Farářův konec

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Premiéra

10. 1. 1969

Minutáž

95 min

Kategorie

film

Žánr

podobenství, tragikomedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Farářův konec

Český název

Farářův konec

Anglický název

The End of a Priest

Anotace

Vedle Zločinu v šantánu se spisovatel Josef Škvorecký v roce 1968 jako autor námětu a scenárista podílel i na hořké komedii Farářův konec. Spolu s režisérem Evaldem Schormem vytvořil příběh, jehož protagonistou je nešikovný kostelník, který se rozhodne opustit práci ve velkém kostele ve městě. Vypraví se za novým životem do zapadlé horské vsi, kde náhodou zrovna zoufale shánějí faráře kvůli poslednímu pomazání. Kostelník se zprvu marně brání tomu být považován za součást „zázraku“, nakonec se však s rolí nového duchovního pastýře smíří – a protože ji vykonává uvážlivě a s pochopením pro lidské slabosti, svérázní venkované si ho brzy oblíbí. To je však silně proti mysli místnímu kantorovi, propagujícímu v duchu komunistických idejí ateistickou výchovu. To on byl totiž dosud celebritou vesnické komunity. Oproti víře prostého chlapíka, který na sebe pokorně bere vytoužený úkol, tak stojí sebejistota „zdravého rozumu“, kterým se honosí manipulátorský a kariéristický kantor. Učitel se falešného kněze, vynikajícího samozřejmou morální autoritou, pokouší zdiskreditovat, nakonec ho udá a zaviní tragické finále… Ve Farářově konci využil Evald Schorm „divadelního“ rámce – stejně jako ve svém následujícím filmu Den sedmý, osmá noc (1969). Zatímco ve Farářově konci skupinka jarmarečních komediantů předvádí děj novodobé kramářské písně, v podobenství o sovětské okupaci lze vidět zase pašijovou hru. V obou případech jde ovšem o variaci na Ježíšův osud. Škvoreckého námět však vychází i z dobového novinového článku o muži, který se kdesi v Orlických horách téměř rok vydával za kněze. Významotvorným prostředím příběhu je česká vesnice padesátých let, jež se stává alegorií totalitního systému. V hlavních rolích Schormova mistrovského díla excelují Vlastimil Brodský a Jan Libíček. Sám Josef Škvorecký si zahrál roličku profesora vystupujícího v televizi.

Obsah

Kostelník velkého městského kostela způsobí při diplomatické svatbě svou nešikovností skandál. V sakristii, kam se uchýlil, jej najdou staří manželé s mladičkou vnučkou a jejím nemanželským dítětem. Kostelníka přinutí, aby jim neduživé novorozeně pokřtil a dítko s velkým křikem ožije. Kostelník na jejich radu odchází do malé horské vesnice. Ve vesnici postrádají duchovního pastýře, zvlášť ve chvíli, kdy se nepohyblivá babička, uklizená v patře hospodářství, rozhodne, že z nudy umře a žádá si poslední pomazání. Kostelníkův příchod je považován za zázrak a marně se bránící muž zaujme místo faráře v místním kostele. Vesničané se konečně mohou vyzpovídat a uvážlivého muže si velmi oblíbí. Kantor, doposud duchovní veličina obce, na „faráře“ žárlí a snaží se ho zbavit. Vymyslí provokaci, při níž vyláká do stohu za vsí místní lehkou dívku Majku a „faráře“. Vyprovokovaní lidé ale „faráře“, který včas utekl, nenašli. Ve stohu, který nešťastně vzplane, shoří vandrák. Do vsi přijedou dva biskupové. Kostelníkovu pravou identitu brzy zjistí. Kantor, který kostelníka udal polici, ho jde varovat do kostela před zatčením. Kostelník se snaží uniknout ručkováním po trámu, ale neudrží se a zahyne pádem na podlahu mezi přihlížející dav.

