Farářův konec
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1968Rok výroby
1968Premiéra
10. 1. 1969Minutáž
95 minRežie
Evald SchormKategorie
filmŽánr
podobenství, tragikomedieTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Farářův konecČeský název
Farářův konecAnglický název
The End of a PriestAnotace
Vedle Zločinu v šantánu se spisovatel Josef Škvorecký v roce 1968 jako autor námětu a scenárista podílel i na hořké komedii Farářův konec. Spolu s režisérem Evaldem Schormem vytvořil příběh, jehož protagonistou je nešikovný kostelník, který se rozhodne opustit práci ve velkém kostele ve městě. Vypraví se za novým životem do zapadlé horské vsi, kde náhodou zrovna zoufale shánějí faráře kvůli poslednímu pomazání. Kostelník se zprvu marně brání tomu být považován za součást „zázraku“, nakonec se však s rolí nového duchovního pastýře smíří – a protože ji vykonává uvážlivě a s pochopením pro lidské slabosti, svérázní venkované si ho brzy oblíbí. To je však silně proti mysli místnímu kantorovi, propagujícímu v duchu komunistických idejí ateistickou výchovu. To on byl totiž dosud celebritou vesnické komunity. Oproti víře prostého chlapíka, který na sebe pokorně bere vytoužený úkol, tak stojí sebejistota „zdravého rozumu“, kterým se honosí manipulátorský a kariéristický kantor. Učitel se falešného kněze, vynikajícího samozřejmou morální autoritou, pokouší zdiskreditovat, nakonec ho udá a zaviní tragické finále… Ve Farářově konci využil Evald Schorm „divadelního“ rámce – stejně jako ve svém následujícím filmu Den sedmý, osmá noc (1969). Zatímco ve Farářově konci skupinka jarmarečních komediantů předvádí děj novodobé kramářské písně, v podobenství o sovětské okupaci lze vidět zase pašijovou hru. V obou případech jde ovšem o variaci na Ježíšův osud. Škvoreckého námět však vychází i z dobového novinového článku o muži, který se kdesi v Orlických horách téměř rok vydával za kněze. Významotvorným prostředím příběhu je česká vesnice padesátých let, jež se stává alegorií totalitního systému. V hlavních rolích Schormova mistrovského díla excelují Vlastimil Brodský a Jan Libíček. Sám Josef Škvorecký si zahrál roličku profesora vystupujícího v televizi.
Obsah
Kostelník velkého městského kostela způsobí při diplomatické svatbě svou nešikovností skandál. V sakristii, kam se uchýlil, jej najdou staří manželé s mladičkou vnučkou a jejím nemanželským dítětem. Kostelníka přinutí, aby jim neduživé novorozeně pokřtil a dítko s velkým křikem ožije. Kostelník na jejich radu odchází do malé horské vesnice. Ve vesnici postrádají duchovního pastýře, zvlášť ve chvíli, kdy se nepohyblivá babička, uklizená v patře hospodářství, rozhodne, že z nudy umře a žádá si poslední pomazání. Kostelníkův příchod je považován za zázrak a marně se bránící muž zaujme místo faráře v místním kostele. Vesničané se konečně mohou vyzpovídat a uvážlivého muže si velmi oblíbí. Kantor, doposud duchovní veličina obce, na „faráře“ žárlí a snaží se ho zbavit. Vymyslí provokaci, při níž vyláká do stohu za vsí místní lehkou dívku Majku a „faráře“. Vyprovokovaní lidé ale „faráře“, který včas utekl, nenašli. Ve stohu, který nešťastně vzplane, shoří vandrák. Do vsi přijedou dva biskupové. Kostelníkovu pravou identitu brzy zjistí. Kantor, který kostelníka udal polici, ho jde varovat do kostela před zatčením. Kostelník se snaží uniknout ručkováním po trámu, ale neudrží se a zahyne pádem na podlahu mezi přihlížející dav.
