Ladislav Brom

herec, fotograf, textař, producent, cestovatel, režisér

Datum narození

16.04.1908

Místo narození

Choceň, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

22.01.1969

Místo úmrtí

New York City, New York, USA

Alternativní jména

Ladislav Kořínek, Ladislav Václav Brom, John L. Brom, Láďa Brom, Rimon

Životopis

LADISLAV BROM (vl. jm. Ladislav Václav Brom, nar. 16.4.1908, Choceň – zem. 22.1.1969, New York, USA) se narodil svobodné matce Marii Bromové, která si dva měsíce po jeho narození vzala drážního zřízence Josefa Kořínka, jenž dítě legitimizoval se jménem Ladislav Kořínek. Matčino rodné jméno však filmař nadále používal jako umělecký pseudonym a v roce 1938 jej opět úředně přijal za své. Po absolvování chrudimské Vyšší hospodářské školy studoval na pražské ČVUT, ale nakonec absolvoval dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze. V roce 1939 ještě dokončil doktorát na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Za studií psal sportovní články do časopisu A–Zet, o prázdninách dopisoval z ciziny pro různé časopisy a byl asistentem v Jandově taneční škole. V první polovině 30. let působil jako tanečník v pražském Novém německém divadle, jako operetní tenorista v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích a jednu sezonu jako milovník a režisér v ostravském Národním divadle moravskoslezském. Jeho vysoká statná postava, oduševnělý zjev a hluboký hlas ho na divadelních jevištích předurčily k milovnickým a hrdinským rolím nebo k drsným typům, jež od roku 1934 uplatnil i na plátně. Takovými byli zejména starostův syn Jan (Život vojenský – život veselý), hráč a alkoholik Robert Turek (Bezdětná), vyslanecký tajemník Richard Holan (Klub tří), chalupník Ivan (Děti velké lásky) a selský syn Václav Výrava (Jan Výrava). V kinematografii nakonec uplatnil literární ambice (mj. publikoval básně pod jménem Rimon a v roce 1936 vydal knihu Mladá stráž), když byl krátce dramaturgem firmy Elektafilm, spolupracoval na několika scénářích a otextoval na pět desítek písní, vydaných tiskem a použitých ve filmech. Přes tyto aktivity se propracoval k režii. Neoficiálně byl asistentem režie u filmu Josefa Rovenského Řeka (1933). Za dokumentární sérii Od západu k východu získal v roce 1935 stipendium ministerstva zahraničí a pobýval v Sovětském svazu, kde studoval režii (mj. u Sergeje M. Ejzenštejna) a pracoval jako asistent režie v ateliérech. Po návratu propagoval sovětskou kulturu. V roce 1937 debutoval jako jeden z nejmladších režisérů a záhy i producentů. Vedle průměrných oddechových komediálních a romantických snímků (Kariéra matky Lízalky, Klapzubova XI., Bílá jachta ve Splitu, Ulice zpívá či Život je krásný) vynikly z jeho tvorby sociálně laděná Harmonika (Odměna ministra průmyslu, obchodu a živností 1937), psychologická studie podle Egona Hostovského Vyděrač (Cena ministra průmyslu, obchodu a živností 1939), národnostně zaměřené drama Tulák Macoun a drama se sociálním podtextem Skalní plemeno. Nejpříznivěji byl přijat snímek Tulák Macoun, jenž kromě Modré stuhy časopisu Český filmový zpravodaj (1940) obdržel Malou zlatou medaili 1939 jako III. cenu ministra průmyslu, obchodu a živností a Bronzovou medaili na VII. MFF v Benátkách (1939). Za okupace měl kromě několika nerealizovaných projektů režírovat detektivní film 13. revír, ale projektu se v prosinci 1944 vzdal. Nerealizovány zůstaly i další připravované projekty (Podivná přátelství herce Jesenia, Palackého třída 27, Valdštýn, vévoda frýdlantský, Ve spárech džungle a Lyže, naše křídla). V červenci 1937 se stal společníkem a ředitelem výrobní a distribuční společnosti Reiterfilm, v prosinci 1939 odkoupil od majitele Jana Reitera i zbytek firmy a přejmenoval ji na Bromfilm. Podnik v letech 1940–42 vyrobil a distribuoval jeho snímky U pokladny stál..., Ulice zpívá, Tulák Macoun, Venoušek a Stázička, Píseň lásky, Poslední Podskalák, Přítelkyně pana ministra (1940; r. Vladimír Slavínský), Život je krásný, Přednosta stanice a také tituly Těžký život dobrodruha (1941; r. Martin Frič) a Host do domu (1942; r. Zdeněk Gina Hašler) nebo krátké filmy Malostranské obrázky a Řemeslo má zlaté dno (1941; r. Adolf Lehner). Výrobna byla nucena své aktivity přerušit v roce 1943 a po zestátnění kinematografie v roce 1945 definitivně zanikla. Pod vlivem otčíma své manželky Věry Urbánkové–Bromové (dcery nakladatele F. A. Urbánka), funkcionáře Národní obce fašistické Zdeňka Zástěry, se s dalšími fašisty (včetně režiséra Václava Binovce a generála Radola Gajdy) zúčastnil 16. března 1939 neúspěšného zabrání barrandovských filmových ateliérů. Kvůli předválečnému pobytu v Sovětském svazu byl v roce 1941 německými úřady čtyři měsíce vězněn; propustili ho po údajné intervenci Lídy Baarové. Za války se zapojil do odbojové organizace Zpravodajská brigáda. Po ní ovšem následovalo vyšetřování za jeho chování v protektorátu a navzdory polehčujícím okolnostem byl v roce 1947 za provinění proti národní cti odsouzen k peněžité pokutě 200 000 korun. Již předtím byl vyloučen z řad českých filmových pracovníků a živil se jako společník firmy Jana Rückla a jako obchodník s broušeným sklem ve své společnosti Brom export. V roce 1948 pomohl Lídě Baarové emigrovat do Rakouska a o rok později opustil na vízum Československo i on. Žil postupně ve Švédsku, ve Velké Británii a ve Švýcarsku, trvale pak ve Francii, v Západním Německu a v Rakousku a od roku 1963 v USA a v Kanadě pod úředně změněným jménem John L. Brom. K filmu se vrátil díky dobrodružné povaze cestovatele, sběratele a lovce jako autor cestopisných dokumentů, zejména z Afriky, kam v letech 1949–1962 podnikl několik výprav. Při jedné z cest najel s malým automobilem DKW přes 35 000 kilometrů dnešní Jihoafrickou republikou, Zimbabwe, Mosambikem, Zambií, Rhodesií, Ugandou, Keňou, Kongem a Tanzanií. Věnoval se přednáškovým turné, vydal cestopisné a fotografické knihy La brousse sans pitié (Nelítostná buš, Paříž 1954), The Pitiless Jungle (Bezohledná džungle, New York 1955), Faunaflor Congo (Fauna a flora Konga, Brusel 1956), Mau–Mau (Paříž 1956), Africká odysea (Kon–Tiki Africain Paříž 1957), Sur les traces de Stanley (Ve Stanleyových stopách, Paříž 1958), Twenty Thousand Miles in the African Jungle (Dvacet tisíc mil africkou džunglí, Londýn 1958), Blut–Nacht über Afrika (Krvavá noc nad Afrikou, Frankfurt nad Mohanem 1958), Afrikanische Odyssee. 