Vesnická kronika Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci (1968) vstoupila roku 2013 do českých kin již potřetí. Poté, co po začátku normalizace skončila v trezoru, se v obnovené premiéře vrátila do kin v lednu 1990. Byla uvedena v rámci Projektu 100-2013 v digitálně restaurované verzi, uvedené v předpremiéře na MFF v Karlových Varech 2013. – Autor sbíral materiál pro své nejzásadnější dílo už od roku 1946. V symbolických a poetických obrazech rekapituluje tragické důsledky násilné kolektivizace, jež v jedné moravské vesnici během několika let nenávratně zpřetrhá vazby mezi lidmi, vytvářené po staletí z generace na generaci, a pokřiví jejich charaktery. Ve fragmentárně strukturovaném příběhu, vyklenutém v časovém oblouku dvou poválečných desetiletí, režisér zaznamenává mezní okamžiky v životech zhruba dvacítky postav. Nejvýrazněji do popředí vystupují nezdolný sedlák František, přesvědčený komunista Očenáš, nenapravitelný „kradák“ Jořka Pyřk, sedlácký flamendr Zášinek a osudová rusovláska Veselá vdova, jejíž milování přináší mužům smrt. – Osudy většiny postav byly inspirovány životy obyvatel Jasného rodné vesnice Kelč a mnohá fakta odpovídají skutečnosti. Režisér dobu všeobecného zmaru i zhroucených snů líčí kriticky, avšak samozřejmě v mezích dobových možností. V příběhu, jenž je frázován koloběhem ročních období, se prolíná humor se smutkem a nostalgie s bujarostí. Panoramatické záběry lidskou zlovůlí nedotknuté krajiny se střídají s výjevy z tancovaček či masopustních rejů, kde se mezi plejádu výtečných herců přirozeně začlenili i ochotníci z městečka Bystré, v němž se film natáčel. Elegické epopeji dodává místy až „surreálný“ nádech její formální stránka, kterou zásadně ovlivnily výtvarné návrhy a kostýmy Ester Krumbachové a barevná kamera Jaroslava Kučery. – Autorovo hluboce niterné a posmutněle lyrické vyznání lásky k rodnému kraji a k rodákům zůstává jednou z nejsilnějších filmových výpovědí o komplikované poválečné historii české země a o lidech, kteří se „dostali mezi veliká kola, a ta se točí a drtí“. – V roce 1999 režisér na film volně navázal poetickým snímkem Návrat ztraceného ráje. – Při příležitosti restaurované verze vydal Národní filmový archiv stejnojmennou dokumentární knihu. -tse-
Všichni dobří rodáci scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného patří mezi nejoceňovanější tituly domácí kinematografie. Legendární snímek se ovšem brzy po své premiéře v červenci 1969 ocitl na seznamu zakázaných děl. Jeho autor v roce 1970 emigroval a své další filmy realizoval v zahraničí. Do vlasti se Vojtěch Jasný coby filmař vrátil Návratem ztraceného ráje (1999), jež je volným pokračováním Rodáků. Ti zůstávají středobodem autorovy tvorby: vynesli Jasnému Cenu za režii ex aequo na MFF v Cannes. Prestižní festival tehdy přiřkl i Cenu nejvyšší technické komise nádherné barevné kameře Jaroslava Kučery. Právě ta je prakticky další postavou ve vyprávění o sousedech z jedné moravské vísky, jejíž radostnou pospolitost v padesátých letech těžce naruší kolektivizace. V poetické kronice, ke které Jasného inspirovaly osudy obyvatel jeho rodné Kelče, hrají důležitou roli i kostýmy výtvarnice Ester Krumbachové. Práce s barevnými kontrasty a přirozeným světlem vdechuje Rodákům neopakovatelnou atmosféru: jde o typický „vstřícně krásný“ film, který se svým vizuálním půvabem pokouší vyvážit (či dokonce zastřít) bolestnou vážnost zobrazovaných událostí. Vypjatě poetický duch, stupňovaný do až surrealistických momentů, v Jasného filmu ladí s nadčasovými motivy lásky a smrti. Ty osudově zasahují většinu hlavních postav. Zatímco milostná vášeň vtahuje místního pošťáka a sličnou vdovu do navenek bezstarostného víru přítomnosti, kradácký soused Pyřek (Vladimír Menšík) se v příliš důsledné snaze přechytračit budoucnost připraví o život. A bonvivánského kulaka Zášinka (Waldemar Matuška) skolí býk jako oživlá výčitka za hřích z války – opuštění židovské manželky. Pozornost na sebe však nevyhnutelně strhuje sedlák František (Radoslav Brzobohatý), mlčenlivý a tvrdohlavě čestný muž, který zosobňuje až sebeničivou lásku k rodné hroudě. Právě on se pro vesničany stává ztělesněným morálním imperativem – a právě on se proto stává obětí nového, komunistického režimu, který vesničany surově odtíná od jejich půdy. Přirozená harmonie mezi zemí a těmi, kteří ji obdělávají, nabývá v Jasného pojetí patosu v duchu vlastenecké mytologie. -ap-