Film online
Galerie
Hrají
Vlastimil Brodský
kostelník Albert
Jan Libíček
kantor
Jana Brejchová
Majka
Zdena Škvorecká
Anna
Jaroslav Satoranský
Toník
Vladimír Valenta
hospodář
Helena Růžičková
hospodyně
Josefa Pechlátová
babička v posteli
Martin Růžek
Bílý biskup
Gueye Cheick
Černý biskup
Vladimír Jedenáctík
vandrák Lojza
Václav Kotva
Jan Páně
Jiří Lír
hejtman
Jan Cmíral
kovář
Jan Schmid
dráb
Antonín Pražák
Mluví Jaroslav Moučka
hasič
Pavel Bošek
principál
Ivan Kraus
montér
Jiří Sýkora
montér
Marie Landová
dívka
Eva Řepíková
dívka
Libuše Freslová
nevěsta
Jana Synková
francouzská dívka
Ludmila Lebedová
babička
Antonín Lebeda
děda
Andrea Čunderlíková
mladá maminka Božka
Marie Rybníčková
pozorovatelka
Jiří Hartman
pozorovatel
Pavel Landovský
pozorovatel
Karel Bělohradský
pozorovatel
Petr Kopřiva
pozorovatel
Kovařík
pozorovatel
Kučírek
pozorovatel
Jiřina Jandová
svatebčanka
Karel Semerád
svatebčan
Václav Vodák
svatebčan
J. Havlíková
svatebčanka
Čelakovský
svatebčan
Kropáček
svatebčan
Zuzana Rumlová
svatebčanka
Karel Hovorka
cirkusák
Blažena Kramešová
cirkusačka
Paul Leclér
ceremoniář
Josef Škvorecký
profesor v televizi
Marie Steinerová
Oktavián v Růžovém kavalírovi
Alena Nováková
Kněžna v Růžovém kavalírovi
Karel Mareš
Mluví Jaroslav Moučka
řidič
Šulc
fízl
Petr Čunderlík
Franta
Jiří Roll
Mluví Otto Šimánek
farář
Jiří Růžička
žák v kostkované košili
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Skript
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výtvarník
Výprava
Jiří Cvrček, Jaromír Dědek, Oldřich Halaza
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Asistent vedoucího výroby
Vladimír Tišer
Odborný poradce
prof. Rudolf Mertlík (latinské dialogy)
Spolupráce
Olga Bourková (klapka), Jitka Bylinská (fotografka)
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Richard Strauss (opera Růžový kavalír), Bedřich Smetana (opera Libuše), Bedřich Smetana (opera Prodaná nevěsta /Proč bychom se netěšili/)
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín), Kühnův smíšený sbor
Choreografie
Písně
Třináct černých loupežníků
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Marie LandováEva Řepíková
Hájku, háječku
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá sbor
Blíž k tobě, Bože můj
Hudba k písni Lowell Mason
Text písně Václav Renč
Zpívá sbor
Svatý Václave
Zpívá Václav Kotvadětský sbor
Hospodin je můj pastýř /Biblické písně/
Hudba k písni Antonín Dvořák
Text písně Žalm 23
Zpívá Vladimír Jedenáctík
Hajá, hajá, má panenka malá
Hudba k písni Karel Vacek
Text písně Karel Vacek
Zpívá sbor
Stromečky okolo Břežánky
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Jan Libíčeksbor
Proč ptáci zpívají
Hudba k písni Jaromír Klempíř
Text písně Jiří Štaidl
Zpívá Karel Gott
Včera jsem tě čekala
Hudba k písni Václav Bláha
Text písně Václav Bláha
Zpívá sbor
That’s All You Gotta Do
Hudba k písni Jerry Reed
Text písně Jerry Reed
Zpívá Yvonne Přenosilová
Proč bychom se netěšili
Hudba k písni Bedřich Smetana
Produkční údaje
Originální název
Farářův konec
Český název
Farářův konec
Anglický název
The End of a Priest
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
podobenství, tragikomedie
Země původu
Československo
Copyright
1968
Rok výroby
1968
Produkční data
schválení literárního scénáře 15. 2. 1967
začátek natáčení 16. 4. 1968
schválení technického scénáře 5. 6. 1968
konec natáčení 21. 6. 1968
schválení první kopie 4. 11. 1968
promítání povoleno 14. 11. 1968
vyřazení z distribuce 6. 4. 1973
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
Premiéra
premiéra 10. 1. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 3. 4. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kino Letka /6 týdnů/, Praha)
obnovená premiéra 1. 11. 1990 /doporučená přístupnost od 12 let/
Distribuční slogan
Zcela vymyšlená hra ze života. (1969) / Zcela vymyšlená hra ze života. Česká filmová tragikomedie z roku 1969 podle námětu Josefa Škvoreckého. (1990)
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Ústřední půjčovna filmů (původní 1969 a obnovená 1990)
Výrobní skupina
Tvůrčí skupina Novotný – Kubala, Bedřich Kubala (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Ladislav Novotný (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
95 min
Původní metráž
2 691 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37, 1:1,19
Barva
barevný, černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky, latinsky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento
1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Evald Schorm
udělena režiséru za film
Vítěz
Akce: Setkání s krátkým filmem v Ligně
1969
Praha / Československo
Cena poroty Filmového klubu Ligna za rok 1968 za film
Evald Schorm
