Radhošť

Sáně, tažené koňmi, vezou skupinu muzikantů a ženu s miminkem. Za hudby a popíjení slivovice si žena všimne, že dítě vypadlo. Nastane zděšení, ale brzy najdou děcko, spokojeně spící na sněhu. – Po sedmdesáti letech. Na autobusovém nádraží nastoupí otec se synem a dcerou do autobusu. Neviděnému tazateli sdělí, že jedou za dědou Kolmačkou vybírat kameny z pole. – Děda zatím vyznačuje v lese turistické značky. – Rodina na poli sbírá kameny. Když se dá do deště, stařík doma vypráví pohádku o strýci Mikulenkovi, kterého Smrt může odnést, až když najde strom, z nějž vytéká ta nejlepší slivovice. Přidá ještě pohádku o Chudějovi, který hledá na Radhošti poklad, ale nesmí přitom promluvit, jinak poklad zpráchniví. – Lulkyně (divoženky) v lese zlobí Chuděje a pak si s ním zatancují. Strýc Mikulenka hledá se Smrtí svůj strom. Dostane od jedné lulkyně píšťalu. – Otec mlčky pozoruje dědu, jak vyřezává. – Děda nabízí ve sklípku zeťovi slivovici, ale ten se napít nechce. Tchán prý by měl vědět proč. – Tazatel se ptá dětí, jak se jim u dědy líbí, a ony si stěžují, že táta nemá rád ani dědu, ani slivovici. – Děda vypráví o raraších, o děrách ve skále a o zatoulaných kozách. Otec zatím v sednici pere v prádlo. Když se děda vrátí, ptá se ho na sošku čerta, stojící na televizi. Dozví se, že čert nosí kameny nahoru na Radhošť a staví z nich mohyly. Ale když mu kámen upadne, musí stavět znova. – Ráno otec vezme na záda putnu s kameny a jde na horu… Mine po cestě Mikulenku, hledajícího slivovicový strom, a Chuděje, který konečně našel poklad a mlčky ho vykopává. – Na vrcholu hory vidí muž spousty malých mohyl. – Děti jdou do lesa hledat Chuděje a poklad. – Otec staví svou mohylu, když na horu dorazí čert. Beze slova stavějí spolu. – Děti objevily Chuděje, který právě vykopal truhlu s pokladem. Podaří se jim vyprovokovat jej k řeči, načež poklad zmizí nenávratně v zemi... – Jeden kámen se z mohyly zřítí a čert vzteky zařve. – Mikulenka konečně na vrcholu hory našel vytoužený strom. Vrazí do kůry píšťalu od lulkyně a konečně se dočká té nejlepší slivovice. Vzápětí si přijde na své Smrt s kosou a strýc zmizí. Ale slivovice vytéká ze stromu dál, tvoří potůček a dorazí i k otci, jenž na hoře odpočívá, i k dědovi Kolmačkovi, který sem také dorazil. Přiběhnou k nim děti a nadšeně vyprávějí o pokladu. Děda spokojeně zpívá a zeť dětmi se k němu přidají... -kat-