Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Země původu

Československo

Copyright

1974

Rok výroby

1974

Premiéra

14. 3. 1975

Minutáž

96 min

Režie

Václav Vorlíček

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Český název

Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Anglický název

How to Drown Dr Mráček or The End of Water Sprites in Bohemia

Pracovní název

Jak utopit dr. Mráčka

Anotace

Jedním z nejpopulárnějších titulů v rozměrné filmografii Václava Vorlíčka zůstává fantaskní komedie z roku 1974, na jejímž scénáři se vedle režisérova oblíbeného spolupracovníka Miloše Macourka podílel i autor knižní předlohy – Petr Markov. V moderní pohádce se titulní hrdina – mladý právník Jindřich Mráček (Jaromír Hanzlík) – pokouší svědomitě zajistit nové, důstojnější a zdravější bydlení pro rodinu obývající vlhký domek na pražské Kampě. Netuší, že jde o vodníky, které představa suchého paneláku vůbec neláká. Hlava rodiny, pan Wasserman (Miloš Kopecký), rozhodne o likvidaci neodbytného úředníka, tu však zkomplikuje milostný cit, který vznikne mezi Jindřichem a Wassermanovou neteří Janou (Libuše Šafránková). Ozvláštněním barvitého příběhu je skutečnost, že v rámci vodnické populace fungují národnostní i sociální rozdíly: Wasserman, jeho žena Matylda (Míla Myslíková) a rozmazlená dcera Polly jsou „buržoazní“ honorací, která nepracuje, ale spoléhá na pomoc chudých, pilných příbuzných – Vodičkových. Další problémy má Wasserman se špatným hodnocením úrovně vymírajícího domácího vodnictva, za niž dokonce dostane důtku na konferenci v Hamburku… Po Dívce na koštěti (1971) šlo o další žánrový příběh, ve kterém duo Vorlíček-Macourek nahlíželo silně idealizovanou současnost prostřednictvím pohádkových bytostí. Osazenstvo čarodějnické školy vystřídali vodníci, vyprávění se ovšem i tentokrát opírá o protivenství dělící „smíšený“ pár: lidského mladíka a „jinou“ dívku. A také tentokrát hraje roli ztráta kouzelných schopností. K tomu, aby mohla zůstat v lidském světě, potřebovala mladistvá čarodějnice Saxana odvar z babského ucha. Vodnická dcerka Jana musí volit ze dvou osvědčených možností: sexu nebo požití či transfúze (jakékoli nevodnické) krve. Navzdory rozvernosti motivu (aplikovaného i na západoněmecké mladíky mající oživit skomírající českou vodnickou populaci) jde o téma příznačné pro kinematografii sedmdesátých let: „odkouzlení“ je totiž také svébytným druhem normalizace.

Obsah

Na pražské Kampě žije hlavní český vodník Wasserman se ženou Matyldou a rozmazlenou dcerou Polly. O jejich blahobyt se pilnou prací starají tři bratři Vodičkové - správce půjčovny loděk Bertík, plavčík Karel a potápěč Alois s dcerou Janou. Matylda není ani trochu vděčná, i když jsou Vodičkové její vlastní sourozenci. Obětavý Alois dostane za svoji práci u záchranné služby dekret na nový byt. Mladý úředník JUDr. Mráček, který má rodinu vystěhovat a domek nechat zbořit, netuší, že rodině mokré obydlí u Vltavy náramně vyhovuje. Wasserman dostane na konferenci v Hamburku důtku. Vodníci v Čechách vymírají. O svoji nesmrtelnost a kouzelné vlohy totiž mohou snadno přijít. Stačí sníst krev, dostat transfuzi, nebo se milovat s obyčejným smrtelníkem. Takhle zmizeli poslední čeští mladí vodníci a také zahraniční ženiši poslaní pro Polly a Janu. Mráček trvá na předání bytu, a tak ho Vodičkové utopí. Nic netušící Jana mu vzápětí zachrání život dýcháním z úst do úst. Dvojice spolu začne chodit. Karel se vzepře rodině, změní Matyldu na balíček mouky a zbaví se transfuzí nesmrtelnosti. Z nalezené mouky upeče Mráčkova matka bublaninu. Znovu utopeného Mráčka Jana zachrání, když mu přinese do márnice duši v hrnečku. Po různých kalamitách zůstane vodníkem už jen Wasserman a jeho Matylda, vykynutá do obří velikosti.

Více →