Autobiografická kniha Oty Pavla Smrt krásných srnců (1971) nabízí v sedmi povídkách vzpomínky na šťastné dětství před druhou světovou válkou i na okupaci, která dramaticky zasáhla do osudů spisovatelovy smíšené, židovské rodiny. Povídku Králíci s moudrýma očima adaptoval do podoby televizního filmu režisér Miroslav Balajka v roce 1982. Kapry pro wehrmacht v roce 1975 jako svůj studentský film na FAMU realizoval Karel Smyczek. Ve stejném roce zfilmoval jeho kolega z FAMU – Vladimír Merta – povídku Smrt krásných srnců. Příběh o odvážném židovském otci, který poruší všechny nacistické zákazy a sežene srnce, aby nakrmil dva své syny odcházející do koncentráku, inspiroval i celovečerní film Karla Kachyni z roku 1986. Zkušený režisér a scenárista ovšem do vyprávění zapojil i motivy z ostatních Pavlových povídek. Protagonistou je tak tatínek Leo Popper, ve volných chvílích vášnivý rybář a milovník přírody, profesí úspěšný obchodní cestující firmy Elektrolux. Nacisté ovšem osudy židovské rodiny Popperových nasměrují k tragédii: Leo je vyhozen z práce a musí se s manželkou a třemi syny přestěhovat z Prahy na venkov. Když mají dva starší synové nastoupit do transportu, rozhodne se Leo pro podvyživené potomky riskovat život: v lesích kolem milované Berounky uloví srnce s pomocí divokého vlčáka svého přítele – převozníka Proška. Přes německé hlídky ho pak doveze domů… Hranici mezi symbolickým gestem vzdoru a reálným „vykrmením“ synů zesláblých válečným strádáním smývá v Kachyňově snímku poetická nadsázka. Té napomáhá i krásná kamera Vladimíra Smutného a herecké výkony hlavních představitelů – Karla Heřmánka (Leo), Marty Vančurové (maminka) a Rudolfa Hrušínského (Prošek). Popperovy starší syny si zahráli Jiří Strach a Jan Jirásek, nejmladšího potomka, přezdívaného Prdelka, ztvárnil Marek Valter.
Leo Popper je vášnivým rybářem. Nejraději tráví čas se ženou a třemi synky u Berounky chytáním ryb a pozorováním přírody. Zvláště miluje srnky a obdivuje jejich nádherné oči. Nikdy by jim nedokázal ublížit. Pětičlenná rodina však musí jíst, a tak Leo nastoupí jako obchodní cestující u firmy Elektrolux. Zpočátku se mu nedaří, ale jednoho dne zachrání před utopením továrníka Studeného. Ten z vděčnosti nejen koupí od Lea vysavač a ledničku, ale doporučí ho všem známým. Leo se záhy stane nejlepším prodavačem. S kamarádem Hejtmánkem, kterého přizval ke spolupráci, objíždějí republiku a se svými neotřelými nápady mají čím dál tím větší úspěch. Občas se dostanou do problému při milostných avantýrách. Oba jsou pohlední a tak o dobrodružství není nouze. Vydělávají hodně peněz a Leo si splní sen: koupí rybník. Je však konec třicátých let a také konec samostatné republiky. S příchodem německých okupantů začnou platit rasové zákony a Leo jako Žid musí opustit práci a celá rodina je přinucena se přestěhovat z pražského bytu na venkov. Je mu nakonec zabaven i rybník. Z rodiny se vytratila radost, nahradily ji ponížení a strach. Leo se Němcům pomstí tím, že ze svého zabaveného rybníka vyloví se synkem všechny ryby. Jednoho dne přinese listonoš dopis: dva starší synové musí nastoupit do transportu. Leo se bojí, že synové transport nepřežijí, protože jsou hubení a slabí. Rozhodne se, že pro ně musí sehnat maso. Vypraví se na oblíbené u Berounky a s pomocí vlčáka starého Proška zabije srnce. Přes nebezpečí hrozící od německých hlídek, doveze maso domů a chlapce vykrmí.