V životě každého člověka je jeden nejvíce rozhodující okamžik. – Máj 1945. V malebné moravské vesnici žije sedm kamarádů. Světsky založený kostelní varhaník Očenáš, známý kradák Jořka Pyřk, nezlomný sedlák František, krejčí Franta zvaný Lampa, zedník Joza Trňa, domkář Janek Fafka a mladý pošťák Bertin, jenž chodí s půvabnou Veselou vdovou, matkou dvou zrzavých uličníků. - Parta kamarádů odpálí v písečném lomu nevybuchlou minu. Nalezl ji František při přeorávání pole. – Večer se všichni pravidelně scházejí v hospodě U vola, kde při muzice až do ranních hodin udává prim zábavě ovdovělý sedlák Zášinek. – Předjaří 1948. Bezstarostné časy rodáků skončí, když vesnici zasáhne „revoluční kvas“. Pošťák Bertin se stane tajemníkem akčního výboru, Očenáš předsedou KSČ, domkář Zejvala předsedou menšinového družstva a polír Máčala tajemníkem na obci. Komunisté převezmou moc a vesnice se rozdělí na dvě půlky. - Největší místní sedlák Kurfiřt musí po vyhlášení kolektivizace opustit grunt i ves. Komunisté mu všechno vezmou a v jeho statku bude zemědělské družstvo. - Lampa si za zčásti vydělané, zčásti vyšmelené peníze koupí dům; zamýšlí tam otevřít krejčovský salón. Řezník Rabona a obchodník Juchta ho varují, aby se přestal spolčovat s komunistou Očenášem. Lampa v obavách, že přijde o dům, naopak podlehne nátlaku varhaníka a především kariéristického komunisty, fotografa Plecmery, a stane se vedoucím krejčovského družstva Vzor. - Červen 1949. Očenáše vyhledá knírkatý muž v uniformě SNB a vyzve ho, aby ve staré vápence vypátral jakousi tajnou vysílačku. Do lomu však řízením osudu odjede místo něj Bertin, který má před svatbou s Veselou vdovou. S požehnáním Juchty a Rabony tam čeká v záloze střelec. Smrtelnou obětí provokace se tak stane pošťák. – Rabona i Juchta jsou zatčeni. Po vrahovi i po muži s knírkem se pátrá. Místo nich však tajní zatknou nevinného pana faráře. – Po nedělní mši se vesničané pod Františkovým vedením shromáždí pod okny radnice a žádají knězovo propuštění. Nakonec lidé vzdor Františkovým protestům z obce vyštvou jen domnělého původce této křivdy, Očenáše. – Červenec 1951. Místní příslušník VB přijde připomenout Pyřkovi, že má za tři dny nastoupit trest do kriminálu. – Jako každou noc marně čeká ve své komůrce na opilého Zášinka jeho hospodyně Anděla. Sedlák se opíjí kvůli špatnému svědomí: ze strachu z Němců se za války rozvedl se svou krásnou židovskou manželkou a ona zahynula v Osvětimi. – Pyřk přijde na tancovačku v doprovodu Veselé vdovy, která podle ženských každému chlapovi přináší jen neštěstí. Zášinkovi se opět zjeví přelud jeho manželky. Společně si zatančí. – Pyřk si polije nohu žíravinou v domnění, že se tak vyhne vězení. Ale dostane otravu krve a později v krutých bolestech zemře doma na dvorku. – Podzim 1951. K údivu sousedek přijde hříšník Zášinek ke zpovědi. Velebný pán je z jeho slov zhrozen. - Zášinek se dá dohromady s Veselou vdovou. Když se jednoho rána v silně podroušeném stavu vrací domů, nabere ho na rohy odvázaný býk. – Červen 1952. Agitátoři z akčního výboru se na schůzi snaží přesvědčit rolníky, aby vstoupili do zadluženého družstva. František to rezolutně odmítne za sebe i za všechny přítomné. Funkcionářům je jasné, že pokud tady bude on, nikdo do družstva nepůjde. - Krátce nato je sedlák zatčen při kosení. Po jeho uvěznění komunisté zvyšují nátlak na dvanáct největších sedláků. Ti pod výhrůžkami vstup do družstva nakonec podepíší. Potom však všichni do jednoho z vesnice utečou. – Vánoce 1954. Těžce nemocný František zběhne z tábora nucených prací, kde byl internován. Má