Amadeus

historický, hudební, životopisný

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Amadeus / Amadeus: Director’s Cut

Minutáž

155

Země původu

Spojené státy americké

Copyright

1984

Rok výroby

1983, 1984

Premiéra

01.08.1986

Jazyková verze

anglická

Režie

Miloš Forman, Twyla Tharp (režie operních scén)

Scénář

Peter Shaffer

Anotace

Filmová adaptace divadelní hry Petera Shaffera vyznamenaná osmi Oscary. Velkolepý historický epos režiséra Miloše Formana.

Původní verze 1984:
Divadelní hra Petera Shaffera Amadeus byla velkým hitem na všech světových scénách a s úspěchem se hrála i na našich jevištích. Není proto divu, že se brzy dočkala filmového zpracování. Scénář napsal sám autor a režie se ujal přední světový režisér Miloš Forman. Smrt Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) je dodnes obestřena tajemstvím, čehož Peter Shaffer využil ke strhující konfrontaci geniality a průměrnosti, jak je zosobňovali Mozart a dvorní skladatel Antonio Salieri. Nejde o to, jestli Salieri skutečně způsobil Mozartovu smrt; důležité je, že opravdový talent nelze umlčet. Ten přetrvává, což Mozartova hudba dokazuje už po dvě staletí. Filmová verze Amadea vznikla se značnými výrobními náklady v exteriérech staré Prahy a ve Filmovém studiu Barrandov za přímé účasti řady našich tvůrců. Ve všech zemích, kde se doposud hrála, slavila úspěch u diváků i u kritiky díky vzácné jednotě všech svých složek: od výtvarné stránky přes herecké výkony až po režii. – Americká filmová akademie snímku udělila celkem osm Oscarů (nejlepší film, režie, mužský herecký výkon v hlavní roli – F. Murray Abraham, scénář podle předlohy, výprava, kostýmy, masky a zvuk). -mim-

Režisérská verze 2001:
V roce 2001 realizoval Miloš Forman režisérský sestřih svého historického filmu o známém rakouském skladateli (1756–1791) osmnáctého století Amadeus, který byl u nás pod názvem Amadeus 2002 uveden v lednu 2003 v rámci Projektu 100-2003. V březnu 2017 se tato režisérská verze snímku, který ve své době zaznamenal zcela nepředvídaný světový úspěch, vrátil v digitální podobě pod původním titulem Amadeus (na plákatě je ovšem podtitul Režisérská verze) na pouhý měsíc do českých kin. V roce 1984 z obav o přízeň publika tvůrci s producentem Saulem Zaentzem totiž uvedli pouze zkrácenou verzi, v níž nebylo „příliš mnoho not“. Režisérská verze je tedy údajně tím pravým a úplným dílem. – Strhující drama závisti, intrik a vášnivého vztahu k hudbě vzniklo podle divadelní hry Petera Shaffera, známé i u nás (Stavovské divadlo, Divadlo Pod Palmovkou aj.); pro film ji adaptoval sám autor. (Motiv Salieriho vražedné závisti pochází od A. S. Puškina.) – Příběh, jehož vypravěčem a de facto hlavním hrdinou je dvorní skladatel císaře Josefa II. Antonio Salieri (1750–1826), je vrcholným dílem Formanova amerického působení, ale také jedním z vrcholných děl světové kinematografie osmdesátých let. Na konfliktu geniality a průměrnosti Forman v krystalicky čisté podobě zpracoval své životní téma: nerovný a marný boj výjimečného jedince s představiteli institucionalizované moci (závistivý dvorní skladatel, autoritativní ředitel opery, císař bez hudebního sluchu). Zároveň bravurním způsobem využil hudební složku. Divák je často vtahován do příběhu prostřednictvím hudby, ale také naopak: některé již klasické sekvence (Salieriho zpověď před knězem či scéna, v níž na smrt nemocný Wolfgang Amadeus Mozart diktuje sokovi noty Rekviem) jsou vlastně zasvěceným a zaníceným rozborem hudebních pasáží. – Nová verze Amadea je zhruba o dvacet minut delší (dohromady tedy 188 minut): nejdůležitější změnou oproti původní verzi je návštěva Konstance Mozartové u Salieriho, který za svou přímluvu u dvora požaduje od zoufalé ženy sex, ale který nakonec svou povolnou oběť mnohem víc poníží tím, že ji dá vykázat (Salieriho demonstrace moci vysvětluje, proč ho Kon-stance tak nenávidí a proč jej v závěru filmu nekompromisně vyhodí z bytu). Kromě řady drobnějších změn přibyly scény, v nichž se zpočátku hrdý, později zlomený a opilý Mozart uchází o místo učitele hudby, respektive prosí o finanční půjčku v rodině bohatého přízemního šlechtice. – Rozšířený snímek byl ve své době uveden též na DVD ve dvoudiskovém vydání; druhý disk obsahoval pozoruhodný vzpomínkový dokument The Making of Amadeus (2002, Jak se natáčel Amadeus; r. Bill Jersey); ten zachycuje mimo jiné podmínky, za nichž štáb, pečlivě střežený agenty StB, pracoval v českých lokalitách. -zk-

