Zahrádka ráje

Uvedení 1997:
Železničář Stáňa ráno nespěchá do práce. Kolegové na něj už čekají s vagonem, který je třeba naložit uhlím. Muži se v hlavě stále honí jízdní řády, které ovládá nazpaměť. – Po práci Stáňovi vynadá tetička, která se o něj pořád stará. – Starý výpravčí Karel popožene netečného Stáňu, aby pomohl s balíky tlusté kolegyni Milušce. Na nátlak ostatních ji mladík pozve na kávu. – Brzy se koná železničářská svatba. Milušce a Stáňovi popřejí uniformovaní kolegové z nádraží. Miluščin zhrzený nápadník, místní hlupák Joža, zůstane smutně stranou. – Svatební noc je plná rozpaků. Ženich si jen listuje v jízdním řádu. – Teta vypráví Milušce o Stáňových rodičích, táta se utopil, a utrápená máma se oběsila. – Na tetiččin popud zřídí přednosta na nádraží přepážku s informacemi. V dřevěné budce dostane místo Stáňa. Ale na prázdném nádraží není komu radit. – Rodiče Milušky, která proti očekávání dosud neotěhotněla, si brzy dceru odvezou. Manželství si prý představovali jinak. – Stáňa se pokusí o sebevraždu, protože zapomněl všechny odjezdy a příjezdy vlaků. – Tetička s výpravčím dumají, co dál. Žena dostane spásný nápad a vydá se za Miluškou. Dívka se na její radu hezky oblékne a před Stáňou svádí ošklivého Jožu. Rozzuřený manžel se konečně vzchopí, manželce vynadá a se sokem se porve. – Tetička s výpravčím si vydechnou. Joža zůstane zase sám. -zk-

Uvedení 2002:
Starý hradlař Joža na malém venkovském nádraží se snaží baculaté železničářce Milušce vnutit kytičku pampelišek, ale dívka energicky zametá vagon a ani si ho nevšimne. Nádražní pomocník Stáňa věší prádlo a potom si listuje v jízdním řádu. Pak musí překládat uhlí. – Na nádraží dorazí na motorce Stáňova rázná tetička. Zlobí se na synovce, kterého by ráda dohodila Milušce, že je budižkničemu. Zatímco ženské vykládají balíky, Stáňa si zase zasněně listuje jízdním řádem, který umí nazpaměť. Tetička ho ponouká, aby si s Miluškou promluvil, a tak mladík pozve dívku na kafe. – Na svatební hostině dostanou novomanželé Stáňa a Miluška dva dary, velikánského plyšového krokodýla a portrét Václava Havla ve zlatém rámu. – Večer natěšená Miluška v noční košili leží v manželské posteli. Stáňa sedí na druhé straně na pelesti a čte si v jízdním řádu... – Tetička se chlubí fotkami ze svatby a vypráví o Stáňově smutném osudu, otec se mu utopil a matka oběsila. – Příbuzná dá pro Stáňu na nádraží postavit dřevěnou budku s nápisem Information, aby mohl využít své znalosti jízdních řádů. Ale nikdo jeho služby nepotřebuje. – Rozzlobení rodiče odvezou smutnou Milušku. – Stáňa je zase sám. Je nešťastný. Stěžuje si tetě, že všechno zapomněl. A tak zase skládá uhlí. Miluška ho při práci na nádraží ostentativně přehlíží. – Tetička, rozčarovaná z rychlého konce Stáňova manželství, vymyslí s výpravčím lest. – Stáňa zametá vagony. Miluška sedí sklíčeně na nádraží. Přiblíží se k ní nesměle nastrojený Joža s kyticí. Když to Stáňa vidí, probudí se v něm vlastnické právo a zařve na ženu, ať maže domů. – Skoro všichni jsou spokojeni. Miluška, že má pořádného chlapa, Stáňa, že se mu žena vrátila, a tetička, jak to dobře vymyslela. Jenom Joža přišel zkrátka... -kat-