vysoké horečky a vodu na plicích. Dokonce i některým straníkům, kteří na MNV právě řeší zlodějny tajemníka Máčaly, je jasné, že by František převoz zpět do kriminálu nepřežil. - Jaro 1955. František se uzdraví a komunisté ho nechají na pokoji. A přestože o všechno přišel, půjčí si peníze, koupí si koníka a začne znovu hospodařit na kousku půdy. – Léto 1957. Františkovi se narodí dcera Hanička. - Agitátoři i přímo na poli nahánějí další rolníky do družstva. Když ke slovu přijdou výhrůžky, někteří se nechají zastrašit a přihlášku podepíší. Ale většina odmítá do družstva vstoupit, dokud to neudělá i František. Komunisté ho proto opět nechají zatknout a držet na policejní stanici tak dlouho, až zastrašené lidi zlomí. Jen udřený sedlák jako jediný zase nepodepíše. - Zima 1958. Bývalí hospodáři přesvědčují Františka, aby zachránil zplundrované družstvo. Navzdory manželčiným obavám muž podlehne jejich naléhání a za potlesku funkcionářů se stane předsedou JZD. Zhrzený Zejvala se opije, protože „politika je sviňa“. – Epilog. Varhaník Očenáš po mnoha letech přijíždí do vesnice za Františkem. Ten je však už po smrti. Setká se s osleplým Plecmerou a s Františkovými dcerami Marií a Haničkou. Od dospělé Marie se dozví, že její otec před smrtí litoval, že funkci předsedy JZD vzal: jako vždy zůstal na všechno sám. – Očenáš odjíždí na kole z vesnice a se smířlivou vyrovnaností se v duchu loučí se všemi dobrými rodáky. -tse-
Výroba masopustních masek – akademické malířky Štěpánka Bernášková a Věra Kamarádová.
Film byl v roce 2013 digitálně restaurován.
sedlák František
Františkova žena
varhaník Očenáš, předseda místní organizace KSČ
Očenášova žena
sedlák Zášinek
Zdena, Zášinkova žena
Jořka Pyřk zvaný Kradák
listonoš Bertin, tajemník akčního výboru
vdova Machačová zvaná Veselá vdova
krejčí Franta zvaný Lampa
Lampova žena
polír Máčala, tajemník národního výboru
domkář Zejvala, předseda menšinového družstva
fotograf Josef Plécmera, nový předseda místní organizace KSČ
Fana, Plécmerova žena
zedník Joza Trňa
hostinská Božka
knihař Arnošt
Anděla, Zášinkova hospodyně
kaplan
Marie, Františkova dcera jako dítě
Marie, Františkova dcera jako dívka
malíř Frajz
obchodník Juchta
Peton, nový předseda národního výboru
řezník Rabona
sedlák Jindřich Kurfiřt
Kurfiřtova žena
příslušník VB
učitelka
farář
Véna, Kradákův kamarád
příslušník SNB s knírkem
tajný
tajný
tajný
hudebník
hudebník
hudebník-klarinetista
sedlák Šprk
saxofonista
ladič varhan
Emča
zapisovatel Peroutka
lékař
Fanoš
strýc Josef Vigoň
hostinský v Hrubé hospodě
sudička
Lampova milenka
sedlák Tyčka
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
muž prodávající Lampovi dům
sousedka
sousedka
tanečník v maškarní masce
tanečník v maškarní masce
chlapci v maskách tří králů
sousedé
Jiří Rulík, Ivo Černý, Miloš Osvald
Miroslav Hájek, Jan Kučera (zkrácení)
Jaromír Komárek (fotograf)
Ruggiero Leoncavallo (Komedianti – opera), Fryderyk Chopin (Preludium Des dur Dešťové kapky)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Karel Vrtiška, Olga Ferebauerová
Hudba k písni Svatopluk Havelka
Text písně Pavel Kopta
Zpívá Pěvecký sbor Dalibor SvitavySmíšený pěvecký sbor BystréDrahomíra HofmanováVlastimil BrodskýVáclav Babka
Hudba k písni Svatopluk Havelka
Text písně Pavel Kopta
Zpívá Radoslav BrzobohatýWaldemar MatuškaVladimír Menšíksbor
Zpívá Pěvecký sbor Dalibor SvitavySmíšený pěvecký sbor BystréDrahomíra HofmanováVáclav Babka
Zpívá Václav Babka
Zpívá Drahomíra Hofmanová
Hudba k písni Josef Šustr
Text písně Jindřich Tydrych
Zpívá Vladimír MenšíkLubomír Kostelka
Hudba k písni Jaroslav Křička
Text písně Petr Křička
Zpívá Vladimír Menšík
Zpívá Waldemar Matuška
Zpívá Waldemar MatuškaRadoslav BrzobohatýHelena Růžičkovásbor
Zpívá Waldemar MatuškaRadoslav BrzobohatýHelena Růžičkovásbor
Zpívá Waldemar Matuška
Hudba k písni Ruggiero Leoncavallo
Zpívá Karel AugustaVáclav Babka
Zpívá bratři Kubáskové
Hudba k písni Václav Dobiáš
Hudba k písni Jan Seidel
Všichni dobří rodáci
Všichni dobří rodáci
All Good Countrymen