Obsah

Původní verze 1984:
Vídeň 1823. Kdysi oslavovaný skladatel Antonio Salieri se pokusí o sebevraždu. V blázinci ho navštíví otec Vogler a chce ho vyzpovídat. Salieri začne vyprávět svůj životní příběh. Svůj a Mozartův, o němž tvrdí, že ho zabil. – 1781. Wolfgang Amadeus Mozart poprvé upoutá Salieriho pozornost, když jako skladatel arcibiskupa salcburského koncertuje pro císaře Josefa II. Zaujme nejen svou hudbou, ale i svérázným chováním. Přivede císaře do rozpaků a dvorního skladatele Salieriho dokonale zesměšní, když paroduje jednu jeho skladbu. Císař Mozarta přesto pověří, aby složil operu na německé libreto: Únos ze serailu. Mozart tím proti sobě popudí Italy u císařského dvora a především Salieriho, který začne na geniálního mladíka žárlit, neboť si je vědom vlastní průměrnosti. – Mozartovo koketování se zpěvačkou Katerinou Cavalieriovou, již Salieri tajně miluje, jen přileje olej do ohně. Jeho žárlivost se pomalu mění v nenávist. Snaží se Amadeovi znemožnit, aby mohl vyučovat císařovu neteř Alžbětu. Když za něho přijde prosit Mozartova manželka Konstance a přinese ukázky Amadeovy tvorby, Salieriho nenávist ještě vzroste. Dvorní skladatel nechápe, jak bůh mohl vtělit takový talent do rozjíveného a nevychovaného spratka, který se neustále nejapně hihňá, zatímco Salierimu genialitu upřel. Umožnil mu pouze rozpoznat dokonalou hudbu, nikoliv ji vytvořit. Salieri spálí v krbu krucifix a přísahá, že Mozarta zničí. – Leopold Mozart navštíví ve Vídni svého syna. Zjišťuje, že žije v chudobě a nepořádku, a chce, aby s ním odjel do Salcburku. Na synovo manželství má svůj názor; své opovržení vůči prostoduché Konstanci dává nepokrytě najevo. Po další z mnoha hádek starý Mozart odjede. – Mladí manželé čekají dítě. Přijmou proto služku Lorl, kterou údajně platí anonymní Amadeův obdivovatel, ale ve skutečnosti je najata Salierim jako špeh. Dvorní skladatel si za Amadeovy nepřítomnosti prohlédne jeho byt a zjistí, že mladík pracuje na nové opeře Figarova svatba podle francouzské hry, kterou Josef II. zakázal. Když se to císaři donese, rozzlobí se, ale nakonec podlehne Amadeově výmluvnosti a povolí mu novou operu nazkoušet. – Italové u dvora Mozarta donutí, aby odstranil z Figarovy svatby balet, jejž císař také v operách zakázal, ale Josef II. se nečekaně objeví na jedné ze zkoušek a své rozhodnutí změní. Při premiéře je Salieri unesen krásou Mozartovy hudby a současně sžírán žárlivostí. Amadeovu triumfu zabrání císař svým zívnutím. Figarova svatba je po devíti představeních stažena. – Ze Salcburku přijde zpráva o smrti Mozartova otce. Amadeus, sužovaný výčitkami svědomí, začne skládat operu Don Giovanni. Salieriho to fascinuje, ale zároveň mu to vnukne ďábelskou myšlenku, jak mladého skladatele zničit. V černých šatech, jaké nosíval Leopold Mozart, a s černou maskou na obličeji navštíví Amadea a objedná si u něho zádušní mši, kterou už už slyší na Mozartově pohřbu podepsanou svým jménem. Strádající skladatel jeho nabídku přijme, i když je zjevně vyveden z míry. – Mozart vyhoví naléhání svého přítele Schikanedera a rozhodne se napsat operu pro jeho lidové divadlo, Kouzelnou flétnu. Současně se snaží dokončit objednané rekviem, ale pohřební hudba ho ničí. Maskovaný neznámý se pro něho stává synonymem smrti. Amadeus nezřízeně pije a chátrá. Po návštěvě rozezlené tchyně odjíždí Konstance i s dítětem do lázní. – Amadeus diriguje premiéru Kouzelné flétny. Při představení se mu udělá zle a omdlí. Ujme se ho Salieri a odveze ho k němu domů. Nikoho dál nepustí a nutí nemocného skladatele, aby dokončil rekviem. Zapisuje noty, jak mu je blouznící Amadeus diktuje. Pracují celou noc. Ráno přijde Konstance, která se chce s manželem usmířit. Pošle Salieriho pryč. Vyčerpaný Mozart zemře. Později se Salieri ve skrytu dívá, jak génia pohřbívají do hromadného hrobu. – Starý Salieri končí svou životní zpověď. Jeho plán se nepovedl. Bůh raději zničil svého miláčka, než aby dal průměru byť jen malý podíl na slávě. A tak bývalý dvorní skladatel projíždí na vozíčku blázincem a dává všem rozhřešení. -mim-

