Já, spravedlnost
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1967Rok výroby
1967Premiéra
12. 4. 1968Minutáž
86 minRežie
Zbyněk BrynychKategorie
filmŽánr
drama, fantastický, psychologickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Já, spravedlnostČeský název
Já, spravedlnostAnglický název
I, JusticeAnotace
Miloš Macourek sice debutoval scénářem k hravé komedii Kdo chce zabít Jessii? (1966), po iniciační zkušenosti s Václavem Vorlíčkem však adaptoval pro Zbyňka Brynycha „vážný“ román Miroslava Hanuše z roku 1946. Nápaditý příběh zkoumá možnosti paralelní historie: český lékař Heřman zjišťuje, že Adolf Hitler přežil svou sebevraždu a je v zajetí profesora Hartiga, který ho v odplatě za jeho zločiny ve svém soukromém sanatoriu vystavuje opakovanému psychickému týrání… V roli Heřmana exceluje morální ikona českého filmu – Karel Höger. Hitlera ztvárnil východoněmecký herec Fritz Diez. Díky své podobě s diktátorem si ho zahrál i v pětidílné válečné epopeji Osvobození (1967–1971), Volbě cíle (1974), ve třech epizodách seriálu Sedmnáct zastavení jara (1973) a minisérii Vojáci svobody (1977).
Obsah
Rok 1946. Při norimberském procesu chybí jeden z hlavních aktérů druhé světové války - Adolf Hitler, který údajně spáchal sebevraždu. - Český lékař dr. Heřman je unesen z Prahy do sanatoria profesora Rolfa Hartinga. Sanatorium je maskovaná vojenská pevnost, zřejmě s nacistickou posádkou. V podzemí jsou vězeňské kobky a popravčí místnost. V noci je Heřman odveden k pacientovi, v němž ke svému zděšení pozná Hitlera. Odmítne s Hartingem spolupracovat a rozhodne se uprchnout. Je však dobře střežen. Při vyjížďce autem se seznámí s Inge, která mu naznačí, že pracuje proti Hartingovi. Po určité době Heřman zjistí, že Harting a jeho lidé nejsou Hitlerovi přívrženci. Naopak ho chtějí za jeho zločiny potrestat. Podle nich je jedna smrt pro Hitlera málo. Organizují proto „přepadení“ sanatoria americkými a sovětskými vojáky. Hitler je pak uvržen do podzemní kobky, „odsouzen“ k smrti a dovlečen do popravčí cely, kde musí prožít hrůzu nastávající smrti.V poslední chvíli ho Harting „vysvobodí“, aby mohlo mučení později znovu pokračovat. Harting žádá Heřmana, aby Hitlera oslepil. Bojí se, že by vůdce mohl poznat, jaká hra se s ním hraje. Heřman souhlasí, místo zákroku mu však vpíchne smrtící injekci. Inge, která chtěla vůdce osvobodit, Heřmana zastřelí.
Galerie
Hrají
Karel Höger
MUDr. Josef Heřman
Angelica Domröse
Inge Stahlová
Jiří Vršťala
profesor Rolf Harting, bývalý důstojník SS
Fritz Diez
Adolf Hitler
Jindřich Narenta
muž v brýlích
Karel Charvát
Herbert
Oto Ševčík
Henri
Jindřich Blažíček
tlustý muž
Karel Peyr
garážmistr
Rudolf Macharovský
muž s klíči
Oldřich Stodola
holohlavý muž
Ervin Zolar
žalobce
Paul Leclér
vrátný
Richard Lederer
zvukař
Jan Schánilec
Bormannův muž
Jiří Fuchs
sluha Inge
Rajmond Gabriel
příslušník MP /americké vojenské policie/
Petr Oliva
příslušník MP /americké vojenské policie/
Zdeněk Matouš
muž číslo 1
T. Lederer
muž číslo 2
Jiří Svárovský
muž číslo 3
H. J. Müller
muž číslo 4
Vladimír Zoubek
muž číslo 5
Karel Špička
muž číslo 6
Jan Diviš
muž číslo 7
Karel Dellapina
muž číslo 8
Milan Sandhaus
muž číslo 9
Jaroslav Tomsa
muž číslo 10
Vilém Pruner
muž číslo 11
Karel Hábl
muž číslo 12
Miroslav Nosek
muž číslo 13
J. Rek
muž číslo 14
Ludvík Wolf
muž číslo 15
Jan Váňa
muž číslo 19
Jindřich Sejk
muž číslo 20
Viktor Oktábec
muž číslo 21
Jiří Cimický
muž číslo 22
Ivan Foltýn
muž číslo 24
Hana Davidová
zdravotní sestra
Jan Kropáček
americký důstojník
Jaroslav Klenot
příslušník amerického komanda číslo 1
Pavel Navara
příslušník amerického komanda číslo 2
Jindřich Vítek
příslušník amerického komanda číslo 3
Karel Vítek
příslušník amerického komanda číslo 4
Otakar Rademacher
příslušník amerického komanda číslo 10
P. Stejskal
příslušník amerického komanda číslo 11
Josef Schneider
sovětský voják číslo 1
Jiří Kasík
sovětský voják číslo 2
Karel Engel
sovětský voják číslo 3
Josef Bárta
sovětský voják číslo 4
Jaroslav Vlk
sovětský voják číslo 5
Eduard Pavlíček
pumpař
J. Maroušková
dubl za Angelicu Domröse – pád ze schodiště
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Skript
Předloha
Miroslav Hanuš (Já, spravedlnost – román)
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Triky
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Vladislav Špidra, Jiří Zika
Asistent vedoucího výroby
Odborný poradce
Bohumil Černý
Spolupráce
Jiřina Srbová (klapka), Miloslav Mirvald (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín), skupina Jana Hammera, Hudba Československé lidové armády
Produkční údaje
Originální název
Já, spravedlnost
Český název
Já, spravedlnost
Anglický název
I, Justice
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama, fantastický, psychologický
Země původu
Československo
Copyright
1967
Rok výroby
1967
Produkční data
schválení literárního scénáře 10. 2. 1967
schválení technického scénáře 15. 4. 1967
začátek natáčení 18. 5. 1967
konec natáčení 31. 8. 1967
promítání povoleno 6. 12. 1967
vyřazení z distribuce 1. 9. 1974
Premiéra
premiéra 12. 4. 1968 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 19. 4. 1968 /nepřístupný mládeži/ (kino Paříž /2 týdny/, Praha)
Distribuční slogan
Soud nad odsouzeným. – Český film režiséra Zbyňka Brynycha.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Výrobní skupina
Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
86 min
Původní metráž
2 459 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky, německy
Podtitulky
české
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Festival: 6. mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst
1968
Terst / Itálie
Zvláštní cena poroty
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Zbyněk Brynych
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Vítěz
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Miloš Macourek
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Revue
Já, spravedlnost
<p>V roce 1967 zakončil Zbyněk Brynych svou volnou trilogii o nacismu snímkem <em>Já, spravedlnost</em>, který je zejmén...
