

Jan Váňa

muž č. 19

Jindřich Sejk

muž č. 20

Viktor Oktábec

muž č. 21

Jiří Cimický

muž č. 22

Ivan Foltýn

muž č. 24

Jan Kropáček

americký důstojník

Jaroslav Klenot

příslušník amerického komanda č. 1

Pavel Navara

příslušník amerického komanda č. 2

Jindřich Vítek

příslušník amerického komanda č. 3

Karel Vítek

příslušník amerického komanda č. 4

Otakar Rademacher

příslušník amerického komanda č. 10

P. Stejskal

příslušník amerického komanda č. 11

Josef Schneider

sovětský voják č. 1

Jiří Kasík

sovětský voják č. 2

Karel Engel

sovětský voják č. 3

Josef Bárta

sovětský voják č. 4

Jaroslav Vlk

sovětský voják č. 5

J. Maroušková

dubl za Angelicu Domröse – pád ze schodiště

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jaromír Borek

Asistent režie

Viktor Karásek, Hana Cillerová

Předloha

Miroslav Hanuš (Já, spravedlnost – román)

Druhá kamera

Václav Helliman

Asistent kamery

Bohumil Vodička

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Vedoucí výroby

Eliška Nejedlá

Zástupce vedoucího výroby

Vladislav Špidra, Jiří Zika

Asistent vedoucího výroby

Milan Klacek

Odborný poradce

Bohumil Černý

Spolupráce

Jiřina Srbová, Jitka Šulcová, Vilemína Binterová, Jan Sedláček (2)

Hudba

Nahrál

FISYO, skupina Jana Hammera, Hudba Československé lidové armády

Dirigent

František Belfín (FISYO)

Produkční údaje

Původní název

Já, spravedlnost

Anglický název

I, Justice

Copyright

1967

Rok výroby

1967

Premiéra

12.04.1968

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor

Technické údaje

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Zbyněk Brynych
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov

Vítěz

Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967

1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Miloš Macourek
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst

1968
Terst / Itálie
Zvláštní cena poroty

Revue

Já, spravedlnost

V roce 1967 zakončil Zbyněk Brynych svou volnou trilogii o nacismu snímkem Já, spravedlnost, který je zejména po vizuáln...