Já, Olga Hepnarová

psychologický, životopisný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

I, Olga Hepnar

Minutáž

105

Země původu

Česká republika, Slovensko, Polsko, Francie

Copyright

2016

Rok výroby

2014, 2015

Premiéra

24.03.2016

Režie

Petr Kazda, Tomáš Weinreb

Scénář

Petr Kazda, Tomáš Weinreb

Námět

Roman Cílek

Anotace

Filmový příběh poslední popravené ženy v ČSSR.

Koprodukční psychologické drama autorské dvojice bývalých spolužáků z FAMU Petra Kazdy a Tomáše Weinreba Já, Olga Hepnarová (v titulcích filmu a na plakátu je uveden název Já Olga Hepnarová) se zaměřuje na skutečný životní osud Olgy Hepnarové (30.6.1951–12.3.1975), která v červenci 1973 záměrně najela nákladním autem do skupiny lidí na tramvajové zastávce na třídě Obránců míru (dnešní ulice Milady Horákové) a zabila tak osm lidí, další zranila a která se stala poslední popravenou ženou v Československu. Oba tvůrci se projektu věnovali řadu let (Weinreb téma zpracoval již v krátkém studentském snímku Všechno je sračka z roku 2009, uvedeném v kinodistribuci) a při jeho tvorbě vycházeli z románu Romana Cílka Oprátka za osm mrtvých (2003; druhé vydání z roku 2010 vyšlo pod názvem Olga Hepnarová – Zabíjela, protože neuměla žít), ze soudních spisů, dalších písemností a ze vzpomínek pamětníků. Snímek byl natáčen od 14. prosince 2013 a především během roku 2014 v Čechách, v Polsku a na Slovensku. Měl světovou premiéru v sekci Panorama na MFF v Berlíně 2016 a byl uveden na Febiofestu 2016. – Kazda s Weinrebem se zaměřili na pocity, prožitky a pohnutky mladičké titulní postavy, ze které se kvůli její rozpolcené osobnosti (podle některých domněnek trpěla schizofrenií) a nepochopení od lidí z jejího nejbližšího okolí stane sociopatka, mstící se za křivdu na lidské společnosti. Autenticitu a syrovost vyprávění podtrhují černobílým obrazem, absencí hudebního doprovodu (s výjimkou jedné scény na zábavě s dobovou hudbou Mariána Vargy), obsazením titulní hrdinky neznámou polskou herečkou a méně známými herci do řady dalších rolí. Životní příběh Hepnarové od dětství, přes dospívání až k hrůznému činu, k soudnímu přelíčení a k popravě je podán zkratkovitě a s explicitními lesbickými sexuálními scénami. Zcela se koncentruje na titulní postavu, zatímco vše ostatní je podružné. Ve druhém plánu je sugestivně vykreslena šedivá a dusivá doba normalizace, ovšem bez zdůrazňování politických konotací. – Film je věnován režiséru Františku Vláčilovi (1924–1999). -jl-

