Pátrání po Ester

Země původu

Česká republika

Copyright

2005

Rok výroby

2005

Premiéra

2. 6. 2005

Minutáž

119 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný, umělecký

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Pátrání po Ester

Český název

Pátrání po Ester

Anglický název

In Search of Ester

Anotace

Po dokumentu Vzlety a pády (2000) pokračuje Věra Chytilová ve snímku Pátrání po Ester v návratu do minulosti, k lidem, se kterými se znala a kteří ovlivnili její dílo i soukromý život. Hned na počátku si klade otázku, jaká vlastně doopravdy byla Ester Krumbachová (1923-1996), žena mnoha profesí a málo známá vůdčí postava české kinematografie. Odpověď hledá u lidí, kteří s touto výjimečnou osobností přišli do styku během půlstoletí jejího života. Ti ji po svém charakterizují, ale zároveň mluví o tom, jak je ovlivnila. Prostřednictvím jejich výpovědí (pořízených v různých prostředích) sleduje režisérka cestu Krumbachové od studií na brněnské umělecko-průmyslové škole a její první spolupráce s divadlem k dráze filmové výtvarnice, návrhářky kostýmů, dramaturgyně, scenáristky i režisérky v období jejího vrcholu v šedesátých letech. Následují léta bídy za vnucené normalizační „pauzy“ a částečný návrat v první polovině devadesátých let. Je to vlastně opět popis „vzletů a pádů“, chvílí štěstí a slávy, následovaných propadem, na němž se podílel kromě vnějších okolností i alkoholismus. Na kameru vypovídají nejen lidé z uměleckých kruhů, ale třeba i Esteřini známí z hospody, z ulice, ze sousedství. Mluví se nejen o tvorbě, ale i o jejím bouřlivém žití, o manželech a milencích, nebo třeba o jejích milovaných kočkách. Výpovědi jsou prokládány střihovými ukázkami z filmů i zvukovými a obrazovými dokumenty s Ester Krumbachovou nebo četnými fotografiemi. Film se věnuje i jejím obrazům a literární tvorbě. Jako obvykle u Chytilové má velký význam hudební dramaturgie s výňatky z klasické hudby. – Ačkoliv režisérka na konci konstatuje, že odpověď na úvodní otázku vlastně stále nezná, přináší její snímek dostatečně hluboký a fundovaný portrét originální umělkyně s neméně originálním životním osudem. Kromě uměleckých kvalit tak je Pátraní po Ester i značným přínosem pro zkoumání historie české kinematografie. – Snímek byl uváděn v kinodistribuci na DVD. Při následném uvedení na trh DVD video byly v bonusových materiálech využity rozhovory a záběry, nezařazené do původní verze. -tbk-

Obsah

Na Ester vzpomínají štamgasti z hospody, kam často chodila, i její spolužačky z brněnské „supšky“, na níž společně studovaly ve čtyřicátých letech. – Mluví o ní i její přítel z té doby Jiří Beran a její první manžel Boleslav Písařík. – Ester měla těžké mládí s nemocnou matkou. Vždy obdivovala poněkud záhadného otce, pocházejícího ze Slovenska (rodiče byli ovšem rozvedení). – Krumbachová byla od mládí nekonvenční, měla talent, byla chytrá, otevřená a ironická. – Jejím druhým manželem byl herec a divadelní režisér Svatoslav Papež. – Počátky Esteřiny umělecké dráhy jsou spjaty s českobudějovickým divadlem, kde se seznámila s Miroslavem Macháčkem, s nímž pak odešla do Prahy. – Podle většiny dotazovaných byla vynikající vypravěčka a dokázala všechny zaujmout a strhnout. – V roce 1961 se podílela na filmu Muž z prvního století a pak na řadě dalších titulů. – Jejím třetím manželem byl Jan Němec, s nímž spolupracovala poprvé na Démantech noci. – Různí režiséři či kameramani vyprávějí, jaký byl její přínos pro jejich dílo. Měla vyhraněný smysl pro barvy a pro filmový kostým. To se mj. naplno projevilo ve filmu Všichni dobří rodáci. Pro mnoho z nich však byla právě tak důležitá její dramaturgická spolupráce, její nápady, její smysl pro drobný detail i jakási "sjednotitelská" role. Jiří Krejčík vzpomíná také na to, že občas prostě "zmizela". – Marta Kubišová si vybavuje, jak se s ní Ester přátelila, i když si vzala jejího bývalého muže, Jana Němce. Ten pak mluví o velkém omylu, jímž byl režisérský debut Krumbachové, černá komedie Vražda ing. Čerta. Podle něj to měl být teprve začátek, ale kvůli normalizaci to znamenalo konec. Krumbachová byla také zklamaná. Podle dr. Ivana Vyskočila jí vadila při režírování přílišná zodpovědnost, na niž nebyla zvyklá. – Ester za normalizace nesměla pracovat na své jméno, a tak spolupracovala s dalšími výtvarníky či filmaři jakoby bokem. – Výtvarnice kostýmů Šárka Hejnová a Irena Greifová se zmiňují o její nezištnosti a její pomoci. – Zákaz Krumbachovou zastihl v rozletu a těžce ji poznamenal. Žila v bídě a upnula se ke svým milovaným kočkám, s nimiž si rozuměla mnohdy víc než s lidmi. Její achillovou patou byl alkoholismus. – Jeden štamgast z hospody, zedník, vypráví, jak byl krátkou dobu Esteřiným milencem a jak byla náruživá. Podle svědků se Krumbachová bez problému přizpůsobovala okolí a dovedla se bavit s lidmi z různých sociálních vrstev. – Jitka Němcová konstatuje, že přenechala Ester svého milence Michaela Havase. Krumbachová se s ním a se Ctiborem Turbou jako hercem podílela na Novém Zélandu na filmu Strata, ale kvůli tamnímu režisérovi to nedopadlo dobře. – Vzpomíná i hudebník Ivo Pospíšil, který ji poznal, když na tom byla zle a vyráběla podomácku šperky. – Joska Skalník líčí dlouhé debaty s Ester, jež vždy byly "o něčem". – Na intimní vztah s Krumbachovou vzpomíná i mladý hudební publicista Petr Slabý. O její inspirativnosti hovoří režisér Petr Václav, s nímž spolupracovala na Marianovi. – Své zkušenosti využila Krumbachová v režijních miniaturách (Genus) o výtvarnicích sestrách Válových a o divadelníkovi Otu Ornestovi. Poslední prací byl hudební klip s Ivanem Králem. – Věra Chytilová se chce marně dostat do Esteřina bytu, od něhož má klíče její poslední přítel Ivo Paik. Režisérka tohoto muže dlouho marně shání. – Věra Chytilová končí opět rozpačitým konstatováním: „Myslela jsem si, že ji znám...“ -tbk-