30 000 km allein durch den Schwarzen Erdteil (Africká odysea. 30 000 mil sám Černým světadílem, Mnichov 1958), Afrika ohne Gnade. Auf Stanleys Spuren quer durch den Schwarzen Kontinent (Nemilosrdná Afrika. Ve Stanleyových stopách Černým světadílem, Berlín 1960), Mit schwarzen Blut geschrieben. Die Kongo–Tragödie (Psáno černou krví. Konžská tragédie, Mnichov, 1961), African Odyssey (Africká odysea, New York 1966), román The Eye of the Night (Oko noci, New York 1969) a další. Kniha Kon–Tiki Africain vyšla dokonce v roce 1972 česky v nakladatelství Orbis pod názvem Africká odysea. V socialistickém Československu se o něm z politických důvodů nepsalo. Navzdory finančním obtížím sestříhal ze svých natočených záběrů (zpravidla na barevném 16mm filmu) několik dokumentů včetně šestidílné série Africká odysea. Sérii pro kanadskou televizi Měnící se tvář Afriky již nestihl dokončit. Stejně tak zůstal z finančních důvodů nedokončen jeho hraný film Ve spárech džungle, natáčený v Kamerunu v roce 1949. Kromě toho v roce 1953 filmoval v Aténách volbu královny krásy, spolupracoval s firmou Auto Union, byl mecenášem, sběratelem a vystavovatelem afrického domorodého výtvarného umění. V 60. letech externě přednášel na sociologické fakultě newyorské Queensborough College. V roce 1961 byl požádán konžským prezidentem Josephem Kasavubuem, aby pomohl vybudovat v Západním Německu diplomatickou misi a vyslanectví, a doprovázel delegaci konžského předsedy vlády na oficiální cestě po Evropě a Asii. V rámci těchto činností se setkával s nejvyššími vládními představiteli nejen afrických zemí, ale i Západního Německa, Rakouska, Izraele, Indie, Hongkongu nebo Taiwanu. I jako podnikatel se setkával s četnými světovými osobnostmi veřejného, kulturního i filmového života. Za filantropickou činnost v Africe byl jmenován rytířem řádu sv. Jana Jeruzalémského, komandérem Kyperských rytířů a papežem Piem XII. mu byl udělen titul Beatissimo Pater. V roce 1967 získal vízum k návštěvě Československa, jež se ovšem neuskutečnila kvůli srpnové okupaci a jeho předčasné smrti. Zemřel na mozkovou mrtvici v letadle při cestě z montrealských filmových laboratoří do New Yorku. Nedokončil memoáry Vzpomínky na práci v Africe a neuskutečnilo se ani jeho plánované přijetí na místo pedagoga na filmové fakultě Newyorské univerzity. Svědectví o jeho životě v zahraničí přinesla jeho druhá žena Olga Brom Spencer (1928–2014) v knihách Odysea Johna Ladislava Broma filmaře a cestovatele (Petrklíč 2006) a Africa’s Last Romantic: The Films, Books and Expeditions of John L. Brom (Poslední africký romantik: Filmy, knihy a výpravy Johna L. Broma, New York 2014). Jeho sestrou byla spisovatelka a básnířka Milena Kořínková–Lukešová (též jako Miluška Bromová; 1922–2008) a synovcem bostonský historik, konzul a pedagog Igor Lukeš (nar. 1950). Některé z jeho filmových materiálů a dokumentů o Africe a z dalších cest (Středomoří, Japonsko) předala manželka v roce 2000 do Národního muzea přírodní historie Smithsonova institutu ve Washingtonu, D. C. – Filmografie: (práce v ČSR) (herec, není–li uvedeno jinak) Horské volání S. O. S. (1929; r. Leo Marten, Vladimír Studecký), Život vojenský – život veselý (1934; r. Jan Sviták; + spol. sc., texty písní, zpěv), Bezdětná (1935; r. Miroslav J. Krňanský), Klub tří (1935; r. Oldřich Kmínek; + texty písní, zpěv), nedokončený film Viktorka (1935; r. Jan Svoboda), Děti veliké lásky (1936; r. Václav Kubásek; + texty písní, zpěv), Jan Výrava (1937; r. Vladimír Borský), nedokončený film Hrdinové hranic (1938; r. Jaroslav Blažek); (režie, spolupráce na scénáři a texty písní, není–li uvedeno jinak) kr. střihové dokumenty Od západu k východu I. – III. díl (1935), komedie Kariéra matky Lízalky (1937), příběh se sociálním námětem Harmonika (1937), psychologické drama podle románu Egona Hostovského Vyděrač (1937), sportovní film podle povídky Eduarda Basse Klapzubova XI. (1938; + nám., herec), veselohra Ulice zpívá (1939; spol. r. Vlasta Burian, Čeněk Šlégl), melodrama Bílá jachta ve Splitu (1939), kr. f. Malostranské obrázky (1939; + nám.), drama Tulák Macoun (1939), romantický příběh Život je krásný (1940; + herec), kr. f. Dáma s kameliemi (1943), drama podle románu Jana Morávka Skalní plemeno (1944); (texty písní) U pokladny stál... (1939; r. Karel Lamač), U svatého Matěje (1939; r. Jan Sviták), Venoušek a Stázička (1939; r. Čeněk Šlégl), Píseň lásky (1940; r. Václav Binovec), Poslední Podskalák (1940; r. Jan Sviták), Přednosta stanice (1941; r. Jan Sviták), Zakázaný výlet (1981; r. Štěpán Skalský); (práce v zahraničí) autorské dokumentární filmy 20 000 Miles through the African Jungle (1953, 20 000 mil africkou džunglí), Afrika im Aufbruch (1955, Po stopách Stanleyho), La brousse sans pitié (1957, Nelítostná džungle), Afrika ohne Gnade (1958, Nemilosrdná Afrika), Pitiless Africa (1963, Nelítostná Afrika), série African Odyssey (TV–1966, Africká odysea) a nedokončená série The Changing Face of Africa (TV–1969, Měnící se tvář Afriky). –jl– (9/2018)