Hrají

Vlastimil Brodský

kostelník Albert

Josefa Pechlátová

babička v posteli

Martin Růžek

Bílý biskup

Gueye Cheick

Černý biskup

Václav Kotva

Jan Páně

Antonín Pražák

Mluví Jaroslav Moučka
hasič

Pavel Bošek

principál

Ivan Kraus

montér

Eva Řepíková

dívka

Jana Synková

francouzská dívka

Andrea Čunderlíková

mladá maminka Božka

Marie Rybníčková

pozorovatelka

Jiří Hartman

pozorovatel

Pavel Landovský

pozorovatel

Petr Kopřiva

pozorovatel

Kovařík

pozorovatel

Kučírek

pozorovatel

Jiřina Jandová

svatebčanka

Karel Semerád

svatebčan

Václav Vodák

svatebčan

J. Havlíková

svatebčanka

Čelakovský

svatebčan

Kropáček

svatebčan

Zuzana Rumlová

svatebčanka

Karel Hovorka

cirkusák

Paul Leclér

ceremoniář

Josef Škvorecký

profesor v televizi

Marie Steinerová

Oktavián v Růžovém kavalírovi

Alena Nováková

Kněžna v Růžovém kavalírovi

Šulc

fízl

Petr Čunderlík

Franta

Jiří Růžička

žák v kostkované košili

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Josef Krameš

Asistent režie

Vít Hrubín

Původní filmový námět

Josef Škvorecký

Technický scénář

Evald Schorm, Jaromír Šofr

Dramaturgie

Alexandr Kliment

Druhá kamera

Petr Čech

Asistent kamery

Bohumil Paris

Assistent architekta

Karel Vacek

Výtvarník

Jan Schmid

Výprava

Jiří Cvrček, Jaromír Dědek, Oldřich Halaza

Návrhy kostýmů

Svatava Sophová

Vedoucí výroby

Věra Kadlecová

Zástupce vedoucího výroby

Jaromír Kallista, Václav Havlík

Asistent vedoucího výroby

Vladimír Tišer

Odborný poradce

prof. Rudolf Mertlík (latinské dialogy)

Spolupráce

Olga Bourková (klapka)

Hudba

Použitá hudba

Richard Strauss (opera Růžový kavalír), Bedřich Smetana (opera Libuše), Bedřich Smetana (opera Prodaná nevěsta /Proč bychom se netěšili/)

Choreografie

Josef Koníček

Písně

Třináct černých loupežníků

Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Marie LandováEva Řepíková

Hájku, háječku

Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá sbor

Blíž k tobě, Bože můj

Hudba k písni Lowell Mason
Text písně Václav Renč
Zpívá sbor

Svatý Václave

Zpívá Václav Kotvadětský sbor

Hospodin je můj pastýř /Biblické písně/

Hudba k písni Antonín Dvořák
Text písně Žalm 23
Zpívá Vladimír Jedenáctík

Hajá, hajá, má panenka malá

Hudba k písni Karel Vacek
Text písně Karel Vacek
Zpívá sbor

Stromečky okolo Břežánky

Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Jan Libíčeksbor

Proč ptáci zpívají

Hudba k písni Jaromír Klempíř
Text písně Jiří Štaidl
Zpívá Karel Gott

Včera jsem tě čekala

Hudba k písni Václav Bláha
Text písně Václav Bláha
Zpívá sbor

That’s All You Gotta Do

Hudba k písni Jerry Reed
Text písně Jerry Reed
Zpívá Yvonne Přenosilová

Proč bychom se netěšili

Hudba k písni Bedřich Smetana

Produkční údaje

Originální název

Farářův konec

Český název

Farářův konec

Anglický název

The End of a Priest

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

podobenství, tragikomedie

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Produkční data

schválení literárního scénáře 15. 2. 1967
začátek natáčení 16. 4. 1968
schválení technického scénáře 5. 6. 1968
konec natáčení 21. 6. 1968
promítání povoleno 14. 11. 1968

Premiéra

premiéra 10. 1. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 3. 4. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kino Letka /6 týdnů/, Praha)
obnovená premiéra 1. 11. 1990 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

Zcela vymyšlená hra ze života. (1969) / Zcela vymyšlená hra ze života. Česká filmová tragikomedie z roku 1969 podle námětu Josefa Škvoreckého. (1990)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1969 a obnovená 1990)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Novotný – Kubala, Bedřich Kubala (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Ladislav Novotný (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

95 min

Původní metráž

2 691 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37, 1:1,19

Barva

barevný, černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, latinsky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento

1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Evald Schorm
udělena režiséru za film

Vítěz

Akce: Setkání s krátkým filmem v Ligně

1969
Praha / Československo
Cena poroty Filmového klubu Ligna za rok 1968 za film
Evald Schorm