Obsah

Lékařka Hepnarová ráno budí své dvě dcery. Mladší Olga odmítá jít do školy, protože ji tam šikanují. Spolyká proto deset tablet meprobamatu. V nemocnici tvrdí, že je chtěla pouze ochutnat. Přesto ji matka, která se k dceři chová chladně, odveze do léčebny v Opařanech. Olga se tu vyhýbá ostatním. Spolubydlící ji zmlátí ve sprchách. Dívka odmítá s kýmkoliv komunikovat, věnuje se pouze náročné četbě a stane se z ní silná kuřačka. Napíše dopis psychiatrovi, v němž mu sdělí své pocity a vypráví o složitých vztazích v rodině. Rodiče ji prý v dětství mlátili, nyní se cítí osaměle a nedokáže se zařadit do společnosti. – Jako dárek k narozeninám si v roce 1971 Olga přeje odejít z domova. S matkou, otcem, babičkou i se sestrou se těžko snáší. Opustí Prahu a začne pracovat mezi muži jako pomocná síla v garážích pošt a telekomunikací. Její podivné chování tam budí posměch. Žádá matku o peníze na dostavbu chaty u obce Oleško, v níž bydlí. Když jí tam matka přiveze kamna a požaduje, aby se na zimu vrátila domů, Olga to rezolutně odmítne. Přátelí se s mladíkem Františkem z chatové kolonie a sblíží se s atraktivní kolegyní z podniku Jitkou. Začne jezdit jako řidička. Obě dívky se na zábavě při tanci chovají nekonformně a líbají se. František vytkne kamarádce, že se vyhýbá společnosti, že nezdraví a provokuje okolí. Dívka za deště věší vyprané prádlo. Při setkání s Františkovými přáteli u ohně se s ostatními nebaví. – Hepnarová vozí inkasistky, jezdí přitom dost riskantně a při řízení stále kouří. Pozve Jitku k sobě do chaty na večeři a pomiluje se s ní. – Olga začne při zaměstnání opět studovat. – Chatu chce věnovat své milence. Jitka má však známost s matkou malého dítěte Janou, Olga byla pro ni jen chvilkový flirt. Navíc jí vadí, že milenka nemluví, nosí stále jen kalhoty a je cítit motorovým olejem. Olga vyhrožuje, že spáchá sebevraždu, přesto se rozejdou. – Po stížnostech kolegyň dostane Hepnarová na poště výpověď. V zimě v chatce mrzne a současně si uvědomí, že je psychopatka; slibuje lidem pomstu. V hospodě se sblíží s cikánkou Marikou a prožije s ní milostný románek. – Olga dělá řidičku u Pražských komunikací. Seznámí se s ní postarší a svérázný Míra. Ten jí v hospodě vypráví, jak jej jako chlapce rodiče mlátili. – Olga se svěří lékaři se svými pocity a s nepřátelským vztahem k lidem. Přizná se mu, že je lesba a chce, aby jí pomohl najít nějakou dívku. Dále ho žádá, aby jí zajistil hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Lobči. Na přijetí do léčení se však musí čekat několik měsíců. – Matka nadále Olgu přezírá, napíše jí však neschopenku a dá jí peníze. Na dívčinu otázku, kdo je její skutečný otec, neodpoví. Olga prodá chatu, kde žila půldruhého roku, a od začátku roku 1973 bydlí v podnikové ubytovně v Malešicích. Koupí si trabanta, v němž se miluje s dalšími dívkami. Jako dobrá řidička dostane v práci od mistra lepší vůz. Míra zajde s Hepnarovou ke svému známému psychologovi, ten ji však odbude. Míra a Olga vyrazí do přírody. Stanují v dešti. - Matka dívce předepíše Dormiphen na uklidnění a opět jí dá peníze. Míra s Olgou si chtějí pořídit chatu v severních Čechách. Muž proto odjede do Mostu, po dívce chce, aby prodala trabanta. – Olga napíše dopis, v němž se zpovídá z celého svého života a zmiňuje se o tom, jak se k ní lidé chovali a nenáviděli ji. Má prý dvě možnosti, buď zabít sebe nebo zabít jiné. Rozhodne se „odsoudit společnost k trestu smrti“. Zajede se podívat na chatu v Olešce, spálí osobní deníky a shodí trabanta ze stráně nad Slapskou přehradou. 10. července 1973 si mladá žena půjčí nákladní vůz Praga RN a vhodí do schránky dopis adresovaný novinám. S náklaďákem vjede na chodník s tramvajovou zastávkou; zabije osm lidí, další těžce zraní. Příslušníkovi VB ihned po činu přizná, že jej provedla schválně. – Ve vězení matka navštíví dceru a dá jí balíček. Ani jedna z žen nepromluví, matka se rozpláče. Olgu zastupuje slovenský obhájce. Ona se mu marně snaží dokázat, že na svůj čin měla právo. Žádá pro sebe trest smrti, ví, že jej dostane a její „gesto“ tak získá na ceně. Podle dívčiných slov nikomu nic neudělala, a přesto se k ní lidé chovali špatně. Současně advokáta žádá, aby z ní před soudem nedělal duševně nemocnou. – Soud nejprve probere žádosti obětí na odškodnění. I před tribunálem chce Olga pro sebe trest smrti, svého činu nelituje, je na něj hrdá. Tvrdí, že od dětství byla „Prügelknabe“ (tedy otloukánek). Obhájce se snaží dokázat, že je nemocná. Za pokus o žhářství na otcovu hospodářskou usedlost ze srpna 1970 a za smrt osmi lidí je 6. dubna 1974 odsouzena k trestu smrti. Po více než roce stráveném ve vězení je Olga vyšetřena lékaři. Tvrdí jako schizofrenička, že není Hepnarová, ale dcera jakéhosi Winifera. Je popravena v Pankrácké věznici 12. března 1975. Na popraviště ji musejí odvléct. – Otec, matka a sestra mlčky zasednou k obědu... -jl-

