Poslední mohykán
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1947Rok výroby
1947Premiéra
5. 9. 1947Minutáž
94 minRežie
Vladimír SlavínskýKategorie
filmŽánr
komedieTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Poslední mohykánČeský název
Poslední mohykánAnglický název
The Last of the MohicansAnotace
Divadelní veselohru F. X. Svobody adaptoval pro filmové plátno už Martin Frič (Poslední muž, 1934, s Hugem Haasem v titulní roli). Populární komedie se dočkala dalšího zfilmování o třináct let později v režii Vladimíra Slavínského. Hlavního partu se ujal Jaroslav Marvan, který ztělesnil jednak akurátního domácího tyrana Bořivoje Kohouta, jednak jeho rozverné dvojče, Jaroslava. Ten se na popud nápadníka Bořivojovy dcery rozhodne sourozence vytrestat. Po konfliktu během cirkusového představení totiž Bořivoj skončí v blázinci a ven ho důvtipný Jaroslav dostane jen pod podmínkou dvojnické záměny. Popudlivý mravokárce se tak konečně dozví, jak pošetilé byly jeho představy o rodinných pořádcích a jak ho vidí jeho bližní... Vedle Marvana si v oddechovém snímku zahrály i Meda Valentová a Soňa Červená.
Obsah
Starožitník Bořivoj Kohout si velice zakládá na tom, jak přísně vede svou ženu i děti - dvě dcery a syna. Nápadník dcery Zdeňky ing. Bečvář chce jeho krutovládu překonat a tak pomoci všem v rodině ke klidnějšímu životu a sobě ke sňatku se Zdeňkou. Musí vynaložit mnoho úsilí, aby se mu to podařilo. Mezitím se chce Jaroslav, bratr Bořivoje Kohouta, usmířit se svým zásadovým bratrem a rozjede se za ním do Prahy. Bořivoj se snaží překazit v cirkusu produkci krotitele lvů. Jako předseda spolku pro ochranu zvířat ji pokládá za týrání. Je odvezen do nervového sanatoria, neboť nikdo nevěří, že by takto mohl jednat zdravý člověk. Ing. Bečvář se spojí s Jaroslavem Kohoutem, aby dostal Bořivoje z ústavu. Cenou za tuto pomoc je výměna rolí - místo Bořivoje zůstane v ústavu Jaroslav a Bořivoj, který je bratrovi k nerozeznání podoben, se vrátí domů jako Jaroslav. Záměna umožní Bořivojovi poznat pravý stav v rodině i názor manželky a dětí na jeho tyranské chování. Toto poznání ho vyléčí z diktátorského jednání a do rodiny se vrátí klid a vzájemné porozumění.
Poznámka
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod názvem Poslední muž (1934; režie Martin Frič).
Film online
Galerie
Hrají
Jaroslav Marvan
starožitník Bořivoj Kohout/lesní Jaroslav Kohout, Bořivojovo dvojče
Meda Valentová
Kohoutová, Bořivojova žena
Soňa Červená
PhDr. Helena Kohoutová, Bořivojova dcera
Dagmar Frýbortová
absolventka Umprum Zdeňka Kohoutová, Bořivojova dcera
Jaroslav Mareš
IngC. Jaroslav Kohout, Bořivojův syn
Eman Fiala
Antonín, Bořivojův pomocník
František Hanus
Ing. arch. Karel Bečvář, Zdeňčin snoubenec
Oldřich Slaný
PhDr. Marek, Helenin snoubenec
Blažena Slavíčková
Baruška, služebná u Kohoutů
Jaroslav Seník
profesor v sanatoriu
Ota Motyčka
Petr, ošetřovatel v sanatoriu
Erik Zámiš
Viktor, simulant v sanatoriu
Bedřich Vrbský
ředitel cirkusu
Alena Kreuzmannová
oktavánka Tonča Vacková, Jaroslavova dívka
Josef Chvalina
zřízenec cirkusu
František Stach
lékař v sanatoriu
Antonín Jirsa
zřízenec v sanatoriu
F. X. Mlejnek
zřízenec v sanatoriu
Valja Petrová
žena se psem, členka spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
Olga Příhodová
žena s kočkou, členka spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
Václav Landa
krotitel šelem
Václav Trégl
zřízenec v cirkuse
Josef Steigl
kočí
Jindra Hermanová
žena ve vlaku
Jan S. Kolár
aukcionář
Karel Effa
účastník aukce, přihazovatel
Bohumil Paris
biletář v cirkusu
Karel Zavřel
návštěvník u starožitníka
Ela Laušmanová
návštěvnice u starožitníka
Miloš Vavruška
mladík na plaveckém stadionu
Karel Šebesta
mladík na plaveckém stadionu
František Pozner
člen spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
Rudolf Princ
jednatel spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
Jiří Vondrovič
pokladník spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
Bohumil Langer
účastník aukce
Mluví
Stanislav Kozák
hlas hlasatele rozhlasu
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Skript
Předloha
F. X. Svoboda (Poslední muž – divadelní hra)
Scénář
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Kostýmy
Střih
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Spolupráce
Willy Ströminger (fotograf), Bedrník (fotograf)
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/)
Nahrál
FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)
Produkční údaje
Originální název
Poslední mohykán
Český název
Poslední mohykán
Anglický název
The Last of the Mohicans
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
komedie
Země původu
Československo
Copyright
1947
Rok výroby
1947
Produkční data
začátek natáčení 31. 3. 1947
konec natáčení 06/1947
datum cenzury 8. 8. 1947 (konec povolení k promítání 8. 8. 1952)
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
Premiéra
premiéra 5. 9. 1947 /přístupný mládeži/ (kina Letka /4 týdny/, Praha /5 týdnů/ a Světozor /3 týdny/, Praha)
Distribuční slogan
Nová veselohra režiséra Slavínského. – Svobodův „Poslední muž“ zfilmován! – Nové tváře v českém humorném filmu, natočeném na námět F. X. Svobody. – Chcete se od srdce zasmát? Přijďte se podívat na Jaroslava Marvana ve dvojí roli Slavínského filmu Poslední mohykán. – Jaroslav Marvan v české filmové veselohře. Český film podle veselohry F. X. Svobody. – Veselohra Vladimíra Slavínského. Jaroslav Marvan jako vzácný exemplář „pravého mužství“ v nejúspěšnějším českém filmu na festivalu v Mariánských Lázních.
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Laboratoře
Distribuce
Výrobní skupina
Výrobní skupina Karla Feixe, Karel Feix (vedoucí výrobní skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
94 min
Původní metráž
2 679 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Čestné uznání za herecký výkon
Jaroslav Marvan
uděleno 4. 10. 1947
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Jaroslav Mottl
v hodnotě 10 000 korun udělena 4. 10. 1947 spolu s Josefem Hlaváčem
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmovou fotografii
Josef Střecha
v hodnotě 20 000 korun udělena 4. 10. 1947
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Josef Hlaváč
v hodnotě 10 000 korun udělena 4. 10. 1947 spolu s Jaroslavem Mottlem
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmovou režii
Vladimír Slavínský
v hodnotě 20 000 korun udělena 4. 10. 1947
Vítěz
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Predikát „zábavný film“
udělen 4. 10. 1947