Režisérská verze 2001:
Vídeň, 1823. Kdysi slavný skladatel Antonio Salieri se pokusí o sebevraždu. V blázinci vypráví knězi svůj příběh. Je přesvědčen, že zabil geniálního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. – 1781. Salieri vidí Mozarta jako nevycválaného mladíka bez respektu k autoritám. Rozpozná však jeho genialitu. Při vědomí vlastní průměrnosti začne na kolegu žárlit. – Císař Josef II. chce jmenovat Mozarta učitelem hudby pro svou neteř, ale na Salieriho radu uspořádá konkurz. Mozartova mladá manželka Konstance poprosí Salieriho o přímluvu. Skladatel chce, aby se u něj stavila v noci. Když se však zoufalá a odevzdaná žena před Salierim svlékne, dá ji vyhodit. – Salieri spálí krucifix a vyhlásí válku samotnému Bohu, jenž si za svůj „nástroj“ zvolil nafoukanou stvůru. – Hrdý Mozart odmítne dávat lekce dceři přízemního šlechtice Schlumberga. – Za Mozartem, žijícím v nepořádku a nouzi, přijede ze Salcburku otec Leopold, který byl proti synovu sňatku s Konstancí. Po nějaké době tchán odjede kvůli hádkám se snachou. – Salieri inkognito zaplatí Mozartovým služku Lorl, která pro něj špehuje. Donese císaři, že rival pracuje na opeře podle zakázaného libreta Figarova svatba. Josef II. však po rozmluvě s Mozartem operu povolí. – Mladý skladatel nazkouší kus přes nepřízeň a cenzurní zásahy ředitele Opery, hraběte Orsiniho-Rosenberga. Na premiéře císař zívne a geniální nové dílo je tím odsouzeno jen k několika reprízám. Salieri přesto trpí stále víc. – Zdrcený a výčitkami svědomí sužovaný Wolfgang po otcově smrti uvede operu Don Giovanni. Salieri, inspirovaný postavou komtura (mrtvého Leopolda Mozarta), vymyslí ďábelský plán, jak konkurenta zahubit: navštíví skladatele v černé masce, kterou měl Leopold na jednom bále. Objedná si u něj zádušní mši, již ve skutečnosti hodlá podepsat svým jménem a uvést na Mozartově pohřbu. – Vyčerpaný Wolfgang pracuje zároveň na opeře Kouzelná flétna, určené pro lidové divadlo přítele Schikanedera. Přitom pije a rychle chátrá. Marně se ponižuje, aby od Schlumberga získal alespoň půjčku. Rozezlená tchyně od něj odveze dceru a vnoučata do lázní. – Na představení Kouzelné flétny se vyčerpaný hudebník zhroutí. Salieri jej dopraví domů a nutí ho, aby dokončil Rekviem. Bezvládný génius mu celou noc diktuje noty. Ráno se nečekaně vrátí Konstance a nevítanou návštěvu nekompromisně vyhodí. Zjistí, že manžel zemřel. – Zestárlý Salieri před zdrceným knězem dokončí svou zpověď. Žehná všem průměrným... -zk-

Poznámka

Režisér Miloš Forman z původní verze roku 2001 vytvořil rozšířený režisérský sestřih o délce 188 minut.