tatínek Leo Popper
maminka Herma Popperová
Karel Prošek
boxer Jenda Hejtmánek
akademický malíř mistr Nejezchleb
Irma Korálková
ředitel firmy Korálek, Irmin manžel
továrník Studený
Anička Studená, továrníkova žena
inspektor
inspektor
Prdelka, syn Popperových
Jirka, syn Popperových
Hugo, syn Popperových
prodejce Josef Vejvoda
starosta
rozvědčík
řezník Franc
sekretářka Gutová
JUDr. Jan Jakubíček
bubnující posel Kovařík
Lili Holečková, paní kapitánová
Zita Fialová, paní majorová
major Fiala
Kalousová
saxofonista
farář
hospodyně Růženka
ředitel Puppu
selka
majitelka konzumu
vrátný akademie
rozvědčíková
Vojtíšek, muž v městečku
Maruška, žena v městečku
funebrák
sedlák
hajný Kalous
montér Beznoska
gestapák
gestapák
gestapák
Jakubíčková
Bláža, služka u Studených
voják SS Hanz
voják SS
voják SS
voják SS
služka
úředník/funebrák řidič
úředník/pytlák
úředník
úředník
úředník
úředník
úředník
manekýna
manekýna
manekýna
montér
zástupce
zástupce
vzeklá babka
hostinský
nemocný muž
pytlák
muzikant
muzikant
muzikant
návštěvnice u Studených
Ota Pavel (Smrt krásných srnců – sbírka povídek)
Luboš Kozák, Tomáš Baloun
Ing. Miloslav Vach , Ing. František Reiser, Jiří Kloz, Jaroslav Tomsa
Jana Nečasová (klapka), Jitka Bylinská (fotografka), Zdeněk Dukát (fotograf), Miloslav Mirvald (fotograf), Jaroslav Trousil (fotograf)
Hudba k písni Adolf Schächter
Text písně Jindřich Mlejnek
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Smrt krásných srnců
Smrt krásných srnců
The Death of the Beautiful Deer
film
hranýdistribuční
komedie, smutná komedie
Československo
1986
1986
schválení literárního scénáře 2. 12. 1985
začátek natáčení 8. 1. 1986
schválení technického scénáře 13. 1. 1986
konec natáčení 10. 11. 1986
promítání povoleno 1. 12. 1986
schválení první kopie 13. 12. 1986
vyřazení z distribuce 30. 6. 1995
premiéra 1. 9. 1987 /přístupný mládeži/
Český film na motivy povídek Oty Pavla.
1. dramaturgicko-výrobní skupina, Jiří Blažek (vedoucí 1. dramaturgicko-výrobní skupiny)
dlouhometrážní
91 min
2 606 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: 2. výroční ceny David pro nejlepší DVD video roku 2005 – DVD Group.cz
2006
Plzeň / Česká republika
Cena DAVID za nejoblíbenější klasický domácí film na DVD video – natočený do roku 1989
BONTONFILM a.s.
udělena 5. 4. 2006 na základě ankety čtenářů měsíčníku DVD a video bonus, přílohy týdeníku Televize a TV Revue nakladatelství Ringier
Akce: 17. ročník čtenářské ankety týdeníku Květy ve spolupráci s Československou televizí a Ústřední půjčovnou filmů
1988
Praha / Československo
1. místo v anketě Zlatý květ 1987 za roli ve filmu
Karel Heřmánek
za roli tatínka
Festival: Mezinárodní festival filmů s židovskou tematikou Montpellier
1988
Montpellier / Francie
Velká cena festivalu
Akce: 17. ročník čtenářské ankety týdeníku Květy ve spolupráci s Československou televizí a Ústřední půjčovnou filmů
1988
Praha / Československo
4. místo v anketě Zlatý květ 1987 za roli ve filmu
Rudolf Hrušínský st.
za roli převozníka
Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1987
1987
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 60. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1987
Festival: 38. filmový festival pracujících – léto ´87
1987
77 měst / Československo
Cena československé filmové kritiky za rok 1986
udělena 29. 6. 1987 v krytém amfiteátru na výstavišti Černá louka v Ostravě
Festival: 38. filmový festival pracujících – léto ´87
1987
77 měst / Československo
Velká cena Filmového festivalu pracujících
udělena 29. 6. 1987 v krytém amfiteátru na výstavišti Černá louka v Ostravě
Festival: 25. festival českých a slovenských filmů Bratislava
1987
Bratislava / Československo
Zvláštní cena
ex aequo s filmem Pavučina