J. A. Holman

scenárista, novinář, režisér

Datum narození

17.04.1901

Místo narození

Týnec nad Labem, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

20.04.1980

Místo úmrtí

Mnichov, Západní Německo

Alternativní jména

Jan Alfred Holman, Josef Alfred Vojtěch Jan Holman, Josef Alfréd Holman

Životopis

J. A. HOLMAN (vl. jm. Josef Alfred Vojtěch Jan Holman; nar. 17.4.1901, Týnec nad Labem – zem. 20.4.1980, Mnichov, SRN) se narodil do rodiny důlního a hospodářského správce. Po maturitě vystudoval pražské České vysoké učení technické a získal titul inženýra. Krátce studoval v německém Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1923 se zúčastnil soutěže na projekt tehdy nerealizovaného Nuselského mostu, vypracoval podrobný plán Prahy a později byl autorem několika patentů. Přispíval do tiskovin Stavba nebo Radio–Journal. Ve 20. a 30. letech postupně působil jako redaktor Technické tribuny (1924–29 vedl Knihovnu Technické tribuny a v letech 1925 a 1929 napsal dvě automobilové příručky s mapami), deníku Tribuna (1927–28), spoluvydával časopis Trn (1928), pracoval krátce jako hlasatel rozhlasové stanice Radiojournal (kde byl v roce 1923 jedním ze zakládajících spolupodílníků), v první polovině 30. let byl činný v propagaci závodů Škoda a pak jako šéf propagace firmy Piras Thalia (1939). Závodně jezdil v automobilových a v motocyklových soutěžích. Ve stejné době začínal i v kinematografii jako tvůrce a režisér krátkých instrukčních, technických a propagačních (pro Škodovy závody), reklamních, dokumentárních a střihových snímků. Tíhl však k režii hraných filmů. Po praxi v Německu a ve Francii a po zkušenosti asistenta režiséra Nicolase Farkase na dvojjazyčné koprodukci Port Arthur získal ve druhé polovině 30. let možnost spolurežírovat snímky s Hugem Haasem (Děvčata nedejte se!) a s Jiřím Slavíčkem (Zborov). Jako zručný a zahraničními vzory poučený režisér a scenárista (spolupracoval na scénářích s Václavem Řezáčem, K. M. Walló, Hugem Haasem či Josefem Trojanem) je sám podepsán pod pěti hranými filmy z protektorátního období. Jednalo se o kosmopolitně laděná psychologická komorní melodramata (Minulost Jany Kosinové, Rukavička, Modrý závoj a Bláhový sen) s výjimkou dramatu z dělnického prostředí Velká přehrada, v němž musely být použity i antisemitské narážky. Režijně se podílel na české synchronizaci zahraničních snímků: na komentáři od Rudolfa Medka k anglickému střihového filmu Neznámý vojín mluví (1934, Forgotten Men: The War as It Was; r. Norman Lee) a na komentáři Oldřicha Nového k francouzské komedii Historky Elysejských polí (1938, Remontons les Champs–Élysées; r. Sacha Guitry). Na Barrandově ještě natočil pro Němce a jejich společnost Pragfilm v letech 1942 a 1943 snímek Láska, vášeň a žal. Na podzim roku 1944 připravoval scénář k detektivnímu snímku Zinková cesta (Znamení kočky), který v březnu 1945 začal natáčet. Po dvou dnech projekt opustil. Do kin jej v roce 1946 pod názvem 13. revír uvedl až režisér Martin Frič. Po odhalení ilegální skupiny, v níž působil, uprchl Holman v roce 1945 před gestapem přes frontu na osvobozené Slovensko. Do Košic přinesl československé vládě jeden z později odmítnutých návrhů na uspořádání filmového oboru v nové republice. Režíroval zachycení cesty prezidenta Edvarda Beneše z Košic do osvobozené Prahy, jež jako první část použil Otakar Vávra v dokumentu Vlast vítá. Po válce byl vyšetřován pro styky s Němci a natočení německého filmu, ale byl osvobozen. V roce 1947 mu prezident udělil Československý válečný kříž 1939 za účast v boji za osvobození a ministr vnitra Pamětní odznak druhého národního odboje. Přesto se již do české kinematografie nevrátil. V letech 1945–48 byl přednostou hospodářského odboru na ministerstvu zahraničních věcí. Po únorovém převratu byl z ministerstva propuštěn a pronásledován. Nakonec v srpnu 1952 emigroval s filmovým podnikatelem Milošem Havlem do Rakouska, odkud ihned přesídlil do Mnichova. Tady začal pracovat jako redaktor a režisér pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa (1953–1979). V Rakousku a Německu se také příležitostně dostal v průběhu 50. a 60. let k hrané i dokumentární režii. Měl údajně také režírovat část The Living Mountain (1965) z anglického dokumentárního TV cyklu Survival. Dále byl v exilu předsedou Československého poradního sboru nebo členem Rady svobodného Československa. Je pochován v Mnichově. Část režisérovy pozůstalosti v roce 2015 získala Knihovna Václava Havla v Praze. – Filmografie: (práce v ČSR) (krátké i dlouhé reportáže, propagační a dokumentární filmy; režie, scénář či spolupráce na něm) S Československými novináři do Paříže (1927), Od A do Zet Cesta čs. novinářů do Kolína n./R. v deseti automobilech (1928), Avia (1931), Po stopách Škody (1931), Silnice Konstruktivy (1931), hraná reklama Rajská narkosa (1932), Safety First (1934), Auto Škoda (1935), Praha – Kalkuta – Praha na Škoda–Popular (1935), Praha Calcutta (1935), Revoluce krve a ducha (1936), Pravda vítězí (1937), Přísaha republice (1937), Ostrov demokracie v moři diktatur (1938), Vlast vítá (1945; spol. r. Otakar Vávra); (celovečerní hrané filmy; režie, scénář či podíl na něm, není–li uvedeno jinak) německá a francouzská verze Port Arthur (1936; r. Nicolas Farkas; asistent režie), Uličnice (1936; r. Vladimír Slavínský; vedoucí výroby), komedie Děvčata nedejte se! (1937; spol. r. Hugo Haas; + nám.), válečné drama Zborov (1938; spol. r. Jiří Slavíček), melodramata Minulost Jany Kosinové (1940), Modrý závoj (1941) a Rukavička (1941), drama Velká přehrada (1942), melodrama Bláhový sen (1943), 13. revír (1945–46; r. Martin Frič; spol. sc.); (práce v Německu a v Rakousku) (režie, scénář či spolupráce na něm) Liebe, Leidenschaft und Leid (1942–43, Láska, vášeň a žal), Zwei Herzen voller Seligkeit (1957, Dvě srdce plné blaženosti), dok. Bilderbuch Gottes (1959, Kniha obrazů božích). –jl– (11/2018)

Filmografie

13. revír

1946
Scénář

Bláhový sen

1943
Režie, Scénář

Velká přehrada

1942
Režie, Scénář

Rukavička

1941
Režie, Scénář

Modrý závoj

1941
Režie, Scénář

Minulost Jany Kosinové

1940
Režie, Scénář

Zborov

1938
Režie, Scénář
interiéry a exteriéry

Děvčata nedejte se!

1937
Režie, Námět, Scénář

Uličnice

1936
Vedoucí výroby

Port Arthur [francouzská verze]

1936
Asistent režie

Port Arthur [německá verze]

1936
Asistent režie

Rajská narkosa

1932
Režie