CENY (neúplné, platí pro původní verzi):
Oscary: nejlepší film (Saul Zaentz), nejlepší režie (Miloš Forman), nejlepší scénář podle předlohy (Peter Shaffer), nejlepší herec v hlavní roli (F. Murray Abraham), nejlepší výprava (Patrizia Von Brandensteinová, Karel Černý), nejlepší kostýmy (Theodor Pištěk), nejlepší masky (Paul LeBlanc, Dick Smith), nejlepší zvuk (Mark Berger, Tom Scott, Todd Boekelheide, Chris Newman); (nominace) nejlepší herec v hlavní roli (Tom Hulce), nejlepší kamera (Miroslav Ondříček), nejlepší střih (Nena Danevicová, Michael Chandler).
Zlaté glóby: nejlepší film-drama, nejlepší režisér (Miloš Forman), nejlepší mužský herecký výkon v dramatu (F. Murray Abraham), nejlepší scénář (Peter Shaffer).
Ceny BAFTA: nejlepší kamera (Miroslav Ondříček), nejlepší střih (Nena Danevicová, Michael Chandler), nejlepší masky (Paul LeBlanc, Dick Smith), nejlepší zvuk (John Nutt, Chris Newman, Mark Berger).
Ceny Asociace losangeleských filmových kritiků: nejlepší film, nejlepší režie (Miloš Forman), nejlepší herec (F. Murray Abraham, ex aequo Albert Finney ve filmu Under the Volcano), nejlepší scénář (Peter Shaffer).
César: nejlepší zahraniční film.
Donatellovi Davidové: nejlepší zahraniční film, nejlepší režie zahraničního filmu (Miloš Forman), nejlepší zahraniční herec (Tom Hulce).

Hrají

F. Murray Abraham

skladatel Antonio Salieri

Tom Hulce

skladatel Wolfgang Amadeus Mozart

Elizabeth Berridge

Konstance, Wolfgangova žena

Simon Callow

Emanuel Schikaneder

Roy Dotrice

Leopold Mozart, Wolfgangův otec

Christine Ebersole

zpěvačka Katerina Cavalieriová

Jeffrey Jones

císař Josef II.