Hrají

Michalina Olszańská

Olga Hepnarová

Martin Pechlát

Miroslav David, Olžin přítel

Klára Melíšková

lékařka, Olžina matka

Marika Šoposká

Jitka, Olžina kolegyně a milenka

Juraj Nvota

JUDr. Kovář, Olžin obhájce

Ondřej Malý

psychiatr Dr. Spyrka

Martin Finger

psycholog Dr. Hronec

Marta Mazureková

Alena, Olžina spolubydlící

Zuzana Stavná

Eva, Olžina starší sestra

Malwina Tureková

cikánka Marika, Olžina milenka

Gabriela Míčová

psychiatrička Rabská

Jan Novotný

předseda soudního senátu

Viktor Vrabec

Olžin a Evin otec

Ivan Palúch

Dr. Matějka

Roman Zach

psychiatr Vaverka

Lena Schimscheinerová

pacientka v opařanské nemocnici

Lukáš Bech

prokurátor

Błażej Wójcik

vychovatel v opařanské nemocnici

Magdaléna Borová

inkasistka Lenka

Petra Nesvačilová

Iveta, Olžina spolubydlící

Martina Eliášová

inkasistka Hana

Małgorzata Gorolová

Jana, Jitčina přítelkyně

Gustav Hašek

příslušník VB

Pavel Neškudla

František, mladík z chatové kolonie

Kostas Zerdaloglu

garážmistr

Simona Podzimková

prodavačka

David Punčochář

Synecký, kupec chaty

Jan Sklenář

lékař

Szymon Piotr Warszawski

Pavel, Evin přítel

Anita Krausová

zdravotní sestra

Marta Malikowská

zdravotní sestra v opařanské nemocnici

Petr Tomášek

úředník

Zofia Charewiczová

Olžina babička

Dana Poláková

Majerová

Tereza Blažková

inkasistka

Richard Kaňka

muž DZS

Petr Strákoš

muž DZS

Markéta Hájková

pokladní

Tomasz Włosok

mladík u baru

Mirosław Haniszewski

muž

Natalia Sikorová

žena

Wioletta Mlynarczyková

dívka

Marcin Kalisz

muž ve výčepu

Tomas Kollarik

mladík

Damian Benon Kret

mladík na zábavě

Stanislav Majer

vyšetřovatel Jalovec

Martina Kodytková

sekretářka

Jana Chaloupková

Františkova matka

Jan Štěpánský

nadávající chodec

Mluví

Hedvika Řezáčová

hlas Olgy Hepnarové

Šárka Vaculíková

vnitřní hlas Olgy Hepnarové

Eva Josefíková

hlas Aleny, Olžiny spolubydlící

Tereza Vítů

hlas pacientky v opařanské nemocnici

Marian Roden

hlas vychovatele v opařanské nemocnici

Tereza Volánková

ženský hlas

Marie Zetková

ženský hlas

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Julia Popkiewiczová, Tomáš Pavlacký, Andrzej Bednarski, Vojtěch Frič

