Adolf Born

scenárista, animátor, spisovatel, výtvarník, návrhář titulků, ilustrátor, grafik, malíř, karikaturista, kreslíř, režisér

Datum narození

12.06.1930

Místo narození

České Velenice, Československo

Datum úmrtí

22.05.2016

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Životopis

ADOLF BORN (nar.12.6.1930, České Velenice – zem. 22.5.2016, Praha) byl synem železničářského zámečníka z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky. Od pěti let žil s rodiči v Praze. Od malička vynikal v kreslení a tento talent později rozvíjel i jako student reálného gymnázia na pražském Vyšehradě, kde také v roce 1949 úspěšně odmaturoval. Následně studoval výtvarnou výchovu u Martina Salcmana a Cyrila Boudy na Pedagogické fakultě UK v Praze (1949-50) a u Antonína Pelce na VŠUP (1950–53) a AVU (1953-55). Jeho kreslířský styl vyzrával od poloviny 50. let, kdy svými karikaturami přispíval do kulturních, společenských a humoristických časopisů (Mladý svět, Tvorba, Květy, Veselé čtení). Od roku 1964 se věnoval soustavně volné grafice, jeho doménou byla suchá jehla, lept a především litografie, ve kterých dospěl k nezaměnitelnému výtvarnému projevu, vycházejícímu z humorného a groteskního pojetí světa. Inspirovaly ho i dojmy z cest po cizích krajích, historické a literární postavy, mytologie, divadlo, příroda, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Zašlé časy někdejšího mocnářství byly také jeho láskou. Pro svůj osobitý, elegantní a kultivovaný styl, založený na kaligraficky hravé kresbě, střídmé barevnosti a zdrženlivé věcnosti, byl vyhledávaným ilustrátorem, který se prosadil jak v oblasti dětské, tak i dobrodružné, fantastické a humoristické literatury (přes 220 knižních titulů). K animovanému filmu jej v roce 1963 přivedl režisér Václav Bedřich, s nímž jako výtvarník realizoval řadu propagačních a osvětových filmů. Na počátku 70. let navázal trvalou spolupráci s Milošem Macourkem, s nímž jej spojovaly tematické zájmy i poloha humoru, a s animátorem-režisérem Jaroslavem Doubravou, jenž uměl jeho kresbu i Macourkův vypravěčský styl nejlépe uplatnit a rozehrát. Z jejich dílny vzešly satirické morality pro dospělé (mj. Co kdyby, Ze života ptáků, Hugo a Bobo, Mindrák) a zejména populární kreslené seriály pro děti Mach a Šebestová (1976-83), Mach a Šebestová na prázdninách (1999; r. Cilka Dvořáková), Žofka a spol. (1986-89), Žofka ředitelkou ZOO (1996; r. Cilka Dvořáková), jejichž některé jednotlivé díly byly promítány v kinech, uváděly se jako večerníčkové cykly a později vycházely na audiovizuálních nosičích. Jako výtvarník se podílel i večerníčku Já Baryk (TV-1997-99; r. Jiří Kubíček), jehož původní literární předlohu Františka Nepila ilustroval. Známé jsou také animované vsuvky několika dílů Kleinovy filmové série o Básnících. Navrhl řadu filmových plakátů, kostýmy a dekorace k operám Antonína Dvořáka Čert a Káča (Národní divadlo v Praze) a Viléma Blodka V studni (inscenace HAMU). Ze své velmi bohaté výtvarné tvorby sestavil několik tématických knižních výběrů: Bornografie (1970), Satyři, najády a jiná zvířena (2000), Born na cestách (2006), Bornova čítanka (2007) a Autobornografie (2010). Publikoval i memoáry Mým národům (Supraphon, Praha 1990) a bilanční rozhovor s Jiřím Žákem Veselá cesta životem (Vyšehrad, Praha 2011). Uspořádal přes 70 samostaných výstav a zúčastnil se velkého počtu kolektivních expozic doma i v zahraničí. Svědectví o jeho díle a názorech přinášejí krátké či středometrážní dokumentární portréty Adolf Born (1981; r. Petr Ruttner), Člověčiny Adolfa Borna (TV-1995; r. Petr Ruttner), Život grafika a ilustrátora Adolfa Borna pohledem Mateje Mináče (1996) z cyklu Genus a Adolf Born (TV-2016; r. Otakáro Maria Schmidt, Jana Kristina Studničková). Za svou činnost obdržel řadu ocenění, mj. Grand Prix na Světové výstavě karikatury v Montrealu (1974) a Uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež na Zlín Film Festivalu (2015), byl nositelem francouzského řádu Rytíř umění a literatury (2003) a státního vyznamenání Medaile Za zásluhy 1. stupně (2003). V jeho šlépějích pokračuje jeho dcera, malířka a sochařka Erika Bornová (nar. 1964). – Filmografie: (krátké anim. filmy; výtvarník) Až já budu velký (1963; r. Václav Bedřich; spol. výtvarník), Večer v triku (1963; r. Václav Bedřich), Chlapíci (1963; r. Václav Bedřich), Ide len o pekný úsmev? (1964; r. Václav Bedřich), Pro koho, pro sebe (1964; r. Václav Bedřich), Dvojník (1965; r. Václav Bedřich), Neštovice (1965; r. Václav Bedřich), Od A do Z (1965; r. Václav Bedřich), Deset let akce Z (1965; r. Jaroslav Možíš), Magneton band (1965; r. Václav Bedřich), Úvahy okolo bydlení (1966; r. Václav Bedřich), The Hobbit (1966; r. Gene Deitch), Rohatá princezna (1967; r. Václav Bedřich), Poklad pana Arna (1967; r. Václav Bedřich), Příliš mnoho něhy (1968; r. Stanislav Látal, Miloš Macourek), Jak se moudrý Aristoteles stal ještě moudřejším (1970; r. Jiří Brdečka), Nůžky (1970; r. František Vystrčil), O chlapečkovi, který se stal kredencí (1989; r. Jaroslav Doubrava; výtvarník), O vodovodu, který zpíval v opeře (1990; r. Jaroslav Doubrava; výtvarník); (krátké anim. filmy; výtvarník, podíl na scénáři, není-li uvedeno jinak) Co kdyby… (1972; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Ze života ptáků (1973; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Nesmysl (1974; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Hugo a Bobo (1975; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Cirkulace (1976; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), O utrženém sluchátku (1976; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Člověk neandrtálský (1977; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Školní výlet (1977; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Ze života dětí (1977; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek; + spol. režie), Kropáček má angínu (1978; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Zoologická zahrada (1978; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Přírodní zákony (1979; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek; + spol. režie), Piráti (1979; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Vzorné chování (1980; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Policejní pes (1981; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Oběť pro kamaráda (1981; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Mindrák (1981; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Páni tvorstva (1982; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Servis (1983; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Mach a Šebestová hlídali dítě (1983; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Ukradené sluchátko (1983; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Imago (1984; spol. r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), O Matyldě s náhradní hlavou (1985; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka pořádala maškarní bál (1986; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka pořádala slavnostní představení (1986; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka pořádala sportovní den (1986; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak se Žofka postarala o mravní převýchovu (1987; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka zachránila pana Levharta (1987; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka zavedla všeobecné ochranné zbarvení (1987; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek; + spol. režie), Jak Žofka překazila školení (1987; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek; + spol. režie), Jak Žofka umožnila panu Mrožovi cestu na sever (1987; spol. r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak se Žofka postarala o svatbu (1987; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka překazila chuligánům spády (1988; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak Žofka odhalila zloděje (1988; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak se Žofka dopustila poslední a osudové chyby (1988; spol. r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek), Jak se Žofka stala ředitelkou zoo (1989; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek); (celovečerní filmy; výtvarník, není-li uvedeno jinak) Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc? (1969; r. Ladislav Rychman), Dívka na koštěti (1971; r. Václav Vorlíček), Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974; r. Václav Vorlíček; výtvarník titulků), Což takhle dát si špenát (1977; r. Václav Vorlíček; výtvarník titulků), Já už budu hodný, dědečku! (1978; r. Petr Schulhoff; výtvarník titulků), Zlatý náhrdelník (TV-1980; r. Antonín Moskalyk), loutkový f. Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku (1981; r. Stanislav Látal), Jak básníci přicházejí o iluze (1984; r. Dušan Klein; výtvarník), animovaný střihový f. Mach a Šebestová k tabuli! (1985; r. Jaroslav Doubrava, Miloš Macourek; + spol. r., spol. sc.), Konec básníků v Čechách… (1993; r Dušan Klein; + výtvarník titulků), Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001; r. Václav Vorlíček; výtvarník anim. sekvencí), Jak básníci neztrácejí naději (2004; r. Dušan Klein; výtvarník titulků), Jak básníci čekají na zázrak (2016; r. Dušan Klein; + výtvarník titulků). -fik-

Filmografie

Jak básníci čekají na zázrak

2016
Výtvarník, Návrhy titulků
výtvarník animací

Hezké chvilky bez záruky

2006
Výtvarník
ve filmu byla použita výtvarná díla autora

Jak básníci neztrácejí naději

2004
Výtvarník, Návrhy titulků
výtvarník animovaných částí a loga

Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko

2001
Výtvarník
animované sekvence

Konec básníků v Čechách...

1993
Výtvarník, Návrhy titulků

Což takhle dát si špenát

1977
Návrhy titulků

Dívka na koštěti

1971
Návrhy titulků