Charles Kay

hrabě Orsini-Rosenberg

Kenny Baker

komtur v parodii

Barbara Bryne

Frau Weberová

Martin Cavani

skladatel Antonio Salieri jako mladík

Roderick Cook

hrabě von Strack

Milan Demjanenko

Karl Mozart, Wolfgangův syn

Peter DiGesu

skladatel Francesco Salieri, Antoniův starší bratr

Richard Frank

otec Volger

Patrick Hines

kapelmeister Bonno

Nicholas Kepros

arcibiskup Colloredo

Philip Lenkowsky

Salieriho sluha

Herman Meckler

kněz

Jonathan Moore

baron Van Swieten

Cynthia Nixon

služka Lorl

Brian Pettifer

ošetřovatel v blázinci

Vincent Schiavelli

Salieriho komorník

Douglas Seale

hrabě Arco

Miroslav Sekera

skladatel Wolfgang Amadeus Mozart jako chlapec

John Strauss

dirigent

Karl-Heinz Teuber

obchodník s parukami

Miro Grisa

Figaro ve Figarově svatbě

Helena Cihelníková

hraběnka ve Figarově svatbě

Karel Gult

hrabě Almaviva ve Figarově svatbě

Zuzana Kadlecová

Zuzanka ve Figarově svatbě

Magda Čelakovská

Cherubín ve Figarově svatbě

Slavěna Drášilová

Barbarina ve Figarově svatbě

Eva Šenková

Marcellina ve Figarově svatbě

Leoš Kratochvíl

Basilio ve Figarově svatbě

Gino Zeman

don Curzio ve Figarově svatbě

Jaroslav Mikulín

Dr. Bartolo ve Figarově svatbě

Ladislav Krečmer

Antonio ve Figarově svatbě

Karel Fiala

Don Giovanni v Donu Giovannim

Jan Blažek

komtur v Donu Giovannim

Zdeněk Jelen

Leporello v Donu Giovannim

Christine Ebersole

Constanza v Únosu ze serailu

Milada Čechalová

královna noci v Kouzelné flétně

Lisabeth Bartlett

Papagena v Kouzelné flétně

Simon Callow

Papageno v Kouzelné flétně

Hana Brejchová

členka císařské rodiny

Miriam Chytilová

Sophie Weberová

Karel Effa

Leporello

Radka Fidlerová

sopranistka

Karel Hábl

císařův fízl

Marta Jarolímková

princezna Elisabeth

Gabriela Krčková

zpěvačka

Vladimír Krouský

trpaslík

Jiří Lír

muž ze Salzburku

Pavel Nový

císařův fízl

Jan Pohan

císařův pobočník

Jan Kuželka

Salieriho kuchař

Radka Kuchařová

Blonda

Tereza Pokorná

herečka

Milan Riehs

maršálek

Dana Vávrová

Josefina Weberová

Lenka Loubalová

zpěvačka

Viktor Maurer

obchodník s parukami

Dagmar Mašková

zpěvačka

Ladislav Mikeš

trpaslík

Jana Musilová

trpaslice

Vojtěch Nalezenec

hudebník

Iva Šebková

trpaslice

Zdeněk Sklenář

trpaslík

Renata Vacková

dvorní dáma

Jiří Vančura

trpaslík

Petra Vogelová

dvorní dáma

Josef Zeman (4)

trpaslík

Zdeněk Mahler

kardinál

Vladimír Svitáček

papež Klement XIV.

Kenneth McMillan

Michael Schlumberg

režisérská verze

Cassie Stewart

Gertrude Schlumbergová

režisérská verze

Rita Zohar

paní Schlumbergová

režisérská verze

Michele Esposito

Salierův student

John Carrafa

tanečník

Sara Clifford

tanečnice

Richard Colton

tanečník

Shelly Freydont

tanečnice

Anne Glasner

tanečnice

Barbara Hoom

tanečnice

Mary Kellopp

tanečnice

Raymond Kurshals

tanečník

John Malashock

tanečník

Jennifer Rawe

tanečnice

Thomas Rawe

tanečník

William Whitener

tanečník

Štáb a tvůrci

Režie

Miloš Forman, Twyla Tharp (režie operních scén)

Pomocná režie

Jan Schmidt (druhá režie)

Asistent režie

Michael Hausman, Tomáš Tintěra, Jan Kubišta, Petr Makovička, Tommaso Mottola, Zdeněk Fiala, Mirek Lux

Předloha

Peter Shaffer (Amadeus /1981/ – divadelní hra)

Scénář

Peter Shaffer

Druhá kamera

Tom Priestley, Trevor Coop, Kamil Kadeřábek, Michal Krob

Asistent kamery

Yves Nolleau (steadicam), Miroslav Čvorsjuk, Jiří Krejčík ml., Antonín Mařík, Jiří Zavřel

Architekt

Patrizia Von Brandenstein, Karel Černý, Josef Svoboda (operní scény)

Výprava

Bedřich Čermák, Jaroslav Česal, Karel Kočí, Jaroslav Lehman, Vladimír Mácha, Boris Ondrušek, Michael Ross

Návrhy kostýmů

Theodor Pištěk ml., Christian Thuri, Umberto Tirelli

Masky

Paul LeBlanc (masky a paruky), Dick Smith (maska starého Antonia Salieriho), František Čížek, Vlasta Hájková, Jiří Šimon, Alena Šedová, Bohumil Sobotka

Střih

Nena Danevic, Michael Chandler, T. M. Christopher (režisérský sestřih 2001)

Zvuk

Chris Newman, Mark Berger, Todd Boekelheide, Tom Scott

Zvláštní efekty

Garth Inns (supervize)

České titulky

Petr Pujman (distribuce 1986), Helena Rejžková (distribuce 2003), Linguafilm (distribuce 2003), neuvedeno (distribuce 2017)

Výkonná produkce

Michael Hausman, Bertil Ohlsson

Producent

Saul Zaentz

Vedoucí výroby

Václav Rouha, Jan Balzer, James Fee

Asistent vedoucího výroby

Daniela Stašková, František Vláčil ml., Miloš Zajdl

Odborný poradce

Zdeněk Mahler (zvláštní hudební a historický poradce)