Asistent režie

Aleksandra Cywkaová, Kamila Kuśová, Milan Poboček

Skript

Renata Jaukerová, Lucie Zemínová

Původní filmový námět

Roman Cílek

Dramaturgie

Rudolf Adler, Tomáš Hudec

Druhá kamera

Rafał Paradowski (švenkr), Olaf Malinowski (švenkr), Tomasz Wożniczka (švenkr)

Asistent kamery

Wiktor Nitkiewicz (ostřič), Magdalena Symonowiczová (ostřič), Piotr Sygizman, Krzysztof Szubartowski

Architekt

Alexandr Kozák

Výprava

Roman Chochola, Jaroslav Košťál, Miroslav Detvai, Jan Troníček (rekvizitář), Václav Pinkas (rekvizitář), Michal Votava (rekvizitář), Alexander Cigánek (rekvizitář), Vlastimil Šafář (rekvizitář), Jakub Jeřábek (rekvizitář), Dariusz Włodarczyk (rekvizitář), Miroslav Kinder (rekvizitář), Peter Kusý (rekvizitář), Jiří Hladík (historické automobily)

Návrhy kostýmů

Aneta Grňáková

Kostýmy

Zuzana Mazačová, Petra Krčmářová, Mariola Stojanowská

Masky

Alina Janerková, Karolina Kordasová, Krystyna Zbroszczyková

Zvuk

Richard Müller, Petr Kapeller, Miroslav Masica (mix)

Vizuální efekty

Lukáš Veverka, Petr Herold, Spoon, Martin Petro (supervizor; Spoon), Matouš Heger (producent; Spoon), Michaela Syrová (produkce; Spoon), Roman Čech (3D supervizor)

Zvláštní efekty

Branislav Petráš, Vladimír Nemčok, Marián Stehlík

Postprodukce

Spoon (obraz), Studio Bystrouška (zvuk)

Návrhy titulků

Lukáš Veverka

Koordinátor kaskadérů

Grzegorz Cichy Mikołajczyk, Bartosz Padewski, Petr Drozda (FILMKA)

Kaskadéři

Magdalena Bielaková, Mirosław Filipiak, Dagmara Włoszeková, Robert Kalbarczyk, Krzysztof Klebowicz, Paweł Janisiów, Hanna Lechowiczová, Tomasz Lewandowski, Adam Madaliňski, Tomasz Marziarz, Michał Mazur, Grzegorz Cichy Mikołajczyk, Grzegorz Miś, Bartosz Padewski, Agata Pastuszková, Radosław Puto, Dawid Raczyński, Tomasz Roźko, Milena Sadkowská, Karina Stępniaková, Łukasz Szafranowski, Leszek Sztokała, Aleksandra Śliwińská, Ireneusz Tatko, Tomáš Tobola, Anita Weber-Wellerová, FILMKA, Martin Hub (FILMKA), Pavel Krátký (FILMKA), Romana Hájková (FILMKA), Blanka Jarošová (FILMKA)

Výkonná produkce

Agata Walkoszová, Olga Raitoralová, René Kořenář (FRAME100R), Zuzana Ricottiová (ALEF Film & Media)

Producent

Vojtěch Frič (love.FRAME), Petr Kazda (Black Balance), Tomáš Weinreb (Black Balance), Marcin Kurek (Media Brigade), Sylwester Banaszkiewicz (Media Brigade), Marián Urban (ALEF Film & Media)

Koproducent

Petr Tichý (Barrandov Studio), Jan Kohout (Spoon), Martin Paleček (Spoon), Karolína Barešová (Michael Samuelson Lighting Prague), Ondřej Šejnoha (FAMU), Guillaume de Seille (Arizona Productions), Andrzej Białas (Odra-Film)