Poznámka

Film byl zkrácen o devět minut, kdy byly zredukovány některé výpovědi a vypadla mimo jiné závěrečná sekvence hledání Ivo Paika a rozhovoru s ním. Ta byla zařazena do bonusových materiálů DVD nosiče pro domácí videodistribuci. Druhý manžel Ester Krumbachové, herec a divadelní režisér Svatoslav Papež, je mylně uváděn jako Svatopluk. Navíc v zařazené ukázce ze snímku O medvědu Ondřejovi vystupuje Jiří Papež, nikoliv Svatoslav Papež.

Výňatky z filmů: O medvědu Ondřejovi (1959; r. Jaroslav Mach), Muž z prvního století (1961; r. Oldřich Lipský), Medvěd (TV-1961; r. Martin Frič), Transport z ráje (1962; r. Zbyněk Brynych), A pátý jezdec je Strach (1964; r. Zbyněk Brynych), Kočár do Vídně (1966; r. Karel Kachyňa), Démanty noci (1964; r. Jan Němec), O slavnosti a hostech (1966; r. Jan Němec), Sedmikrásky (1966; r. Věra Chytilová), Pension pro svobodné pány (1967; r. Jiří Krejčík), Svatba jako řemen (1967; r. Jiří Krejčík), Povídka malostranská (TV-1981, r. Jiří Krejčík), Kladivo na čarodějnice (1969; r. Otakar Vávra), Všichni dobří rodáci (1968, r. Vojtěch Jasný), Ovoce stromů rajských jíme (1969; r. Věra Chytilová), Mučedníci lásky (1966; Jan Němec), Archa bláznů (1970/1990; r. Ivan Balaďa), Valerie a týden divů (1969; r. Jaromil Jireš), Vražda ing. Čerta (1970; r. Ester Krumbachová), Přízrak (1970; r. Jiří Svoboda), Malá mořská víla (1976; r. Karel Kachyňa), Strata (1983, r. Geoff Steven), Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983; r. Věra Chytilová), Marian (1996; r. Petr Václav), Genus: Život Jitky a Květy Válových (TV-1995; r. Ester Krumbachová), Genus: Život divadelníka Oty Ornesta (TV-1995; r. Ester Krumbachová), klip Ivana Krále Winner Takes All (1995; r. Ester Krumbachová).

Účinkují

Ivan Vyskočil

spisovatel a divadelník

Přemysl Rut

spisovatel a divadelník

Jiří Beran

přítel z mládí

Marie Uhlířová

spolužačka

Olga Čechová

grafička a ilustrátorka

Marie Jančová

akademická malířka

Jan Schmid

režisér

Boris Jachnin

publicista

Ladislav Smoček

dramatik a režisér

Jitka Válová

malířka a grafička

Martin Mládek

majitel květinářství

Petr Jachnin

přítel

Jan Němec

režisér

Jan Klusák

skladatel

Věra Chytilová

režisérka

Otakar Vávra

režisér

Ivan Balaďa

režisér

Jiří Macák

kameraman

Irena Greifová

výtvarnice

Šárka Hejnová

výtvarnice kostymů

Otakar Motejl

právník

Jitka Němcová

režisérka

Michael Havas

režisér

Josef Lustig

profesor filmové historie

Joska Skalník

malíř a grafik

Jana Ševčíková

přítelkyně

Dana Zeminová

galeristka

Helena Kohoutová

přítelkyně

Michal Bregant

filmový historik

Petr Slabý

hudební publicista

Petr Václav

režisér

Marie Valtrová

divadelní a filmová historička

Věra Jirousová

historička umění

Naďa Šafratová

přítelkyně

Ivan Král

hudebník

Produkční údaje

Originální název

Pátrání po Ester

Český název

Pátrání po Ester

Anglický název

In Search of Ester

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

životopisný, umělecký

Země původu

Česká republika

Copyright

2005

Rok výroby

2005

Premiéra

premiéra 2. 6. 2005 /přístupný/ (kino Světozor, Praha)

Distribuční slogan

Portrét Ester Krumbachové.

Výrobce

Bionaut s. r. o., Česká televize (koprodukce), Centrum publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání (Česká televize)

Nositelé copyrightu

Bionaut s. r. o.

Distribuce

Bontonfilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

119 min

Distribuční nosič

DVD

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české