Spolupráce

Jozef Hrabušický (asistent architekta), Magda Hájková (asistentka střihu), Miroslav Hájek (asistent střihu), Tomáš Červenka (asistent zvuku), Jan Friedrich (asistent zvuku), Tomáš Potůček (asistent zvuku), Václav Řezníček (asistent zvuku), Milan Sodomka (asistent zvuku), Ivo Špalj (asistent zvuku), Jaroslav Velim (asistent zvuku), Jaromír Komárek (fotograf), Miloslav Halík (klavírní trenér), Zdena Fojtlová (překlady), Zuzana Jettmarová (překlady), Daniela Ježková (překlady), Anna Maria Kolářová (překlady), Iva Nesvadbová (překlady), Simona Sternová (překlady), Gita Zbavitelová (překlady), René Michalička, Miroslav Ptáček, Luboš Šimeček, Jaroslav Sinkule, Petr Hlinomaz

Hudba

Použitá hudba

Wolfgang Amadeus Mozart (výňatky z díla), Wolfgang Amadeus Mozart (Figarova svatba /předehra/ – opera), Wolfgang Amadeus Mozart (Don Giovanni – opera), Wolfgang Amadeus Mozart (Requiem), Wolfgang Amadeus Mozart (Malá noční hudba), Antonio Salieri (výňatky z díla), Giovanni Battista Pergolesi (výňatky z díla)

Nahrál

Academy Orchestra of St Martin In The Fields, Academy Chorus of St Martin In The Fields, Ambrosian Opera Chorus, The Choristers of Westminster Abbey, The Brussels Virtuosi

Dirigent

Sir Neville Marriner (Academy Orchestra of St Martin In The Fields), Laszlo Heltay (Academy Chorus of St Martin In The Fields), John McCarthy (Ambrosian Opera Chorus), Simon Preston (The Choristers of Westminster Abbey), Marc Grauwels (The Brussels Virtuosi)

Písně

různé skladby a písně

Hudební dramaturgie

Sir Neville Marriner (hudební supervize), John Strauss (hudební koordinátor)

Zpěv role

Suzanne Murphy (Christine Ebersole), Samuel Ramey (Miro Grisa), Felicity Lott (Helena Cihelníková), Richard Stilwell (Karel Gult), Isabel Buchanan (Zuzana Kadlecová), Anne Howells (Magda Čelakovská), Deborah Rees (Slavěna Drášilová), Patricia Payne (Eva Šenková), Alexander Oliver (Leoš Kratochvíl), Robin Leggate (Gino Zeman), John Tomlinson (Jaroslav Mikulín), Willard White (Ladislav Krečmer), Richard Stilwell (Karel Fiala), John Tomlinson (Jan Blažek), Willard White (Zdeněk Jelen), Suzanne Murphy (Christine Ebersole), June Anderson (Milada Čechalová), Gillian Fisher (Lisabeth Bartlett), Brian Kay (Simon Callow)

Choreografie

Twyla Tharp

Lokace

Lokace

Československo, Praha (Československo), Hradčany (Praha), Malá Strana (Praha), Stavovské divadlo (Praha), Staré Město (Praha), Maltézské náměstí (Praha), Husova ulice (Praha), Kroměříž, Arcibiskupský zámek (Kroměříž) (interiéry), Plzeň, Tylovo divadlo (Plzeň), Rakousko, Vídeň (Rakousko), Itálie, Toskánsko (Itálie), Monte Argentario (Toskánsko), Francie, Seine-et-Marne (Francie), Château de Guermantes (Seine-et-Marne)

Produkční údaje

Původní název

Amadeus

Anglický název

Amadeus / Amadeus: Director’s Cut

Souběžný název

Amadeus 2002

Copyright

1984

Rok výroby

1983, 1984

Premiéra

01.08.1986

Výrobce

The Saul Zaentz Company

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1986; monopol do 18.7.1990), Warner Brothers ČR (režisérské verze 2003 /Projekt 100-2003/), Pannonia Entertainment (obnovená režisérské verze 2017; monopol do 4.4.2017)

Technické údaje

Formát

1:2,35

Zvuk

Dolby

Verze

anglická

Titulky

české