Filmografie

Zakázaný výlet

1981
Text písně

Skalní plemeno

1944
Režie

Přednosta stanice

1941
Text písně

Život je krásný

1940
Režie, Text písně, Hrají
Role: listonoš

Píseň lásky

1940
Text písně

Poslední Podskalák

1940
Text písně

Tulák Macoun

1939
Režie, Text písně

Bílá jachta ve Splitu

1939
Režie, Scénář, Text písně

Venoušek a Stázička

1939
Vedoucí výroby, Text písně

U pokladny stál...

1939
Vedoucí výroby, Text písně

U svatého Matěje

1939
Text písně

Ulice zpívá

1939
Režie, Scénář, Text písně

Klapzubova XI.

1938
Režie, Námět, Scénář, Text písně, Hrají
Role: druhý hlasatel

Hrdinové hranic

1938
Hrají
Role: vinopalník Roháč

Vyděrač

1937
Režie, Text písně

Harmonika

1937
Režie, Text písně

Kariéra matky Lízalky

1937
Režie, Text písně

Jan Výrava

1937
Hrají
Role: Václav, Výravův syn

Děti veliké lásky

1936
Text písně, Zpívá, Hrají
Role: chalupník Ivan

Viktorka

1935
Hrají
Role: černý myslivec

Klub tří

1935
Text písně, Zpívá, Hrají
Role: vyslanecký tajemník Richard Holan

Bezdětná

1935
Hrají
Role: Robert Turek, otec Evičky

Život vojenský – život veselý

1934
Scénář, Text písně, Zpívá, Hrají
Role: Jan, starostův syn

Horské volání S. O. S.

1929
Hrají
Role: číšník v chatě