All My Good Countrymen
film
hranýdistribuční
historický, psychologický, poetický
Československo
1968
1968
schválení literárního scénáře 3. 5. 1967
schválení technického scénáře 13. 12. 1967
začátek natáčení 9. 2. 1968
konec natáčení 4. 8. 1968
promítání povoleno 27. 12. 1968
schválení první kopie 27. 12. 1968
vyřazení z distribuce 31. 8. 1971
vyřazení z distribuce 31. 8. 1993
konec distribučního monopolu 31. 12. 2013
slavnostní premiéra 24. 4. 1969 (kino Sevastopol, Praha)
předpremiéra 30. 4. 1969 (Bystré u Poličky)
premiéra 8. 5. 1969 /přístupný mládeži/ (kina Sevastopol /9 týdnů/ a Kotva /4 týdny/, Praha)
premiéra 4. 7. 1969 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 1. 1990 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 1. 8. 2013 /nevhodné pro děti do 12 let/
Český film. Bylo jednou sedm kamarádů a Veselá vdova. (1969) / Bylo jednou sedm kamarádů a Veselá vdova. Český film Vojtěcha Jasného z roku 1968. (1990) / Nejpoetičtější obraz zkázy českého venkova. (2013)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1969 a obnovená 1990), Asociace českých filmových klubů, o.s. (obnovená 2013 /Projekt 100 – 2013/)
Tvůrčí skupina Šmída – Fikar, Ladislav Fikar (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Bohumil Šmída (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
115 min
3 273 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, DVD
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)
2018
Praha / Česká republika
8. místo v anketě odborníků
výsledky vyhlášeny v září 2018 v kategorii Film ankety patnácti filmových odborníků
Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století
1998
Praha / Česká republika
3. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 222 bodů
Přehlídka: 22. mezinárodní týden Verona
1991
Verona / Itálie
Čestná cena
Festival: 2. Finále Plzeň
1969
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček za kameru
Jaroslav Kučera
udělena v částce 100 000 korun ex aequo Vojtěchu Jasnému (40 000 korun) a Jaroslavu Kučerovi (20 000 korun) za film Všichni dobří rodáci a Juraji Jakubiskovi (40 000 korun) za slovenský film Zbehovia a pútníci
Festival: 7. filmový festival mladých Trutnov
1969
Trutnov / Československo
Malé zlaté slunce za herecký výkon
Vladimír Menšík
Festival: 2. Finále Plzeň
1969
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček za scénář a režii
Vojtěch Jasný
udělena v částce 100 000 korun ex aequo Vojtěchu Jasnému (40 000 korun) a Jaroslavu Kučerovi (20 000 korun) za film Všichni dobří rodáci a Juraji Jakubiskovi (40 000 korun) za slovenský film Zbehovia a pútníci
Festival: 20. filmový festival pracujících – léto '69
1969
39 měst / Československo
Výroční cena Karel 69 časopisu Kino za nejlepší herecký výkon
Vladimír Menšík
předána na festivalu 30. 6. 1969 v Ústí nad Labem
Festival: 22. mezinárodní filmový festival Cannes
1969
Cannes / Francie
Cena Nejvyšší technické komise za fotografii filmu
Jaroslav Kučera
Festival: 22. mezinárodní filmový festival Cannes
1969
Cannes / Francie
Cena za režii
Vojtěch Jasný
ex aequo Glauberu Rochovi za brazilský film Antoniõ das mortes
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Vojtěch Jasný
Akce: Setkání s krátkým filmem v Ligně
1969
Praha / Československo
Cena Filmového klubu Ligna za rok 1968
Festival: 20. filmový festival pracujících – léto '69
1969
39 měst / Československo
Zlaté paraplíčko – Cena festivalových diváků
předána na festivalu 30. 6. 1969 v Ústí nad Labem
Akce: Cena české filmové kritiky za rok 1968
1969
Praha / Československo
Cena české filmové kritiky
Akce: Ceny Trilobit 1968
1969
Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Vladimír Menšík
Akce: Umělecká soutěž k 50. výročí vzniku Československa a 70. výročí československé kinematografie o nejlepší scénář
1968
Praha / Československo
I. cena za scénář
Vojtěch Jasný
vyhlásilo vedení Československého filmu v oboru hraného filmu 20. 12. 1968 ex aequo Mileně Honzíkové a Antonínu Mášovi za scénář k filmu Ohlédnutí