My tři a pes z Pětipes

Blíží se prázdniny, děti se chlubí, kam pojedou strávit vysněné dva měsíce. Jen Tonda se netěší, bude muset zůstat v Praze. Jeho smutek zmizí, když mu tatínek oznámí, že může jet ke známým do Pětipes. Radost mu nezkazí ani posměch spolužáka Rudy, který pokládá Pětipsy za nudnou vesnici. Jen co se ubytuje u Ludvíků, rozběhne se Tonda k řece a brzy zkouší rybářské štěstí. Je překvapen, když zahlédne na druhém břehu Rudu. Když se za ním vydá, přepadne ho parta vesnických kluků. Domnívají se, že Ruda, kterého nemají rádi pro jeho vytahování, je Tondův kamarád. Nakonec však Tondu mezi sebe přijmou. Tondovi se začne líbit Anča. Aby si získal její sympatie, rozhodne se, že uloví velikého úhoře, který údajně žije v řece. Kluci jsou jeho nápadem nadšeni a všichni mu chtějí pomáhat. Uloví však jen starou pneumatiku s nápisem „Odstěhoval jsem se. Úhoř“. Děti podezírají z tohoto kousku Rudu. Tonda se nechce svého záměru vzdát a vydá se v noci na lov. U řeky potká Rudu a oba chlapci číhají na úhoře společně. Opět je potká nezdar. Ráno pokus opakují. Když se úhoř přiblíží, přiběhnou děti a i s Rudou se s ním pustí do boje. I tentokrát jim úhoř uteče. Děti však nejsou zklamány, budou to zkoušet příště. Také se usmíří s Rudou, který dokázal, že může být dobrý kamarád.