Vedoucí produkce

Kamila Hlochová, Grzegorz Turzański, Jakub Špiroch, Martina Urbanová

Asistent vedoucího produkce

Jaroslav Filgas, Karol Kuckzyński, Eva Horváthová, Jana Kosová

Odborný poradce

Čestmír Kozar

Spolupráce

Dariusz Gajewski (umělecká supervize), Vladislav Škach (fotograf), Slovenský filmový ústav

Hudba

Písně

PF 1971 /I. část/, Tvoj sneh, Pieseň z kolovrátku

Hudba k písni

Marián Varga (PF 1971 /I. část/), František Griglák (Tvoj sneh), Marián Varga (Pieseň z kolovrátku)

Text písně

Kamil Peteraj (Tvoj sneh), Kamil Peteraj (Pieseň z kolovrátku)

Zpívá

František Griglák (Tvoj sneh), Pavol Hammel (Pieseň z kolovrátku)

Choreografie

Małgorzata Fijałkowská

Lokace

Lokace

Česká republika, Ústí (Česká republika), zahrádkářská kolonie Amerika (Ústí), Slovensko, Poprad (Slovensko), Svit (Slovensko), Šuňava (Slovensko), Polsko, Kladsko /Kłodzko/ (Polsko), Slezská ulice /ulica Śląska/ (Kladsko /Kłodzko/), Vodní ulice /ulica Wodna/ (Kladsko /Kłodzko/), Nízká ulice /ulica Niska/ (Kladsko /Kłodzko/), Kostelní náměstí /plac Kościelny/ (Kladsko /Kłodzko/), Nová Ruda /Nowa Ruda/ (Polsko), Kladská ulice /ulica Kłodzka/ (Nová Ruda /Nowa Ruda/), Vratislav /Wrocław/ (Polsko), Rooseveltova ulice /ulica Roosevelta/ (Vratislav /Wrocław/), ulice Hoene–Wrońského /ulica Hoene–Wrońskiego/ (Vratislav /Wrocław/), budova Lékařské akademie /Akademia Medycznej/ (Vratislav /Wrocław/), Kleczkowská ulice /ulica Kleczkowska/ (Vratislav /Wrocław/), věznice (Vratislav /Wrocław/)

Produkční údaje

Původní název

Já, Olga Hepnarová

Anglický název

I, Olga Hepnar

Copyright

2016

Rok výroby

2014, 2015

Premiéra

24.03.2016

Přístupnost

přístupné od 15 let

Výrobce

Black Balance Film Production, love.FRAME, Media Brigade, ALEF Film & Media Group, FRAME100R, Barrandov Studio (koprodukce), Spoon (koprodukce), Michael Samuelson Lighting Prague (koprodukce), FAMU (koprodukce), Arizona Productions (koprodukce)

S podporou

Státní fond kinematografie (Program filmových pobídek), Polish Film Institute, Audiovizuálny fond SR, Odra-Film, Pardubický kraj, město Vratislav /Wrocław/

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Formát

1:1,85

Barva

black & white

Zvuk

digital sound 5.1

Ocenění

Vítěz

Festival: 45. Lubušské filmové léto

2016
Łagów / Polsko
Zlatý hrozen
udělen v hlavní soutěži

Revue

Nejlepší je Rodinný film, rozhodli kritici

Rodinný film režiséra Olma Omerzua zvítězil na 7. ročníku Cen české filmové kritiky. Cenu za nejlepší snímek roku předal...

Film Já, Olga Hepnarová poběží ve Francii i po útoku v Nice

Český film Já, Olga Hepnarová o vražedkyni, která úmyslně usmrtila v roce 1973 v Praze nákladním vozem osm lidí, se bude...

Já, Olga Hepnarová

Filmy natočené podle skutečných příběhů byly vždy vděčnými diváckými tématy. Jeden takový příběh si vybrali Petr Kazda a...